Zlatinka.Emilly komentáře u knih
Spád má tento příběh již od prvních stránek, takže se čtenář má na co těšit. Kniha vám nedá spát a nebudete ji chtít odložit, dokud neotočíte poslední stránku. Rozuzlení příběhu mě šokovalo, no ale o tom to je, uvědomit si, že nikomu do hlavy nevidíme. Kdybych měla srovnat tuto a Za zavřenými dveřmi, tak Zzd se mi líbila víc. Tak dobře, jen o trochu víc :)
Zpočátku takové rozvláčněné, ale potom se mi to začalo líbit. Musela jsem si zvyknout na to, že se Louisin život otočil o 360°. Jak se zbytečně lidé trápí, když si nevysvětlí byť jen maličkost. Super, jak se Luisa se zachovala k Lily i přes její pubertální výkyvy.
Pěkný příběh smutně končící. Ale o tom je život a těžko soudit, kdo byl v právu? Pravda je, že pokud si neobujeme botky toho druhého, nepoznáme, kde ho tlačí. Rozhodnutí je na každém z nás a ten druhý ho musí přijmout, nebo taky ne.
V knize bylo dost zajímavých myšlenek, takže jsem neměla problém přečíst ji za tři večery. Rodina, kterou Samantha poznala, pro ni byla magnetem už od dětství. Ono to, co je zakázané přitahuje. Líbil se mi Samanthin přístup k řešení problémů. Její otevřenost z ní nedělala naivku, naopak se dívka chovala rozumně a smysluplně, což se u mnohých příběhů říct nedá.
Mě se tato kniha docela líbila, je rozhodně lepší, než Ledové oči od stejné autorky. Ale ... zajímalo by mě, jestli si autorka tento příběh sama přečetla :) Policie je neschopná, Lara a její kamarádka samy podnikají pátrání, jednak hledají bratrovo kolo, pak zjistí, kam Simon odjel (policie to neví), nakonec bratra najde. Od třetiny knihy mě bylo jasné, kdo za tím vším stojí a zase autorčin styl - nikdy nedej na první dojem, nevěř nikomu. Jen se mi nelíbil ten otevřený (pro mě tedy alespoň je otevřený) konec příběhu. Fandím oběma mladým, aby překonali to, co bylo a zůstali spolu. Protože Bonzovi bych věřila :)
Nad každým čteným příběhem je dobré se zamýšlet, protože nám má co říct i do našeho života. Tento by mohl být pro mnohé dívky/ženy varováním. Věci nebývají takové, jak se zdají. Hlavně nemít hlavu v oblacích, ale více přemýšlet a sečíst dohromady jedna a jedna. Kira nepřemýšlela, ačkoliv nejednou jí v hlavě ťuklo - tohle jsem přece Gunarovi neříkala!! Samotný příběh měl logiku, ale byly tady určité aspekty, které se vymykaly zdravému rozumu. Kira volá kamarádům, kteří jsou xxx km daleko a přesto během velmi malého času jsou na dosah záchrany. Kde se zatoulala policie? Jak to, že i Gunarova matka se ocitla na místě, kde odpočívali před další cestou do Itálie. Kde se tam najednou vzala? Spousta otazníků, pokud bych chtěla hledat logiku. Ale po té, co jsem si od této autorky přečetla její další knihu Černý sníh, se už ničemu nedivím. Ale myslím si, že za přečtení obě knihy stojí. Nabízím je dál, pokud máte zájem :)
Docela dobrý i když podle názvu knihy jsem měla zcela jinou představu o tom jak se bude příběh dál vyvíjet. Ale že bych si musela při čtení za temné a bouřlivé noci rozsvítit všechna světla ... tak to tedy nééé. Tak děsivý tento příběh rozhodně nebyl.
Tato kniha byla zfilmována, ale název si již nepamatuji. Typická americká komedie. Jejich mentalitu ohledně vánoc ani chápat nechci. Možná bychom si ale měli vzít z určitých situací příklad, např. sousedská soudržnost, obdarování atd. Konec příběhu byl dost ujetý, hlavně co se týká toho, že policie jela na letiště vyzvednout Blair a Enriqua. Ale jo, taková oddychovka tři měsíce po vánocích :) Přečtena další kniha do Výzvy!
