TaJeMa
komentáře u knih
Vina
Arnaldur Indriðason
Za dva týdny nebudu vědět, o čem ta kniha byla; obě linky vyšetřování dost nedotažené, místy dost nudné, konec vyšetřování na americké základně úplně mimo; vyšetření dávno zmizelé dívky byl zajímavý, ale nebylo tam nic, co by už nebylo v jiných knížkách. Co je platné, že posledních 5 stránek má určitý spád, můj celkový dojem o průměrnosti to nijak nezmění.
Dopis
Kathryn Hughes
Velice příjemné čtení, lehce předvídatelné, ale čtivé. Myslím, že by se kniha nejvíce hodila pro náctiletá děvčata, pokud by chvilku nekoukala do mobilu, ale otevřela tuto knihu, věřím, že by je vtáhla do děje. Přečetly by ji jedním dechem a došlo by určitě i na slzičky.
Probuzení
Kate Chopin
Velmi nezajímavé, literárně nevýrazné, konec předvídatelný a nemohl ubohost knihy nikterak zachránit. Jediné, v čem byla autorka vůči čtenářům shovívavá, že tento "román" napsala na pouhých 190 stran poměrně řídkého písma, takže waste of time nebyl na dny, ale jen na hodiny.
Třináctá komnata
Vladimír Neff
Některé pasáže knihy jsou příšerně zdlouhavé a nezábavné, ale to u starší literatury je běžné. Hezké pasáže střídaly ty horší a v první polovině knihy převládaly, bohužel, ty méně dobré. V knize se nacházely ale i pasáže doslova nádherně napsané. Posledních 250 stran už bylo strhujících.
Mrtvá a živá
Daphne du Maurier
Půjdu proti názorovému proudu.
Podle mého knihu nezachrání ani její druhá polovina, která už byla docela zajímavá. Kniha byla strašně zdlouhavá, příšerně natahované úvahy hlavní hrdinky, co by bylo kdyby, co by kdo řekl, co udělá, jak si ten či ten bude něco špitat za jejími zády......kniha by měla daleko větší spád bez těchto zdlouhavých, opakujících se pasáží. Myslím, že za pár měsíců nebudu už vědět, o čem ta kniha byla.
Ale věřím, že si své čtenáře najde, každý máme jiný vkus a jiná očekávání.
Nedokončená
František Kožík
Ani nevím, jak bych knihu ohodnotila. Ač tenká , místy se zdála dlouhá. Téměř celá kniha byla o skladatelově touze komponovat, jeho nepřeberném množství nápadů a jeho píli. Jak už to v té době asi bývalo zvykem, umělec byl za svého života nepochopen, živořil a na sklonku svého mladého života si přestal věřit ve svá díla. Celý život byl obklopen přáteli, kteří ho v této knize provázejí až do konce.
Jeho život by se, bohužel dal popsat ještě stručněji. Neprožil žádná dramata, to, co ho provázelo celý život, tedy jeho nezdary, se stále opakovalo.
Co ale postrádala celá kniha, to nahradila poslední kapitola. Dojala mě vskutku ohromně.
Odkaz Ester
Sándor Márai
První povídka krásná, druhá byla sice ze soudku ne zrovna podle mého gusta, ale napsaná hezky. Třetí povídku jsem četla už s velkým přemáháním a čtvrtou jsem měla problém dočíst. Poslední dvě patří do skupiny , kvůli kterým povídky nečtu. Tyto povídky jsem si vzala z knihovny hlavně kvůli knize Svíce dohořívají, která byla vskutku krásná.
Dějiny světla
Jan Němec
Knihu jsem nedočetla. Styl, jakým je napsaná, mi prostě nesedl, přečetla jsem pořádný kus, ale kniha se nikam neubírala. V půlce odloženo.
Bratranec Pons
Honoré de Balzac
Krásná kniha, popisy charakterů perfektní, místy mi vadily dialogy paní domácí s Ponsem, ale to je jen malička skvrnka na jinak vynikajícím díle. Do poslední stránky jsem doufala, že to těm krkavcům nevyjde, ale to jsem byla dost naivní.
Smutné, ale to se dalo čekat.
Lesk a bída kurtisán
Honoré de Balzac
Bohužel opět nedočteno, poprvé jsem knihu odložila poměrně brzy, tak jsem se rozhodla dát tomu druhou šanci. Došla jsem dál, ale prostě jsem se opět neprokousala.
Když už se příběh konečně usadil v jedné linii a měla jsem radost, že jsem ten nudný začátek zvládla, tak po několika stránkách se dějová linka opět rozvětvovala a začala jsem se pomalu v ději ztrácet. Marně jsem spoustu stran čekala na návrat k původní linii, ale další seznámení se s osobami, které budou určitě hrát svou roli, mě prostě odradilo.
Mám ráda klasickou literaturu, vyhledávám ji a dávám přednost před moderní literaturou, ale tady jsem ztratila trpělivost.
Kniha musí bavit, je tolik nepřečteného, že je potřeba si říct, zda pokračovat, či zda otevřít jiný příběh.
Kukačka
Camilla Läckberg
Čteno s velkými potížemi. Možná je to i tím, že jsem z této série již přečetla hodně knížek, takže opakování stejných pasáží, co provázely i předchozí díly, mě už dost vadily. Pořád to samé, v každé knize.
