st.me komentáře u knih

Za mě jedna hvězda. Nebylo to sice úplně nejhorší čtení jaké může být, ale zároveň mi ničím neučarovalo. Čekala jsem jak se zasměju, ale těch vtipných pasáží tam moc nebylo a tak jse se do čtení musela až skoro nutit.

2 13.10.2012

Po několika stránkách odhazuji knihu v dál. Snažila jsem se k ní vrátit a znovu se začíst, ale nešlo mi to. Nutila jsem se do toho, nebavilo mě to a vůbec mi stránky neubívaly, jak tomu zpravidla je u jiných knih.
Absolutně nezáživný začátek, možná se to rozjede, ale moc tomu nevěřím. Psáno stylem který mi vůbec nesedí.
Nebudu dávat odpad, když jsem nedočela. Takže za mě je to jedna hvězda.

16.09.2012

Ještě si pár fejetonů přečtu, ale už teď je mi jasné, že tahle kniha poputuje do mé osobní kolonky nedočtené. Autor pro mě píše oproti Tomešovi těžce. Není to ten styl lehký jako vánek. Tohle jsou fejetony opravdu hutné, bez vtipu, nadsázky. A to je pro mě těžko stravitelné. Do jejich čtení se musím nutit a nebaví mě.
Tím, ale nechci nikoho od čtení odrazovat. Určitě se najde někdo, komu se budou fejetony líbit.

16.09.2012

Plíhala jsem až dostud neznala. Knížka ve mě sice nezanechala nijak hluboký dojem. Nejsem moc na tyhle básničky. Zkrátka 3 a půl hbězdičky. Pro mě opravdu nenadchne neurazí. Na čtení pár stránek po večerech byla fajn.

16.09.2012

Myslím si, že druhá kniha od autora, tj. Zápisky malého Tyranosaura mě pobavily víc. Ale i tahle je skvělá. Jen jsem se o ní zmínila v práci, už si ji chtěli půjčit kolegové a to většinou nečtou. To už něco znamená! :)


P.S. Řekla bych, že knihy Vyrábíme z provázků..., z kůže... a Hry do kapsy jsou od jiného autora, se stejným jménem. Autor fejetonů se o tom i zmiňuje v knížce.

3 16.09.2012

Po masovém úspěchu Zápisků malého tyranosaura, který obletěl internet rychlostí světla, jsem si říkala, že bych si ráda přečetla něco víc od autora. A zrovna jsem narazila na celou knihu. A ne jednu, ale hned dvě. Paráda!
Je to sbírka fejetonů, některé člověka pobaví víc, jiné méně. To samozřejmě záleží na jeho vkusu, smyslu pro humor, atakdále, atakdále.
Mě osobně pobavily tak moc, že jsem se hlasitě smála v prostředcích hromadné dopravy a spolucestující dělali z bezpečnostních důvodů a s nedůvěřivým pohledem dva kroky dál ode mě.
Knížka se mi tak líbila, že uvažuju, že ji někomu dám jako dárek. Ať se taky zasměje.

4 16.09.2012

POZOR SPOILER
Snažila jsem se, fakt jsem se snažila, ale prostě to nešlo.
Dočíst tuhle knihu je nad moje síly. Mám ráda sci-fi a fantasy. Mám a dokonce moc. Ale tohle vážně ne.
Brala jsem v potaz, že dílo je určeno dětem a mládeži, ale sladkobolné bláboly o skvělém příteli, o kterém hlavní hrdinka potajnu sní mi přišlo jak ze Stmívání. A ono to vlastně je celkem podobné Stmívání, tedy až tam, kam mi moje oči dovolily zajít.

