Vixiene Vixiene komentáře u knih

☰ menu

Zuzanin dech Zuzanin dech Jakuba Katalpa (p)

(SPOILER) 3,75/5
Mnoho hodnotitelů se nemůže ubránit srovnání s Hanou od Aleny Mornštajnové a já musím víceméně souhlasit, ikdyž Hana se mi líbila více. Je to podobný, zároveň však naprosto jiný příběh, čím to tedy může být? Kromě tématu je to také velice osobitým stylem psaní autorky. Kniha je psaná velice stroze, z čehož by se mohlo zdát, že budou chybět emoce, či nějaké hlubší proniknutí do osobností postav... opak je ale pravdou. Strohý text knize velice sluší a dokonce se mi i líbila minimálně a nestandardně použitá přímá řeč.

Kniha je rozdělená na tři části - dětství, dospívání a dospělost, takže můžete hezky pozorovat vývoj tří hlavních postav - Zuzany, Hanuše a Jana. A jak už je z tohoto zřejmé, půjde tak trochu o milostný trojúhelník zasazený do prostředí druhé světové války. Nepochybuji, že takovýchto příběhů je mnoho, ale vzhledem k tomu, že jsem četla pouze Hanu, tak nemám širší porovnání. Je už jen na vás, ke které postavě přilnete, se kterou soucítíte, nebo kterou nenávidíte, ale kniha vás v tomhle ohledu vede jedním hlavním směrem. Zuzana je zde vykreslena jako velice statečná, odolná a skoro až nepřemožitelná osobnost a to je jedním z důvodů, proč téhle knize nemůžu dát plný počet, i přestože se mi hodně líbila. To, jak se Zuzana vyrovnávala s některými situacemi mi přišlo těžko uvěřitelné, nereálné. Stejně jako to, jak Zuzana působí na ostatní postavy, jak z některých situací vyvázne, jak jí přeje štěstí (pokud se to dá nazvat štěstím, vzhledem k tomu, do kterého období je kniha zasazena).

To, co mi knihu ale srazilo nejvíce, byl její konec, který je dalším (a hlavním) důvodem ke stržení hodnocení knihy. Jakože pardon, ale co to bylo? Kdyby mi dojem z knihy nepokazil konec, tak hodnotím krásnými 4-4,5 hvězdičkami. Ale byla jsem tak naštvaná, že prostě víc než 3,75 nedám.

I tak bych knihu ale s klidným svědomím doporučila k přečtení, vzhledem k tomu, jaké má hodnocení, tak lidem nejspíš takové konce nevadí a Zuzanin dech si tak našel spoustu spokojených čtenářů. :-)

NÁSLEDOVAT BUDE SPOILER. Kde je jakýkoliv závěr, vysvětlení, pokračování, cokoliv? Takhle - já už jsem relativně zvyklá na lehce otevřené konce, kdy si spisovatel hraje se čtenářem a nechá mu vytvořit si vlastní konec. Nicméně zde to na mě působí tak, že spisovatelka už byla líná cokoliv dalšího napsat, tak to prostě utnula. Hleděla jsem na tu poslední stranu jako vyoraná myš, ale ani to mi nepomohlo...žádné pokračování se zkrátka nekonalo.

25.12.2020 4 z 5


Řetěz Řetěz Adrian McKinty

Tak toto bylo něco. Thriller, který mi neskutečně sednul. Napínavý tak, že jsem chvílema emoce postav cítila doslova na vlastní kůži, měla jsem chut číst co nejrychleji, abych se dozvěděla, co se stane, ale zároveň jsem chtěla číst pomalu, aby mi kniha neubíhala tak rychle. Stresem se mi někdy zamotala hlava :-D Dočtenou jsem ji měla prakticky během necelých dvou dnů a donutila mě dát si do hledáčku další autorovy knihy, ikdyž co jsem pochopila, tak tato se autorovu stylu možná malinko vymyká?

