Než potkala mě
Julian Barnes
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/382114/bmid_nez-potkala-me-Jln-382114.jpg
3
137
35
Profesor historie prožívá se svou druhou manželkou sladké časy – ale jen do chvíle, než zjistí, čím se dřív živila… Do jejich společného štěstí se začnou vkrádat stíny v podobě Anniných dřívějších milenců a Grahama se zmocňují emoce, jaké dosud nepoznal.
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , OdeonOriginální název:
Before She Met Me , 1982
více info...
Přidat komentář
Taková definice termínu "tragikomedie". Celou dobu jsem se skvěle bavil, i když z toho docela mrazilo. Není mi moc jasný, proč kniha má poměrně špatné hodnocení, já jí nemám co vytknout. Další výborný Barnesův kousek!
Môj vzťah s Odeonkami sa nedá jasne definovať, pretože niektoré mi nevadia, no pri niektorých premýšľam, ako niečo také mohol daný autor napísať. S poľutovaním musím konštatovať, že táto knižka patrí do kategórie číslo dva.
Podľa anotácie - pod ktorou by som si ani v najmenšom nedokázala predstaviť to, o čom knižka reálne bola - mi prišla zaujímavá. Predsa len, keby tomu tak nebolo, tak by som si ju určite nevybrala.
Pravdepodobne prvým varovným signálom, ktorému som mala venovať trošku pozornosti je fakt, že som sa od samého začiatku jednoducho nedokázala začítať a plne sa na príbeh sústrediť, takže si mnoho vecí nepamätám. Skôr iba tie bizarnosti, ktoré som jednoducho nedokázala spracovať. A uznajte, že pri knižke, ktorá má čosi máličko cez 200 strán, no človek i tak úplne nechápe jej pointu a dôvod vzniku, je to trošku problém.
Čo som ale teda z toho mála, čo sa mi v hlave udržalo, pochopila, príbeh rozpráva o chorobne žiarlivom človeku, ktorému sa hlavou preháňa jedna absurdná myšlienka za druhou a neustále rieši bývalých milencov svojej manželky z čias, kedy sa ani nepoznali, čo mne osobne príde pritiahnuté za vlasy. Ani jeho konanie vo všeobecnosti mi neprišlo príliš realistické a ten koniec, ten som už vôbec nepobrala a ešte niekoľko hodín sa mi v mozgu pretáčali presýpacie hodiny, ktoré nakoniec vyústili v jeden obrovský error. Áno, až do takej miery to môj mozog odmietal spracovať.
Každopádne si asi dokážete, podľa vyššie napísaných riadkov, predstaviť, aké sú moje celkové pocity z tohto literárneho počinu. Neviem, možno je to čisto iba vo mne, že som posolstvo príbehu nepochopila alebo pochopila úplne zle, no odporučiť Vám ho jednoducho nemôžem. A popravde, ani nechcem.
Když mi bylo dvacet, chodila jsem s mladším klukem. Ten kluk byl děsně hezkej a chytrej, ale děsně zakomplexovanej. Teď překvapivě učí dějepis a angličtinu, myslim, haha. Každopádně když jsem četla Grahamovo myšlenkový pochody a jeho eskapády, totálně jsem viděla tohohle svýho mladýho uzurpátora. No skončilo to a nevzali jsme se, co si budem povídat. A je to hlavně jen tím, že v těch dvaceti je mnohem jednodušší se s takovým blázínkem rozloučit. Anne takový štěstí neměla. Přes to v sobě měla spoustu lásky, porozumění a naděje. K ničemu.
Ten, kdo něco podobnýho zažil, ať už v jakýkoli formě, tu knihu dokáže pochopit. Neříkám ocenit, spíš se do ní vcítit.
Mně se líbila. Zatím asi z autorových knih nejvíc. Postavy byly lidské, uvěřitelné a svým způsobem hodně speciální.
(SPOILER) Asi by se dalo napsat, že je to o zakomplexovaným chlápkovi, co mu nakonec úplně hrábne. Podle předchozích komentářů nejsem jediná, kdo měl trochu problém vcítit se do pocitů muže v krizi středního věku. Ale přesto, že jsem Grahamovu posedlost a chorobnou žárlivost nedokázala úplně pochopit, mě příběh zaujal, je to zajímavě napsané a zas něco úplně jiného než klasický střední proud. K autorovi se určitě ještě vrátím.
