tomas9591 komentáře u knih

Před Otrávenou jsem četl od autorky Nevlastní sestru, která se mi líbila o něco víc, nicméně i tato knížka se řadí mezi jedny z mých nejoblíbenějších, to můžu říct s čistým srdcem.

Knížka je kratší, než Nevlastní sestra, má taky méně kapitol, i přesto byl ale příběh poměrně dynamický a dobře se četl.

Autorka mě, stejně jako u předešlé knížky, úspěšně odzbrojila už v prologu, po kterém jsem měl naprostou husí kůži. Autorka to celkově se slovy umí mistrovsky, každé slovo zapadá tam, kde by mělo být. Samozřejmě klobouk dolů pro překlad.

Téma feministického retellingu - převyprávění pohádky jinak - mi moc sedlo, bavilo mě se dívat, jak se hlavní hrdinka mění a jde si za svým, celkově mi poměrně sedla. Co se týče námětu převyprávění pohádek, které autorka zpracovává, wow. V epilogu ( nebudu spoileovat! ) se totiž objevuje scéna, která mě dostala spojená s pohádkami. Takže mě autorka dostala jak na samém začátku, tak na samotném konci.

Příběh je, jak jsem říkal, dost dynamický, tudíž se tam toho stane dost a hlavně potkáme docela dost postav. Každá postava má bijící srdce, tedy krom Sophie :D, všechno bylo tak, jak jsem si představoval aby to bylo, jakmile knihu otevřu, takže jsem s knížkou spokojený.

Nesmí samozřejmě chybět hromada bombových citátů, které se vryjou pod kůži a hezky vystavěný svět. I to, jak si autorka nebere servítky a je to drsnější, se mi moc líbilo.

Prostě jedna velká, úžasná pohádka.

2 05.04.2021

Od knihy jsem měl jen lehká očekávání, ta se však naplnila.

Autorka pracuje s poměrně jednoduchým příběhem, jehož zápletka působí jednoduše, taky možná jednoduchý je, ale pořádně ho propracuje!

Máme tu velké množství postav, těch hlavních je pět a v průběhu knihy poznáváme spoustu dalších, které po cestě potkáváme. Každá z nich měla duši a svůj charakter, nebyly vůbec ploché a měly příběh.

Celkový nálad Milosrdných se mi líbil.

Autorka vytvořila nový svět, který měl propracované kořeny a působil velice stabilně. Vytvořila nové kultury, vše své.

Myslím, že by byla schopná psát sáhodlouhé fantasy.

Tleskám za design, obálka, kapitoly, vše.

1 01.04.2021

3.8☆ - bohužel tady to pro mě na 4☆ nedosáhlo úplně

Neúmyslně se mi pod ruku dostávají knihy, které mají v sobě mytologii, tato není výjimkou. Já sám pro to mám slabost, takže se mi to moc moc líbilo. Opravdu moc. Prolíná se to celým příběhem a mě to těšilo při každé zmínce.

Hlavní postavy nejsou, dle mého, jako většina postav. Nejsou mega zabijáčtí hrdinové s nepřebernou mocí, a ani se k ničemu takovému postupně nepropracovávájí, jak děj knihy plyne. Obě postavy mají co dělat, aby zůstaly živé, mají to sakra těžké a autorka to vykreslila moc dobře. Se Sivou a jejím charakterem jsem se v určitých místech ztotožňoval.

Atmosféra byla strašně ledová, jako zmrzlé zábradlí, kterého se nechcete chytit, tak na mě působila na omak každá stránka, když jsem ji musel otočit.

Od autorky rád vyzkouším další tvorbu, jsem spokojený, dostal jsem, co jsem chtěl.

01.04.2021

3.8☆ - bohužel, dávat tomu 4 nechci, bohužel, bohužel

Od autorky jsem již měl tu čest číst Zmizení Sáry Líindertové, které se mi moc líbilo a nadchlo mě hodně, takže jsem byl zvědavý, jaká bude tahle knížka. A musím říct, že mě to trošičku zklamalo, jen trošičku.