Příběh je o Rachel, které je unesena dcera. Únosce Rachel zavolá, že aby dceru propustil, musí splnit určité podmínky a unést další dítě, jinak Rachelina dcera zemře. Musí tedy splnit všechny požadavky takzvaného "Řetězu". Organizace, která nechává řetězově unášet děti. Námět - perfektní, hodně děsivý, když si ho promítnete do reality. Zpracování - taktéž. Kniha je čtivě napsaná a stránky vám budou ubíhat pod rukama. Narážíme zde i na téma dark webu (mimochodem, opravdu je nutné jej překládat jako temný internet? :D zní to opravdu blbě, některý věci se prostě nepřekládají). V anotaci je uvedeno "poutavý, vynalézavý a černým humorem protkaný příběh" - skoro se vším souhlasným, ale černého humoru tam tedy bylo opravdu poskrovnu. Párkrát jsem se zasmála, ale jinam se knihou nesla tíseň, bezmoc a všechny tyto pocity na vás celou dobu útočily. Na vtipkování moc nebyl prostor. Se závěrem knihy jsem byla taktéž spokojená.

Mnoho lidí knize vytýká to, že za únosem vždy stojí "obyčejný člověk", žádný promovaný zločinec a tím pádem ztrácí kniha na uvěřitelnosti. Protože přece jak by normální člověk byl schopen únosu dítěte a třeba kvůli tomu i zabíjet? Myslím, že nikdo z nás si nedovede představit tlak, který je vyvíjen na rodiče, když je mu uneseno jeho vlastní dítě. Jak se s tím ten rodič dovede vypořádat a co všechno je ochotný udělat, aby své dítě dostal zpátky. Člověk pod takovým neuvěřitelným tlakem rozhodně pracuje jinak. Chladně, suveréně, s jediným cílem - udržet právě svoje dítě na živu. To je můj pohled, toto jsem si z knihy odnesla já :-)

Řetěz můžu doporučit všemi deseti.

11.12.2020 5 z 5


Mé cesty do hlubin mozku Mé cesty do hlubin mozku Martin Moravec

Kniha Mé cesty do hlubin mozku byla skvělou volbou pro audioverzi. Načtená je Jiřím Langmajerem, Martinem Moravcem a Vladimírem Benešem, hlasy všech pánů mi hodně sedly, všichni se příjemně poslouchali.

Kniha je psána formou rozhovoru a právě to dodává audioverzi ten správný šmrnc. Jedná se o dlouhý rozhovor s neurochirurgem Vladimírem Benešem, který je bezesporu vynikající lékař, špička ve svém oboru a ví to o sobě. Poslouchat při operaci Rammsteiny? Tím si mě pan doktor jednoznačně získal! :D Má můj obrovský respekt, to co dokáže je neuvěřitelné a nesmírně jej obdivuji, byť ne ve všem jsem s ním souhlasila, hlavně co se týče přírodní medicíny. Je jasné, že je potřeba ji brát dosti s rezervou, ale pan doktor ji bohužel vnímá jako naprosto neužitečnou a ničím nápomocnou. Dojem z knihy mi to ale nezkazilo, ba naopak se mi líbilo, jak si pan doktor stojí za svým a nebojí se říct vlastní názor, ať už by byl jakkoliv nepopulární.

Nebyla snad jediná kapitola, která by mě nebavila, výborné bylo povídání o mozku jako takovém, zajímavé bylo také rozebrání etiky v medicíně. Ani se nemusíte bát, že byste v knize něčemu neporozuměli, či že by byla plná odborných a "prostým lidem" nesrozumitelných výrazů. Vše je podáno laicky, srozumitelně a pochopitelně.

Doporučuji všemi deseti.

21.11.2020 5 z 5


Za zavřenými dveřmi Za zavřenými dveřmi B. A. Paris (p)

Za zavřenými dveřmi je taková příjemná víkendová jednohubka. Čtivě psané, chytlavé a hezky popisující, jak ti nejvíce uhlazení, ideální a PERFEKTNÍ lidé můžou být ve skutečnosti absolutně prohnilí, zlí a psychopatičtí.

Samozřejmě konec knihy měl bohužel nějaké své mouchy, některé věci tam byly nedořešené/nedovysvětlené, něco bylo možná až trochu moc přitažené za vlasy. To ale neubíralo na celkové čtivosti a dobrého dojmu z knihy.

