Zlatinka.Emilly komentáře u knih

Tenhle příběh byl sice nereálný, ale byl čtivý a rozhodně hodný k zamyšlení kam až psychopat může zajít. Jen jsem neporozuměla konci, jak to bylo se Sofií? Že by dělala "mrtvýho brouka", i když věděla, co se děje? Copak její záda by nebyla pro policii dostatečným důkazem? Líbilo se mi, jak se Maya sžila se svým osudem, dokud jsem se nedostala ke konci. Jak to tedy bylo? Věděla co se děje? Šla prozkoumat terén a nedomyslila, že může uvíznout v pasti? Ale asi není třeba nad tím tolik přemýšlet, protože tahle kniha je spíš jen na odreagování, nemá žádnou hlubokou myšlenku. Ale za mě pěkné počteníčko a doporučuji.

2 02.09.2018

Až na výjimky každý tuto knihu chválí a obdivuje pisatele. Zase půjdu proti proudu. Nejhorší kniha, kterou jsem letos četla. Samotný příběh nemá ani hlavu ani patu a jak je to s dalšími Dánovými knihami, zkoušet nebudu. Poctivě jsem přečetla 211 stránek z celkových 396. A dál už jsem se prokousávala ne mezi řádkami a ani ne tak mezi listy, jako spíš, že jsem přelétla ty zbývající stránky v necelých deseti minutách (i když jsem si zprvu myslela, že se snad někde chytnu a tu knihu dočtu), víc času jsem už této knize dát nechtěla. Nevěděla jsem co čtu, hlava mi to prostě nebrala. Jen jsem se chtěla dozvědět, jak je to s tím zmasakrováním babičky, o které jsem se dočetla hned na prvních stránkách a pak mlha. Vysvětlení se mi dostalo na poslední stránce. Co se týká charakteristiky, vyšetřovatelé byli vulgární nejen sami vůči sobě ale i vůči obětem. Myslím si, že by se měl spisovatel ve svých výrazech hodně krotit. Takže za mě odpad a to do slova a do písmene. To už i kniha "Jezero", kterou jsem negativně zhodnotila, měla alespoň nějakou myšlenku.

Judy to neměla v životě vůbec lehké, ale nezlomilo jí to, naopak. Byla hodně silná. Často se mi stává, že v knize objevím docela dost nesrovnalostí, tak i v této. Na začátku knihy, kdy se Judy poprvé dostal do rukou její rodný list, byla znechucena tím, že její otec je opravdu její otec. No a ta samá záležitost se opakuje v Africe, kdy už byla Judy plnoletá. To mi trochu zkazilo dojem knihy. Jinak se mi příběh líbil, no líbil, jak se to vezme. Bylo šokující, co malá holčička prožívala, takže líbil asi není to správné slovo. Nakonec však našla své místo a lidi, kteří ji brali takovou, jaká je.

1 30.08.2018

Hollis, která hledá v životě své místo. Její reakce mě zpočátku zarážely - přesně tak jak na ní nahlíželi její pěstouni, i já zhodnotila její povahu jako protivnou, nafoukanou. Hollis u nikoho dlouho nevydržela. Proč? V životě to neměla vůbec lehké. Matka jí odložila a jediné co jí dala do života, bylo jméno Hollis Woodsová. Mít Hollis ve své péči, asi bych reagovala jako přemíra těch, u kterých přechodně žila. Tohle nedělej …. tohle udělej ….. tohle je to špatně … tohle je to dobře ….. Když se "omylem" dostala do péče k Josii, byly spokojeny obě dvě. Josie trpěla (dnes bychom řekli Alzheimrem ?) Nevyžadovala výchovu, jen dívku milovala. Hollis byla velmi citlivá dospívající dívka a byla i rozumná. Nakonec najde svou rodinu, ne však biologickou, nýbrž adoptivní. Není to Josie, u koho zůstane žít. Je ještě jedna rodina, kde vládne porozumění nad výchovou.

24.08.2018

Hezká knížka, příběh byl místy i strhující. Skoro každý zde píše, že od začátku znal pachatele. Já tedy ne. Nad tím, kdo kdo byl, jsem fakt nepřemýšlela, chtěla jsem si příběh užívat tak jak byl napsán. Francziska možná byla naivní, ale kdo z nás v jejím věku nebyl? Navíc to trauma, kterým si prošla, jí na rozumu nepřidalo. Jen v závěru knihy, si myslím, že měla být dívka ostražitější a nevěřit té třetí kamarádce. Ale když je někdo sám a hledá spřízněnou duši, rozdal by se, je to tak? Takže za mně pět hvězdiček.

1 23.08.2018

Román ze sedmnáctého století. Pěkně se mě kniha četla, měla pointu, myslím si, že se člověk odreaguje a lehce vpluje do děje. Trochu mi to připomíná Moliérovy hry. Zamotaný příběh, přibývají do děje další lidé a zápletka je opravdu zajímavá. I v této knize můžeme spatřit spravedlivý úděl, který dostane každý zúčastněný. Nejvíce se mě však líbila Janova otázka směřovaná na svého sluhu Gerrita: "Kde je tulipánová cibulka?" No a kdo jste zvědaví kde ta cibulka je, tuto knihu si rozhodně nenechte ujít.

