TaťkaMF
komentáře u knih
Strážci zákona
Richard Bachman (p)
(SPOILER) Když jsem si usmyslel přečíst sesterské romány Beznaděj a Strážci zákona, nemohl jsem se rozhodnout, kterým začnu. Nakonec rozhodlo to, že v knihkupectví měli jen Beznaděj a na Strážce jsem čekal poštou. Větší část Kingových fanoušků navrhuje přečíst nejprve Beznaděj a já s nimi, teď po přečtení obou, upřímně souhlasím.
Zatímco v Beznaději byl malý chlapec vedený Bohem na straně dobra, zde je to téměř obráceně. Malého Setha vede "bůh" Tek a používá ho jako nástroj k budování vlastního světa, podle svých zvrácených představ.
Příběh je rozhodně krvavější než Beznaděj, ale to určitě neznamená lepší. Za čerstvého dojmu můžu říci, že se mi osobně líbila víc Beznaděj. Nicméně je to zábavné čtení s dost smutným koncem.
Svět Lidových novin 1893-1993
Jiří Pernes
Na zhruba 150 stranách shrnuta historie novin, které se staly určitým symbolem demokracie a kvalitní žurnalistiky. Podnik, který začínal jako regionální projekt Adolfa Stránského, pod vedením Arnošta Heinricha dominoval meziválečnému mediálnímu prostředí, prošel si cenzurou a opuštěním nezávislosti za nacismu a komunismu, a nakonec byl obnoven jako samizdatové médium.
V Československém prostředí se asi nenajde moc tiskovin, které by mohly Lidovým novinám konkurovat svým významem. Stačí se jen podívat na seznam osobností, které sem v průběhu 100 let přispívaly a je vám jasné, že Lidovky byly skutečně vrcholem žurnalistiky.
Beznaděj
Stephen King
Čteno podruhé.
Osobně musím říct, že mi takto silná tématika náboženství nevadí. V mnoha komentářích je správně napsáno, že to mají v USA zkrátka trošku jinak, co se týče víry. Koneckonců i Stephen King je věřící.
Kdo mi ale vadí je hlavní postava David. King má mnoho příběhů, kde figurují mladší kluci a jsou to dobře fungující postavy, ke kterým si snadno vybudujete sympatie (Jake Chambers, Jack Sawyer, Danny Torrance, Losers Club atd.) Ale David takhle na mě prostě nepůsobil. Po většinu času vystupoval, jak to nazval Johnny Marinville, jako "Ježíšův skautík" a upřímně jsem si k němu cestu nenašel, což dost ubralo z celkového dojmu u knihy.
Tek byl ale na druhou stranu výborný záporák a děj byl napínavý, měl celkem dobrý spád.
Celkově je to takový lepší průměr z Kingovy tvorby.
Račte to podepsat libovolnou šifrou
Richard Vašek
O TGM už toho bylo napsáno hodně. Prací sledujících profesora-Masaryka, politika-Masaryka, revolucionáře-Masaryka a samozřejmě prezidenta-Masaryka máme velké množství. Méně se ale setkáme s tématem žurnalista-Masaryk, které tvořilo také podstatnou součást osobnosti TGM.
Po nástupu na prezidentský úřad byl však Masaryk jako žurnalista omezen, ale i přesto si dokázal najít cestu do tiskových polemik.
V této práci nás autor s touto cestou seznámí a vysvětlí mechanismy i osoby, pomocí kterých Masaryk do tisku anonymně vstupoval.
Tajemný hrad v Karpatech
Jules Verne
Asi bych si knihu více užil jako mladší čtenář. Příběh nebyl nic moc extra, ale na druhou stranu byl zase velmi atmosférický. Celkově je to takový lepší průměr, který se dá přelouskat za den.
Moderní názor na ženu
Tomáš Garrigue Masaryk
Přednáška TGM o ženské otázce, rovnosti a nutnosti spolupráce mezi moderní ženou a moderním mužem. Pěkné a rozumné počtení.