Celý to je o tom, jak se sirotek Kelsey (která je mimochodem prudce naivní a natvrdlá a to dokonce tak, že Šípková Růženka by vedle ní vypadla jako protřelá mrcha) dostane na brigádu do cirkusu, kde ji najednou začne poslouchat bílý tygr, jakoby to byla vycvičená Micka domácí. Tygra pak kdosi koupí a přesune do Indie i s Kesley. A v Indii hop a z tygra je člověk. A ne ledajaký, nádherný až překrásný. A hop, zase je z něj tygr. Dál jsem to nezvládla. Během čtení se mi chtělo smát, brečet a nevěřícně kroutit hlavou. Život mi to teda rozhodně nezměnilo.

Úryvek:
"Kels, jak ti je? Jsi v pořádku?
Chtěla jsem mu vpálit nějakou sarkastickou poznámku, ale místo toho jsem se zakuclaka a začala jsem kašlat vodu. Zhluboka jsem se nadechla a z plich se mi ozvalo čvachtavé chrčení a já se znovu rozkašlala.
"Otoč se na bok. Pomůže to dostat vodu ven. Počkej pomůžu ti."
Přitáhl mě k sobě, abych si lehla na stranu. Vykašlala jsem další vodu. Svlékl si mokrou košili, složil ji a pak mě jemně nadzvedl a dal mi ji pod hlavu, která bolela toli, že jsem si ani nedokázala vychutnat pohled na jeho ...opálenou...vypracovanou...svalnatou...nahou hruď.

No komu to nepřijde jako Stmívání s tygrem, tak se omlouvám. A jak jsem tak listovala dál, tak jsem se dověděla, že se tam objeví i druhý tygr. No kůrňa....
Ehm...je to spíš červená knihovna než fantasy. A autorka by ji měla do toho žánru urychleně přemístit.

Musím se přiznat, že po přečtení téhle knížky jsem měla v hlavě pusto, prázdno. Absolutně netuším co tím chtěl básník vlastně říct.
Během četní se mi vše slilo v jeden monolit a celkově mě to dost nudilo. Dokonce se mi stalo, že jsem jednu stránku četla asi 3 krát než jsem si to uvědomila.
Jedna hvězdička, protože třeba je to veledílo a já si v tu chvíli možná seděla na vedení.

13.08.2012

Jak píše Petrvs, knížka je podobná té první.
Příběhy jsou samozřejmě jiné, ale díky zkušenosti s prvním dílem se mi u některých dařilo snadno odhadnout děj. Myslela jsem si, že jsem po pár stránkácn rozklíčovala i hlavní zápletku s Katkou a Ethanem, ale konec mě zaskočil. Ikdyž jen na chvilku, pak už jsem kývala hlavou, že to bylo přeci jasné.
Určitě budu čekat s napětím na další díl a na to jak se budu krásně bát.

1 09.08.2012

Být autorem, který má ze své prvotiny hned bestseller, ze kterého si všichni (včetně mě) urpdkávají, mi přijde tak trochu jako prokletí.
Proč? Protože i od jeho další knížky se očekává, že to bude taková bomba jako ta první. Což je většinou mnohem těžší udělat než by se mohlo zdát.
Což je podle mě i případ tadyhle Posla. Asi to měl být duchapný román o lidství, lidech jako takových, jejich vlastnostech a chuti a vůli něco na sobě/nich změnit. Na mě to působilo jako jednotlivé příběhy dost nešikovně spojené sladkobolnými řečmi hlavního hrdiny. Děj jsem dokázala poměrně snadno odhanout.
Co se mi líbilo, bylo asi posledních 20 stránek. Ne teda ta úplně poslední, kde to bylo pomalu jak v červené knihovně.
Prostě: nápad to není špatný, ale jeho zpracování dost, opravdu dost výrazně pokulhává za Zlodějkou.
Za mě má 2 a půl hvězdy.

