Taťka Hraboš Online Taťka Hraboš komentáře u knih

☰ menu

Harry Potter a relikvie smrti Harry Potter a relikvie smrti J. K. Rowling (p)

(SPOILER) Chvílemi jsem měl pocit, že tento jediný díl se mi zamlouval více v té filmové podobě – nic naplat, popsat pořádnou akci (a v tomhle díle akce střídá akci) slovy je – z hlediska síly účinku – o dost náročnější než ji, při současných technických možnostech, nafilmovat. Ovšem v závěru – především v pasážích, kde se vysvětlují Snapovy a koneckonců také Voldemortovy, Harryho a Brumbálovy osudové životní okamžiky – se znovu ukázaly přednosti knižního zpracování. Stejně by mě ale zajímalo (ale zkoumat to nebudu:-) ), nakolik pečlivá byla Rowlingová při aplikaci svého principu přechodu hůlek mezi kouzelníky (vždyť kolikrát jednotlivé postavy o své hůlky přišly při různých střetech – třeba i Harry v Chroptící chýši ve Vězni z Azkabanu nebo při trénincích Brumbálovy armády). Ale tyhle drobné pochybnosti nemohou zvrátit celkově výborný dojem z celé série. Jestli může něco přilákat současné děti ke čtení, tak je to právě Harry Potter. Škoda, že se Rowlingové nechce zpracovat knižně ještě Fantastická zvířata …

20.01.2021 5 z 5


Harry Potter a Fénixův řád Harry Potter a Fénixův řád J. K. Rowling (p)

I když ve filmové podobě patří tento díl k mým oblíbeným (mimo jiné kvůli skvěle ztvárněné Umbridgeové), přesto musím opět více pomyslných bodů připsat knize. Nejen, že vysvětluje mnohé, co je sice pro děj zásadní, ale film v tomto ohledu ani nic nenaznačuje (např. proč vlastně byli mozkomoři v Kvikálkově, jak to bylo s tou věštbou atd.), ale Harry a jeho spolužáci i členové Fénixova řádu (vyjma Brumbála) jsou v knize normální lidé (dá-li se to o kouzelnících vůbec říci) a ne žádní superhrdinové, jak to vypadá podle závěrečných filmových scén na odboru záhad ministerstva kouzel. Navíc i při vší té dramatičnosti si autorka našla čas na humor, i když trochu tragikomický (Ron a jeho souboj s mozkem, všude se pletoucí nešika Neville, Smrtijed – dítě). Pravda ale je, že ve filmu taky nechybí, jen je v jiných scénách.

18.09.2020 5 z 5


Harry Potter a vězeň z Azkabanu Harry Potter a vězeň z Azkabanu J. K. Rowling (p)

Ve filmové verzi můj nejoblíbenější díl a nezklamal ani v té knižní (po cca 25 letech, kdy jsem jej četl poprvé). Tady už je patrné - na rozdíl od prvních dvou dílů - jak filmaři děj poněkud zjednodušili a v některých ohledech také změnili. Našim klukům, kteří už opakovaně celou sérii viděli na DVD, se konečně leckteré věci osvětlily a i já sám jsem byl překvapený, že se na některé - docela podstatné - věci nepamatuji (hlavně na roli Křivonožky, která je ve filmu jen podřadná).

01.05.2020 5 z 5


Harry Potter a Tajemná komnata Harry Potter a Tajemná komnata J. K. Rowling (p)

Těžko soudit, jestli se dá o některém z dílů této série říci, že je lepší či horší než jiné díly, i když souhrnné hodnocení čtenářů je rozdílné. Co ale určitě vnímám a na autorčině psaní obdivuji, že s rostoucím věkem hlavního hrdiny jako by rostl i věk čtenáře, pro kterého je ten který díl hlavně určen. Možná i proto se mi přece jen tento díl dětem četl lépe než ten předchozí. To ale nic nemění na tom, že výborná je celá série.

