vojtahoodie komentáře u knih

Zejména prostředek knihy se dost vlekl, všemožné pokusy dostat se z plošiny střihané podivnými vizemi byly za mě až příliš zdlouhavé a táhnoucí se, kniha by podle mě mohla být tentokrát kratší. Zásadně to ale vyspravil konec, s nímž má Karika občas problémy (vzhledem ke způsobu a žánru jeho psaní je ale pekelně těžké vystavět dobrý, ne-klišoidní konec), ale tentokrát měl zvrat, originalitu a dynamiku, a byl velmi působivý. Šlo tedy za mě o opak Smršti, jejíž závěr byl slabý a rozvleklý, přes dobré tělo knihy

(SPOILER) Kniha je krátká, svižná a napínavá s velmi rychlým spádem. Daní za to je, že je místy trochu uspěchaná, některé pasáže a motivy by si zasloužily důstojně rozpracovat. Takto v textu vězely jen samy pro sebe či pro dílčí dokreslení atmosféry, případně byly vysvětleny pouze velmi vágně a od boku. S některými postavami si člověk nestihe vybudovat jakýkoliv vztah, a když zemřou v podstaně pár stran poté, co nám byly představeny, nijak to čtenáře proto nezasáhne.

Zklamání byla některá učebnicová klišé, včetně "burn your gay", jež výsledný dojem značně srážela. Naopak cením velmi originální konec. Rozporuplné pocity, ale jsem rád, že lovecraftovskou novelu v českých kulisách konečně máme. Těším se na další autorův počin, doufám, že v žánru setrvá.

3 30.12.2023

(SPOILER) (Dopředu upozorňuju, že obsahuje spoilery) V životě jsem nebyl z nějaký knihy takhle rozpačitý a neměl tak rozporuplné pocity. No postupně, prvně to dobré: Oceňují skvěle propracovanou osobnost, dokonalý psychologický profil hlavní postavy Jacka Sparkse a jakýsi fiktivní popkulturní duch, který kolem něj autor vytvořil (ne přímo geniální, ale stále velice dobrý). Oceňuji i formu knihy, zpracování v podobě knihy, sestavené z dokumentů jeho bratrem je vysoce originální, autor navíc mistrně vytvořil jakousi geniální propletenou síť, děj se posunuje dopředu při zdánlivých detailech a okrajových vyjádřeních, a na konci do sebe všechno tak nějak zapadne. A teď to horší. Chápu, že autor chtěl realističnosti docílit tak, že se snažil psát stylem Jacka Sparkse, ale tohle zkrátka ne. Popis hororových scén, některé pasáže a motivy se zdají spíš, jako by se do knihy zatoulaly ze slohové práce nějakého desetiletého školáka a nikoliv spisovatele. Zhmotněné Jackovo ego v podobě nějakého obličeje, "Máji" - jako vážně? Horové scény prostě nejsou hororové, občas máte máte pocit neurčitého záblesku neuchopitelného strachu a tajemna, ten si ale spíše vydedukovala moje mysl. Rádoby hororové motivy jsou spíš bizardní a připomínají mi moje pokusy o strašidelné příběhy někdy ze třetí třídy. Konec je trochu zamotaný, až jsem se v tom místy malinko ztrácel, ale jak už jsem výše zmínil, nakonec všechno zapadne. Zezačátku mi kniha připadla dobrá, kolem půlky jsem upadl do jakési letargie, kdy jsem to spíš tak nějak z přesvědčení dočetl a z té jsem se už nevzchopil. Děj je zkrátka takový nijaký, celou dobu jsem marně čekal, kdy se naplní moje velká očekávání, které jsem měl i z přečtení anotace, jenž podle mě neodpovídá realitě knížky a nakonec byl na knize asi nejlepším literárním zážitkem, což mi připadne smutné. Nápad byl asi dobrý, ale velice špatně uchopený. Bohužel převažuje zklamání a jakási směs zvláštních pocitů z nijakého děje a jakési dějové bizardnosti. Opět smutné, že to je na knize asi to nejděsivější. No, další kniha od Jasona Arnoppa bude asi bez mé účasti.

1 08.06.2020

Zajímavé, čtivé, u některých pasáží jsem se zasmál. Fakty zapsané poutavou a vtipnou formou, dozvíte se toho mnoho o autoritářských režimech a diktátorech - a poznáte, že tito lidé, o kterých se vždy píše vážně o obětích, které za sebou mají jsou ve skutečnosti v mnohém hrozně legrační, jen stačí správný úhel pohledu. Ten autor našel a knížka je takovou oddechovkou na pár večerů, pokud se zajímáte o politiku a veřejné dění, žádný hluboký politologicko-sociologický titul v širokém kontextu a s precizním zpracováním zde však nehledejte.