Prostředí bylo přesně takové, jaké jsem si představoval, takový slovanský nádech. Byl jsem ze začátku krapet nejistý, jak přesně si prostředí dokreslit, jelikož to zprvu působilo dojmem velice zaostalé vesnice, později se objevila elektřina a žaluzie, já si představoval dřevěné chatrče, které sotva drží. Prostředí lesů, zimy a toho, co se v tom všem skrývá, bylo na jedničku.

co se atmosféry týče, ta se, podle mě, moc povedla, autorka to s ní umí a věděla přesně, co dělá. Celkově mi přijde, že autorka ví přesně, co dělá a kam směřuje.

Postavy mi přišly výborné, nemám co bych vytkl, psychika mistrovská, nemluvím jen o postavách hlavních, mluvím obecně. Wow.

Osobně mám slabost pro mytologii, báje, pověsti, bajky, které kolikrát příběhy doplňují a tady tomu nebylo jinak. Dalo by se říct, že na příbězích, které se kdysi vyprávěly, je část tohoto příběhu postavena, takže něco pro mě!

Celkový koncept příběhu se mi moc líbil, nápad skvělý.

Jedno plus za úžasné zpracování knihy, design nejen obálky, také kapitol a ilustrací, ty mě dostaly, plus občasné citáty.

2 01.04.2021

Do příběhu jsem se dostal již před více jak dvěma až třemi lety, kdy jsem začínal číst. Mám tak velkou radost, že jsem knihu odložil na sté straně, jelikož to na mě v tu dobu bylo zdlouhavé a na knihu nebyl správný čas. A z dětských knih do něčeho pro starší by tohle rozhodně nebyla vhodná knížka. Čas se znova ponořit do tohohle příběhu, přišel, podle mě, v ten správný čas. Mám víc načteno a už si dokážu líp poskládat obrázek o knize.
Prvních sto stran byl pro mě poměrně nostalgický návrat do časů, kdy jsem začínal číst a znova oprašoval informace. Jakmile jsem se dostal za hranici sto stran, netušil jsem, ani nyní, jak by se mohl příběh vyvíjet, vůbec. Jeho průběh se mi líbil a místy překvapoval přesně po stranu 132.

„Stýskalo se mi po onom mladém muži. Chtěla jsem, aby se vrátil. Působil skutečně, ne jako Der Erlkonig, samý přelud a stíny.“- STR 132 - NO SPOILER