16.03.2020 5 z 5


Kronika ptáčka na klíček (I.–III.) Kronika ptáčka na klíček (I.–III.) Haruki Murakami

I po přečtení páté knihy od Murakamiho pořád váhám, jestli ho mám považovat za literárního čaroděje se skutečnými kouzly, anebo jen šarlatána, který čtenáře balamutí lacinými triky. Připomíná mi v tomhle jiného mistra fantastických příběhů - Stephena Kinga; Murakamiho příběhy vnímám jako jakousi "soft" verzi příběhů Kingových. Oba nicméně dokáží svými příběhy čtenáře vtáhnout do děje tak, že na nějaké té stovce stran vůbec nesejde - mnohdy by člověk naopak uvítal ještě jednu, dvě či více stovek stran navíc. Proto tedy hodnotím i tento příběh plným počtem bodů.

04.08.2019 5 z 5


Nejlepší léta slečny Jean Brodieové Nejlepší léta slečny Jean Brodieové Muriel Spark

Sparková má velmi specifický styl, prostý všech kudrlinek, jdoucí přímo k věci. Její knihy jsou svérázné, člověk často uvažuje, co si vlastně o nich má myslet, co jimi chtěla vyjádřit, přesto jsou velmi čtivé a svým zvláštním způsobem zábavné. Mám takový pocit, jako by se i ona sama při jejich psaní dobře bavila. To jednoznačně platí i o této knize, která je jejím nejznámějším a také kritiky nejoceňovanějším dílem. Jen se divím, že trvalo tak dlouho, než se tahle knížka dostala na český trh.

17.04.2019 4 z 5


Jako zabít ptáčka Jako zabít ptáčka Harper Lee

Nestává se tak často, aby se v hodnocení knížky shodla literární kritika i široká čtenářská veřejnost. U téhle knihy k tomu došlo, proto jsem na ni byl jaksepatří zvědavý. Tím spíš, že v knihovně byla pořád vypůjčená s frontou několika rezervací. A musím říct, že mě nezklamala a přidávám se k řadě jejích obdivovatelů. Nejen ten silný příběh s až slzy do očí vhánějícím závěrem, postavy, které si člověk musí zamilovat, ale i způsob, jakým je knížka napsána (přes vážnost tématu jsem se mnohokrát musel smát), z ní činí opravdový klenot, který si časem pořídím i do své vlastní knihovny, ať se k němu můžu vracet.

06.12.2016 5 z 5


Koralina Koralina Neil Gaiman

Knížka určená tak pro děti na prvním stupni základní školy, takže jsem ji půjčoval hlavně pro mladšího syna. Ten ale nakonec dříve vzal do ruky první díl série Mistborn od B. Sandersona, tak se asi k téhle knize hned tak nedostane. Nakonec jsem si ji tedy přečetl sám, když je tak slavná. Je to vlastně s podivem, protože na první pohled to žádné převratné arcidílo není; prostě takový milý pohádkový příběh se sympatickými kladnými postavami, jasným poselstvím a jemnými horrorovými prvky. Kdyby byl zamýšlen pro dospělé a podán nějak tak, jak to umí třeba mistr King, pak by to byla síla, i když v doslovu se píše, že někteří dospělí čtenáři z něj i v této podobě mají mrazení v zádech a děsivé sny (za všechno asi můžou knoflíky :-) ). Na mě to takové účinky nemělo, ale i tak mě to bavilo a věřím, že i děti si tenhle malý klenot vychutnají.

19.04.2023 5 z 5


Restaurant na konci vesmíru Restaurant na konci vesmíru Douglas Adams

I druhý díl drží laťku tak vysoko nasazenou tím prvním. Stále nové a nové neotřelé nápady, až se člověk diví, kde na ně autor pořád přichází (a přemýšlí, kolik jich ještě může mít v záloze). Ale nejde jen o nápady; od dobrého nápadu ke zdařilému provedení bývá hodně daleko, ovšem Adams je nejen vtipálek a fantasta, ale i výborný spisovatel.