04.06.2020

Lovecrafta prostě zbožňuju. Jeho styl psaní a hlavně témata jsou mi opravdu blízká. Je to opravdový velikán jednoho žánru, který si svérázným způsobem vysvětluje taje země, mýty, folklór i zvyklosti kultur i dává naší existence do širšího kontextu. Hlavní znak jeho hororů jsou časté náznaky a nepřímosti, jím reprezentovaný žánr je vlastně založený na strachu z neznáma. Jedině bych vytkl, že se občas ztrácím v někdy až moc rozepsaném dějí. Jinak, myslím, že publikace je vhodná pro pochopení fenoménu Lovecraft a pro ty, kteří by s ním rádi začali a nechtějí si raději rovnou kupovat komplet. P. S. : TOP je pro mě Hrůza v Dunwichi.

2 23.05.2020

Opravdu výjimečná kniha, napsaná tak poutavým stylem, že podle mě zaujme i člověka, kterého politika příliš nezajímá. Je to spíš společenský než politologický titul, zajímavý náhled do jedné společnosti prostřednictvím reálných příběhů v historickém kontextu. Nenechte si zmást názvem, ve skutečnosti je půlka knihy o Ukrajině (i když je to celé složitější, jak pochopíte, až si knihu přečtete) i když to s Ruskem úzce souvisí. Vřele doporučuji, tu knihu by si měli přečíst všichni.

4 17.04.2020

Začalo to skvěle: starý dobrý americký horor, perfektní atmosféra Ameriky 60. 70. a 80. let... Typický příběh dospívajícího kluka, hrajícího v kapele, který prožívá první lásku a navíc je závislý na drogách, protkaný tajemným příběhem kněze, posedlého elektřinou, kterému při nehodě zemře manželka a syn a on prokleje Boha a odejde z městečka. Mělo to výbornou atmosféru, mistrné zpracování, pečlivě vedená nitka děje... Čtete to a máte takový pocit, že takhle to má přesně vypadat, a (zřejmě to je tím typickým příběhem) že jste něco takového již v minulosti četli. Bohužel, potom, co se děj přenese do tohoto tisíciletí, kvalita jde prudce dolů. Děj je nějaký, kniha ztratí pečlivě budovanou atmosféru, děj najednou nudí, nic se neděje. Trochu to zlepší vyvrcholení a tuctový konec pak znovu zabije. Mám z té knížky absolutně rozporuplné pocity, nevím tak nějak, co si o ní myslet. Stejně tak rozporuplné pocity mám z postavy pana Jacobse. Strašidelná zápletka a vyvrcholení bylo spíš divné než strašidelné. Nevím no... Asi mám u "krále hororu" vždy trochu moc velká očekávání

5 12.04.2020

Kniha byla dobrá, ale Tma a Trhlina mi připadly lepší. Zajímavý námět, promyšlený děj, vše do sebe zapadalo. Kniha mi někdy přišla čtivá a jindy ne, některé části byly trošku kostrbaté, konec mi přišel už překombinovaný, připravil ale i pár pěkně děsivých momentů. Celkově rozporuplné emoce, ale zřejmě hodnotím spíše kladně.

P. S.: celkově ke Karikovým knihám - nějaký hrdina s vnitřními démony bojuje v zimě ve slovenské krajině s nadpřirozenem je motiv všech jeho mysteriózních thrillerů. Mám ale trochu problém s tím, že se motivy v knihách opakují, hlavní hrdina je vždycky jako přes kopírák s těmi v jiných knihách... bojím se, aby pan Karika nesklouzl k tomu, že všechno jeho knihy jsou úplně na jedno brdo a tak nemá cenu si je kupovat. Ale jinak Tmu, Trhlinu i Strach určitě doporučuju.

1 11.03.2020

Skvělá nadčasová kniha, která nese i dnes stejné poselství jako před 80 lety. Ve zkratce je to alegorie na bolševickou revoluci a následná léta vlády bolševiků v Sovětském svazu. Přečteno za chvilku, doporučuji všem, v této knize objeví něco každý, bez ohledu na znalost či neznalost dějin, společenské postavení i politické preference.

7 03.02.2020

Opravdu mimořádný psychologický mysteriózní thriller. Oproti poněkud zvláštní Trhlině, která sázela spíš na znepokojivé existenciální otázky byla Tma opravdu neskutečná, plná zvratů, zamrazila až do morku kostí. Konec vás odzbrojí úplně. Nemám co dodat, prostě naprosto dokonalá kniha, konečně opravdový knižní horor... Od pana Kariky by se mohl rádobyspisovatel King jenom učit.

