Smrt před úsvitem
Robert R. McCammon
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/504347/bmid_smrt-pred-usvitem-Zza-504347.jpg
5
97
31
V idylickém Zephyru v Alabamě rok 1964. Lidé buď pracují pro papírnu u řeky Tecumseh, nebo pro místní mlékárnu. Je to jednoduchý život, ale podněcuje působivou představivost dvanáctiletého začínajícího spisovatele Coryho Mackensona. Ten si je jistý, že cítil, jak si na hřbitově šeptají duchové. Slyšel o podivných pašerácích, kteří číhají ve tmě za městem. Viděl na hlavní ulici potopu hadů. Cory je z toho všeho tak nadšený, jak jen malý chlapec může. Když pak jednoho rána doprovází svého otce při rozvozu mléka, spatří auto, jak sjíždí ze silnice a pomalu se potápí do bezedného Saského jezera. Jeho otec skočí do ledové vody, aby řidiče zachránil, a najde zbitou mrtvolu, nahou a připoutanou k volantu – s měděným drátem utaženým kolem krku. Časem se zdá, že obyvatelé města na nevyřešenou vraždu už úplně zapomněli. Ale Cory a jeho otec nemohou. Jejich hledání pravdy je cestou do světa, kde se střetává nevinnost a zlo. To, co leží před nimi, je strach a bázeň, magie a šílenství, fantazie a realita…... celý text
Přidat komentář
Přemýšlím, jak tuto knížku ohodnotit. Protože nejsem fanoušek Kinga, tak mi to asi úplně nesedlo. První půlka knížky se táhla jak žvýkačka a dopředu mě hnalo jen to, že čteme společně..... Ovšem zhruba v polovině se objevily nějaké záblesky toho, že se konečně bude něco dít :)
Ve třech momentech jsem si i trošku pobrečela, takže jsem ráda, že i t v takovém příběhu se objeví emoce.
Velice pozitivně hodnotím ale konec, ten mě vážně dostal a to bylo super!
Přesto tomu víc jak 3/5 dát nemůžu.... Pro fanoušky Kinga to třeba bude lepší čtení!
Bohužel mě tato kniha moc nechytla a to jsem se na ni tak těšil. Boys life je často zmiňován ve stejném duchu jako TO od Kinga a Temné léto od Simmonse. Tyto dvě knihy naprosto miluji a Temné léto je jedna z nejlepších knih, které jsem kdy v životě přečetl. Boys life bylo pro mě spíš zklamání a dokonce jsem zvažoval i dvě hvězdy. Nebýt velmi povedeného závěru, který ve mě konečně vykřesal emoce, tak by to bylo na 2 hvězdy. Co mi tedy vadilo?
1. Hned ze startu nám autor servíruje zápletku mysteriozní vraždy. Tato zápletka se ale absolutně nikam nehne 99% knihy.
2. Četlo se to spíše jako soubor krátkých povídek, které na sebe navazují. Téměř každá kapitola je taková jedna příhoda ze života kluka v Zephyru a musím říct, že jsem se i často nudil a marně čekal, kdy se konečně nějak pohne ta linka s vraždou.
3. TO a Temné léto hodně staví na vztazích kamarádů hlavního hrdiny. Tady mi přišlo, že jsou spíše v pozadí (tři dny po dočtení knihy si ani nevzpomínám na jejich jména) a za celou knihu spolu tito kamarádi měli možná dva větší zážitky (Rvačka a scéna na pouti) - Hlavní postava Cory, mi tady přišel tak trochu izolovaný.
4. V žádném případě nejde o horor, u této knihy se určitě nebudete bát ani vám nebude běhat mráz po zádech, spíš mi to přišlo jako taková pohádka.
5. Kniha hodně staví na pocitu nostalgie a u mě ji teda (kromě poslední kapitoly, ta mě chytla za srdce) kniha nedokázala vzbudit. Pokud se ji to podaří u vás, pak se vám bude kniha určitě líbit.
Před autorem se skláním, dokáže mistrně pracovat se slovy i pocity čtenáře a hluboce Vás vtáhnout do příběhu. Nakonec zjistíte, že je to i Váš příběh.
