sibumi
komentáře u knih
Tropické noci
Jakub Fránek
(SPOILER) Zajímavý počin, který mě hned zaujal. Anotace řekne o příběhu víceméně vše. Z dvou set stránek v hlavě Eduarda na mě taky trochu padla depka, to ale jen ukazuje na autorův um vytvořit uvěřitelnou postavu. Bylo mi divné, že si hlavní postava ze svého dětství nic moc nepamatuje nebo si neuvědomuje, že něco udělal nebo neudělal. Je to až moc okaté nad rámec běžného zapomínání, které se stane každému. Může to poukazovat na nějakou psychickou diagnózu.
Pláňata
Petra Dvořáková
Řekl bych, že česká próza má svá specifika: často bolestivá a hluboká témata k zamyšlení. Není to jako detektivka, která umí mít i pořádný spád, tady se příběh spíš vleče, zabředává do míst, která nejsou vůbec příjemná. Říkal jsem si, kam tenhle příběh vede. Nijak zvlášť mě to nechytlo, možná to bylo z důvodu, že jsem cca o desetiletí mladší než autorka a tuto dobu jsem nezažil. Přišlo mi, že autorka zařazuje své vlastní vzpomínky na to, jaké to bylo dospívat na přelomu změny režimu, a vytvořila k tomu opravdu toxické rodinné prostředí. Zajímavé završení příběhu se konalo. Nejdřív jsem chtěl dát jen tři hvězdičky, protože jsme se už několikrát přesvědčili, že Petra Dvořáková umí víc. Za konec dávám hvězdičku navíc.
Carrie Soto se vrací
Taylor Jenkins Reid
Autorce se podařilo vtáhnout nás do příběhu profesionální tenistky nenásilnou a čtivou formou. Dokázala vytvořit vlastní uvěřitelný svět. Líbila se mi celková propracovanost postav. Bohužel jinak mě kniha úplně nenadchla. Carrie mi většinu příběhu přišla nesnesitelná: namyšlená, protivná, arogantní. Vzhledem k tomu, že je to hlavní postava a setkáváme se s ní prakticky na každé stránce, je to trochu problém. Konec její obraz aspoň trochu vylepšil.
Návrat nežádoucí
Lenka Potůčková
Tato kniha mě zaujala hlavně proto, že se jedná o část naší historie zpracovanou formou beletrie. Zajímá mě, jak žili naši předkové, s čím se museli potýkat a jaká byla konkrétní doba. To zde do určité míry najdeme. Na druhou stranu příběh za mě neměl moc spád. Bylo to jako číst něčí deník nebo kroniku, a to mě zase tolik nebaví. Nebo to opravdu zajímavé zaniklo v přehršli textu. První polovina knihy byla určitě silnější a zajímavější. Druhá polovina se hrozně vlekla a byla zbytečně dlouhá. Informace, které jsme už věděli, se zbytečně několikrát opakovaly.
Za zamčenými dveřmi
Freida McFadden
Skvělá oddychovka, která nejde odložit. Postav relativně málo, takže mi dost vrtalo hlavou, kdo a proč za tím vším vězí. Konec rozhodně překvapí.
Skryté obrázky
Jason Rekulak
Podobných příběhů jsem už pár přečetl, námět je vlastně hrozně jednoduchý: prostřednictvím nějaké osoby komunikuje duch, aby objasnil důvod svého zmizení. Tato kniha je výjimečná tím, že je skvěle odvyprávěna, to Američani opravdu umí, četla se mi velice rychle. Snad jen konec mě úplně nenadchnul. Těch mohl autor vymyslet nespočet, nakonec se rozhodl pro ten, který použil. Závěrečná kapitola vše ale dostatečně vysvětluje. Za mě to je příjemná oddechovka, já jsem se tedy zase tak nebál.
Vodník
Tereza Bartošová
Oproti prvotině "Klekánice" je Vodník dle mého názoru mnohem výš. Lepší jazyk, více postav, propracovanější, čtivější. Trochu mi připomíná detektivky paní Klevisové. Zdá se mi, že autorka má vždy záměr poukázat na nějaké morální téma. Také se mi líbí reálnost prostředí.
Klekánice
Tereza Bartošová
Místy mi vadil použitý jazyk, používání přechodníků a podle názvu jsem také čekal asi trochu více mytologie a duchařiny - toho je ale v knize jako šafránu. Musím uznat originální námět a rozuzlení. Už mám ve frontě další autorčinu knihu.
Srpny
Jakub Stanjura
Zajímavá prvotina, skvěle napsané, čtivé, osobně se mi přítomný čas čte trochu hůře. Ke konci knihy si už člověk nebyl jistý vůbec ničím. Dobře rozehrané, trochu psycho.
Podivná Sally Diamondová
Liz Nugent
Na takový příběh jsem delší dobu nenarazil a přesně to jsem potřeboval: vtáhnout do děje od první stránky a nepustit až do té úplně poslední. Je až neuvěřitelné, co všechno si Sally prožila, a říkám si, jestli se autorka alespoň částečně neinspirovala osudem, který se mohl opravdu stát. Děj je velmi propracovaný, všechny nitky se spojují a rozpojují v pravý čas. Kniha by měla být dávána za příklad třeba v kurzech tvůrčího psaní, jak napsat opravdový trhák. Rozmýšlel jsem se, jestli neubrat hvězdičku za pasáže, které mi připadaly trochu přitažené za vlasy (nebudu prozrazovat), ale nakonec dávám plný počet.
Kniha krve
Kim de L'Horizon
Přijde mi, že nejlepší příběhy jsou ty, které autor*ka sám*sama prožije a umí je náležitě odvyprávět. Tato kniha je toho skvělým příkladem. Barvitý a osobitý styl se relativně dobře čte. Slova vám vniknou do hlavy a roztočí vaše myšlenky a představivost všemi ne*možnými směry, které udělají konec všem dosud zaběhnutým stereotypům vyprávění příběhů.