Tohle byl ten moment, kdy to pro mě, šlo do kopru. Už to nebyl ten Král duchů, Král podsvětí, Král stínů - král snad všeho, na co si vzpomenete. Jak ho Liesel popisovala, působil spíše jako pohádková postavička, například oči. Bože. Pořád dokola omýlané. Už samy od sebe byly přitažené za vlasy. Dvojbarevné oči, s jinou barvou v podobě teček v jednom oko, následně v druhém barevný/é kroužek/ky. Ve scénách, kdy se byl vidět nějaký proud emocí, bylo vždy poukazováno na oči. Jednou temné jako no, podruhé šedší, světlejší, pak v nich viděla toho „chlapce“, kterým kdysi býval, ale vždyť pořád je, při dalším pohledu nich nebylo nic, byly nečitelné, pak v nich byl chlad, pak to byl jasný Král duchů.
Z toho, jaký byl Král na začátku, pro mě tak jedovatý a chladný, se pak u mě nemohlo přehoupnout v tu romantiku, lásku. Mělo se to přehoupnout z jednoho protipólu k druhému, což u mě nevyšlo. S hate love zkušenosti v knihách mám, jestli je tohle hate love, netuším, ale nelíbilo se mi to. U mě Král zůstal pořád tak jedovatý i přes pocity, které následně překvapivě projevoval. Opět ze začátku bezcitný, následně tak procítěný. Přijde mi, že tak Liesel si v těch několika set stranách vyzkoušela všechny pocity světa.
Nemůžu si pomoct, a nevím, jak se to stalo, ale já s romantikou tady v té knize vůbec nepočítal. Samozřejmě pak, logicky, přišla. Dalších těch skoro tři sta stran se to tak nějak běželo na stejné vlně. Styl autorky působil tak jistě, že mě uklidňovalo to číst, jako z pera zkušené autorky. To přetrvávalo až do sexuálních scén (opět díky Bohu za to, že jsem knihu nečetl, když jsem byl mladší), které působily tak strašně smyslu zbavené, do jejichž extáze upadla sama autorka.
Děj se pro mě v těch třech stovkách stran pořád točil dokola. Hudba, sex, bloumání nad životem a smrtí, nad rodinou, sem tam nějaký sen, vír emocí, plno rozhovorů, ale vlastně nic nového.
Romantika v knize mě zabíjela, ubíjela.
Co se ale nedá zapřít, je hudba, další důvod, proč jsem rád, že jsem se do knihy pustil až nyní. Jako menší bych si neužil tolik tu hudbu, tu propracovanost, která v tom byla. Název Píseň zimy si to zaslouží určitě. Bylo to velice propracované, je tu poměrně dost pojmů, které se v hudbě používají. Vše, co se týkalo hudby, se mi v knize líbilo.
Každá strana knihy byla plná ledu, neskutečné ho ledu, celkově ponuré nálady, až se člověku nechce chytit do ruky tu další stranu, aby otočil, jelikož jsou stránky jako led. To se taky musí nechat.
Mám zatrhnutých tolik citátů, jako v málo knihách, je jich opravdu hodně.
Prostředí knihy bylo moc hezké a pohádkové, to samé bytosti v něm.
Ve výsledku? Na mě poměrně táhlé, líbila se mi hudba, citáty, a to, jak autorka dokázala vykreslit zimu a led, které knihu obalují.

01.04.2021

Kniha mi leží doma už od minulých Vánoc a teď na ni přišel správný čas, za mě ten úplně nejlepší. Anotaci jsem si přečetl jen letmo, jelikož jsem se nechtěl dozvědět moc z děje. Po přečtení jsem se na obsah podíval zpětně a zjistil jsem, že jsem dobře udělal, jelikož je prozrazeno až moc.
Grafické zpracování je na jedničku, obálka i s přebalem je nádherná, i mapa se mi líbí. Velké plus má autorka za to, že dala na konec knihy seznam postav a ostatních pojmů, v knize se jich objevovalo poměrně dost.
Určitě to není kniha pro každého, kniha je zaměřená na řecké božstvo, já osobně mytologii, ať už severskou, slovanskou, či právě řeckou, mám moc rád. Kdo v mytologii nemá úplně v lásce, by si knihu určitě neužil, jelikož si nemyslím, že kniha určitě není na nějaké neutrální vlně. Příběh, celá kniha, je prostě svá. Ať už to byl autorčin záměr, nebo ne, celé to na mě působí tak, že autorka chtěla čistě dát světu vědět příběh Kirke, aby se o ní lidé dozvěděli, aby jim příběh něco dal, aby jim dal něco JEJÍ příběh. Kapitoly byly delší, ale mně to vůbec nevadilo, kniha se četla poměrně dobře, i když je dle mého na četbu docela náročná.
Kirke, jakožto bohyně, žije tisíce generací, my jsme s ní v knize dá se říct od prvního okamžiku, tudíž se je dějem protkaných spoustu informací, spousta postav přijde a odejde. Padne spousta jmen a názvů, takže ještě jednou plus za vysvětlivky. Dozvídáme se sáhodlouhé příběhy bohů a bohyň, ale také smrtelníků a smrtelnic. Kolikrát postavy sedí a prostě... si povídají příběhy, legendy, které tvořily svět a bylo to moc hezké. Našly se i citáty a myšlenky, který jsem si zatrhnul.
Jazyk je strašně květnatý, působí to tak, že každé slovo je pečlivé volené a padne do příběhu jako ulité. Místa, postavy a scény byly perfektně vykreslené, se špetkou... takového kouzla.
Postava Kirke byla úžasná, vyvíjela se, měnila se, formovala před očima. Nebyla to postava bez chyb, kterou by člověk mohl brát jako stoprocentní vzor, ona dělala své chyby, ty ji pak ale posunuly dál a v mnohých situacích jí pomohly. To, jak fungovala její schopnosti, se mi moc líbilo. Co všechno dokázala, jak rozmanité její síla byla.
V knize se také objevily témata, jako je například znásilnění a LGBT.
Postavy jako kdyby byly z masa a kostí, a to dalo opravdu zabrat i díky tomu velkému počtu, který autorka musela zvládnout.
V knize je moc myšlenek, po dočtení jsem úplně pocítil, jak jsem obohacený a...jiný? Nejspíš je to to správné slovo. Celkově je to opředené o výraznou ikonickou atmosféru, která na mě sálá.
Kniha byla silná a budu si moc dobře pamatovat.