Nutnost revidovati process Polenský
Tomáš Garrigue Masaryk
Krátká brožura TGM k případu vraždy Anežky Hrůzové, která byla 6. listopadu 1899 konfiskována. Několik říšských poslanců podalo poté interpelaci ministru spravedlnosti Kindingrovi s tím, že Masaryk ve své brožuře používá pouze kritického myšlení a konfiskace je tedy zcela nepochopitelná.
Masaryk zde v několika okruzích (čas vraždy, mrtvola, svědectví, řízení procesu atd.) ukazuje, jak amatérsky bylo celé vyšetřování vedeno. Mnoho důležitých informací z výpovědí nebylo bráno v potaz a několik faktických důkazů vůbec nebylo zahrnuto do protokolu. Kvůli těmto nepřesnostem tedy prof. Masaryk vyzývá k revizi celého procesu.
Brožura je krátká a přečte se za pár minut. Další střípek do tématu Hilsneriády.
Nespavost
Stephen King
Stále úplně nevím, jak se k této knize postavit. Na jednu stranu byly některé pasáže opravdu dlouhé a občas jsem se i trošku nutil do pokračování. Je to určitě pomalejší příběh, než na jaký jsem u Kinga zvyklý. Ale zase na druhou stranu kniha zachází dost originálně, chvílemi až filozoficky s konceptem stáří, života, smrti i osudu.
Hlavní postava Ralf se mi velmi líbila a knihou mě poháněla hlavně zvědavost, jak to s ním nakonec dopadne. Posledních asi 150 stránek bylo opravdu dobrých a knihu jsem dokončil s hezkým, i když trošku smutným pocitem.
Dostal jsem se k ní kvůli přímé spojitosti s Temnou věží, ale velmi mile mě překvapily reference na To, Řbitov zviřátek a další Kingovu tvorbu.
Nezbytné věci
Stephen King
Z mnoha komentářů je známo, že začátek je skutečně pomalejší a přejede vás záplava jmen a informací. Po desítkách stránek se však začnete hezky orientovat a já sám jsem byl za tak obsáhlý úvod rád. Dalo to městečku Castle Rock opravdu život a čtenář se cítil skoro jako jeho obyvatel.
Leland Gaunt je velmi zajímavá a zábavná postava. V několika věcech mi připomněl Randalla Flagga a zjistil jsem, že existují i spekulace, zda se nejedná o stejnou bytost.
Alan Pangborn je naprostý frajer a řekl bych, že i rozený pistolník. Když se městečko začalo "sypat" bylo mi úzko i za něj.
Kniha se pro mě stala za poslední týden téměř nezbytnou věcí. A docela se bojím, kdy ke mně ve spánku přijde Stephen King a bude chtít splatit knihu ještě jedním nevinným žertíkem.
Vzpomínám
Alice Masaryková
Krátké, ale velmi emotivní vzpomínky Alice Masarykové na její maminku, první dámu Československa.
Tak už jsem tady s tím vápnem, pane Werichu
Vladimír Škutina
Cokoliv, co pan Werich řekl, by se mělo zarámovat zlatým písmem. Nebo vyrýt do mramoru, nebo do tvarohu? Souhlasím s uživatelem Sandik - konec je velmi smutný. Ale těch pár měsíců, kdy podle některých Werich "chytil druhý dech", bylo zkrátka úžasných. Tak už jsem tady s tím plným počtem hvězd, pane Škutina.
Válečný deník
George Orwell (p)
Přiznám se, že mám Orwella velmi rád. Bylo tedy zajímavé proniknout o něco víc do jeho soukromí. Nešlo ani tak o jeho názory, které jsem již před čtením znal, ale zejména o jeho bezprostřední vnímání válečných okolností. První část se mi možná líbila o něco víc. Orwell zde o dost víc popisuje každodenní život v Londýně během německých náletů, náladu společnosti či různé politické prognózy do budoucnosti. V druhé pak spíše komentuje situaci mezinárodní, na což měla určitě velký vliv jeho práce v BBC.
