Wisha komentáře u knih

Já osobně fanda detektivek vůbec nejsem, nebaví mě je číst ani na ně koukat v televizi, tohle téma mi nijak moc neříká... Ale Dvojitý kříž! Nevím, jak to autor udělal, ale už po dvaceti stranách jsem byla chycená a celá knížka neskutečně odsýpala, nikde nebyly žádné nudné a zbytečné pasáže, prostě děj od začátku do konce. Ačkoli detektivky nečtu, tohle určitě není můj poslední Carter.

12 06.04.2024

Máj měl vždycky v mém srdci své místečko, už na gymplu, ale tehdy to pořád ještě byla povinnost. Pak jsme ho sáhodlouze rozebírali na vysoké, tam jsem si ho oblíbila ještě víc, ale pořád to byla povinnost. Teď jsem už 7 let ze školy venku a přišla jsem mu na chuť takovým způsobem, že jen čtením těch překrásných, plynulých a nádherně ponurých veršů mám tak nesmírně silné pocity, že mám husí kůži na rukou i za krkem a buší mi srdce. Neumím to vysvětlit, ale ty verše, ten příběh...
Pro mě byla, je a bude jediná opravdová poezie právě Máj. Díky tam nahoru, pane Mácho.

11 10.10.2021

Když mi tuhle knížku kamarádka půjčila, byla jsem skeptická. A teď si říkám, jak jsem byla pitomá :-) U Chlapa snů jsem se řehtala nahlas tak moc, jako snad ještě u žádné knížky! Hlavní hrdinka je totální magor, její myšlenkové pochody jsou napůl komické a napůl úplně pošahané, ale tím jsou ještě komičtější. Když se odprostíte od toho, že takhle to prostě v životě fakt nechodí, stane se z téhle knížky úžasná komedie, která vám zvedne náladu, i když ji zrovna máte pod psa. Z běžných klišé autorka dělá vtipné scény, víceméně vzala jakoukoli romanticko-erotickou knížku a přetvořila ji do neskutečně legrační komedie, která je ale tak nějak sladká. :-)

8 01.05.2023

Moc pěkná kniha a hlavně mooooc pěkné popisy tělesné konstrukce hráčů :-)) U téhle knížky jsem si imaginárně zaslintala. Příběh je moc hezký, všechny postavy jsou fajn (až na Bena, samozřejmě) a člověk úplně přemýšlí, jak by sám chtěl takovou bandu za kamarády :-)
Těším se na další díl!

8 27.01.2023

Jedním slovem - odpad. Ani nevím, co bych k tomu napsala. Nejsem žádný puritán, ani náhodou - šla jsem do toho s tím, že když už nic, aspoň mě to zalechtá v břiše, případně inspiruje. Jenže jsem se krutě sekla. Šimrání se nekonalo, místo toho jsem byla napůl znechucená a napůl uražená. Na rozdíl od hlavní hrdinky mám asi prostě nějakou hrdost, proto mi to připadalo nesmírně urážlivé, vulgární a šovinistické. Je něco jiného, když si dva lidé, třeba manželé, v rámci postelových hrátek řeknou nějakou tu peprnou vulgaritku. Ale slyšet hned při prvním setkání urážku a vzít ji jako lichotku... Nevím. Hlavní hrdinka pro mě prostě byla opravdu obyčejná bez špetky sebeúcty. Sorry, mamko, ale mě by nikdo nepřinutil nechat se urážet a obšťastňovat jen kvůli záchraně galerie. Proto jsem tomu příběhu ani nebyla schopná nějak uvěřit. Konec mě nepřekvapil, čekala jsem něco takového.
Už nikdy více!

Právě jsem dočetla a... Jediné, co mě k tomu napadá říct, je: "Co proboha autor fetoval, když tohle psal?" Možná jen neumím luštit skryté významy, možná jsem slepá, hloupá nebo obojí, ale pro mě byla tahle knížka naprostá ztráta času a pohoršení. Opět jsem se utvrdila v tom, že jakmile má knížka na obálce "Světový bestseller", nepůjde se to dát číst.
Abych to shrnula, ze začátku to vypadalo slibně. Uvěřitelně. Chvílemi to bylo i lehce mrazivé. Ale od chvíle, co se Christopher vrátí ze svého šestidenního zmizení, jsem jen nestíhala valit oči nad tím, jaký to je nesmysl. Nic mi nedávalo smysl, výjevy byly jako z béčkového hororu smíchaného s myslí zfetovaného člověka bez nejmenšího smyslu. Pořád jsem čekala na to osvícení, které mělo podle recenzí na konci přijít, ale já knihu dočetla a pomyslela jsem si: "Konečně jsem to dočetla, sláva. Co to sakra mělo znamenat?" Kdyby to aspoň bylo celé nějak vysvětlené, ale kdepak. A tak to vypadalo lákavě... Absolutní ztráta času, nedoporučuji. A vracím se k Sarah J. Maas a románkům.