2 01.04.2021

První přečtená kniha tohoto roku a já vím, že pro TOP knihy za rok 2020 zatím není s čím porovnávat, ale musím říct, že tahle tam skončí stoprocentně. Tahle kniha by měla být více propagována. Pokud Vás autor dokáže pomocí knihy dostat do stavu, kdy se bojíte otočit stranu, nemůžete se nadechnout, ale zároveň strašně chcete vědět, co se bude dít dál pouhým prasknutím větvičky, tak klobouk dolů. Dle mého i přesto není hlavní cíl knihy vystrašit někoho, ale parádně to dokresluje atmosféru příběhu. Taky klobouk dolů za neskutečně vestavěnou psychiku postav, která je prakticky nejdůležitější věcí v knize a bez ní by kniha nemohla mít ani z daleka takový úspěch a bez ní by příběh nebyl ani zdaleka takový, jaký je. Vývoj psychiky postav byl něco neuvěřitelně reálného a o knize se právě mluví jako o obzvlášť silné studuii psychologického teroru. Takže je taky důležité říct, že kniha je místy poměrně dost drsná. Malorie byla jakožto hlavní postava naprosto špičková a sledovat její psychiku a její vývoj byl opravdu zážitek. Celkově námět knihy je výborný a obzvláštnění o takzvané „tvory“ knihu dotahuje k dokonalosti a to, že žádná z postav v drtivé většině knihy nevidí, staví příběh do úplně nové perspektivy. Dál tu máme dvě časové linie, které sledujeme. Je to minulost a přítomnost. Já bych si třeba řekl, že mě minulost určitě nebude bavit tak jako přítomnost, protože o tu přece jde a tu sledujeme. Ta minulost se už prostě stala. Upřímně? Ta minulost mě bavila snad ještě více. Sledujeme Malorie a její cestu od té doby, co to všechno začalo a byla to velká jízda, která mě i přes to, že se to vlastně už stalo strašně moc bavila.
Kniha určitě nesedne každému, ale věřím, že se někomu bude líbit. Hledáte mistrně vestavěnou psychiku postav a baví Vás sledovat její vývoj? Chcete napínavý příběh plný temnoty s nádechem nadpřirozena? Chfete se bát? Jděte do toho!