Velká poklona českému překladu. S čím vším se překladatelka potýkala se dozvíte v její předmluvě. Pro zajímavost jsem si některé pasáže přečetl také v originále (relativně velká část knihy je dostupná jako náhled na stránkách některých německých online knihkupectví).
Kniha krve určitě stojí za pozornost.
Vraní oko
Michaela Klevisová
Detektivky paní Klevisové mě hodně baví a ty z českého prostředí ještě víc. Navíc mám rád přírodu, takže se v jejích popisech dokážu úplně zrelaxovat a do dané lokace alespoň ve svých představách přenést. Příběh byl zajímavě vystavěný a hlavně dotažený do konce. Vraha jsem potom viděl už skoro v každém, a tak jsem se raději nechal samotným rozuzlením překvapit.
Odbočka v lesích
Kateřina Karolová
Okolo téhle knihy jsem docela dlouho chodil - než jsem si ji koupil, než se na ni dostala řada. Už jenom podle názvu je to přesně kniha, která mě nemohla minout a nezaujmout. (+) Líbilo se mi rychlé střídání kapitol, příběh měl spád, strukturu, jazyk autorky mi sednul a příběh se mi dobře četl. (-) Před časem jsem knihu začal číst, ale odložil jsem ji, teď jsem se k ní po delší odmlce vrátil. Ale můj pocit je pořád stejný: jako by tomu něco chybělo. Větší propracovanost, více detailů. Asi jsem měl jiná (větší) očekávání.
Šepot z lesa
Kateřina Surmanová
Tenhle příběh mi sednul, líbilo se mi hlavně vykreslení venkovského prostředí, úplně na mě dýchla melancholie z vlastního dětství na vesnici. Jsem rád, že v našich českých vodách vzniká podobných knih stále více. Také se mi líbilo, že jsme byli ušetřeni explicitně popsaných vražd, z příběhu mluví spíše něco neuchopitelného, nadpřirozeného, co si zahrává s naší vlastní fantazií, to se autorce opravdu povedlo. Některé drobnosti mi přišly podobné s knihami, které jsem už četl (stejně jako autorka jsem fanoušek Kinga a dalších hororových autorů). Některé pasáže byly příliš zdlouhavé, naopak konec bych rozšířil, ten autorka zřejmě nechala na domyšlení čtenářem. Prohřešky odpuštěny, zavděčit se nedá všem, za mě čtivý příběh, bohatý jazyk, s bonusem několika zajímavostí o slovanské mytologii.
Svatojánské ořechy
Lenka Chalupová
Na tuto knihu jsem narazil úplnou náhodou v knihovně, autorka pro mě byla dosud neznámá. Trochu nešikovně jsem začal posledním dílem trilogie, ale vůbec to nevadilo, příběh je ucelený, čtivý, postavy propracované a uvěřitelné. Zajímavý příběh z konce neveselých 50. let 20. stol. se mi moc líbil, autorka pracuje s velkými detaily a je zajímavé si o tom přečíst - jsem ale rád, že jsem tu dobu nezažil. Plusy dávám za venkovské prostředí, které mám v knihách rád a kvůli tomu mě zaujala i anotace, a také za lehce detektivní zápletku. Přečtu si určitě i ostatní díly. 90 %.
Vlaštovky z Černobylu
Morgan Audic
Kniha se mi moc líbila, autor popisuje prostředí a atmosféru ve věrohodných detailech. Mám rád příběhy s "přidanou hodnotou", v tomto případě se dozvídáme další informace z černobylské oblasti, jak tam lidé žili, co se s nimi stalo atd. Postav bylo tak akorát, dalo se v nich dobře orientovat, každá měla své pozadí a daly se dobře identifikovat. Pokud bychom nehodnotili na hvězdičky, ale na procenta, dal bych zasloužených 90 %.
S Gretou si nic nezačínej
Susanne Abel
Autorka nás zavedla do dalšího úseku historie, navíc z německého úhlu pohledu. Podle zdrojů uvedených v knize provedla rozsáhlé rešerše. Bylo zajímavé dozvědět se zase něco nového, ale příběh jako takový mohl být klidně kratší.
Houslistka z Berlína
Ronald H. Balson
Na první pohled jeden z mnoha příběhů, který nás zavádí do válečného období. Na druhou stranu ale kniha vybočuje z průměru svým nadstandardním zpracováním: čtivá, brilantně popisná, měl jsem velkou radost z kariérních úspěchů mladé Ady. I když nedávám plný počet bodů, rozhodně stojí za přečtení.
Smrt před úsvitem
Robert R. McCammon
Plný počet bodů bych jen tak nějaké knížce nedal. Tohle ale není "jen tak nějaká knížka". Za mě je to literární skvost a zážitek, skvělý příklad opravdového storytellingu, který se jen tak nepovede. Příběh kombinuje prvky detektivky, fantasy a hororu. I přes drobnější písmo a rozsáhlejší počet stránek se kniha čte moc dobře, určitě se k ní někdy vrátím. O to víc mě těší, že jsem na knížku narazil úplnou náhodou.
Kopírák
Sam Holland
Příběh začal na můj vkus moc rychle, nemohl jsem se zorientovat v množství postav. Mrtvoly a litry krve na nás autorka chrlí hned z prvních několika stránek. Příběh se postupně rozplétá, ale i tak to na mě celé působí hrozně zmateně. Zdá se mi, že reklama na knížku je mnohem zdařilejší než její obsah. Nápad na příběh je ale každopádně originální, ten jako jediný hodnotím pozitivně.