Je to má první přečtená kniha od této autorky. Je to takové to oddychové čtení u kterého se nemusí moc přemýšlet. Dalších šest knih ze série Alexandry Potter čeká v mé knihovničce, až na ně přijde řada :)
Knihu by si měl přečíst každý člověk. Je třeba o těchto věcech psát a říkat, aby se o takové krutosti dozvědělo široké okolí. Smutné na tomto příběhu je, že je to čistá realita, ne vymyšlený děj. Obvykle nás takovéto zprávy neberou až tak za srdce, ale co kdyby se to začalo týkat nás a našich dětí? Už by dávalo nějaký smysl, že máme potřebu se bránit? Jsou ale takoví, kteří se bránit nedovedou a právě jich se tato surovost bezprostředně týká.
Také by se mě líbilo být tři dny zavřená v knihovně. Ale ne v té naší, je to jedna místnost a v přízemí, mohla bych tedy vyskočit ven oknem. Příběh byl čtivý a vše od začátku směřovalo k tomu, že skončí tak, jak skončil. Přečetla jsem za dva večery.
Nic moc, takový románek pro děvčátka, která jsou zamilovaná a uvěří lžím svého protějšku, protože se prostě vznáší nad věcí. Řekla bych, že tady nešlo o zatěžkávací zkoušku o dovolené, protože pokud chce kluk holce zahnout, tak to udělá kdykoliv a kdekoliv. Příležitostí je plný svět.
Obávala jsem se hororových scén, ale ty se naštěstí nekonaly :) Kniha se četla dobře, jen občas jsem se musela vracet dopředu, abych si připomněla jména ke komu patří, protože v těch jsem se ztrácela. Kniha bez konce ... ale protože má na jaře vyjít pokračování, myslím si, že tam se objasní to, co mě zajímá. Do jaké míry se prokáže detektivova vina?
Tajemství, která provází postavy v této knize se postupně odkrývají (Sabinin nemanželský nemocný syn, Billova manželka závislá na drogách, Gabby z bohaté rodiny a Zack homosexuál. Snad jen Jane nemá co skrývat). Dobrá oddychovka, ale mám raději více napětí v příběhu.
Nepochopím, jsou snad zamilované týrané ženy také padlé na hlavu ????
Když muž uhodí svoji ženu ... když je to opakované ... copak je to láska? Vždyť taková žena ztrácí svoji hodnotu nejen před tím mužem (tyranem), ale také před sebou a svým okolím.
Další super knížka od Jacqueline Wilson. Jako vsuvka mezi thrillery super. S dětskými postavami prožívám jejich dobrodružství a vracím se tak zpět do dětství :) Od této spisovatelky to je již pátá knížka, kterou jsem přečetla v nedávné době a ještě jsem s nimi zdaleka neskončila.
Kniha se mi moc líbila, nemohla jsem se od ní odtrhnout. První dny po přečtení jsem "rentgenovala" lidi okolo sebe a přemýšlela o možnosti, že kdokoliv z nich může být psychopat.
Příběh mě zaujal japonským stylem života. Amélie, ač ponižována svými nadřízenými, trpělivě očekává den, kdy jí skončí pracovní smlouva a ona bude moci odejít z jedné prestižní firmy. Ač jsou na tuto knihu negativní reakce, mě se líbila a to právě proto, že se tak vymyká evropskému myšlení. Přemýšlela jsem o tom, jak bych reagovala já, kdybych byla v Améliině kůži a došla jsem toho názoru, že zůstat ve firmě a dostát tak smlouvy, bylo od Amélie velké hrdinství. Já osobně bych dala okamžitou výpověď a do doby jejího vypršení bych se "hodila" marod :) Amélie, ač Belgičanka odkojena japonskou kulturou, přijala hodnoty této obdivuhodné země, a proto také její myšlení a chování se vymyká naší zažité kultuře. Svoji "trýznitelku" obdivuje a bílé je bílé a černé je černé.
Takové klidné počteníčko. Příběh dopadl, tak jak čtenář předpokládal, tzn. láska si najde svůj protějšek a všechno špatné je rázem zapomenuto.