2 01.04.2021

3,5★
Knížku jsem viděl v zahraničí, zaujala mě hlavně obálkou, jednou jsem namátkově přišel do knihkupectví a byla tam! Prakticky jsem ani nevěděl, o čem přesně bude, ale šel jsem do toho. Stále si říkám, kdy mi ten dětštější humor bude víc vadit, to se tu trošku stalo, nicméně jsem s tím počítal, když už jdu do dětské knihy.
Jak se píše na začátku, je to, podle mě, velké přiblížení hinduistické mytologie. Mytologie není nikdy dost a já na ni v knihách které čtu narážím víc a víc, i když to vůbec nečekám a mám z toho radost, jelikož to v té knize ne každý uvidí. Hinduistická mytologie je neskutečně rozmanitá stát od státu, myslím si, že je v knížce moc hezky zpracovaná, mně se vyjasnily některé názvy a pojmy, které jsem někde zaslechl a byly mi přiblíženy, na dětskou knihu možná až moc. Aby to bylo dětem lépe přiblíženo, bylo něco pozměněno za vtipnější, aby se děti zasmály.
Nicméně se v knize setkáváme například s šikanou, ztrátou rodičů. O vážné témata není nouze, je to samozřejmě podáno mírněji.
Mám i pár citátů, které se mi moc líbily. Ač je kniha, na dětskou knihu, poměrně tlustá, četla se díky větším písmenkům dobře a lehce, takový odpočinek.
Opět si mě kniha získala něčím svým, jednou konkrétní věcí. Je poukázáno na to, že
SELHAT NENÍ SELHÁNÍ
Tohle se mi moc líbilo, zvlášť v dětské knize. I to, že člověk vše neudělá tak jak chce, tak jak chtějí ostatní, že to tak nakonec nedopadne a jsme smutní, není konec. Nakonec je to totiž možná ta nejlepší cesta.

01.04.2021

Z prvních pár stránek na mě spadla silná atmosféra Mexika, a nebo právě Francie, ještě se mi vybavil film Coco od Disneyho.Ženy jsou přestrojené za může, nosí se uplé korzety, obrazy lidí na zdech mají v očích kukátka pro špehování a nikdy nevíte, která z žen je čarodějnice.

