TeaPeter komentáře u knih
Když si člověk odmyslí ten úúúmorný závěr, tak to zase nebyla tak špatná kniha. Když jsem jí četl poprvé - to bylo velmi krátce po vydání překladu, tak jsem z ní moc nadšený nebyl. Teď po druhém přečtení jsem už shovívavější. Když Spojené státy nemají vlastní staré dějiny, tak se prostě tajuplná pointa přetransformovala do přelomu 18. a 19. století - a místo iluminátů a templářů pohánějí zápletku zednáři. A funguje to!
Další skvělá kniha o francouzské kuchyni, podle které se daji uvařit báječné dobroty.
Proti Roku v Provence se styl knihy změnil a rozvolnil. Tahle knížka je sice také příjemná, ale místy už působí rozvlekle a nastavovaně, jakoby se snad látka vyčerpala. Ale to není přece možné! Spíš se autor snažil co nejvíce vymačkat z úspěchu předchozí knihy...
Knížka to byla milá. Co mi ale vadilo bylo neustálé špikování textu pasážemi ve francouzštině. Při absenci slovníčku a vysvětlivek v knize to bylo pro mě - člověka francouzštiny neznámého - velmi rušivé. Za to hvězdička dolů.
Tahle kniha se mi zdaleka nelíbila tolik jako Andělé a démoni. Možná je to tím, že dějové konstrukce kolem některých faktů a artefaktů mi přišly až příliš přitažené za vlasy a přiohnuté k dějové linii.
Tuhle knihu mám rád a už jsem ji četl několikrát. Má tu správnou kombinaci napětí, záhadnosti a technické naivity, která se od literatury toho žánru čeká. Když jsem navštívil Řím, tak jsem si místa zmiňovaná v knize připomínal a přišla mi velice blízká. Není to prostě literatura na Nobelovu cenu, ale literatura k oblažení čtenáře.
Téma je to zajímavé, z toho, co se dá vyvolat manipulací s informacemi, až mrazí... Tak až sem dobré. Ale dále... Tohle je jedna z nemnoha knih, kterou jsem nedokázal dočíst. Vzdal jsem to někde zhruba v polovině. Autorův styl mě jednoduše ubíjel a nudil. Pokračování nejspíš číst nebudu, i když jsem si ho už obstaral... (sakra!)
Kniha to byla opět dobrá, nicméně stejně mělká jako předchozí díly. Tentokrát to bylo více o lidských vlastnostech a pletichách než o náboženství. Na mysl mi přichází takový podtitulek "balada o nesvornosti".
Ke knize jsem se dostal kvůli hře Geocaching; bez mučení přiznávám, že ani maturita mě v minulosti nepřiměla tuto knihu přečíst. O to více jsem byl překvapen, že je to dílko sice rozsahem nevelké, ale dobře napsané a zajímavé. Co ho ale činí dnešním čtenářům nepřístupné je archaický jazyk. Kdyby si někdo dal tu práci a přeložil ho do současné češtiny, tak by si určitě našlo spoustu čtenářů.
Zajímavá kniha, zajímavé téma. Štěpné úvahy na téma, že nic není zadarmo a následky některých činů jsou jiné, že je očekáváno. Epilog si možná autor mohl z větší části odpustit, je to až moc velký Hollywood. Neznám jiná díla tohoto autora (podle Wikipedie toho zas nenapsal tak málo), ale kniha na mě celkově působila nevyrovnaně, skoro nezrale.
Velmi dobrá kniha ze zajímavého prostředí. Děj má spád a člověk by nevěřil, že to nepsal Francouz. Jen trochu mi vadilo, jak moc se projevuje prosáklost hlavního hrdiny různými předsudky; snad se to nebude v dalších dílech tak zdůrazňovat jako v tomhle. Občas mi přišel na zabiti... Ale přežil to a v originále se čeká už šestý díl. Doufejme, že u nás další díly také vyjdou.