2 01.01.2020

Pozor, obsahuje spoilery.
Opravdu skvělá kniha, úplně mě pohltila! Ke konci už to bylo fakt dost psycho, poslední třetinu knížky jsem přečetl jedním dechem. Nebudu se tu pouštět do úvah, jestli je Igor skutečný, jestli říká pravdu nebo jestli jde o čistý výmysl autora. Nicméně je to opravdu skvělý autorský počin, perfektně zpracované téma, autor to umí se slovy a pokud to je opravdu smyšlené, je to nicméně velmi přesvědčivé - tomu napomáhají především odkazy na různé články, webové stránky ad. Jinak taky opravdu strašidelná kniha, myslím, že pan Karika si titul "král hororu" zaslouží mnohem víc než Stephen King. Nevím čím to je, možná tím, že se děj Trhliny odehrává v téměř domácím prostředí, ale líbí se mi to a děsí mě to mnohem víc než třeba Kingovy knížky, které mi přijdou všechno, jen ne děsivé. Nicméně knížku opravdu doporučuji, pokud máte rádi horory, psychologické horory a různé temné a děsivé thrillery, zároveň ale nedoporučuji slabším povahám, které může zakončení knížky dost rozhodit (mě teda rozhodilo). No nic, už se těším na další autorův počin, Strach.

P.S.: Někdo pode mnou kritizuje český překlad. Já jsem naopak neobjevil jediný problém, jedinou krkolomnou formulaci. Chtěl bych vidět, jak by to přeložili ti všeználci, co musí stále všcehno kritizovat.
P.S.S: Položme si ještě otázku, zda by to někomu připadalo strašidelné, kdyby kniha nebyla podána tak, že je to pravda.

7 21.08.2019

Velmi dobře napsaná a celkem děsivá kniha. Je to opravdu skvělý prequel, jaký si ostatně seriál úrovně Stranger Things. Na druhou stranu si nejsem jistý, zda by mě kniha až tak bavila, kdyby to nebyl prequel Stranger Things - tím chci říct, že kniha z velké části těží z marketingové značky seriálu. Nicméně pro těm, kdo si chtějí aspoň trochu zkrátit čekání na čtvrtou řadu Stranger Things velmi vřele doporučuji.

09.08.2019

Četl jsem už dvě knížky od Kinga (Řbitov zviřátek druhá) a nevím, buďto jsem natvrdlej, nebo jsou knížky nedodělané. Na konci každé knížky mi chybí nějaké dovysvětlení: třeba tady konkrétně (spoiler), kdo to tam teda ječí (potáplice to prej nejsou, tak kdo?), kdo to je ten wendigo, jak to s ním je? Kdo je ten obličej, který se mu objevil v té bažině Malého Boha? Podobné otázky mě napadaly, i když jsem si dočetl Cuja, ale nikdo jiný si tu na to nestěžuje, takže buďto to nikomu nevadí, nebo všichni chápou něco co já ne.
Ale jinak Řbitov zviřátek je velmi příjemné překvapení, přichystal pár opravdu strašidelných a drsných chvilek: celkově to bylo skvělé, ale prostě dojem mi kazí ty (podle mě) nedodělanosti. Ale jinak hodnotím velmi kladně.

4 10.05.2019

Moje první kingovka. Očekával jsem to trochu děsivější - při čtení první půlky jsem přemýšlel, jestli jsem si koupil horor nebo knížku o nudných životech amerických vesnických buranů z 80. let. V druhé půlce se to trochu rozjelo - jistě, bylo tam spousta napínavých částí, ale u napětí taky zůstalo. Nechápu, že to někdo může nazývat horor, protože já jsem při čtení ani jednou ani MALINKO nepocítil žádný strach, a to si o sobě myslím, že se vyděsím celkem snadno. V těch nudných částech jsem měl chuť s knížkou švihnout do kouta. Jinak celkově to hodnotím jako celkem zajímavý příběh, takové napínavé čtení na dlouhé zimní večery, ale opravdu nechápu, že to někdo nazývá hororem. No nic, mám teď doma ještě Řbitov zvířátek, který má být prý nejděsivější Kingovou knihou, tak uvidím, ale jestli to bude stejně "strašidelné" jako Cujo, asi s Kingem skončím stejně rychle, jako jsem začal.

