Šárka_D Šárka_D komentáře u knih

☰ menu

Druhé město Druhé město Michal Ajvaz

Hele, tohle ne. Ajvaze jsem si zkusila ve dvou knihách, což bude asi i finální počet mých přečtených děl od tohoto autora. Co ale říct k Druhému městu? Námět to vskutku není originální (Nikdykde, Kobercové apod. zvládli paralelní světy mnohem lépe), hlavní hrdina je plochý, celý děj se dá shrnout tak, že aktér prochází městem a něco vidí. Nikam to nesměřuje, zápletka neexistuje, popisy dějů a jevů připomínající drogový trip to bohužel nezachrání a nejsou ani k dobru. Být kniha objemnější, určitě bych ji odložila, takhle jsem ji se zaťatými zuby vydržela.

27.09.2019 2 z 5


Pražské jaro Pražské jaro Simon Mawer

Události Pražského jara posloužily autorovi nejen jako kulisy, ale jako samotný hnací motor dvou více či méně milostných příběhů, které vyvrcholí okamžikem ruské okupace Československa. Mezi britským diplomatem a českou dívkou vzniká plnohodnotný dospělý vztah, sledujeme tu vlastně klasickou variaci na sbližování dvou lidí. Pár studentů z Oxfordu má pro změnu milostnou rovinu zamotanější a ne tak jednoznačnou. Právě tito dva pro mě reprezentují postoj okolního světa k okupaci: Když přijedou do Prahy, na studentských shromážděních hlasitě provolávají sympatie a podporu "anglických pracujících" místnímu lidu a socialismu s lidskou tváří, po okupaci ale rychle zmizí ze země, přičemž československou tragédii sledují s jakýmsi odstupem, protože není jejich, netýká se přímo jejich národa. Byla jsem nadšena tím, jak cizinec dokázal ztvárnit důležitý moment české historie, ocenila jsem taky vložené kapitoly, které na chvíli přerušovaly příběh a vysvětlovaly nějaký historický moment či kulturní jev, který by byl pro zahraniční čtenáře neznámý. Vynikající kniha, která volá po opětovném čtení.

07.08.2019 5 z 5


Aristokratka ve varu Aristokratka ve varu Evžen Boček

Ve druhém díle už se autor opakuje, je to ale pořád čtení, u kterého se místy smějete nahlas.

23.05.2019 3 z 5


Prázdné místo Prázdné místo J. K. Rowling (p)

Prázdným místem Rowlingová dokázala, že není "jen" spisovatelkou Harryho Pottera, ale že umí napsat i silný společenský román. Navíc jí ho věříte - při surovém popisu reálií nižší sociální vrstvy si říkáte, že ona to prostě dokonale zná, k tomu je výborná pozorovatelka lidských povah.
Nejpřekvapivější byla závěrečná katarze - postava, která nakonec zaplnila ono "prázdné místo" po zesnulém Byrrym Fairbrotherovi.

06.12.2017 4 z 5


Jezero Jezero Bianca Bellová

Jsou knížky, které vás bolí číst, a přesto nemůžete přestat. Jezero je jednou z nich. Menší stránkový rozsah zabraňuje rozmělnění obsahu, celou dobu soucítíme s nejdřív dítětem a později mladým mužem Namim. Ten prochází nelítostným životem v umírající zemi, která nabízí jen pálenku a prašné cesty, žádnou budoucnost pro mladé. Hutná atmosféra neurčitého místa v neurčitém čase (děje se to teď? před čtyřiceti lety? v Kazachstánu, u Bajkalu?) je nejvýraznějším prvkem knihy.

06.12.2017 5 z 5


Muž s fasetovýma očima Muž s fasetovýma očima Wu Ming-Yi

Skvělá knížka. Neočekávala jsem nic, v knihovně mě zaujala podle obálky, ale bavila mě od začátku do konce. Ústřední příběh ve stylu magického realismu netradičně zasazeného do asijského prostředí doplňuje několik menších epizod vedlejších postav. Každá z nich se srovnává s nějakou ztrátou, každá z nich svým způsobem. Hlavním tématem knihy je ovlivňování životního prostředí člověkem, autor ukazuje možná i nevratné rány, které planetě způsobujeme.
Chválím grafickou úpravu knihy. Nikde mě neuhodila jediná chyba či překlep, typografie je příjemná pro oči, ilustrace krásné.