Obálka knihy se moc povedla a líbí se mi, celkové výhledové zpracování knihy je hezké. Možná bych ocenil slovníček francouzských slov, ikdyž, přiznejme si, většinu tvořili nadávky. :D
Vulgarismy se v knize objevovaly poměrně hojně, mně to nicméně zase tak nevadilo a neotravovalo, povětšinou to bylo i směšné.
Nenápadně se tedy dostávám k postavám. I když měly osobnost a nebyly vůbec ploché a bez charakteru, nešlo mi se do nich delší dobu, než je u mě zvykem, vžít. Hlavní postava Lou mi charakterově poměrně sedla, byla akční, nepředvídatelná, neprůbojná a pořádně sarkastická, ale autorka ukázala i její druhou stránku, za což jsem byl rád. V některých okamžicích se Lou otevřela a řekla o sobě víc. Někdy mi přišla extrémně nezodpovědná vůči sobě, i přesto, že věděla, že jí hrozilo to nejhorší, co mohlo, se rozhodla vylézt z úkrytu. Kdyby nebylo jejích přátel, ve spoustě situacích by už nemusela být živá. Tohle mi hodně vadilo. :/
Reid je teda pořádný charakter, byl opravdu rázný, někdy upjatý a měl horkou hlavu, nicméně se taky v jistých momentech poodhalil. Žádná z postav to v tomhle světě nemá lehké, a tak jsou jejich životní příběhy těžké. Pro knihu, kde se vyskytuje hate love, nejlepší charakterová kombinace. I ostatní postavy mi jaksi přirostly k srdci, a jakmile se všechny začaly s posunem příběhu sbližovat, přirostly ke mně ještě více.
Některé zvraty týkající se postav mi ale přišly poměrně… nereálné? Myslím, že je to správný výraz. Nechci moc prozrazovat, ani nebudu, jediné, co řeknu, je, že to za mě bylo všechno až moc propojené.
S hate love jsem se v knize ještě nesetkal a moc mě bavilo o tom číst, autorka se na tom podle mě vyřádila
Jak jsem nakousl nahoře, příběh má poměrně silnou atmosféru a svět není plochý. Prostředí Francie bylo pro příběh, za mě, jako dělané, vše sedlo. Jsou tu jak honosné zámky, ve kterých se konají přepychové večírky, tak temné lesy plné tajemných bytostí a čarodějnic.
Co se těch magických bytostí týče, za mě by bylo lepší, kdyby o nich nepadla ani zmínka. Jediné, co se tu mihlo, byla jednostranná zmínka o goblinech - skřítcích, pak přišel tajemný les, ve kterém prý mohly číhat všelijaké tajemné bytosti. Připomíná mi to situace v knihách, kdy se básní a šeptem dramaticky mluví o něčem strašně nebezpečném a silném a ničivém, ale pořád se o tom jen mluví. Nikdy to v průběhu nebylo ukázáno, nějaká scéna či demonstrace. Působí to pak na mě buď jako zatím nevyužitý potenciál (který snad bude naplněn v dalších dílech), nebo úmysl autorky to v příběhu jen zmínit, aby se neřeklo, z čehož úplně radost nemám.
Byl jsem zvědavý, jak moc bude propracovaný magický systém v knize, jestli bude mít nějaká pravidla a jak bude fungovat. A bylo to zpracované moc dobře, magie měla své meze a byla rozmanitá. Jediné, co mi ale nesedí, je, že Lou při používání své magie musela vždy něco obětovat, ale v knize tak někdy udělá, a někdy ne. Čtenář se prostě nedozví, jestli něco obětovala. Opět jsem se bál, aby čarodějnice nebyly mocné a nelítostné jen z povídek a z toho, co se povídá. To se díkybohu nestalo a v těch skoro pět seti stranách toho bylo pro mě tak akorát.
Co se délky týče, tak si myslím, že to bylo poměrně delší, ale nevadilo mi to a četlo se to dobře.
Přečtení dalšího dílu zvážím, měl by vyjít za pár měsíců, takže bych si příběh mohl i docela pamatovat. Z anotace mě příběh moc neláká, ale díky postavám to ještě zvážím.

3 05.03.2021

Audioknihu jsem poslouchal asi 3 a půl měsíce a teď jsem ji konečně doposlouchal!
Pokud vím, audioknihu jsem ještě nikdy nerecenzoval, nicméně za mě super. Poslouchal jsem při přípravě na zkoušky, když jsem měl volnou chvíli, nebo dělal něco do školy, při čem jsem se nemusel tak soustředit.
Seriál mám rozkoukaný strašně dlouho, pak jsem kvůli nedostatku času přestal a následně se pustil do audioknihy. Teď bych chtěl seriál shlédnout celý. Mám radost, že si příběh projedu několikrát, jelikož je tu hodně postav, rodů a celkově názvů.
Musím říct, že těch nějakých 900 stran uteklo, ani to nevnímám jako takovou délku a nakonec nemůžu uvěřit tomu, že je to vlastně tak dlouhé. :D
Příběh dobrý, je to samozřejmě velký úvod do toho velkého dějství.
Z postav mi sedla nejvíc Daenerys, a poslední kapitola s ní stála neskutečně za to.

1 05.03.2021

Pokud knížku budete chtít číst buďte připraveni na smutný konec. Spoustu povídek je zajímavých a temných, což se mi svým způsobem libilo, protože jsem chtěl zkusit jak vypadá takový příběh s ne úplně nejlepším koncem.

04.03.2021

V knize se vyskytuje mnoho nadpřirozených bytostí. Upřímně mě povídky strašně chytly a baví mě je číst. Každá povídka byla jiná a něčím neobyčejná. ⭐

2 04.03.2021

Super knížka, která rychle ubíhá a je psaná pomocí různých deníkových záznamu, reportáží a hlavně výslechů.