P. S. Nenechte se odradit nálepkou "horory", tato kniha je žánrově těžko zařaditelná. Každopádně je to fantastické čtení, které by byl hřích minout. Mmch. český název je opravdu nešťastný.
Píšu to čerstvě po tom co jsem zaklapl knížku a chvěju se. Byly knížky co se mi líbily a byly knížky, které jsem dočítával velice těžce, ale žádná z nich ve mě nevzbudila tolik pocitů jako Smrt před úsvitem. Ani v jedné kapitole ani na jednom řádku jsem se nenudil. V těch stránkách jsem se ztrácel a najednou jsem nečetl knihu, ale létal v oblacích jako naši hrdinové, smál jsem se s nimi, brečel jsem s nimi, bál jsem se s nimi... Město Zephyr stejně jako všechny postavy v něm mi ještě dlouho budou ležet v hlavě a v srdci navždy vepsány. Magie existuje a jestli v ní nevěříte tak vám fantazie z tohohle světa snad otevře znovu dětské oči, které nejsou zastíněné dospělostí.
Kniha je pro mě dobrá tehdy, když mě chytne hned od začátku, líbí se mi styl autora, má krásné obraty, myšlenky a přirovnání, kterých si při čtení všimnu, z tohoto důvodu musím mít po ruce lepící záložky a tužku, příběh je rozvětvený a propracovaný a myslím na něj často přes den, je mi jedno, jak dlouho to čtu a nevyhlížím, co dalšího si vezmu a při cestě domů z práce mě při myšlence, na co se těším, napadne jako první, že až si zalezu na chvíli s knížkou... :-) A tohle všechno byla tato kniha. Komentoval se tady i ten název, no, z vlastní zkušenosti musím říct, že si myslím, že pojmenování Smrt před úsvitem tomu za mne uškodilo, protože i já jsem velmi dlouho váhala, jestli to chci číst, dělalo to na mě prostě dojem další z kriminálek, které se vydávají jak na běžícím pásu a povětšinou mne zklamou. Tohle je kniha o životě, krásně podaná očima chytrého kluka, s přesahem a se zamyšlením nad mnoha tématy. Co všechno by se o tom dalo ještě napsat, ale stačí prostě jen, že jsem moc ráda, že mě tahle kniha neminula....
Ukázka z textu:
"Nikdy jsem pořádně nechápal, co přesně má reverend Lovoy na mysli, když mluví o" nadhledu". Teď jsem tomu porozuměl. Znamenalo to být schopný vzdát se něčeho, co máme rádi, umět najít něco pozitivního i na ztrátě, která nám zlomí srdce. "
Jako obří fanda Simmonsova Temného léta a Kingova To(obří fanda je vlastně slabý slovo,spíš to byly formující knížky který jsem čet navíc ve věku hlavních postav a pak ještě já nevim kolikrát), jsem si toužil vždy přečíst i Boy's life. A už od první kapitoly jsem věděl že tuhle knížku určitě nečtu naposledy. Přitom legrační je že bych ji byl málem minul kvůli změně názvu. A vzhledem k tomu co vypráví zhruba v půlce knihy Vernon, říkám si:Je ta změna geniální fór od českýho nakladatele, nebo je to ještě geniálnější fór od Vesmíru? Každopádně jsem moc rád že vyšla i když má ještě o něco blíže než k výše zmíněným pánům k Bradburyho Pampeliškovému vínu(což doporučuju každýmu komu se líbila tato kniha-nelekejte se vzletnějšího jazyka, člověk si zvykne a je to taky krásnej příběh). Každopádně Boys' life není žádný plagiát, jede si pěkně po svým. Zephyr je magický místo a přesto že se zde dějí šílenosti, nikdy jsem neměl takovej ten pocit "tohle už je moc",což je, řek bych hodně daný vyvážeností poetiky a civilnosti autorova slohu. Dětští hrdinové stejně jako u Kinga a Simmonse super ale tentokrát je pro mě favoritem Coryho tatínek a pak je tam jistej pan Lightfoot, kterýho je sice jak šafránu ale pokaždý když se zjeví tak je to nehoráznej mazec. Ve výsledku mě bavilo číst vlastně o každym jednom obyvateli Zephyru a fakt se těšim až se tam někdy vrátím. Díky moc pane McCammone.