8 20.10.2020

Nejsem si jistá, jestli mám SJM milovat, nebo nenávidět, protože už podruhé během čtrnácti dnů mě rozbrečela jako mimino.
Ze začátku je tenhle příběh dost zmatek a celkem i opruz, když omluvíte moje výrazivo. Příliš mnoho postav, příliš mnoho bytostí, nové město a celkově nový svět. Přiznám to na rovinu, byla jsem mimo asi až do dvousté stránky. Ale pak se člověk konečně začne orientovat a najednou to má nejen hlavu a patu, ale je to geniální, zábavné, tragikomické.
Co na téhle knížce vyzdvihnu? Dialogy. DI-A-LO-GY. Protože dialogy, které vedla Bryce s Huntem, mě tolikrát rozesmály, jakože nahlas a doopravdy! Úžasné hlášky, úžasné situace. Mnohokrát jsem četla dál, ale za chvilku jsem se k té dané situaci znovu vrátila a přečetla si ji znovu, protože byla prostě úžasná.
Občas byla tedy možná až zbytečně vulgární, se Skleněným trůnem se to moc srovnat nedá, je to o několik levelů výš a dokonce bych zvážila i zařazení do YA, protože je to celkem síla, ale jelikož je mi za dva měsíce 30 let, ustála jsem to.
Takže všem milovníkům fantasy, kteří chtějí prožít skutečně silný příběh, určitě doporučuju. A pro milovníky SJM je to přímo povinnost!

7 24.11.2020

Tematiku Jindřicha VIII. už studuji hodně dlouho, mám spoustu načteno, ještě na gymnáziu jsem už o tom psala seminárku do dějepisu...Ale Alison Weirová je rozhodně nejlepší pramen. Je fantastická, píše vážně úžasně. Anna Boleynová je moje osobní historická posedlost, nejen králova :-) Je to moje velká hrdinka a zbožňuju ji, a v této knize je úžasně popsán její příběh. Miluju, že autorka se vážně přesně drží historických faktů, ale dá té historii úžasně čtivý kabátek.

5 01.01.2020

Tak tohle se opravdu povedlo. Původně jsem si Čtvrté křídlo chtěla přečíst, až trochu opadne ten hype kolem něj, protože nenávidím, když mi někdo něco nutí, a propagace téhle konkrétní knihy byla až uhozeně obrovská - na to, že si ji většina čtenářů romantasy stejně měla v plánu přečíst. Nakonec jsem ale neodolala, moje zvědavost mě přemohla... A já se musím přidat ke stádu ovcí, protože Čtvrté křídlo opravdu JE neskutečná pecka.
Co se týče příběhu, ten byl lehce odhadnutelný - ani na konci jsem nebyla nijak extra překvapená, protože když už čtete asi milionté fantasy, překvapí vás jen máloco. :-) Ale to knize rozhodně neubírá na kvalitě. Naopak.
Chemie, která jiskřila mezi Violet a Xadenem, byla neskutečná!!! Tak moc jsem si ji užila, vychutnávala, že mi bylo vážně líto, že už kniha skončila. První milostnou scénu mezi Violet a Xadenem řadím na první místo všech milostných scén, které jsem kdy přečetla, protože... Tohle bylo vážně fantastické počtení.
Rozhodně nemůžu pominout vztah s draky, protože jsem čekala něco úplně jiného, a to, co jsem jako čtenář dostala, rozhodně předčilo moje očekávání. Nebudu spoilerovat, ale vážně, vážně jsem si draky zamilovala. Hlavně rozhovory mezi nimi a jezdci :-)
Už teď se těším na další díly!!!

4 20.04.2024

Tak tohle byla jízda!!!! Celá série je úplně úžasná, ale tenhle díl jsem rozhodně četla nejkratší dobu a nejvíc jsem ho hltala. Něco jsem věděla, něco jsem jen tušila, žádné extra překvapení se nekonalo, a přesto jsem chvílemi zírala s otevřenou pusou. Uteklo to jako voda. Ten závěr byl úplně fantastický, měla jsem z toho husí kůži!!! Jedna z autorek, u níž knihy rozhodně, rozhodně nemají klesavou tendenci!