04.03.2017 5 z 5


451 stupňů Fahrenheita 451 stupňů Fahrenheita Ray Bradbury (p)

Je mi líto, že nemůžu dát vyšší hodnocení, ale přece to neudělám jen proto, že je to klasika. Po zajímavém začátku příběh přestal odsejpat, nějak se mi do čtení nechtělo a přes nevelký počet stran jsem se s knížkou celkem crcala. Možná je to tím, že sci-fi celkem rychle stárne, a možná tím, že poslední dobou jsem dystopií přesycená (i když chápu, že autor byl průkopníkem žánru). Pouze lepší průměr.

13.11.2016 3 z 5


Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel Jonas Jonasson

Stoletý stařík rozhodně pobavil, ale ne tak, že bych se u něj přímo řezala smíchy. Autor vsadil spíš na sarkasmus a ironii, analogie s Forestem Gumpem je opravdu trefná - Alan prochází životem na pozadí velkých událostí světových dějin, a netušeně je ovlivňuje dost zásadním způsobem. Největší plus: knížka mě donutila dohledat si informace o historických postavách a událostech.

09.10.2014 4 z 5


Kirke Kirke Madeline Miller

Starořecké mýty známe čistě z mužského pohledu. Logicky, hlavní zdroje napsali právě muži. Jak by to ale vypadalo z pohledu jedné ženy-bohyně? Na to nám odpovídá Madeline Miller, a odpovídá víc než uspokojivě. Převyprávění chronicky známých příběhů současnou románovou formou jim dodá na živosti, plnokrevnosti a nejednoznačnosti, zmizí černobílé rozdělení postav a objevují se jejich motivace, ambice a touhy. Hlavní postava Kirke je žena z masa a kostí: dcera, sestra, milenka a matka, a v jejích pocitech, ztrátách a úvahách se velmi snadno najdeme i dnes. Velice se omlouvám autorce, že jsem tak dlouho ignorovala její prvotinu Achilleova píseň. Už nebudu.

20.03.2024 5 z 5


Žabákova dobrodružství Žabákova dobrodružství Kenneth Grahame

Nejsem si jistá, že je kniha tak docela pro děti. Pokud ano, tak pro ty starší a vnímavé, čímž chci říct, že jako dospělý čtenář jsem si knihu velice, převelice užila a strávila s ní toto teplé léto. Autor dokázal do stránek vetknout radost ze života, z horkých letních dnů a veslování po řece, z plných piknikových košů a lenošení na sluníčku, ale i útulný klid zimy, odpočívání v teplých kuchyních nad konvicí čaje, rozmluvy s přáteli a výpravy do temného lesa. Paradoxně mi jako nejslabší část knihy přišla v názvu uvedená dobrodružství pana Žabáka, která zkrátka nedosahují kvalit příběhů Krysy, Krtka a Jezevce.

28.08.2023 5 z 5


Navrátilka Navrátilka Donatella di Pietrantonio

Autorka má dar vystihnout situaci - díky jejím popisům jsem měla pocit, že stojím v místnosti vedle hlavní postavy, cítím všechny ty popisované pachy a mám husí kůži z všeobecné mizérie, v jaké se její rodina nachází. Atmosféra bídy, úzkosti, hrubosti a nelásky čiší z každé stránky, a tak jako při čtení Geniální přítelkyně mne znovu šokovalo, v jaké chudobě se Itálie nacházela ještě před relativně nedávnou dobou. Ústřední téma je těžké, bolestivé, jsem vlastně ráda, že kniha nebyla delší, protože její čtení ve mne nevyvolávalo zrovna příjemné pocity.

26.03.2023 4 z 5


Tyhle fragmenty Tyhle fragmenty Bianca Bellová

Bellová umí především atmosféru, to z jejích románů dobře známe, její smysl pro výstavbu příběhu se ale báječně projevil i v těchto krátkých povídkách. Jak už to bývá, ve sbírce jsou slabší a silnější kousky, ale několik mi jich v paměti určitě zůstane.

09.03.2022 4 z 5


Mexická gotika Mexická gotika Silvia Moreno-Garcia

Slušné počteníčko, svižný děj, přiměřeně tísnivá atmosféra a pomalu odhalované tajemství. Pro pochmurné podzimní dny jako dělané.

07.12.2021 4 z 5


No a já No a já Delphine de Vigan

Moje první de Vigan dopadla nad očekávání a přesvědčila mě, že rozhodně má co nabídnout, a to i přesto, že knihy s tématem bezdomovectví příliš nevyhledávám. Tahle ale byla drsná a přesto svým způsobem něžná, s nesmírně sympatickou a skvěle vykreslenou hlavní hrdinkou, která to taky nemá lehké, přesto (a nebo právě proto) neváhá a snaží se ze všech sil pomáhat mladé bezdomovkyni najít lepší život. Oproti dospělým má výhodu nezkaleného pohledu na svět a nepřipouští si, že je něco nad její síly. Autorka píše čtivě, ale ne podbízivě ani jednoduše. Nebojí se kritizovat věci, které ve Francii nefungují, ale neobviňuje, neukazuje prstem, a hlavně nepůsobí mravokárně, což by mohlo čtenáře odradit.

