VFD komentáře u knih

prvotina marie Hajdivé, dle popisu se má jednat o vztahový román o mateřství ve všech podobách. Pro mě spíše o návratech a nových začátcích, o tom, že kořeny nejde zapomenout, překročit, ale mají na nás vliv, i když nechceme.

10 09.01.2023

Vyborne popsan proces odcizovani. Pro me dost sktualni tema.

Dalsi dil z trilogie v Karvine. Tvrdy chlebicek. Tento dil popisuje prvni a druhou svetovou valku v tomto etnicitne promichanem regionu i se vsemi narodnostnimi boji a spory. Nelehke zivoty. Nechtela bych tam zit zivot v podstate nikoho, zadna z zivotnich cest hrdinu neni snadna.

příběh může ztraceného v životě. Po odchodu z kněžského postup se vrací zpět do domu svých prarodičů a k zahradě. Uvědomnění si sebe samého ale ne přináší úlevu, ale hořký prožitek. A to i díky reakci okolí.

Čtivá, v jistých okamžicích drsná. Asi skvělé popisující krizi středního věku a neporozumění ve vztahu po letech manželství chirurga na malém městě. Je lékaři jsou jen lidé.

cerli jsme verzi Elisky Podzimkove a mohu vřele doporučit pro přenádherné ilustice obsahující skvělé nové Elišky ale i původní Exuperyho.

dojemný příběh o mladé ženě, která mlátí přišla od dědečka kvůli Alzheimeru. Podnikla s ním cestu do Benátek na to na vlastní pěst. Vlakem, stopem. Bez vědomí rodičů kteří doma šíleli. A rekapitulace toho, jak žije teď. Obvyklý život s dětmi, manželem, mírnou nespokojeností V tomto stavu podniká se s mou kamarádku cestu a opět do Benátek. Aby zjistila, kde stojí, co chce, zda si váží sama sebe.

velice mě unesla, zaujmula. Bez dechu jsem četla a Zuzana a strohý popis jejího života, nicméně i přesto velice hluboký, přesný. Popisuje život židovské dívky před, po dobu druhé světové války a po ní. Nicméně bez patosu. Velice povedené.

Opět skvělý popis pocitů z pohledů členů jedné rodiny.

Rozhovory Niny Spitálníkové, která v Severní Koreji sama studovala. Všechno je to s lidmi, kterým se povedlo emigrovat, není to lehké čtení, nicméně velice prospěšné.

smutná krása inspirovaná smrtí 3 letého imigrantského chlapce v moři na cestě při hledání nového domova

další z románů, tentokrát vyprávějící o matce YouTuberce, která natáčí svoje děti od útlého věku. Dá se říct dystopicky román filozofickým zamyšlením nad dopady takovéhoto života.

skvělá detektivka ve francouzským intencích

nesmirne zajimave i kdyz v jistych aspektech neprihemne cteni jako vetsina jejich knih

Její předcházející kniha Zuzanin dech bylo knihu přečtenou za pár dnů. Doupě jsem také přečetla velmi rychle, nicméně oproti Zuzaninu dechu to bylo zklamání. Popisuje pod city osamění starší ženy, matky a babičky žijící ve velkém domě v Dejvicích na Hauspalce. Její osamění je tak hluboké, že si vybuduje ve sklepě doupě a unese pošťáka, příběh se prolíná s dalšími příběhy, nějak se vlastně ale ani nepotkávají, až na jeden okamžik v Praze. Oproti Zuzaninu dechu a Němcům mne tato kniha moc nebavila.

Kniha šla hodně po povrchu, jednotlivé postavy nebyly důkladně vykreslené, bylo jich příliš hodně, a to vedlo k tomu, že mi v podstatě jejich osudy byli jedno. Viděla jsem i film, ten je příliš velký happy end, ale vlastně dával postavám další v knize chybějící rovinu.

autorka za tuto knihu získala cenu za inspiraci. Již stokrát popsané téma druhé světové války v Polsku, židovské otázky a ghetto. Podávané s pohledu panenky, takže vhodné i pro dospívající děti. Nicméně opravdu psané rychlým perem.

2 03.01.2021

slusna detektivka jiz renomovane islandske autorky.

další ze zajímavých detektivek. Série s Rebeckou. Lehké čtení.

Detektivka vyprávěná z pohledu pokojské s handicapem s autistického spektra.