1 04.03.2021

Takže. Za mě ne. Musím říct, že v prvním díle jsem počítal s tím, že to nebude úplně nejlepší a nakonec to nebylo tak hrozné a líbilo se mi to. Od tohoto jsem čekal mnohem víc. Maasová se ale polepšila. Už se totiž nic nedělo ne 288 stran, ale asi kolem nějakých 160. Což mi docela dost vadilo. Abych tady nemluvil pouze o negativních věcech, tak bych určitě rád vychválil ten úžasný svět. Tak promyšlený a úžasně vystavěný svět. I postavy neměli chybu. A samozřejmě ty dokonale napsané scény. Maasová to opravdu umí, ale je škoda, že toho nenaplnila celou knížku.

04.03.2021

Čekal jsem, že to nebude nic moc a opravdu se tam do strany 288 skoro nic nedělo. Musím ale říct, že mě něco drželo u čtení a já do teď nevím přesně co to bylo. Když akce měla potenciál, tak to rychle zase skončilo. Jinak postavy byly úžasné, svět úžasný a atmosféra taky! Čekal jsem, že se tam ale objeví víc příšer z onoho nebezpečného světa. Konec možná mohl být taky trochu epičtější. Moc mě to totiž na další díl nenalákalo.☹️

1 04.03.2021

TŘI ŽENY. TŘI OSUDY. TŘI PANDOŘINY SKŘÍŇKY.

Knížka není lehká na čtení. Pokud se sžijete s postavami, tak je knížka velmi emotivní. Scény kdy se osudy všech protnou a scény plné zápletek jsou velmi propracované. Knížka byla úžasná!

Knížka, která je plná života, ztráty, a uvědomění si své vlastní smrtelnosti.

TOHLE JE CECILIA, TESS A RACHEL.

1 04.03.2021

Knížka se mi svým způsobem líbila. Tento díl byl docela slabší, než ten předchozí, ale přesto to mělo něco do sebe. Byl plný zvratů a dobrodružství, které bylo sice v jiné formě, než minule. To, je dle mého ten důvod, proč se většině nelíbí. Je to cestování a poznávání nových koutů světa, a to se mi upřímně líbilo, takže tuto knížku hodnotím spíše dobře.

04.03.2021

Ehm. Ehm. Tohle... Upřímně nevím, co autorka dělala. Meira se snažila ovládnout svou moc. OK. To, že ji celé 2 díly není schopná ovládnout a potom se ji naučí ovládat za několik dní bych možná přežil. Nevím jestli chtěla být autorka originální a udělat to tak, že Meira začne svou moc plně využívat až Bůh ví kdy. Když se tam ta magie začala používat, tak se mi to moc líbilo. Podle mě nebyl využit potenciál tohoto světa. Způsob magie, který byl originální už sám o sobě. Autorka to nemusela tak protahovat. Jinak postavy byly super. I střídání kapitol nevadilo. Na ten originální svět nezapomenu❄. Akorát mi přišlo, že ten dramatický moment ke konci byl docela klišé.
~Takže podprůměr až průměr~

04.03.2021

Měl jsem chuť si přečíst něco temnějšího s nádechem tajemna a to se splnilo!❤ Knížka nejspíš nemá nejčtivější děj. Podle mě si ji prostě musíte chtít přečíst a určitě nesedne každému. Mě do příběhu vtáhla a moc dobře se četla. Stránky jsou rozměrově menší, takže to rychle mizí. Námět je to velmi zajímavý a úžasně zpracovaný. Také postavy byly super a z Bestie mi vždy běhal mráz po zádech!

1 04.03.2021

Úžasný a stabilní svět, plný úžasných momentů a originálních popostav. Knížka má úžasný příběh, ke kterému jsem rychle přimkul. Bylo zajímavé sledovat vývoj emocí u hlavní hrdinky.

1 04.03.2021