shootingstar
komentáře u knih
Úplně jiný příběh
Håkan Nesser
Tento příběh byl především úplně stejný v tom, jak Nesser píše: lhostejno kdo právě hovoří nebo přemýšlí, řeč všech postav je protkána hojnými anglicismy. Otřesnou hrubku "allright" jsem tak v tomto eposu musela překousnout DVAADVACETKRÁT. Jinak motiv slabý, vyřešeno jen tak mimochodem v zákulisí a my čtenáři vlastně netušíme jak, ačkoliv autor na nás pomrkává, že bychom záhadu mohli rozlousknout i my - pokud bychom tedy měli dost fištróna, a nebo ještě lépe pokud bychom si knihu přečetli ještě jednou (ne, děkuji). No ale jak by jistě řekl sám Nesser: End' s well all's well. Nebo tak něco.
Prodejce
Rob Hart
Svižně napsané, a podnětné v tom, že padouch nebyl až tak úplně padouch - tedy alespoň pokud jste starý pravičák, mladí levičáci asi budou mít jasno. Každopádně otázky zde řešené už dlouhou dobu řešení vyžadují, a na nic spásného a zároveň morálního zatím pokud vím nikdo nepřišel.
Dívka na kolejích
Heather Gudenkauf
Od knihy se slovem "dívka" v názvu jsem čekala podstatně méně, takže jsem byla příjemně překvapena. Četlo se to dobře, řešení jsem neuhádla až skoro do konce,a v překladu jsem narazila jen na jedno humorné nepochopení ("dávala si vždy ledový čaj s příchutí Long Island" -my zkušení alkoholici: "tak určitě, cha, cha"), takže celkově spokojenost. Jedna hvězda navíc za to, že se zde nikdo s nikým nevyspal. Palec vzhůru.
Slzy mrtvé jeptišky
Roxann Hill
Knižní ekvivalent jedné epizody takového toho seriálu co má i s reklamama 42 minut.
Baletky
Miřenka Čechová
Tohle by vlastně mohl napsat každý z nás. Nebo vy si snad myslíte, že "Medici", "Aranžérky" nebo "Kominíci" by se neprodávali? A počkejte si na mou chystanou monografii "Učitelky", to teprve zahýbe literárním světem:)
Ale tak OK, návrat do devadesátek vždy potěší (ubohá dnešní mládež neví, co je život) a nebylo to přehnaně pozérské, což je jinak mor české literatury. Přečtete to během jedné cesty vlakem z Prahy do Aše:)
Dalajlamova kočka
David Michie
Považovala jsem to za ezoterickou kravinu a kýč, ale pak jsem to během jednoho odpoledne slupla jako malinu. Umím si představit, že někomu taková kniha otevře oči. Každopádně se domnívám, že v 21.století budeme bdělou pozornost chtě nechtě muset trénovat čím dál víc, pokud nechceme všichni skončit na antidepresivech. Takže každý, kdo její principy dokáže naservírovat lidem tak, aby to se sežrali, si zaslouží poděkování. Panu Michiemu se to daří.
S konečnou platností
Andreas Pflüger
Děj knihy se odehrává během dvou dní a já ji během dvou dní přečetla, ale přišlo mi to jako dva roky. Nejvíc mě asi unavovala ta neustále najevo dávaná hloubka a inteligence. Aktéry příběhu nebyli normální lidé, ale jacísi Übermenschen (vidíte? Já jsem taky inteligentní!). A překlad byl těžce odfláknutý, to už je v současné době takový folklór. Nevím, co mi vadí víc, jestli neustálé zaměňování ji a jí, nebo neschopnost skloňovat číslovky, a v této publikaci jsem si obého užila do sytosti. Něco pozitivního na závěr: pár nových věcí jsem se dozvěděla, ale kdybych chtěla, informace o cestě samuraje bych snáz získala během deseti minut na internetu.
Zamkni poslední dveře
Riley Sager (p)
Tak tato zápletka byla hodně přitažená za chlupy v podpaží. A ještě taková poznámka: pokud pětadvacetiletá holka má na celém světě jen jednu, slovy jednu kamarádku, na kterou se v případě nouze může obrátit, tak si zasluhuje všechno, co se jí stane.