29.08.2021 4 z 5


Normální lidi Normální lidi Sally Rooney

Rooneyová píše čistě generační knihy - nemyslím, že by dnešní padesátníci pochopili Connella a Mariannu, spíš by je rozčilovali. Já mám ale pocit, že autorka mi mluví z duše: nejistota dospívání a rané dospělosti, obavy o to, co si o nás myslí okolí, spolužáci a rodina, strach z přijetí, vlastní pocit nejistoty a nedostatečnosti, který se snažíme zakrýt okázalým nezájmem a z toho pramenící nezdary v komunikaci, kdy se ani jeden nechce plně odhalit partnerovi, protože se bojí odmítnutí. Pane bože, ještě, že už mám tohle životní období za sebou, tak, jako oba hlavní hrdinové na konci knihy, který mimochodem přinese pěknou katarzi. Moc se těším na (prý povedený) seriál.

25.02.2021 5 z 5


Medvědín Medvědín Fredrik Backman

Na Medvědíně bych ze všeho nejvíce chtěla vyzdvihnout vystavění příběhu: nejprve nám autor představí jedno obyčejné město a jeho obyvatele, přičemž od chvíle, kdy se rozběhne samotný děj, tušíme, že se stane něco špatného a je nám poměrně jasné, co to bude a jak to proběhne. Následuje samotná událost, která je pomyslným středem a vrcholem křivky příběhu, a pak děj klesá k následkům, které tvoří druhou polovinu knihy. A zhruba do poloviny až do tří čtvrtin příběhu je všechno výborné. Reflexe západní společnosti, toho, jak vychováváme chlapce a jak dívky, sonda do pokrytectví, filosofie sportu, fenomén hokejových rodičů, nelichotivý obraz maloměsta. Bohužel pak se projeví Backmanova známá záliba v obecných pravdách a zejména patosu, který je ke konci knihy téměř k nevydržení, hraničí s kýčem a velmi kazí celkový dojem z knihy. Nemůžu jinak než dát pouhé tři hvězdičky, přesto, že jsem měla od první chvíle pocit, že držím výjimečnou knihu.

08.02.2021 3 z 5


Sto devětadevadesát schodů Sto devětadevadesát schodů Michel Faber

Mě bude bavit asi všechno, co kdy Michel Faber napíše. Od první novely této útlé knihy jsem se doslova nemohla odtrhnout, tak moc jsem chtěla přijít záhadě na kloub (stejně jako hrdinka), druhá novela měla skvělý nápad, prostředí i vyústění. Další, prosím!

16.09.2020 5 z 5


Akvárium Akvárium David Vann

Tohle bylo strašný. Teda, knížka je to výborná, ale četla jsem ji se sevřeným žaludkem, přitom na začátku to vypadalo jako celkem v pohodě příběh singl mámy, která dělá co může, aby dceři zařídila slušný život, aby na tom byla líp, než ona sama. A ona to vážně byla dobrá máma, akorát se to po cestě hodně zvrhlo, nutno ale říct, že ne její vinou. Mrzelo mě, jakou ránu vztah matka-dcera dostal, alespoň to ale mělo šťastný konec.

21.08.2020 4 z 5


Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu Becky Chambers (p)

Tohle mě tak strašně bavilo! Hlavní kouzlo téhle space opery je to, jak rychle vám přirostou k srdci postavy, čtivost a zajímavé prostředí - přímo si užíváte objevování dalších a dalších planet, měsíců, přístavů, vesmírných tržišť a jejich obyvatel. A ačkoliv je divné to o scifi napsat, měla jsem z toho vysloveně "feel good" pocit. Půjdu do dalších dílů.

28.05.2020 5 z 5


Neopouštěj mě Neopouštěj mě Kazuo Ishiguro

Kousek po kousku odkrývaná tajemství, náznaky, pocit, že vypravěčka myslí, že víme víc, než skutečně víme, v tom tkví hlavní síla dalšího vynikajícího díla britského nobelisty. Tušila jsem, kam to bude směřovat, a bylo to těžké, hořké a zejména smutné. Kniha oproti očekávání nenabízí téma vzpoury, osoby jednají s klidem a vědomím předurčenosti, nebojují, přijímají svůj osud.

26.03.2020 5 z 5