McCammon mě tentokrát opravdu hodně překvapil, čekal jsem plnokrevný horor a dostal magický příběh jednoho klukovského léta z šedesátých let minulého století. Ano, i tady potkáte živé mrtvé nebo třeba lesní obludy, ale vidíte je očima dvanáctiletého kluka s hodně velkou fantazií a to všechno se tu objevuje tak nějak samozřejmě, jako by to bylo v Zephyru úplně běžně k vidění. Nabízí se srovnání s Kingovým To nebo Simmonsovým Temným létem, ale tahle knížka je prostě jiná - trochu magická, trochu detektivka, trochu horor, hodně nostalgie...
Krásně se to čte, už docela dlouho se mi nestalo, že by mě něco chytilo tak jako tohle klukovské vyprávění. Jasných pět hvězd a řekl bych, že si dám brzy repete.
Neodpustím si poznámku k názvu - v originále se tahle knížka jmenuje Boy's Life, nicméně nakladatel cítil potřebu ji přejmenovat na "Smrt před úsvitem". Moc to k ní nesedí, a nezdá se mi, že by mohlo mít nějaký zásadní vliv na to, kolik se prodá výtisků. Celkem bych přivítal, kdyby těchhle blbostí nechali.
Kniha má již mnoho velmi obsáhlých komentářů, takže já jen ve zkratce: velmi oceňuji úžasný vypravěčský styl a dále to, že kniha má po celou dobu moc příjemnou atmosféru, a to i přesto, že se tam stane několik ne zrovna pěkných věcí. Líbil se mi hlavní hrdina, chytrý a přemýšlivý dospívající kluk a prostředí malého amerického města 60. let. Jako slabinu vidím, že v knize se stane hrozně moc věcí, které spolu vlastně ani nijak nesouvisí, to mi trochu vadilo a některé zážitky byly opravdu už hodně přestřelené (dobře, tady ještě můžu přivřít oko, že je to vyprávěno z pohledu dvanáctiletého kluka). Ve zkratce, kniha má některé velmi silné, úžasné momenty, některé jsou naopak o dost slabší. Celkově ke čtení určitě doporučuji, jen upozorňuji, že horor to není (to jen na okraj, aby natěšení fanoušci hororů nebyli zklamaní).
Já nemám slov. Knížka ve mně zanechala tolik emocí... Smála jsem se u ní, ale i plakala. Prožívala jsem s Corym všechny slasti i strasti jako by se to stávalo mně. Bylo to tak nádherné čtení, které mě přeneslo na nejkrásnější místo na zemi. Je to mistrovské dílo.
Panečku! Tohle byla jízda, přátelé! Přiznávám se zcela dobrovolně, že když jsem knihu otevřela, tak mě málem kleplo. Obrovský formát knihy, drobné písmo a dlouhé kapitoly. Jako už několikrát jsem si nadávala, že musím být všude a jako již několikrát nastalo to obrovské ALE!
Kniha má absolutně vše. Je to detektivka, je to thriller, je to i horor, zkrátka totální multižánr.
Některé pasáže by na čtenáře mohly působit nevěrohodně, ale vzhledem k tomu, že vám je vypráví poměrně malý klučina, tak to přibarvování scén je zcela na místě. Teda aspoň mně to tak přišlo.
Co se týká vraha, tak jsem po dlouhé době neměla absolutně žádné tušení, a opravdu oceňuji, že to nebyla klasická detektivka.
Několikrát mi běhal mráz po zádech, takže zařazení do hororu je zcela správně, i když jsem poměrně často slyšela opak. Jeho prvky tam jsou na 100%, i když to prostě není klasika.