18.04.2019

Jednoznačně nejzábavnější politická satira na českém trhu. Absolutně skvělé. Články ve Vládních listech a Nic než pravdě byly ze začátku úplně nejlepší, uprostřed se o něco zhoršily a nakonec zase o něco zlepšily. Jinak moc doporučuju, pro ty, kdo chtějí zjistit, kde se berou ti "debilové" na českém internetu. Jinak ještě doporučuju přečíst co nejdřív, než knížka ztratí na aktuálnosti (odehrává se v roce 2017 a odvíjí se od tehdejší politické situace)

25.12.2018

Absolutní snůžka keců rádoby napsaných estébáckým premiérem.

Pana Krátura jsem si chtěl koupit už dlouho, nicméně na to pořád nějak nepřicházelo až do doby, něž jsem na něj narazil v knihkupectví. Velice mě zajímalo, jaká kniha bude, a sliboval jsem si od toho hodně, jelikož čtveřice Příšerných příběhů od pana Priestleyho byla skvělá. A popravdě moc nevím, co si o knize myslet. První část byla hodně dobrá a slibná, autor dokázal skvěle navázat atmosféru starého zimního Londýna roku 1818, včetně popisu života kapesního zlodějíčka a děsivého monstra (Pan Krátur) které se v temných londýnskách ulicích skrývalo. Ovšem pak přišla celkem průměrná druhá část a prudké vytřízlivění - a k tomu jako třešnička na dortu divná a hororová poslední část.
Jinak mě naprosto překvapil doporučený věk pro čtenáře od 11ti let, protože podle mě se jedná o pokročilejší román pro starší, vzhledem k některým krvavým popisům a scénám. Ale to je okrajové, osobně si myslím že kdyby se děj vyvíjel malinko jinak, například byl celý zasazen do pochmurného Londýna vyzněla by celá kniha líp, měla by lepší, méně skokovou atmosféru, kdy se jednou podobá hororu, jednou pohádce před spaním a nakonec jakémusi zvláštnímu scifi.

Tím ale samozřejmě nechci práci autora kritizovat, jedná se o velmi pěknou knihu, se zajímavým koncem která rozhodně stojí za přečtení, nicméně, nevím zda změním názor, ale prozatím raději zůstanu u Příšerných příběhů.

03.10.2018

Četl jsem před pár lety, ale děj mi utkvěl v paměti. SUPER.

1 26.10.2017

čtu všechny walliamsovské knížky, ale tahle mě teda zklamala. Od drsňačky po Dědečkův velký útěk šla kvalita nahoru, ale teď klesla kamsi na úroveň dětských leporel. Příběhy hezky napsané, pobaví, ale mě chychí ty typické walliamskovské knížky, kde se vždycky kloubí smutný děj s humorem. Ne vážně, tyhle "příběhy" bych napsal asi zfleku taky. Jinak mě ale asi nejvíc pobavil Míra Betl, co se nikdy nespletl. Ale za pár dní má vyjít další knížka od Walliamse, Půlnoční gang, tak snad se to vrátí na pomyslnou linii.
O to smutnější však je, že v anglickém originále už vyšly Nejhorší děti na světě 2.

2 26.10.2017

Tato kniha mě z Příšerných příběhů zaujala nejvíc, a to jak zpracováním, tak atmosférou. Doporučuji pro dlouhé zimní večery, k posezení u krbu zatímco venku všechno zapadá sněhem, protože číst ji např. v létě fakt není ono. Nechtěl jsem ji nějak rychle vyčíst, ale pěkně si ji vychutnat, takže stylem jeden příběh - jeden večer, což ve mě v kombinaci s pošmurným listopadem venku zanechalo skvělý žážitek (četl jsem ji již minulý rok). A teď hodnocení jednotlivých příběhů:
Zelený muž - jednoznačně nejlépe zpracovaný a jeden z (pro mě) nejděsivějších příbehů v celé knize.
Hrací skříňka - příběh, který neměl až na půlnoční mši téměř nic společného s vánocemi.
Sněhulák - promyšlelený a svým způsobem děsivý příběh.
Jinovatka - Nejméně povedený v celé knize, moc mě nezaujal
Byla cesta - poctivá duchařina, která nikdy nezklame
Saze - společně se zeleným mužem nejděsivější příběh knihy, zvláště svým zpracováním... brr...
Poslední dárek - tady autor vsadil pouze na samotnou děsivou panenek, které ožijí, taková inspirace od Annabelle.
Jinak, oceňuji, že v češtině vyšla v papírové podobě, ilustarce byly povedené. Oproti jiným od pana Pristleyho výrazně kratší, možná i tím, že chybí dějová linka propojující všechny příběhy. Jinak moc doporučuji.