Četl jsem tuto knihu nezatížený jinými díly tohoto autora a kniha se líbila. Měla spád a dobře se četla. Někdo jiný tady psal, že se mu zda divné umisťování schránek a indicií. Zapomíná ale na to, že celý ten zločin byl dílem chorých myslí - a na ně měřítka a postupy ostatních nelze vztahovat... a pochopit. Na konci knihy je to ukázáno podle mého dost jasně. Rád si přečtu další díl série.
Podle mého názoru je tato kniha nejslabší z celé série. Možná proto, že se autorka vydala do prostředí, které jí není vlastní a se kterým se tak nějak prala. Kdyby se stejného tématu chopil někdo ze spisovatelů drsné detektivní školy, tak by z toho byl bestseller na dlouhá léta; to téma na to má. Dalším problémem je rozsah knihy. Je nekonečně rozvláčná, poloviční dotace stránek by jí slušela lépe a určitě by tím získala potřebný spád. Už někde od poloviny jsem se přistihl, že jen tak rychle procházím stránkami, abych si potvrdil, že pachatelem je ten, o kterém jsem si to už dlouho myslel. A byl to on! Žádné překvapení na závěr. No ten závěr... Z toho jsem na rozpacích ze všeho nejvíc. Ne snad že bych si myslel, že se Cormoran a Robin dají dohromady, ale tenhle konec se mi také moc nezdá. Ale třeba je tahle kniha za série poslední. Pak by se dal celkem vstřebat.
Knížka je to milá, ale útržkovitý styl jakési formy pseudodeníku mi moc nesedl.
Kniha to byla dobrá, ale Deaverova posedlost Hodinářem je už únavná. A to se obavám, že se nám dostane té pochybné cti o něm číst ještě nejméně jednou...
Kniha je napsána zajímavě, ale jsem trochu na rozpacích, jak se na ni dívat. Pokud by to byl svého druhu prolog k vícedílné sérii, pak by asi bylo na místě možná i pět hvězdiček - je tu zajímavě rozehraných několik dějových linií a jsou tu charaktery, které mají potenciál je v dalších dílech dobře okořenit. Pokud by ale kniha byla míněná jako samostatné dílo, tak by i tři hvězdičky byly moc. Na svůj rozsah by kniha byla až příliš rozvolněná a většina děje spíše balastní a nesouvisející s dějovou línií, která v poslední kapitole vrcholí. Vyčkejme tedy věcí příštích.
Tahle kniha mě v dětství neskutečné chytla a četl jsem jí mnohokrát. Bylo zajímavé se k ní po letech vrátit v rámci čtenářské výzvy. A zase me bavilo jí číst. I když je tam nepřehlédnutelný ideologicky nános, tak je to výborná kniha.
Jediné, co mě po dočtení této knihy napadá, je slovo "slátanina". Asi je lepší, když historické knihy (nebo knihy z historického prostředí) píší autoři, kteří jsou s místy, kde se děj odehrává, nějak spojeni a vyznají se tam (hrad Rožmberk opravdu není v Českém Krumlově atd.). Průměrné povědomí Američanů o střední Evropě a její historii není bohužel valné a mám pocit, že autorka není světlou výjimkou. Alternativní konec pak byl jen smutnou tečkou. Myslím, že kniha by byla daleko lepší, pokud by se děj přidržoval alespoň rámcově toho, jak to doopravdy bylo... Ale... Hollywood je přece v Americe, tak co se divím...
Kniha má velmi zajímavý námět. No někde jsem už něco takového podobného četl. Jasně... Bylo to o Lisbeth... No nevadí, inspirovat se dobrou literaturou není na závadu. Tolik k námětu.
Co se týká toho, jak je kniha napsaná, tak to bylo pro mě zklamání. Styl připomíná některé severské autory, ale není to ono. Angličané prostě píšou detektivky jinak, a je dobře, že to tak dělají. Williams to zkusil jinak a mě osobně to nenadchlo.
Z životopisu vyplývá, že autor k technice nepřičichl, takže mu technické nesmysly v knize vyčítat nebudu, i když jich je tam požehnaně.
Když to podtrhnu a sečtu, tak se to přečíst dalo, ale thrillerová nirvána to tedy nebyla. Pokud autor splní své výhrůžky a napíše o Tuesday další knihu, tak budu hodně přemýšlet, jestli jí dám šanci.