Po několika málo přečtených stránkách jsem si vzpomněla na film Stůj při mně, což je adaptace povídky Stephena Kinga, Tělo. Pan McCammon má totiž velmi podobný styl vypravování. To mi přišlo moc fajn a hodně mi to sedlo. Mám moc ráda takové nostalgické návraty do dětství. Klukovská dobrodružství. Parta kamarádů. Krásná výpověď o životě, přátelství a naději. V této knize je tolik příběhů a odboček, které by vydaly na samostatné romány. Tady to ale tvoří dokonalou mozaiku a všechno sedí přesně tak jak má. Když jsem se blížila konci vyprávění, tak mi najednou začalo být líto, že Coryho a jeho kamarády za chvilku opustím. Proto jsem si knihu přečetla znova a měla jsem ten samý pocit, těžko se mi s ní loučilo. Zažila jsem s ní totiž spoustu krásných chvil. Tohle vyprávění se mi zarylo velmi hluboko, opravdu velmi hluboko a dlouho to tam zůstane. Asi navždy, protože si to právem zaslouží.
Skvělý příběh! Užívala jsem si čtení od začátku do konce. Rozhodně se tahle kniha zařadila mezi moje nejoblíbenější! :)
Výborný román pripomínajúci štýl Kinga. Trochu mi vadili dlhšie odbočenia od hlavného príbehu, no ako píše autor v závere knihy - je to jeho dielo a jeho rozhodnutie. Klobúk dolu...
Všichni začínáme znát magii. Rodíme se s vichřicemi, lesními požáry a kometami v sobě. Narodili jsme se schopni zpívat ptákům a číst v oblacích a vidět svůj osud v zrnkách písku.
Ale pak dostaneme magii vychovanou přímo z našich duší. Řekli nám, abychom se chovali podle svého věku. Vyrůst, proboha. A víš, proč nám to řekli? Protože lidé, kteří to vyprávěli, se báli naší divokosti a mládí a protože díky magii, kterou jsme znali, se styděli a smutnili z toho, co nechali uschnout. V sobě.
Zephyr, Alabama, je idylické rodné město pro jedenáctiletého Coryho Mackensona - místo, kde příšery plavou v řece a přátelé jsou navždy.
Pokud jste ještě nečetli Smrt před úsvitem, pokud nemáte ani knihu, zahoďte všechno, co děláte, pořiďte si výtisk a přečtěte si ho.
Není každý den, kdy objevíte knihu a ona se zaryje se do vašeho srdce a duše.
Stephen King by to nemohl vyjádřit lépe, když řekl: ,,Knihy jsou jedinečně přenosná magie a tato kniha JE magie. Je přímo tam, třpytí se mezi stránkami."
Nic, co jsem četla, nevykreslovalo tak přesně a působivě dospívání. Ve vašich mladších letech je (doufejme) spousta radosti, štěstí a magie, ale bohužel může dojít také k nějakému zlomení srdce a ztrátě a McCammon všechny tyto různé emoce bez problémů prezentuje.
Coryho příběh o dospívání se prolíná s odhalením záhady mrtvého těla v jeho malém městě. Tato dvě různá vlákna jsou propletena dohromady tak složitě a McCammon odvádí neuvěřitelnou práci při posouvání obou dějových linií tempem, které působí přirozeně.
Chlapecký život není o záhadě, ale je o Corym jako dospělém, který se ohlíží za kouzelným místem, kde vyrůstal. Samotné McCammonovo psaní patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy měla to potěšení číst, a dokáže pokrýt tolik témat s takovou lehkostí dětství, realismus, rasismus, fantazie, smrt.
Budete se smát a nepochybně budete plakat (pokud nemáte v hrudi místo srdce studený černý kámen). A když říkám plakat, myslím tím Ošklivý pláč. Po tváři se nekutálí žádná krásná osamělá slza. Je slyšet plné vzlykání. Ke konci byla zvláštní scéna týkající se Coryho otce, která pro mě byla opravdu osobní a to, co jsem si z ní odnesla, mi zůstane navždy.
Nejen jedna z mých nejoblíbenějších knih roku 2023, ale jedna z nejlepších knih, které jsem v životě četla.