Úplně dopodrobna si děj bohužel už nepamatuji, protože jsem knihu dočetla před nějakou dobou, ale ikdyž se nad ní zpětně zamyslím, tak bych se k ní klidně s chutí vrátila na rereading. :-)

09.12.2021 4 z 5


Otevřený hrob Otevřený hrob Angela Marsons

Z tohoto dílu jsem bohužel poměrně zklamaná, mnoho nelogických rozhodnutí a dalších věcí, které se mi opravdu nelíbily dělají z tohoto dílu zatím asi nejslabší ze série. Bohužel tentokrát tomu moc nepomáhala ani čtivost textu, kterou autorka tak umí. Také začíná být pomalu běžné, že už tak v polovině knihy dovedete odhadnout, kdo je pachatelem, tím pádem vás na konci nečeká žádné překvapení. Jediné plus je to, že postava Kim se jakž takž vyvíjí (myšlena její postupná socializace). Za mě tento díl zklamání, ale pro velké fanoušky této série to bude asi fajn (což jde vidět na hodnocení :-D ).

03.11.2020 2 z 5


Pacient Pacient Sebastian Fitzek

Jedním slovem brilantní. Ke knize (potažmo k autorovi) jsem se dostala náhodou, ani jsem o jeho existenci nevěděla a je to obrovská škoda, nemůžu se dočkat, až sáhnu po dalších knihách od pana Fitzeka!

Trochu mi přecházel zrak z občas krkolomného překladu z němčiny, věty někdy nedávaly úplně smysl a byly zbytečně kostrbaté. Jakoby se překladatel řídil heslem "je to sice delší, ale zato horší cestou".

K samotnému příběhu ale nemám výtek. Parádně vybudovaná atmosféra psychiatrického prostředí, zároveň s ukázkou, že i vězni se bohužel mají jako "prasata v žitě", a to určitě nejen ve smyšlených příbězích. Pacient dělá opravdu čest svému žánru, je to psychothriller jak se patří. Konec vás ohromí a osobně až tak "psycho" jsem to nečekala :D Doporučuji všemi deseti.

15.10.2020 5 z 5


Tichá modlitba Tichá modlitba Angela Marsons

Tento díl mě bavil asi nejvíce z těch, které jsem dosud přečetla. Jednu hvězdičku strhávám za to, že už tak v polovině jsem odhadla, kdo bude hlavní "zloduch". Na jednu stranu je sice fajn, že opravdu jen lehounkými náznaky od autorky na to můžete kápnout, na druhou stranu mám prostě radši, když mě na konci detektivek čeká velké wow a nečekané rozuzlení. Také se mi nepozdává, jak před úplným rozlousknutim případu Kim jakoby lusknutím prstů na vše přijde, všechno jí dojde a případ je vyřešen. Přesto mě čtení opravdu bavilo a nebyla snad stránka, na které bych se nudila. Baví mě postavy vyšetřovatelů i Kimina povaha. Hodně si užívám vztah mezi jejími kolegy, jejich vzájemné pošťuchování a provokování.

12.10.2020 4 z 5


Ready Player One - Hra sa začína Ready Player One - Hra sa začína Ernest Cline

(SPOILER) Dlouho oddalovaná, dlouho pochovaná někde na dně knihovničky, přesto poklad. Jelikož holduji příběhům, kde se protínají dva různé světy, nečekala jsem zklamání (byť zde je setkání světů v trošku jiném slova smyslu).

Jelikož si obecně moc nepotrpím na přehnané a zdlouhavé popisování, některé části pro mě byly poměrně nudné a ač mě příběh jako takový bavil, tak nevím čím to bylo, ale obtížně se mi četl (částečně to připisuji právě popisným pasážím). Nebyl napsán kdovíjak náročným jazykem, řekla bych že obraty tam byly jednoduché, ale to, co bych u jiné knihy přečetla za hodinu, tak jsem v tomto případě přečetla za dvojnásobný čas.

Taky nevím proč, ale celou knížku jsem tak nějak čekala, že někdo z Parzivalových přátel bude zrádce, čehož jsem se teda nedočkala (možná trošku zklamání). Na druhou stranu mě potěšilo, že Parzival nebyl schopen vyřešit všechny trable a hádanky sám a často se neobešel bez pomoci přátel, ze začátku na mě totiž působil jako vědomostmi a umem nabušený hlavní hrdina, kterého nic nezastaví (a to by byla nuda) :-)

Bohužel jsem ještě neviděla film, takže nemám srovnání "co je lepší" atd., pokud budu ale hodnotit knihu samu za sebe, tak určitě stojí za přečtení, je to podle mě jedna z těch, která nikdy nezestárne.