Neřekla bych, že by Než potkala mě byla špatná knížka, ale do měsíce si jen stěží vzpomenu na víc než na kostru příběhu. Osobně bych knížce klidně i pár stran přidala a pak bych dala i vyšší hodnocení
Přiznávám, že jsem občas přeskočila celou stránku (aniž bych ztratila souvislost příběhu), protože mě to místy nudilo. Tolik keců o žárlivosti! Mně se moc líbila autorova knížka Vědomí konce - to pro srovnání.
Profesor historie a jeho hysterie.
Příběh, kde se na 200 stranách odehrává stupňující žárlivost. Kniha je poměrně čtivá, ale místy nudná. Každopádně myšlenky autora jsou zpracovány excelentně... jen já je bohužel nedokázala ocenit.
Na jednu stranu chápu některá zdrženlivější hodnocení: tento Barnes je malinko jiný než Barnes ve své vrcholné formě, je více přímočarý (ale zároveň stále hravý: mix časových rovin v první kapitole, střídání perspektiv jednotlivých postav, skvělá kapitola s Grahamovými sny, ...), v některých momentech více statický a jakoby přešlapující na místě... Ale kritizovat knihu za nevěrohodnost? Za nepochopitelné chování protagonisty (že je konec nečekaný? vzpomeňte, co Graham dělal s nákupy u řezníka...)? Za málo razantní vystupování Ann? Tady Barnes v žádném případě neselhal. Nesuďte postavy podle vlastního chování...
kniha zde nemá velmi příznivé hodnocení ,ale přesto jsem si ji zakoupila.A dobře jsem udělala.Když to shrnu, tak zde má žena možnost vstoupit do mužského mozku .Na soužití s babami.A že se fakt s námi ti chlapi nadřou :-))))) !A konec?Dvakrát se mi nelíbil ,ale vlastně to tak nějak ze situace vyplynulo.Kniha je sice dosti útlá ,plná dialogů ale rozhodně se nedá číst nějak rychle.Jinak nepochopíte co chtěl autor sdělit.Všechno souvisí se vším. Dobrý překlad.První vydání je v roce 1982.To se ještě dbalo na kvalitu knihy a ne na kvantitu.Spousta stran a objem ještě nedělá kvalitu.
Před čtyřicítkou se historiku Grahamovi obrátí život naruby, když po patnácti letech opustí zatrpklou manželku s dcerou a zamiluje se do bývalé herečky Ann. Změna to ale není jen pozitivní, protože po čase začne nový vztah kalit Grahamova „retrospektivní žárlivost“ vůči Ann, která metastázuje do chorobné posedlosti, kdy objíždí obskurní kinosály a vyhledává staré filmy, které před lety natočila, a žárlí na všechny muže, se kterými kdy měla poměr, ať už (jen) na plátně nebo (také) v realitě. Motiv knihy může někomu připadat přitažený za vlasy, ale osobně jsem zažil žárlivé scény kvůli věcem, které se staly dávno předtím, než jsme se s přítelkyní vůbec poznali. „Před lety jsem si zcela normálně užívala života a můj zcela normální manžel, kterého jsem tenkrát ani neznala, z toho dneska šílí,“ říká Ann, přičemž pointu románu dobře vystihuje její myšlenkový pochod, že „se snažila necítit provinile kvůli něčemu, o čem věděla, že cítit se kvůli tomu provinile je hloupost“. Pro jakýkoliv vztah je každopádně takováto forma žárlivosti zdrcující, poněvadž jednoho z partnerů sužují iracionální pocity vůči událostem, které se staly v minulosti a jeho partner je není logicky schopen nijak ovlivnit. Barnes navíc v této novele dovádí Grahamův stav do extrému, kdy jej žárlivost zcela ovládne a jedná nekontrolovatelně jako psychopat. Kniha je ze začátku 80. let, kdy jistě nebylo běžné hledat psychologickou pomoc ve chvíli, kdy se z legrační libůstky stane nebezpečná obsese (ani dnes by si však mnoho lidí nepřipustilo, že má vážný problém, protože jsou přece naprosto duševně zdraví). Míra popírání zjevné reality je přesto překvapující: „Graham není blázen. Graham je smutný, rozrušený, někdy opilý, ale nedá se o něm říct, že je blázen. Stejně tak o něm nelze tvrdit, že je žárlivý. To je slovo, které ve vztahu k němu odmítá použít.“ Závěr mi přišel poněkud přitažený za vlasy, ale pobavila mě pointa, že špatného spisovatele Jacka nakonec „prozradí“, že do svých knih vstupuje se zážitky z vlastního života. Přeji každému, aby nemusel ve vlastním životě řešit podobný problém, jako Graham a Ann. (8/10)
Kniha je zpočátku zajímavá a čtivá, později mě ale děj začal dost nudit, závěr byl naopak strhující. Jednání hlavního hrdiny však pro mě bylo naprosto nepochopitelné, kniha mě tedy příliš neoslovila. Nejedná se o ztrátu času, ale vracet se k ní už nebudu.