Tak to byl naprosto luxusní příběh! Nevím proč by to měl být horor. Vůbec jsem se nebála. Tedy bála, ale živých lidí. Duchové a jiní tvorové v Zephyru roku 1964 jen a jen pomáhají. A ta jejich jména! Démonka, Mojžíš, Lucifer, Dáma, Půlměsíc... Autorova fantazie je neskutečná. Napsat, že se jedná o příběh jednoho roku jednoho chlapce, je naprosto nedostačující. Je to rok událostí, které formují jeho budoucí život. Zároveň je to detektivka se záhadnou vraždou a ačkoliv by se mohlo zdát, že je to okrajové téma, není tomu tak. V příběhu je hodně zlomových situací 20.století, běloši/ černoši, sklo/plast. A stejně hodně magických situací, nábojnice/zelení hádci, věštecké sny. Autor má i smysl pro černý humor - Wade poslouchal jen na půl ucha. Rozhodně si knihu přečtěte, ať víte, co je na té větě k smíchu. Je to příběh jednoho městečka a téměř každý občan v něm má roli a přesto není zahlcený lidmi. Je to příběh, který stojí za přečtení. Coryho vnímání světa vás nadchne!
Tyhle nostalgické návraty do dětství na mě platí a z komentářů ostatních uživatelů je patrné, že zdaleka nejsem sám. McCammon, kterého jsem zatím měl spojeného jen s krajně nezáživným Prokletím rodu Usherů, zavzpomínal na svá klukovská dobrodružství a napsal vynikající román o dospívání, jehož hlavní hrdina toho za rok prožije tolik, kolik jiný za pět. Kniha ale není jen o něm. Je utkaná z příběhů obyvatel malého městečka, jež čtenářům dost možná připomenou osudy lidí, které sami jako děti znali. Je fajn, že samotná detektivní zápletka, která tvoří kostru knihy, zůstává jako správná kostra víceméně nenápadná a jen pomalu dává pod tím vším masem, nervy, kůží a orgány poznat své skutečné obrysy. Výborně jsou do příběhu zapracované i občasné fantastické prvky, které působí natolik přirozeně, až by člověk zapomněl, že dinosauři už po lesích a lukách nějaký ten pátek neběhají. Smrt před úsvitem se v knihovničce hrdě zařadí vedle Kingova To, Simmonsova Temného léta a možná i Bradburyho Sem přichází něco zlého a rád se k němu, až uzraje čas, zase vrátím. Život jde ale dál. /// PS: Díky Dobrovskému, že se rozhodl na český trh přinášet podobná díla (a ve výborném překladu), a Adéle Korbelářové za další super obálku.
Umění vyprávět je dar. Robert R. McCammon ho dostal do vínku požehnaně a přesně ví, jak s ním naložit. Jeho Boy's Life je jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla. A k tomu ten vynikající překlad - excelentní!
Dlouho jsem si do deníčku nedala E (jakože EXCLUSIVE). Tahle kniha si ho rozhodně zaslouží, jsem ráda, že jsem si ji nechala na dovolenou, protože jsem četla a četla a četla...
Knihu jsem si fakt užil. Pan Lightfoot je třída. Jako údržba u nás ve fabrice .
Štítky knihy
thrillery dospívání USA (Spojené státy americké) 60. léta 20. století horory válečné zločiny kluci parta dětí Alabama rodiče a děti
Autorovy další knížky
| 2021 |  Prokletí rodu Usherů |
| 2013 | Masky apokalypsy |
| 2023 | Smrt před úsvitem |
| 2017 | Čarodějnice z Fount Royal |
| 2016 |  Bitevní hranice Země |
Kniha Smrt před úsvitem je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 113x |
| Čtenářské výzvě | 4x |
| Doporučených | 12x |
| Knihotéce | 146x |
| Chystám se číst | 147x |
| Chci si koupit | 43x |
| dalších seznamech | 7x |
Strašně dlouho jsem přemýšlel, co sem napsat. Nic jsem nevymyslel. Někde v půlce čtení jsem tvrdil, že je to jako kdyby "Modlitbu za Owena Meanyho" napsal místo Johna Irvinga Stephen King, ale, i když se obě knížky odehrávají v přibližně stejné době, není to pravda.
Prostě si to přečtěte. Nedostanete žádný velký příběh, ale dostanete krásnou knížku. A možná se pak zase aspoň na chvíli dokážete přestat dívat na svět těma dospělýma, unavenýma očima, co přestaly vidět kouzla, i když je jich všude kolem plno.
4,5*