23.03.2024 5 z 5


V lese visí anděl V lese visí anděl Samuel Bjørk (p)

Severské krimi, to je moje. Na co vždy můžete vsadit je, že hlavní vyšetřovatelé chlastají/fetují nebo mají životní trauma, to už bude prostě asi nějaká podmínka psaní knih pro severské autory :D

Ačkoli na této detektivce nebylo nic, co by některá jiná neměla, tak jsem s výsledkem opravdu spokojená. Celý příběh je poutavě napsaný, napínavý a jen podstata zápletky mě extra nenadchla (taková témata moc nemusím), ale nevadila mi. Vyšetřovatelé mi sedli, žádná postava mě vyloženě nerozčilovala, konec byl příjemný. Jen nevím čím to je, ale jména postav se mi první x kapitol dost pletla, byť mi nepřišla nějak moc podobná.

Za mě příjemně strávený čas u knihy :)

06.03.2024 4 z 5


Vrána Vrána James O’Barr

Temné a krásné. Emotivní. Kresba přikládala polínka do tíhy, která se na vás snáší s každou další stránkou. Víc psát nebudu, přečtěte si.

09.01.2023 5 z 5


Upálené Upálené C. J. Tudor

Stejně jako v případě Shari Lapena, tak ani knihy od C.J.Tudor jsem neměla nijak zvlášť v plánu číst, ale boom okolo Upálených mě stáhnul natolik, že jsem si knihu nakonec pořídila a relativně brzy poté přečetla.

Před 30 lety zmizely ve vesnici dvě dívky a nyní se tam přestěhovala nová farářka, jelikož starý farář zemřel, dějí se zde však podivné věci...

Musím uznat, že atmosféra knihy byla velice předsvědčivá a číst některé scény pouze za svitu lampičky v nemocničním pokoji bylo poměrně intenzivní :-D Vesnice byla taktéž vykreslena opravdu dobře, včetně jejích obyvatel - asi si každý dovede představit, jak to chodí v zapadlých, od lidstva trochu odtržených vesničkách.

Každopádně co se týče děje, z toho jsem až tak odvařená nebyla, kniha obsahovala spoustu hluchých míst, kde se nic nedělo, vlastně mě ani nebaví náboženská tematika, která byla knihou protkaná. Na úkor stagnujícího děje byl, jak je u thrillerů tohoto typu zvykem, celkem překotný závěr a rozuzlení, jakoby to autorka chtěla mít už co nejdříve za sebou.

Pro příznivce C.J.Tudor asi dobrá kniha, za mě ale průměrný thriller, který si už nejspíš víckrát nepřečtu.

08.09.2022 3 z 5


Nejsem mrtvá Nejsem mrtvá Anne Frasier (p)

Skvělý rozjezd trilogie, do které jsem se zakousla už před pár měsíci, ač prozatím zůstalo pouze u tohoto prvního dílu.

Hlavní hrdinka Jude byla vězněna neznámým trýznitelem a díky velkému štěstí se jí podařilo uprchnout. Nicméně nic není co bývalo a Jude se nevrací do života tak, jak ho dříve znala, vše je jinak. Jude pracovala jako policistka na oddělení vražd, kam se také vrací a téměř okamžitě zaíčná řešit případ, jež se jeví jako sebevražda.

Hvězdu strhávám za některé méně uvěřitelné scény, její čtivost a nádech bych možná zlehka porovnala s detektivní sérií Angely Marsons.

Za sebe doporučuji vyzkoušet.

08.09.2022 4 z 5


Unesená Unesená T. R. Ragan (p)

První přečtená kniha od nakladatelství Katto. V první řadě bych chtěla říct, že tvar těch knih, to jak jsou hranaté je pro mě fascinující a svým způsobem hrozně uspokojivé :-D

Jakmile jsem se zvládla přenést přes odpor k obálce Unesené, tak jsem se ke knize konečně odhodlala. Postavy v příběhu byly lidské, šlo se do nich vcítit, byly povětšinou sympatické. Unesenou jsem přečetla už někdy v listopadu, což možná způsobilo, že už si toho moc nepamatuju. Nicméně byť dějově na ní nebylo nic kdovíjak převratného, tak nezvyklé pojetí hlavní vyšetřovatelky aka přeživší oběti sériového vraha dodává příběhu šťávu.

