ViBe komentáře u knih

Nejpůsobivější jsou verše v mottu knihy:
---
Každou noc a každý den někdo je pro bídu narozen
každou noc a každý den někomu láska je osudem
někdo se zrodí pro lásky sladkou moc jiný se zrodí pro nekonečnou noc ...
(William Blake - Věštby nevinnosti)
---
Every Night & every Morn Some to Misery are Born.
Every Morn & every Night Some are Born to sweet Delight.
Some ar Born to sweet Delight, Some are born to Endless Night.
(William Blake - Auguries of Innocence)
---
Neodpustitelná podpásovka v závěru knihy nakonec všechno pokazí.

Stejného zvěrstva - porušení nepsaných pravidel detektivky - se autorka dopustila i v knize Nekonečná noc. Obě knihy jsou psány "ich" formou (v první osobě), což není tak zcela běžné a mělo by to čtenáře varovat.

05.06.2023

(SPOILER) Dosud nejslabší práce z jinak velmi dobré tvorby plodného autora. Nemohu se zbavit dojmu, že byla psána na politickou objednávku.
Ačkoliv autor není žádný nováček, tak Aljoša je nováčkem ...

Na knize je snad nejlepší doslov. Ačkoliv originál vyšel už v roce 2006, jeho myšlenky stále platí - v roce 2020, v době etnických nepokojů a s prezidentem, který je všechno jiné, než laskavá a moudrá osobnost, na jejíž volbě se shodly obě strany:
"Zapomínáme, že Spojené státy nejsou etnická země, kde starobylá krevní pouta dokážou lidi semknout i navzdory rozdílnosti názorů. Jsme tvořeni ideologií; myšlenky jsou naším jediným spojovníkem. A protože jsme dnes zavrhli volný trh idejí a polarizovali jsme se do dvou stejně nepříčetných ideologií, takže se obě strany mohou, s dokonalou přesností, označovat za šílence, jsme zralí realizovat zmíněnou další fázi, učinit preventivní kroky k tomu, abychom druhé straně zabránili uchopit moc a utlačovat naši stranu..."

Doslov je diskutován samostatně zde:
Keeping Things Civil: The Afterword to Empire by Orson Scott Card
http://americandigest.org/keeping-things-civil-the-afterword-to-empire-by-orson-scott-card/

1 19.06.2020

Je to první Clarkovo dílo, ke kterému jsem se dostal v době socialismu za uspořených 30,- Kčs. Dodnes mám knihu uschovanou na čestném místě v knihovně.
Hned první dvě - "Hvězda" a "Děvět miliard božích jmen" jsou úžasné.

5 03.02.2020

Po Marťanovi působí Artemis jako rychlá četba pro dospívající dívky. Pravda, hrdinka je jiného ražení a děj rychle odsýpá, dokonce nejde o život jednoho člověka, ale o celé měsíční město - přesto tomu něco chybí (dějová sevřenost) a něco přebývá (poněkud neživotně působící Jazz).
Svůj díl má také překladatel, který zásadně používá termín "vybouchnout" místo "vybuchnout" - zřejmě si "výbouch" odvodil od slova "bouchat".

4 30.07.2019

Rád se vracím k těmto starosvětským povídkám, kdy obchodník byl obchodník, reklama a markenting v plenkách. Obchodník se jenom snažil ve svém zájmu prodat dobře vyrobené zboží (a tehdy boty něco vydržely ...).
Dnes se vymýšlejí výrobky, které nikdo nepotřebuje a dělá se jim reklama. Uměle vytvářená poptávka, protože bez koloběhu neustálého zvyšování výroby, růstu prodeje a s tím spojeného zvyšování tržeb by se dnešní tržní společnost zhroutila. S tím souvisí trvale se snižující kvalita produkce - většinou jde o aušusové zboží, které (když máte štěstí) jen stěží vydrží do konce záruční doby.

Vzal jsem si hned první české vydání na čtení v jednom tehdy sovětském velkoměstě. Obojí se skvěle doplňovalo - téměř surrealistická atmosféra knihy i pouštní šeď města. Není to pravá technická SciFi - delší dobu potrvá, než se člověk začte a ponoří do tohoto zvláštního světa.
Později jsem přečetl všechny návazné díly ságy se spoluautory Brianem Herbertem a Kevinem J. Andersonem až po závěrečné Písečné červy Duny. Jednotlivé knihy si udržují svou kontinuitu s dobrou kvalitou (pravda, enormních počtů stran Bitvy o trůny nebo Temné věže nedosáhly - někdy si myslím, že George R. R. Martin a Stephen King měří svá díla na metry). V žádném případě nedoporučuji tomu, kdo četl knihy v tištěné formě, dívat se na film / filmy - bude krutě zklamán.

9 29.05.2019

Tuto knihu by si měli přečíst fyzikové, kteří hledají temnou hmotu a stále nemohou přijít na to, kde se skrývá. Crouch nabízí řešení: je to hmota sousedních (paralelních) vesmírů ...
Samozřejmě není možné z fyzikálního hlediska se přesunovat mezi paralelními vesmíry pomocí halucinogenní drogy - ale jako nápad dobré.
Zajímavě je vystavěn závěr knihy, kdy všechny kopie Jasonů svorně uznají, že přednost má prospěch Jasonovy ženy a nechají ji s originálním Jasonem projít k posledním dveřím, které vybere Jasonův syn.

4 27.05.2019

Nemíním diskutovat o přesném zařazení knihy - zda jde o apokryf, pastiš nebo spíše v tomto případě fanfiction (domnívám se, že k napsání těchto svěžích povídek musí být autor fanouškem Sherlocka Holmese).
Pan Hurník nezapře citlivou duši muzikanta - jeho povídky jsou psány krásným jazykem, s velkou pokorou ukazují Mistra jako amatérského (v pravém slova smyslu) hudebníka, který touží po uznání i v tomto oboru (bohužel hudba je doktoru Watsonovi poněkud vzdálena).
Hluboce lidský je v tomto ohledu amulet, který chrání dobrého doktora před éa (přečtěte si a zjistěte sami, co to znamená).
Kéž bychom měli všichni takový amulet, který nás chrání před lidskými nedostatky ...

27.05.2019

Nemíním diskutovat o přesném zařazení knihy - zda jde o apokryf, pastiš nebo spíše v tomto případě fanfiction (domnívám se, že k napsání těchto svěžích povídek musí být autor fanouškem Sherlocka Holmese).
Povídky jsou originální ve výběru témat a v řešení, vyžadujícím znalosti chemie (vždycky jsem ji měl rád) - poodkrývají nám pohled na Mistra z málo známého úhlu chemie užité v praktickém životě. Doporučuji všem milovníkům reálných detektivních zápletek (a chemikům zvláště) každého věku.
U tak mnohostranného génia, jakým Sherlock Holmes bezesporu je, není možné opomenout i další fasety jeho zálib: Ilja Hurník - Muzikální Sherlock.

2 27.05.2019