Na deníku mě ale nejvíce zaujala Orwellova schopnost pracovat se zprávami v novinách, rozhlasu či z hovoru kolemjdoucích. Samozřejmě byl v tisku zběhlý a uměl celkem dobře odhalit, z jakého důvodu určité noviny píší o určité věci. Někdy se také mýlil, ale přístup s jakým se ke médiím stavil, by měl být vzorem i v dnešní době.
Pustiny
Stephen King
Mnoho fanoušků Kinga označuje tento díl Temné věže za nejlepší. Někteří však za nejlepší označují až ten následující - Čaroděj a sklo. Je zajímavé, že oba díly dělilo při prvním vydání šest let, což musela být pro čtenáře určitě dlouhá doba. Pustiny končí velmi otevřeně a sám se nemohu dočkat dalšího pokračování. Osobně mi takto otevřený konec nevadí, kniha měla spád a pouť byla od počátku do konce dechberoucí. Roland a jeho družina konečně započala opravdovou cestu k Temné věži a je to opravdu jízda. Setkáváme se s několika již známými charaktery a trošku víc se nám odhaluje Rolandův svět, který se hnul. Provázanost s “naším” světem mi velmi připomněla knihu Talisman a neušla mi ani reference na Svědectví. Zkrátka další dílky do velké skládačky Kingova universa.
Stín kapradiny
Josef Čapek
Próza, která možná nemusí někomu sednout, ale já jsem si velmi užíval barvitý jazyk, jakým byl líčený příběh dvou vrahů na útěku. Je to příběh, kde hlavní roli hrají zejména pocity a myšlenky, přemýšlení o životě a smrti a příběh jako takový není až tak důležitý. V tomto vydání je také od Jiřího Opelíka hezky stručně shrnuta tvorba Josefa Čapka hned na začátku knihy.
Tři vyvolení
Stephen King
O dost zajímavější pokračování cesty k Temné věži. Roland na svou cestu potřebuje tři společníky a jejich výběr se zpočátku nezdá příliš šťastný. Prostupování mezi světy napříč časem se objevuje ve více knihách SK, což jen dokládá, že Temná věž je stěžejním průsečíkem celé jeho práce. "Vykročení vpřed" byl dost zajímavý koncept a také někdy hodně zábavný. Všechny nové postavy jsou výstřední a rád s nimi strávím, doufejme, celou cestu k Temné věži.
Kdo mířil na Hrad?
Jana Čechurová
Hezké a přehledné shrnutí všech možných československých/českých prezidentských kandidátů. S přímou volbou prezidenta bude případné pokračování asi o něco tlustší :)
Karel IV. - Historie života velkého vladaře
František Kavka
Skvělá kniha. Na tak malém počtu stran dokáže zachytit všechny důležité momenty ve velmi zajímavém životě našeho nejznámějšího panovníka.
Hovory s T. G. Masarykem
Karel Čapek
T. G. Masaryk přiblížený z různých úhlů svým přítelem, obdivovatelem a jedním z nejtalentovanějších spisovatelů naší historie.
Boj o hrad I. + II.
Antonín Klimek
Jedna z nejlepších studií o politickém prostředí meziválečného Československa. Nicméně je třeba si některé informace ověřit i z jiných zdrojů, protože autor si občas plete jména a upravuje souvislosti. Toho je však minimum a vyrovná se tomu velmi čtivý sloh.
František Kutnar a strukturalismus v interpretaci sociálních a hospodářských dějin
Veronika Středová
Je zajímavé zjistit, že Kutnar se s představiteli Annales nikdy nesetkal, ale vytvořil si svůj zcela originální strukturalismus, který byl v českém prostředí naprosto vyjímečný.