20.08.2018

Mě se kniha líbila hned od začátku. V samém závěru jsem si uvědomovala, že celý ten příběh byl postavený na jedné, vlastně na dvou lžích. Nebýt toho, příběh skončil po první kapitole. Kniha je členěná dvěma obdobími, létem 1983 a současností, kdy se v prvních dvou třetinách příběhu období střídají. Někdy jsem měla tendenci přeskočit a pokračovat číst jedno období, no ale naštěstí jsou kapitoly kraťoučké. Jen bych očekávala trochu rozvitý konec. Já osobě bych "ty dva" sloučila dohromady :)

2 16.08.2018

V každé knize hledám něco, co by mě oslovilo. Toto byl pěkný příběh a hlavně se mi moc líbil ten konec. Odříkaného chleba vždy největší krajíc :) tady to bylo vzájemné, ale nakonec "happyend". Svatba je rodinná záležitost a já jsem si ty dvě tři stránky užila. Už jsem si myslela, že jsem mimo …. Tuto knihu použiju do Výzvy místo Tchyně a uzený, protože v té jsem moc narážek na to, že se děj odehrává v Brně, nenašla (původně jsem si knihu zakoupila pro splnění otázky č. 4 ve Výzvě.

1 11.08.2018

Zase jeden smutný příběh o manželství. Co vede ženy k tomu, aby zůstaly ve svazku, který je nerovnoměrný? Přece nejde mít oči tak zaslepené láskou či čím, že sama aktérka nevidí, neslyší a když už konečně prohlédne a uslyší, tak se stejně nic nezmění. Tohle je něco, co já prostě nepochopím. Krásná, úspěšná žena a nechá sebou manipulovat. Bojí se vnést do svého já rozhodnutí odejít z takového života. Co mohla dokázat, kdyby nechala své city stranou, protože déšť smyje každou stopu. I ta její by se časem vyrovnala v pevnou půdu pod nohama. Asi ale nedokázala žít sama. Tato poslední autorčina kniha, jakoby byla zhodnocením jejího života pro to, co dál následovalo. Takové vysvětlení, proč!!! A odešla :(

7 10.08.2018

První kniha od této autorky, kterou jsem si přečetla díky Výzvě. Co se týká příběhu samotného, tak místy úsměvný, místy bolestivý pro Sylvii. Čtenář může nahlédnout do zákulisí žárlivě milující matky. Půjde i přes "mrtvoly" jen aby dosáhla svého a že je vychytralá, to potvrdí každý, kdo si knihu přečte. Mě bylo líto Sylvie, která měla plány do budoucna a ty vzaly za své právě díky matčinu zásahu. Nakonec mě bylo líto i Hynkovy mámy. Možná, kdyby byla zasvěcena do vztahu svého syna přinejmenším od té chvíle, co byly zasvěceny i Sylviiny rodiče, nemusela by se cítit jejich vztahem tak ohrožena. Valerie byla proradná a vypočítavá mrcha, které byla její role naservírovaná a ona jen využila příležitosti. Nakonec Hynek, který byl středem všeho a mohl urovnat vztahy všech stran, byl podle mne potrestán ze všech nejvíc. Podveden vlastní matkou i Valérií a opuštěn ženou, kterou před tím tolik miloval …. Co se týká Výzvy, tak nevím jestli je to ta správná kniha pro otázku č. 18: Kniha, jejíž děj se odehrává v Brně. O tom, že snad hlavní postavy žijí v Brně, nastínila kniha opravdu velmi opatrně.

4 09.08.2018

Příběh pro "náctileté". Mě se tedy moc nelíbil, zvláště na začátku jsem se přemlouvala, ať už dál nečtu :) Nakonec jsem dočetla až do konce a mohu konstatovat, že zas tak strašné to nebylo. Je to takové oddychové čtení po knihách, které jsem v poslední době četla. Téma, které není reálné dokáže čtenáře odpoutat od svých problémů, takže alespoň k něčemu dobré.