04.04.2023 5 z 5


Anna Kareninová I Anna Kareninová I Lev Nikolajevič Tolstoj

S hodnocením klasiků mám často trochu problém. Jednak se mi málokdy poštěstí dostat do rukou nějaký novější překlad, takže kromě dobového jazyka spisovatele musím ještě zápolit s archaickou češtinou. A za druhé je tu ten nešťastný způsob výuky literatury na střední škole v mé době (snad je to dneska už jinak), kdy do nás hustili obsahy knih a tím dopředu zabíjeli potěšení z příběhu. To je bohužel i případ Anny Kareninové. Síla téhle knihy se tak pro mě soustředila spíše do skvěle propracovaných postav (i když musím říct, že kromě Levina a Kitty mi žádná zvlášť sympatická nebyla – právě s ohledem na jejich žebříček hodnot) a výborně vykresleného rozporu mezi produktivním, s přírodou, zemí a lidmi spjatým životem Levina a jeho mužiků a prázdným, společenskými styky a zábavou vyplněným životem většiny ostatních postav.

10.06.2022 4 z 5


Páté roční období Páté roční období N. K. Jemisin (p)

Nevím, jestli to tak ostatní čtenáři mají podobně, ale pokud se mi na knize něco nelíbí, komentář se mi píše snadno. Pokud je to naopak, jen těžko hledám slova. Asi bych se musel uchýlit k obvyklým klišé - kniha námětem, zápletkou, postavami i kompozicí originální, napínavá, s výbornou atmosférou, jazykově vytříbená. Přitom asi nejde o to, že by taková kniha byla bez nedostatků, úplně dokonalá, ale člověka při četbě pohltí natolik, že ty nedostatky prostě nevnímá. To je případ i této knihy (a vypadá to, že celé série). Samozřejmě, podmínkou je, aby byl člověk fanouškem žánru, jinak moje nadšení zřejmě sdílet nebude.

02.09.2021 5 z 5


Co se děje se světem? Co se děje se světem? Václav Cílek

Obvyklý Cílkův textový mišmaš (anebo se pletu a jen jsem u něj měl v poslední době štěstí na podobně koncipované knihy?). Poutavé povídání o mém oblíbeném tématu - zahradách a zahrádkách, z mého pohledu o něco nudnější text o athénské Akropoli, alarmující a přesto žádným hysterickým způsobem podaný výklad skleníkového jevu, vlivu člověka na něj a jeho dopadů na svět a do toho pár kratších, souvisejících textíků. Nevím, jak to dělá, ale i z relativně suchopárných informací dokáže stvořit velmi čtivou knihu (i když na čtení v jednom zátahu to není – to množství informací vyžaduje přiměřené dávkování).

13.08.2021 5 z 5


Ledová země Ledová země John Flanagan

(SPOILER) Pro mě v tomto okamžiku nejslabší díl ze série, což je ale asi dáno i jeho určením – být přechodem mezi dějově bohatými a relativně uzavřenými prvními dvěma díly a těmi dalšími. Proto mu prostě chybělo více toho, co autor umí podat výtečně – více akce. Závěrečný souboj pod hradem Montsombre znamenal jen částečnou kompenzaci. Kromě toho tu Will skončil jaksi na vedlejší koleji, ač je to série s ním v hlavní roli. Na druhou stranu oceňuji, že se v tomto díle autor pokusil i o osvětu – ukázat dětem, jak nebezpečné jsou drogy a co s člověkem dokáží udělat (tady možná trochu přeháněl, ale v tomto případě souhlasím, že účel světí prostředky).

13.05.2021 4 z 5


Vrah či oběť Vrah či oběť Josephine Tey (p)

Obvykle se nesnažím o knize před čtením zjistit více informací, než které mi stačí k závěru, že kniha stojí za přečtení, protože nechci přijít o žádné překvapení v knize skryté. Tuhle útlou knížku jsem si pořídil v antikvariátu proto, že byla v nějaké britské anketě označena za nejlepší detektivku všech dob. O to víc mě proto překvapilo, že je to možná více kniha o historii než detektivka - v obou ohledech je ovšem výborná. Chápu, že pro ni Britové mají slabost - když se snaží osvětlit jeden z velmi sporných momentů a rehabilitovat jednu z nejvýznamnějších postav jejich historie. Českému čtenáři bych před četbou doporučil trochu se s oficiální verzí osudu Richarda III. seznámit, třeba i prostřednictvím známé hry Williama Shakespeara - o to zajímavější pak pro něj bude četba verze obsažené v knize.