Máte-li chuť na thriller, který vás nepustí, tak směle do něj :-)

23.01.2022 4 z 5


Zamkni poslední dveře Zamkni poslední dveře Riley Sager (p)

(SPOILER) Mé první setkání s autorem. A rozhodně ne poslední! Výtečně čtivé, místy mrazivé, ke konci víceméně překvapivé a šokující. Musím se přiznat, že jsem chvílemi čekala i nějaké to nadpřirozeno, ale jsem ráda že nakonec mělo vše "racionální" vysvětlení.

Osamělá Jules má velké životní potíže a potřebuje "restart". Usměje se na ní štěstí a ona si najde novou práci - hlídání exkluzivního bytu, v exkluzivním domě Bartolomějská s ještě exkluzivnějšími sousedy. Jednoduše řečeno - dostane peníze za to, že někde bydlí. To ale zní moc krásně na to, aby to nemělo nějaký háček, že? :-)

Některé věci mi tam neseděly a možná maličko ubíraly na reálnosti celého rozuzlení, ale závěr jako takový se mi i tak moc líbil a byl už jen pomyslnou třešničkou na dortu. Někdy jsem lapala po dechu a říkala jsem si, jak ta Jules může mít takovou odvahu, jak se může vracet stále do Bartolomějské, ikdyž ví, že se tam něco špatného děje, a že možná i její život je v ohrožení :-D některé scénky jsem opravdu prožívala :-D Právě samotná Bartolomějská byla vykreslena tak skvěle, že atmosféra na mě vyloženě dýchala, dům na mě působil zazobaně a zároveň dosti děsivě.

Za mě velké doporučení a těším se, až si přečtu další autorovy knihy. :-)

16.04.2021 5 z 5


Porodní sestra z Osvětimi Porodní sestra z Osvětimi Magda Knedler

0,5/5
Knihu jsem nedočetla, proto se k ní nebudu ani kdovíjak rozepisovat. Dostala jsem se zhruba na stranu 100/300, pak jsem to vzdala. Velice špatně čtivý a řekla bych až chaoticky napsaný příběh, mnohdy jste nevěděli, o čem/o kom autorka píše. Samotné téma je samozřejmě strašné, ale bohužel zrovna tato kniha je jedna z těch, které se snaží zařadit do "trendu" nových knih o druhé světové válce, ale zároveň je docela zbytečná a tak nějak "navíc" - alespoň z mého pohledu. Nenajdete zde žádný příběh, většina kapitol (alespoň do té části, kam jsem dočetla, jsou hlavně popisy pocitů, ale bohužel nesourodých, nevíte proč to tam vlastně je a jde to takzvaně "jedním uchem tam a druhým ven"... Samozřejmě od přečtení neodrazuji, každý by si měl na knihu udělat vlastní názor, ale pro mě to byl ztracený čas, opravdu mi nesedla a vážně by mě zajímalo, z jakého důvodu měla tak vynikající marketing (díky kterému jsem si ji samozřejmě koupila i já, hanba mi! :D ). Půl hvězdičky za snahu autorky něco napsat, lépe ani hodnotit nemůžu, když jsem nedočetla.

12.12.2020 1 z 5


Černobyl. Historie jaderné katastrofy Černobyl. Historie jaderné katastrofy Serhii Plokhy

3,75/5
Tuto knihu jsem poslouchala. A dobře jsem udělala, jelikož si nejsem jistá, zda by mě bavila číst. Na poslech byla ale jako dělaná. Příjemný "dokumentární" přednes pana Václava Neužila se poslouchal velmi dobře a audiokniha byla vždy mezi kapitolami protkána zvukovým doprovodem, který jí slušel. Nemůžu ale říct, že by mě na těch 13 hodinách mluveného slova bavila úplně každá minuta. Zajímala mě především situace během jaderné katastrofy, počínání Sovětského svazu a přímé důsledky spíše z technické a "zdravotní" stránky, nikoli z politické, které je v této knize více než dost. Ono to k tomu ale tak nějak patří. První dvě hodiny popisují události (hlavně právě politické) z období před katastrofou a poslední dvě hodiny z delšího období po katastrofě. Kromě těchto dvou částí jsem ale byla relativně spokojená. Byť jako nadbytečné považuji informace o tom, jakou barvu měl dům některých účastníků, či kdy si kdo dal kafe. :-D Někteří účastníci (a jejich život) jsou zde popsáni opravdu dopodrobna, to ale záleží na jednotlivých čtenářích/posluchačích, zda to uvítají, či naopak ne. Lidé, kterým voní detaily budou nadšeni. :-D Naopak technických detailů (co se týče reaktorů a jaderné energetiky) zde bylo poměrně málo a uvítala bych jich více. Jde zkrátka vidět, že to autor vzal hlavně z politické stránky věci, což ale rozhodně nesnižuje úroveň knihy, jelikož je vidět, že s knihou musel mít nesmírné množství práce. Ve zdejších komentářích jsem se dočetla, že si lidé všimli určitých faktických nesrovnalostí, či dokonce přímo nesmyslů, když to tak řeknu. Sama jsem si tato fakta zatím neověřovala, ale takovýchto připomínek tam bylo povícero. Samozřejmě člověk tuto literaturu čte proto, aby se něco nového dozvěděl a pokud tam jsou faktické chyby, tak to sráží celkovou hodnotu knihy. Závěrem - za mě doporučuji k poslechu, ale myslím si, že kdybych se pustila do čtení fyzické knihy, tak mě moc dlouho držet nebude.