Dcera
Jane Shemilt
(SPOILER) Tato kniha mě vyloženě rozčilovala. Za prvé, minimálně dvě ze tří hrdinčiných dětí byli nepříjemní arogantní spratci. Za druhé, jak může ženská autorka ještě v roce 2020 naznačovat, že za špatnými vztahy v rodině stojí to, že matka tráví příliš mnoho času v práci? (Co jsem tak postřehla, hrdinka nepracovala více než jiné matky, které znám. Když už, proč se zaměstnání nevyčítalo otci, který byl v práci skoro pořád-v průběhu děje pochopíme, proč.) A za třetí, SPOILER, titulní dcera byla sobecká bezohledná mrcha.
Lháři, lháři
Sarah Flint
Dost jsem se na ni těšila, ale zklamala mě. Četla jsem i obě předchozí knihy autorky, a stále nevím, jak Charlie vypadá, stále nevím, jaký je rozdíl mezi Naz a Sabirou, a Ben je mi stále ukradený. Tak to už je asi někde chyba.
Milé dítě
Romy Hausmann
Velice povedené, trochu podobné Dívce ve vlaku (která poslední dobou trochu nespravedlivě vyšla z módy). Řešení skutečně netušíte docela dlouho, přestože máte všechny potřebné indicie. Takže kvalitní příběh pro ty z vás, kteří před vraždami motorovou pilou dávají přednost hádankám.
Našeptávač
Donato Carrisi
Tak nejdřív ta negativa: je to překombinované, hlavně aby za každou cenu byl zvrat, a pak ještě jeden zvrat, a další zvrat... Poslední dobou jako by všichni chtěli znova napsat Sedm. No nic, další věc- SPOILER- pokaždé, když se v jakékoliv knize hlavní vyšetřovatel/ka s kýmkoliv vyspí, následuje objev, že daný sexuální objekt je vlastně záporák. To už je klišé jak z Hříchů pro pátera Knoxe.
No a teď to pozitivní: Je to čtivé. A, slovy klasika, "o to nám jde v populární hudbě především."
Labyrint z ledu
Buddy Levy
Takhle to má vypadat, kniha je nabitá informacemi, ale zároveň zůstává hluboce lidská. Doporučuji.
Ředitel a hydra
Jan Jícha
Každý, kdo TO někdy zkusil, určitě uzná, že popisy jsou naprosto přesné. Zasmála jsem se. Jednu hvězdičku přidávám za nečekaný morální přesah (postoje nejen ke školství, které autor v knize vyjadřuje), a ještě jednu za tu naději, že i Češi umí psát.
Dlouhý pochod
Stephen King
Asi nikdy nepochopím lidi, kteří takovouto knihu oglosují slovy "plytké, bez literární hodnoty". Jiní tu zase hovoří o "nudě".
Tvl četli jste tu stejnou knihu co já??!
Bylo to boží. I když celkem hardcore. Boží hardcore.
V úkrytu
Liz Nugent
Za příběh o hvězdičku víc, za překlad a (neexistující) korektury o dvě hvězdičky méně.
Nejhorší noční můra
Brenda Novak
Hrozná blbost. Nedává to smysl, navíc je to otřesně přeložené. Dál už nemá smysl to hejtit, protože to přede mnou moc pěkně udělali jiní. Pokud mi odpustíte ty anglicismy, tak bylo tam prostě moc wtf momentů a celkově epic fail.
Porodní bába
Katja Kettu
Takhle...holky, tohle není, co si myslíte (neumím si představit, že by si to na základě anotace vybral ke čtení chlap). Předně, láska hlavní hrdinky má spíše podobu posedlosti: Celou dobu jsem přemýšlela, jestli má snad hlavní hrdina úd z čokolády, jinak si nelze její jednání vysvětlit. Potom ten slovník, kam se hrabe Padesát odstínů. Na každé stránce buď něco teče, duří, někdo někomu ocucává palce u nohou nebo olizuje podpaží, to vše proloženo pyji, šuliny, "chlupatými jablíčky" atd atd. Krutou popisností si autorka nezadá s Laskavými bohyněmi J. Littella, děj je přitom takřka nesrozumitelný. Asi nejvíc mě obtěžuje, že se devadesát procent času nezvládám orientovat, kde a kdy vůbec jsme, proč a s kým tam jsme a kdo koho právě očichává. Jako, dočtu to, ale jenom proto, že nejsem měkká.