„Zaprvé, přemítal Graham, proč žárlivost vůbec existuje - nejen v jeho případě, ale v případě spousty lidí? Co ji probudí? Má nějaký vztah k lásce, ale ten vztah se nedá kvantifikovat ani pochopit. Proč mu najednou začne kvílet v hlavě něco jako systém varování před srážkou se zemí v letadle (…) A proč si to vybralo zrovna jeho? Je to nějaká vadná chemie? Nadělili mu to při narození? Dostane člověk do vínku žárlivost podobně jako velký zadek nebo slabý zrak?"
Nestává se mi, že bych knihu přečetl za jediný den, zvlášť když vůbec neznám autora (a nemám tedy důvod se zvlášť těšit). Navíc jsem měl za to, že o nevěře/žárlivosti je toho v amerických i českých filmech a seriálech tolik, že půjde jistě o brak.
O to víc jsem touto knihou nadšen. Nezůstává na povrchu, ale zanořuje se žárlivosti pod kůži, snaží se pochopit (neúspěšně?) její nepochopitelnost a popisuje její zničující důsledky na psychiku člověka, kdy se z komické malichernosti po klesající spirále postupně dostáváme do stavu chorobné neurózy, kdy se realita i logika stává bezpředmětnou.
Hodně komentářů je to tom, že nechápou myšlenky hlavní postavy. Já "bohužel" ano a vzkazuji jen: Buďte rádi.
Příběh čtyřicátníka Grahama, profesora na univerzitě. Žije si spokojeně svůj život se svou ženou Barbarou a užívá si stereotypu. Až jednoho dne potká na večírku Ann, bývalou filmovou herečku, která mu změní život. Graham se rozvede a ožení se s ní. Do jeho spokojeného vztahu se však začne dostávat žárlivost na Anninu minulost.
Zajímavá knížečka… psychologická sonda do hlavy někoho, kdo začne nesmyslně žárlit a začne se tím užírat víc, než je zdrávo. Černá komedie, která místy opravdu pobaví suchým anglickým humorem, někdy Vás však donutí přemýšlet. Autor si nebere servítky s výrazy a s některými popisy, takže počítejte i s pasážemi mládeži nepřístupnými :-)
Celou knížku mě bavil jazyk, jakým je napsána. Je to čtivé, barvité, čtenáři blízké. Kniha ve Vás určitě vyvolá emoce, ať už budete litovat Ann nebo nesnášet Grahama. A tak to má být. Kniha má být právě taková, aby ve Vás emoce probudila. Za mě zajímavý příběh.
Pro některé, co kritizují, by stálo podívat se na datum prvního vydání. Zjistili by, že se jedná o teprve druhou autorovu knihu...
Barnese můžu, ale tohle prostě nějak nefungovalo. Jako by autor stál na místě a nevěděl, co dál. Nudné, statické.
Moje první kniha od Barnese. Nečetla se mi moc dobře, zdálo se mi, že se situace opakují a příběh se moc neposouvá. Téma žárlivosti rozvinuté do chorobného stavu, kdy jen přihlížíš a říkáš si, kam to až povede...
Byla to moje 2. kniha od J.Barnese. První knihu "Jediný příběh" jsem po dlouhé době ocenila 5-ti hvězdičkami a pustila se do další. Bohužel jsme byla zklamaná, posléze skoro znechucená, tématem. Vůbec mě to nebavilo číst a nechápala jsem, že to autora bavilo napsat. Asi je v životě možné všechno, ale že by se z dospělého člověka, který žil 15 let zcela normálně v manželství, pak rok, dva šťastně v dalším manželství, vyklubal takový deviant, se mi ani nezdá věrohodné.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2012 |  Vědomí konce |
| 2019 |  Jediný příběh |
| 2016 | Flaubertův papoušek |
| 2015 | Stolek s citróny |
| 2018 | Než potkala mě |
Kniha Než potkala mě je v
| Přečtených | 156x |
| Čtenářské výzvě | 9x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 125x |
| Chystám se číst | 62x |
| Chci si koupit | 20x |
| dalších seznamech | 1x |
Za mne opět výborný JB popisující efekt motýlých křídel - ublížená ješitnost a "nevinná" zlomyslnost spustí lavinu, které změní lidské štěstí v jeho boření pro ... a to je na této knize dokonalé.