07.08.2018

Tuto knihu jsem si koupila jen proto, abych "zabila" hoďku volného času. Musím říct, že jsem se od ní neodtrhla dřív, než jsem celých těch 488 stránek nedočetla do konce. Děj vtahuje čtenáře do prostoru příběhu hned od první stránky. Asi ve třetí třetině knihy jsem si vytipovala vraha, po kterém na konci příběhu šla celá policie a jak jinak, než že jsme se mýlili všichni. Takové rozuzlení, které nastalo v závěru knihy, bych tedy opravdu nečekala. Podle mě je to vynikající krimiromán, takže mám ode dneška dalšího oblíbeného autora :)

4 05.08.2018

Knížka se mi líbila, jen jsem "pitomá :) " koukla (nějakým omylem :) ) na skoro poslední stránku a tak jsem hned věděla, kdo je vrah. No ale i tak pěkné čtení a také se člověk něco dozví o oboru, který mu není vlastní (alespoň mě ne) a tím je antropologie. Za hlavní hrdinku Ruth mě potěšilo to, co ji čeká - a je to pěkné čekání :) :) :)

4 01.08.2018

Po přečtení knihy jsem si vyhledala, co znamená ocenění Magnesia Litera. Takže: Výroční knižní ceny Magnesia Litera, jejichž hlavním úkolem je propagovat kvalitní literaturu. Podle mne tohle kvalitní literatura není. A to klidně poplavu proti proudu všech dalších recenzí. Kniha je vulgární, čtenáři (alespoň mě) nemá co říct. Je mi líto papíru, na který byla tištěna a také svých peněz, které jsem za tuto knihu dala. Za mě ocenění - odpad!!! Ale za docela pěkný přebal dávám jeden bodík. Kdyby nebylo Výzvy a její 9. otázky, nikdy bych tuto knihu nečetla!!!

7 31.07.2018

Čtivá knížka nejen pro mladé. Myslím si, že má co říci i dospělákům. Možná se v příběhu mnozí uvidí. Jarmila Dědková píše působivě a srozumitelně.

2 29.07.2018

Pěkný příběh o mladých lidech, hlavně tady došlo na zpytování sama sebe a o tom to myslím bylo. Někteří adolescenti (raději latinské slovíčko, než anglické) si myslí, že se svět bude točit jen kolem nich. A tady Gia narazila. Uvědomila si však, že není pěkné, když v síle své party se posmívá druhým. Dostala za vyučenou a podle toho, jak příběh skončil, její srdíčko nebylo zkažené, jen se nechala omývat tímhle světem. Poznala, že může žít i jinak a co mě zase štve? Zase otevřený konec knihy. Jak to dopadlo s jejím vztahem s Haydenem si může každý domyslet ale co její nejlepší kamarádka Claire? Co její další kamarádky? Jak skloubila vztahy s nimi, pokud jí odpustily a vzaly opět mezi sebe, se vztahem k Bec? Žila od této doby dvojí život nebo její přátelé přijali Bec mezi sebe? Strašně moc otazníků a ty já nemám ráda :) Ale jinak super a určitě si od této spisovatelky ještě něco přečtu.

1 27.07.2018

Knížka se mi líbila. Příběh byl smutný, bezmocný, nedovedu si představit pocity, které Christine svíraly. Někdy by bylo dobré na některé prožitky zapomenout, ale to, že se jí paměť vrátila se vším všudy, stojí za bolest a strach, kterým si ještě jednou musela projít. Viděla jsem i stejnojmenný film a ten mě dost zklamal. Nejen obsahem, protože se nedržel dané předlohy z knihy (např. Christininým deníkem, kam zaznamenávala své každodenní prožitky nebyl deník, ale foťák a to mě do příběhu vůbec nesedlo). A další … a navíc to byl tak rozvláčněný příběh, že jsem ho ani nedokoukala. Prostě kniha je kniha :) Doporučuji si knihu přečíst, jen prosím nekoukejte na ten ošklivý film.

1 27.07.2018

Kniha se mi moc líbila a to hlavně proto, že od první stránky to mělo nějaký děj. Žasla jsem, kolik toho hlavní hrdina příběhu prožil za pouhých 24 hodin. Zcela nevinně se dostal do velkého průseru, ale jako v pohádce to nakonec dobře dopadlo. I když, co se týče hlavního důvodu, proč se to všechno stalo, opět otevřený konec a ty já nemám vůbec ráda :)

20.07.2018

První polovinu knihy jsem nepochopila, ale ani konec jsem moc nepobrala. Za mě propadák. To, jakou slávu této novince dali média, poslouží pouze k navýšení prodeje. Takže jsem ráda, že jsem si knihu nekupovala (četla jsem půjčenou z knihovny), byly by to vyhozené peníze. Zajímal by mě názor booktubera Merkla, ale ten se po přečtení Hadrového panáka zařekl, že pokračování číst nebude. A to prý má vyjít ještě jeden díl, údajně se jedná o trilogii.

7 18.07.2018

Mnohá žena by mohla Kate závidět. Její vyrovnanost, její trpělivost když doprovázela své dítě k lékaři, to s jakou pečlivostí se zajímala o dění kolem svých dětí... Až mi bylo hanba, já například neznala (některé) rodiče kamarádů svých dětí vůbec. A Kate se s každým osobně seznámila, měla jejich telefonní čísla ve svém telefonu. A????? Znovu se můžeme přesvědčit o tom, že nevíme, kdo žije vedle nás. Zvrat příběhu mě fakt překvapil. Jak se nakonec jedna taková otázka může obrátit: Co jsi to za matku, Kate?

2 16.07.2018