Co se týká příběhu. Prvních 100 stran jsme zasypáni spoustou postav, navíc to tříštění, kdy se o jedné postavě či dvojici, píše maximálně na dvou stránkách, pak kousek seznámení se s dalšími postavami, zcela nezáživné úryvky, které způsobují nesoustředěnost, k první dvojici se dostáváme po několika stránkách, takže vůbec netušíme, co bylo na těch prvních dvou.
Pak se po sto stránkách odehraje drama, tak jsem musela listovat zpátky, o kom je řeč....
Autorka má v každé knize příběh, který se odvíjí v minulosti, aby splynul s přítomností. V předchozích knihách se mi to velice líbilo, teď mi to začalo vadit asi proto, že "rozjezd" byl vážně strašně nudný.
Závěr zamotaný a působivý, ale ničím nový. Už jsem to prostě četla, jen tady to chtěla autorka ještě více zamotat, více postříkat krví a to mě spíše odradilo od kladnějšího hodnocení.
Za měsíc nebudu vůbec tušit, o čem kniha byla, všechny se mi už i tak promíchali.
Pokud od této autorky čtete třeba tuto knihu jako první, druhou, třetí, asi nad mým hodnocením budete kroutit hlavou. Někdo se mnou naopak bude souhlasit.
Velice si rozmyslím, zda budu ještě ve čtení této série pokračovat.
Amerigo / Magellan
Stefan Zweig
Za mě trošku rozporuplné hodnocení. Zweiga čtu nesmírně ráda a jedním dechem. Tady jsem se občas přistihla, že se mi nechce číst, že mě ty zdlouhavé popisy tolik nebaví. První část knihy je, bohužel, k zapomenutí, ale věřím, že kdo se tímto tématem zaobírá podrobněji, to bylo poučné.
Druhá, obsáhlejší část je opravdu velice zajímavá, ale i zde byla místa, kde autor zabředl do nezajímavých popisných částí. Ano, tento druh literatury si to žádá, ale u ostatních děl tohoto váženého pana spisovatele jsem nepociťovala ani na chviličku náznak zdlouhavosti, či snad dokonce nudy.
Ovšem posledních 100 stran bylo dechberoucích a ještě dlouho budu přemýšlet na paradoxem jeho smrti, jeho neuznanosti po mnohá léta, přivlastnění si jeho úspěchu jinými lidmi, hloupostí a falší mnoha lidí, kterými byl obklopen.
Smutné.
Otec
Marie Kyzlinková
Moc milé čtení, měla jsem přesně náladu na takovou knihu. Možná naivní, ale proč ne, rozhodně to nebylo zdlouhavě psané, kniha měla spád a i když bylo předem jasné, jak kniha skončí, vůbec mi to nevadilo. Prostě jsem četla, starosti hodila za hlavu.....
Sny o růžích a ohni
Eyvind Johnson
Kniha je napsaná krásným jazykem, to je to, co dnešní knihy velice často postrádají. ALE někde v polovině knihy jsem se přistihla, jako bych uvízla na stejném místě, kniha ztratila tempo a dokonce ani na konci ho nedohnala. Čekala jsem trošku větší gradaci, ale naopak jsem měla problém knihu dočíst.
Císařovy kosti
Adam Williams
Podle mého je druhý díl mnohem slabší než první, který má horší hodnocení. Kniha je psaná zdlouhavě, spousta čínských jmen mi jen zamotala hlavu a netušila jsem, kdo je kdo. Politická hra byla dost nepřehledná, čistky, co následovaly, byly popsány fakt živě, krutě. Ale i tak jsem se nedokázala s tím utrpením sžít. Něco tomu chybělo. Kdybych tušila , jak je druhá kniha zdlouhavě psaná, asi bych si nechala vzpomínku na první díl a nekazila si ji. Mám se pouštět do čtení posledního dílu?
Šťastný Per
Henrik Pontoppidan
Neskutečné. Nemůžu hodnotit jinak, než že to je opravdový skvost.
Zimní krypta
Anne Michaels
Bohužel, tohle skákání sem tam, chvíli faktografie, mimochodem velice zajímavá, poté vzpomínky, chvíli jsme v hausbótu, hned nato v Londýně; bohužel ani sáhodlouhé vyprávění ze života jednotlivých protagonistů mě prostě nedokázalo zaujmout, to, co prožívali, už bylo popsáno mnohokrát a daleko působivěji.
Zklamání; ale může to být prostě stylem autora, který mi nesedl a naopak mnohé oslovil. A tak to má být, není možné, aby se vše líbilo všem.
Ponurý dům I
Charles Dickens
Knihu jsem, bohužel, nedočetla, v polovině jsem to vzdala. Věděla jsem, do čeho jdu, že autor píše rozvláčně, ale čeho je moc....je to škoda, ráda čtu knihy ze starších dob a starších autorů a přečetla jsem jich opravdu hodně. Prostě mi tato kniha nesedla.
Palác nebeských rozkoší
Adam Williams
Krásná kniha, 730 stran jsem přečetla jedním dechem. Doporučuju si nejprve přečíst fakta o tomto období, o boxerském povstání, hodně to pomůže. Pak už jen budete nevěřícně kroutit hlavou, jaká to byla strašná doba. Rozhodně to není prvoplánově román rozdychněné anglické panny ( viz příspěvek níže), ale napínavý příběh, který se musí líbit.