SuperSojka
komentáře u knih
Padesát odstínů šedi
E. L. James (p)
Opět jsem se nechala zlákat mediálním humbukem. Občas mám bytostnou potřebu přečíst si něco jednoduchého a oddechového, abych se pak pokorně vrátila ke kvalitnější literatuře. Tohle je ale tak neuvěřitelně podprůměrná kniha a příběh, jakých už byly napsány stovky! Jak je vůbec možné, že se proslavila? To měl někdo asi letité zkušenosti v PR, jinak to nedává smysl... (No, dobře, možná jen hlavní hrdince závidím, že měla při ztrátě panenství rovnou tři orgasmy...;)
Umění být zdráv
Věra Keilová
Původně jsem ji koupila, že ji někomu dám jako dárek, ale to se nedalo, příliš plytké. Chápu, že starat se o sebe, kvalitně jíst, dobře spát, nezanášet mozek balastem apod je skvělé. Ale takové názory jako, že si za nemoce můžeme sami svým životním stylem a malým sepětím s přírodou, nastavením mysli...nevím, co by mu na to řeklo původní obyvatelstvo střední a jižní Ameriky, které bylo z velké části vyhubeno nemocemi přivezenými z Evropy...Asi blbě spali, jedli i žili.
Kam se poděl můj sýr?
Spencer Johnson
(SPOILER) Kniha v jedné větě (pozor spoiler!): Nebojte se změn a buďte na ně připraveni. Tak a teď jsem Vám ušetřila 30 min Vašeho života. ;)
Kde zpívají raci
Delia Owens
Pokud hledáta knížku, která se čte sama, má celkem originální "background" a lokaci, je to ta pravá. V žánru jistě nadprůměr, trochu tajemství, trochu lásky. Pokud hledáte knihu, která zamíchá Vaším dosavadním žebříčkem přelomových knih, tak tudy asi ne. Četlo se to hezky, klišé naštěstí netahalo za uši, ale na konci zbyla pachuť a otázka "A to je jako všechno?".
M+B+M: Mašín, Balabán, Morávek
Dalibor Vácha
Tyhle knihy se mi těžce hodnotí. Z hlediska zasloužilosti tématu, pravdivosti zpracování je to skvělý počin. Literárně se mi to četlo hůř, styl mi přišel kostrbatý, nebyl úplně strhující, přeskakování v čase u jednotlivých kapitol mě mátlo a jeho smysl mi zůstal skrytý. Psychologie postav není úplně individuálně rozpracovaná, ale spíš představuje jeden archetyp, který je otisknut ve všech postavách. Ale to není nutně špatně. Pro sdělení, které nám autor přináší, to stačí. Po přečtení ve mně zůstala úcta, tichý obdiv, vděčnost k M+B+M i lidem bezejmenným, kteří měli odvahu...
V zajetí geografie: Jak lze pomocí deseti map pochopit světovou politiku
Tim Marshall
Žurnalisticky přístupným stylem shrnutá geopolitická situace v jednotlivých regionech. Vzhledem k šíři záběru vyzdvihuje jen ty nejzásadnější věci. Ve známých regionech (Evropa, USA...) nepřináší dle mého názoru nic zásadně nového, v těch méně probádaných (Čína, Asie, Afrika...) je však užitečným pomocníkem, jak se alespoň obecně orientovat.
Deník staré paní
Jiřina Šiklová
Jako beletrie by u mě kniha asi neprošla, ale deník jako formát, kterým spisovatelka sděluje důležité postřehy, rady a návody (nejen) pro starší generaci, je nepřekonatelný. Jedná se o zcela nenásilnou formu sdělení s množstvím zajímavých informací, které nutí k zamyšlení.
Útěk
Peter May
Myslím, že žánr detektivky je u Maye poněkud zavádějící. Žadná z mnou zatím přečtených knih nestála na klasickém detektivním příběhu/zápletce, ale spíše na umném vykreslení atmosféry místa potažmo doby, které skrývají nějaké tajemství. V této knize se pro změnu hraje na nostalgickou strunu, odehrává se před námi příběh dávno uplynulého mládí a události, která měla fatální následky pro všechny zúčastněné. A May podle mě tu atmosféru (opět) dokázal skvěle vystihnout.
Persepolis 2
Marjane Satrapi
Původně jsem si říkala, že je zbytečné číst si i druhý díl, ale ne, nebylo. Autorka je prostě fascinující osobnost, jejíž životní vývoj mě zajímal od začátku až do konce. A opět poodhalil něco dalšího z íránského každodenního života.