08.12.2020 4 z 5


Ví o tobě Ví o tobě Sarah Pinborough

Nemám ke knize moc co říct bez toho, aniž bych něco prozradila. Každopádně v průběhu čtení se měnily postavy, kterým jsem "fandila", dá-li se to tak říct, případně ty, kterým jsem věřila. Konec byl pro mě naprosto šokující, to se autorce povedlo. A právě díky němu dávám plný počet hvězd. Místy sice kniha působila jako tuctová četba s milostným trojúhelníkem v hlavní roli, ale věřte, že naprosto vše - každá věta, náznak, nesrovnalost.... vše mělo svůj význam.

30.10.2020 5 z 5


Sova Sova Samuel Bjørk (p)

(SPOILER) V lese visí anděl mě bavila natolik, že jsem se rovnou rozhodla pokračovat Sovou a můžu říct, že opět jsem nadmíru spokojená, severské detektivky mě nejspíš neomrzí.

Co bych tomuto dílu vytkla, je Mia. Rozumím, trauma z minulosti, zemřelá sestra... ALE je to pořád dokola. Mia je šíleně ufňukaná, pořád přemýšlí jestli se teda zabije nebo ne, naštěstí repetetivní "pojď Mio pojď", o kterém se mi v prvním díle snad už i zdálo nebylo už tak časté, ale opravdu bych následně v Cloně ocenila nějaký posun, vývoj (a to nejen její). Moje druhá výtka je, že opět (stejně jako v prvním díle) byla do vyšetřování nějakým způsobem zatažena rodina hlavního vyšetřovatele Muncha. Poprvé dobrý, ale podruhé to už ztrácí uvěřitelnost.

Jinak hlavní linka se mi samozřejmě líbila, originální zločin, vyšetřování mělo spád, vše dávalo docela smysl, takže prozatím za mě knihy od pana Bjorka velký dobrý :-)

29.03.2024 4 z 5


Jenom nestvůra Jenom nestvůra Vanessa Len

Jsem přesvědčená, že kdybych takovou knihu četla dejme tomu před 10 lety, jsem z ní naprosto PAF. Zbožňuju cestování časem, zbožňuju hate/love a obojí Jenom nestvůra má. Příběhově je kniha celkem fajn, dokud se člověk příliš nezamyslí. Fungování svět je popsáno až příliš plytce, a postavy a jejich smýšlení je ploché jak žehlící prkno. Námět celého příběhu má mnohem větší potenciál, než jaký autorka využila, ale jako jednorázová oddechovka je to fajn.

22.08.2023 3 z 5


Preludia & nokturna Preludia & nokturna Neil Gaiman

Do Sandmana doporučuji pustit se s tou správnou náladou. Pokud vás nebude komiks bavit po pár stranách, doporučuji nepokračovat a vrátit se později. Příběh je poměrně specifický, stavěný na atmosféře, která je temnější, plíživá. Četla jsem variantu, která měla černobílou kresbu a to mi popravdě moc nesedlo, byť musím uznat, že ti někdy dodávalo ještě další šmrnc. Svět Sandmana je skvělý a chci víc, budu si ho ale muset dávkovat. Všehovšudy, Neil Gaiman prostě umí!

05.03.2023 4 z 5