1 08.08.2012

Přiznám se, že jsem taková rozpačitá, když mám hodnotit tuhle Pratchettovku.
Jasně, těšila jsem se na ni. Přiznám se, že jsem ji slupla jako malinu (ostaně jako každou knížku od mnou tolik oblíbeného autora). Příběh je čtivý, děj je celekm napínavý. Postavy tu postupně odkrývají vlastnosti, o kterých čtenář (nebo minimálně já) nemá zatím ani ponětí. Ale přesto...
Asi jsem čekala, že se trochu víc nasměju. Což je to na co se vždycky těším, když ukořistím některý z příběhů ze Zeměplochy. S každou další novou knihou z pera sira P. jsem čím dál tím víc přesvědčená, že píše o vážnějších a vážnějších tématech.

1 19.07.2012

Knížku jsem si půjčocala na doporučení. A po shlédnutí hodnocení a komentářů na databázi jse se těšila na skvělé čtení.
No musím říct, že na nezaplacenou pojistku jsem zapoměla raz dva, protože se mi dělalo tak blbě, že snad ani na nic jiného myslet nešlo. Tam až kam mi žaludek dovolil se pročíst to byla samá zvrácenost a nechutnost.
Celkově na mě příběh působil jako hnilobně se rozkládající odpadky v mých rukou.
A další věc, která mě silně irituje a to nejen u díla tohoto autora, jsou knihy u kterých musí mít čtenář slovník cizích slov. Myslím si, že disponuji celkem slušnou slovní zásobou a hledání slov jako antropometrie atp. mě od dalšího čtení dost rychle odradí.
Tohle je nechutný úlet protkaný cizími slovy. Nic víc.

Po dočtení posledního řádku, jsem knihu zavřela a pomyslela si: "Co tohle ksakru bylo!? Hovadina, slátanina, nemělo to hlavu ani patu, prostě fuj, ble, už nikdy víc!"
Pravda je tam ironie a sarkasmus, ale i tím se tam šetří jako s šafránem.
Hughu Laurie jsi skvělý herec, dobrý zpěvák, ale tvůj román mi fakt nesedl.

Po Muži, který chtěl být šťastný funguje tahle kniha jako polití kýblem studené vody.
Co mě překvapilo hned, když jsem knihu měla v ruce poprvé, je její tloušťka. V porovnání s předchozí je tohle slušnej macek.
Opět jde o příběh s hlavním hrdinou,Allanem, který je, mám-li to shrnout zoufalec k uzoufání. A díky dost, za vlasy přitažené okolnosti, se nechá jako loutka ovládat cizím člověkem.
Jak už prozrazuje zmníněná objemnost knihy, tak je to plné nezáživných částí. Allan se pasuje do role největšího chudáčka na světě, až má jeden chuť ho chytnout a jednu výchovnou mu vlepit, ať se srovná.
Dostává rady a úkoly, které musí spnit, a které mají sloužit k rozvinutí osobnosti. V porovnání s první knihou autora se de facto jedná jen o opak toho, čeho chcete dosáhnout.
Nechci moc prozrazovat a tak napíšu jen, že konec je FAKT ÚLET. Zakončení děje je tak absurdni, že jsem si musela několikrát promnout oči, jeslti čtu správně. Nevím jestli to autor myslel vážně nebo to tam dal, jen tak na pobavení.
Já jsem teda zírala.

Na začátku čtení jsem si říkala, že to bude další knížka od Fulghuma, co se mi nebude líbit (což jsou kromě školky asi všechny ostatní). Ale teď po jejím dočtení, a když se dívám, co všechno jsem si opsala. Citáty, které mě pobavily, dojaly svou hloubkou nebo ty, se kterými naprosto a úplně souhlasím. Autory a jejich díla, která si chci přečíst, ať už kvůli urývku v této knize nebo ze zvědavosti, když o nich autor tak pěkně píše.
Ta knížka je krásná.

1 25.05.2012

No, musím přiznat, že se mi to zdálo o trošičku slabší než první díl. Ale je dost možné, že to bylo tím, že v onom prvním díle jsem teprve poznávala Noční stranu a její zákoutí, kdežto teď už jsem tak trochu tušila, co mě čeká.
Nicméně sarkasmus, ironie a mě velmi blízký humor mi opět vykouzlili úsměv na tváři a tak moje jízda Noční stranou bude směle pokračovat dál.