4 31.05.2023

Úžasná oddychovka, takové milé pohlazení po duši, když už jste přehlcení fantasy a potřebujete si odfrknout od náročných světů a teorií. :-)

4 01.01.2023

Parádní oddychovka, měla jsem to přečtené za relativně krátkou dobu. Hodně mě bavila ta bezprostřednost, přímost, žádné omáčky okolo a smysl pro humor hlavní hrdinky. Opravdu skvělá záležitost, když chcete na chvíli opustit fantasy světy a u něčeho si odpočinout a dobře se pobavit :-)

4 12.12.2022

Na tuhle knížku jsem se vrhla, protože jsem měla zrovna náladu na nějakou oddechovou romantiku, a moc jsem od ní nečekala. Proto mě překvapilo, že mě překvapivě lehce vtáhla a už nepustila, stejně jako její pokračování. Nakonec jsem obě přečetla v krátkém čase s pocitem, že jsem si to moc užila. Takže určitě příjemné překvapení :-)

4 01.11.2022

Už mám od Alison Weir přečteno několik knížek, ale tahle její série je naprosto perfektní. Ačkoli je Kateřina Aragonská první v pořadí, čtu ji jako třetí (předběhla ji Anna Boleynová a Jana Seymourová). A stejně jako u "předchozích", i tahle byla úžasná. Alison obdivuji nejen proto, že má skvělý styl psaní, ale i za to, že se přesně drží historických faktů a neupravuje si historii podle toho, jak se to bude líbit čtenářům.
Už teď se těším na zbylé tři knihy, z nichž dvě už na mě koukají z poličky :-)

4 07.12.2021

Jsem strašně ráda, že závěrečný díl téhle série nezklamal a byl naprosto kouzelný. Předchozí díl (Doufat znovu) se mi vůbec nelíbil a nebavil mě, necítila jsem mezi hlavními hrdiny žádnou chemii, zato mezi Jude a Blakem byla chemie přímo neskutečná, a já si čtení jejich příběhu vážně užila. Paráda :-)

4 22.04.2021

Bída. Nic jiného na tuto knihu říct nemůžu a láme mi to srdce, protože předchozí tři knihy byly vážně skvělé. U téhle jsem se nebála, postavy se chovaly naprosto nereálně, reagovaly nesmyslně a celý příběh byl hrozně nesmyslný a nedomyšlený. Vážně mě to mrzí, protože Ashburn, Craven Manor i Carrow opravdu miluju a bála jsem se u nich, ale u Folcroftů jsem se ani nebála, ani mě čtení netěšilo. Neuvěřitelné zklamání.

4 27.09.2020

Tahle knížka byla totální bomba. Od samého začátku napínavá, děj svištěl jako po másle a já u toho zažívala tolik emocí, kolik jsem v životě u žádné knížky nezažila. U Královny stínů jsem se nahlas smála, strachy jsem si kousala nehty, nervózně jsem nadskakovala na židli, úlevně jsem si ovívala obličej záložkou, šokovaně jsem lapala po dechu, rozčileně jsem bouchala do stolu a nedočkavě jsem hltala odstavce se zoufalým přáním, aby se stalo to, co chci, aby se stalo... Zatím z téhle série nejlepší díl. Zbylé tři mě ještě čekají a jsem zvědavá, co přinesou. Umírám strachy o své oblíbené postavy :-)

4 25.09.2020

Právě jsem knihu dočetla a jsem neskutečně nadšená, plná dojmů, emocí a euforie. Byla to moje první hororová kniha a rozhodně si jich musím začít číst víc, protože to byla jízda! Příběh byl fantasticky napsaný a měl absolutně všechno, co od hororovky vyžaduji - napětí, hrůzu, nervy, úlevu, další kolo nervů, zděšení, zhrození, do toho špetku naprosto sladké romantiky a pro mě úplně perfektní konec, který na duchařských filmech totálně miluju. Jak říkám, jsem plná dojmů a lituji, že je tu možnost pouze pěti hvězdiček, protože bych jich klidně dala sto.

4 07.06.2020

Myslela jsem, že to bude hloupost, doporučila mi to moje čtrnáctiletá sestra a dlouho jsem se odhodlavala, ale sotva jsem přečetla prvních pár stránek, byla jsem chycena. Je to úžasný odpočinkový příběh.

4 20.09.2017

Upřímně moc nevím, jak knížku zhodnotit. Miluju jak Seru, tak Nykta, ale trvalo mi takovou dobu se tím prokousat... Třičtvrtě knihy se jenom žvanilo, nuda, musela jsem se nutit číst dál... A pak najednou obrat a posledních 200 stran jsem slupla za dva dny. Poslední čtvrtka má tak 10 hvězd, zato prvních třičtvrtě knihy tak dvě. Každopádně autorka umí navnadit na další díl, takže už se na něj těším :-)

3 27.12.2023