Cit slečny Smilly pro sníh
Peter Høeg
Hoeg je výborný a kvalitní spisovatel, který je ale trochu zvláštní. I proto je tato severská detektivka trochu zvláštní a není pro všechny. Rozhodně ne pro ty, co čekaji něco ve stylu Nesbo, Larsson, Olsen a pod. Nazvala bych ji takovou severskou detektivkou pro intelektuály. ;)
Osm
Radka Třeštíková
Ta kniha je...průměrná. Stylisticky stejná jako Bábovky, které se mi líbily, ale po čase se i tenhle styl poněkud omrzí, když se stále opakuje. Autorka je bezesporu "vypsaná", psát umí zručně, odsýpá to, čte se to rychle, ale marně hledám tu přidanou hodnotu, která by knihu povýšila a naplnila dojem získaný z recenzí. To jsou tím ti recenzenti opravdu tak nadšení? Průměrné detektivní téma to nezachrání. Pokud ale chcete čtivou oddechovku, proč ne. V tomto směru kniha nároky splňuje.
Les oběšených lišek
Arto Paasilinna
Finové a severský humor mě prostě baví. Je takový...severský. Trochu černý, trochu drsný a občas dojemný. Dobře napsaná kniha.
Egypťan Sinuhet
Mika Waltari
Ta kniha není špatná, ale proč ji mnoho lidí uvádí jako svoji nejoblíbenější knížku úplně nechápu...
Velká samota
Kristin Hannah
Po Slavíku, který manévroval na hraně kýče, ale držel se, tam Velká Samota občas spadává. V tomhle ohledu mě to někdy zklamalo. Na druhou stranu prostředí, v kterém se román odehrává, je opravdu strhující. Navíc autorka sama na Aljašce žila, takže je tam propis životní zkušenosti. Taky se spisovatelce nedá upřít schopnost psát tak sugestivně, že už od prvních stránek vzbudí ve čtenáři pocit, že je s rodinou Allbrightů v příběhu a jen skrytě pozoruje jejich počínání pár metrů od nich. Už je to pár týdnů od přečtení a Aljaška ve mně pořád zůstává...
Všechny cesty vedou k válce: Příběh Ruska a Ukrajiny očima českého reportéra, 2011–2022
Vojtěch Boháč
Při čtení první kapitoly jsem dostala obavu, že asi nezvládnu číst reportážní knihu o současné válce na Ukrajině, že mi to bude připadat příliš jednotvárné. Už další kapitola mě naštěstí ujistila, že tohle nebude ten případ. Vracíme se totiž v čase do doby, kdy autor studoval na Krymu a v Rusku, a poznáváme s ním jeho přátele, společnost, jejich názory, které se nám snaží co nejobjektivněji zprostředkovat. Vojta Boháč chodí a ptá se, a ptá se hodně. Je to jedna velká reportáž, která celou válku zasazuje do kontextu, a zároveň kniha osobních zápisků a příhod, které tomu dodávají Bildungsrománovou příchuť.
Netopýr
Jo Nesbø
Knížky s Harry Holem čtu napřeskáčku a v tomhle srovnání mi první díl přijde jako slabý rozjezd. Ještěže člověk ví, že ho čekají i lepší díly. Třeba takový Sněhulák je majstrštyk.
Baletky
Miřenka Čechová
Do knihy jsem se ponořila, i když obecně neholduji vyprávění ve druhe osobě jednotného čísla a hovorovému tónu. Ale to téma je prostě tak zajímavé! Linka s bratrem nabrala sice zvláštní spád, který mi do příběhu neseděl, ale hlavní sdělení nezkazil. Možná mohly být některé pasáže zpracované lépe, ale zvolené téma a osobní emoční prožitek autorky do knihy vložený všechny nedostatky plně vykompenzoval.
Mlíkař
Anna Burns
Tak s touhle knížkou jsem se hodně prala, párkrát jsem myslela, že to nedám, ale je to Man Booker prize laureát, takže to chce zabojovat a dočíst. Jak jinak na komplexní problém severního Irska než s mnohovrstevnatou knížkou, která Vám to nedá zadarmo. Mim. výborný překlad.
Karanténa
Peter May
Trochu jiný May, než jak ho znám. Je vidět, že kniha možná byla vydána trochu ve spěchu, aby ještě stihla pandemii. Pesimistický ráz si to udrží celou dobu, čtivé to je, předvídatelné ale taky. Taková konzumní pandemická jednohubka.
Chladnokrevně
Robert Bryndza
Eh, občas mě žene touha číst knihy v originále, tak jsem si tuto knihu půjčila ve slovenštině, protože podle jména jsem usoudila...no, byl to hodně velký lapsus, své okolí jsem pobavila. A i když jsem si knihu nakonec přečetla v neoriginálním jazyce, tak jsem nelitovala. Líbilo se mi, že autor k tomu přistoupil netradičně a ukázal nám případ jak z pohledu práva tak z pohledu samotných pachatelů.