06.02.2021 5 z 5


Less Less Andrew Sean Greer

Knížku jsem si půjčil, protože vyhrála Pulitzera, ovšem vzhledem k tématu a homosexuální orientaci hlavního hrdiny (a svým předsudkům) jsem žádný extra zážitek nečekal. Nakonec to ale pro mě bylo nesmírně příjemné překvapení. Hlavní hrdina mi kupodivu nejvíce připomínal medvídka Pú - svou naivitou, neobratností, bezelstností a upřímností, s nimiž se snadno dostával do tragikomických situací. Jen to Púovo nenarušitelné sebevědomí mu chybělo. Výborná kniha, psaná se záviděníhodným nadhledem a plná skvostného humoru.

04.12.2020 5 z 5


Předčítač Předčítač Bernhard Schlink

Působivá kniha, nutící člověka k zamyšlení, jak by se sám zachoval, kdyby se dostal do podobné situace. Vlastně jsou tu ty specifické situace hned dvě – jednak poměrně časté téma chování lidí za války a konfliktu mezi jejich vlastním morálním cítěním a tím, co po nich chce společnost, potažmo stát (především stát, který válku vyvolal), za druhé pak téma milostného vztahu muže k ženě, která by mohla být jeho matkou. Obě témata jsou psychologicky mistrně zpracována a stěží se v tomto ohledu dá knize vytknout jakákoli nevěrohodnost. Tahle výborná znalost lidské psýché a také logický, jasný, stručný až strohý styl a jazyk na autora prozrazuje, že je právníkem s mnoha lety zkušeností, který má čtenáři co říct.

14.09.2020 4 z 5


Platforma Platforma Michel Houellebecq

Houellebecq v nejlepší formě – nemilosrdně upřímný, provokativní, vtipný, inteligentní a vzdělaný, posedlý sexem a dávající nepokrytě najevo, co si o naší současné západní civilizaci a také islámu myslí (divím se, že není na jejich indexu jako Rushdie). Tahle knížka je takovou atypickou, ale velmi silnou love story, což ovšem znamená, že v ní autor dává najevo nejen to, čemu nevěří, ale dokáže být i pozitivní a ukazuje, že i on nějaké hodnoty uznává (i když světu podle svých představ moc šancí nedává).

09.10.2019 5 z 5


Gejša Gejša Arthur Golden

Obvykle knihy tohoto typu nečtu, ale Gejša je přece jen o dost více než knížka z červené knihovny. Jednak je velmi dobře napsána, čte se snadno, aniž by přitom měl člověk pocit, že čte brak podbízející se čtenáři, a za druhé velmi plasticky popisuje nejen podivuhodný život japonských gejš, ale i samotné Japonsko a obecně život v něm v době od třicátých let do let následujících po prohrané druhé světové válce.

01.08.2018 4 z 5


Pipi Dlouhá punčocha (3 příběhy) Pipi Dlouhá punčocha (3 příběhy) Astrid Lindgren

Nádherný ohňostroj fantazie a humoru. Vůbec se nedivím, že je tato knížka řazena mezi to nejlepší, co bylo kdy pro děti napsáno. Ale ani dospělý se při její četbě nijak nenudí. Našim klukům asi učarovalo, jak byla Pipi silná, odvážná a co všechno dokázala vymyslet – jinak totiž dávají přednost knížkám o zvířátkách a knížky s dětmi (tím spíše s malou holkou) v hlavní roli moc číst nechtějí. Současně koukají i na zfilmovanou verzi (kousek občas zahlédnu i já), ale ta má do kvality knihy hodně daleko.

14.02.2017 5 z 5


Mrtvá a živá Mrtvá a živá Daphne du Maurier

Autorka dokáže mistrně navodit atmosféru a napětí, takže i když má v sobě tato knížka i některé rysy červené knihovny a v zásadě je to detektivka (byť atypická), není to žádná laciná četba. Už dlouho mě žádná kniha tak nevtáhla do děje, měl jsem problém se od ní odpoutat a věnovat se svým každodenním povinnostem.

11.06.2016 5 z 5