24.05.2012

Tohle byla moje první Kingovka, takže nevím, jak autor píše, jestli je tohle lepší než jeho jiná díla, ale co vím určitě je jaké pocity jsem při čtení měla.
Hlavou mi běželo, že dnešní svět není až tak dalek od toho, ve kterém žije hlavní hrdina. A kolik krůčků nám zbývá k tomu, aby se fikce Stephena Kinga stala realitvou nás všech. Stačí zapnout televizi a není možnost, že by člověk nenarazil na nějakou reality show. Za jak dlouho se objeví popisované pořady v televizi a kdo si nebude chtít přividělat tím, že práskne soutěžícího?
Děsivá představa.

4 16.05.2012

Knížku jsem si půjčila jen tak z legrace a po pár stráknách došla k názoru, že to co v ní stojí je taky jen vtip. Autorka se asi nudila a tak si řekla, že knižní trh obohatí o tuhle sra*ku.
Historie čokolády a její výroba je pravdivá, ale ostatní?
Po několika stránkách jsem si řekla, že tuhle slátaninu musela napsat nějaká blbka, která si v knize ještě dělá reklamu na svoje další knižní počiny (věřím, že kvalitou budou na stejné úrovni jako tahle).
Z knížky vyplývá, že čokoláda je všelék a když jí budete jíst budete se cítit skvěle, vypadat skvěle, budete oblíbení a bohatí.
A pokud vás trápí průjem, finanční stres, anorexie, syndrom dráždivého tračníku a vlastně jakýkoliv neduh, dejte si čokoládu, protože ta vás zaručeně uzdraví.
A pokud Vám to nestačí, tak směle čtěte dál, protože se dozvíte, že jistá bylina možná léčí to či ono a navíc (a to je skutečně šokující) se hodí k některé z čokolád. No není to paráda?

Tak jako kolikrát jsem si toužebně přála setkat se s Nac Mac Fígly. Vím, že to asi není to nejchytřejší, co si člověk může přát, vzhledem k jejich...no....živelnosti.
Pět hvězdiček si to zasloužilo, skvěle jsem se bavila od začátku do konce a našla si i chvliku na zamyšlení se.
Pan P. píše prostě dokonale! A samozřejmě bez skvělého překladu pana Kantůrka by Zeměplocha nebyla Zeměplochou.
Pánové, děkuji!

1 09.05.2012

Moje hodnocení tenkrát a teď:

Tenkrát:
Kniha provoněná kávou o Tygrovi co vlastně není tygr a o Tracym. Přečetla jsem ji na jeden nádech a po celou dobu jsem si říkala jak to asi dopadne. Vlastně se mi celou dobu knížka zdála dost průměrná, ale ten konec, ten mě dostal... moc hezký.

Teď:
Knížka se mi dostala do ruky podruhé, jako dárek po shlédnutí divadelní hry Divadla Tramtarie v Olomouci ...A za Tracym tygr. Což je pro mě zatím bezkonkurenčně nejlepší hra, kterou jsem zatím v tomto divadle shlédla.
Dala jsem si trochu čas, než jsem se znova pustila do jejího čtení. Nechtěla jsem před sebou vidět výjevy z divadla, což se mi stejně moc nepovedlo.
Tak jako u prvního čtení jsem i teď občas přemýšlela, jestli autor jednoduchým stylem psaní nechce čtenáři říct něco víc nebo ta věta skutečně znamená "jen" to co je v ní napsáno. U něčeho nevím stále, ale snad se mi podařilo zachytit vše, co chtěl autor říci.
Co se ještě nezměnilo od prvního čtení, je ten konec. Ten se mi pořád moc líbí! :)

1 29.04.2012