Šárka_D komentáře u knih

Ve druhém díle už se autor opakuje, je to ale pořád čtení, u kterého se místy smějete nahlas.

6 23.05.2019

Prázdným místem Rowlingová dokázala, že není "jen" spisovatelkou Harryho Pottera, ale že umí napsat i silný společenský román. Navíc jí ho věříte - při surovém popisu reálií nižší sociální vrstvy si říkáte, že ona to prostě dokonale zná, k tomu je výborná pozorovatelka lidských povah.
Nejpřekvapivější byla závěrečná katarze - postava, která nakonec zaplnila ono "prázdné místo" po zesnulém Byrrym Fairbrotherovi.

6 06.12.2017

Jsou knížky, které vás bolí číst, a přesto nemůžete přestat. Jezero je jednou z nich. Menší stránkový rozsah zabraňuje rozmělnění obsahu, celou dobu soucítíme s nejdřív dítětem a později mladým mužem Namim. Ten prochází nelítostným životem v umírající zemi, která nabízí jen pálenku a prašné cesty, žádnou budoucnost pro mladé. Hutná atmosféra neurčitého místa v neurčitém čase (děje se to teď? před čtyřiceti lety? v Kazachstánu, u Bajkalu?) je nejvýraznějším prvkem knihy.

6 06.12.2017

Skvělá knížka. Neočekávala jsem nic, v knihovně mě zaujala podle obálky, ale bavila mě od začátku do konce. Ústřední příběh ve stylu magického realismu netradičně zasazeného do asijského prostředí doplňuje několik menších epizod vedlejších postav. Každá z nich se srovnává s nějakou ztrátou, každá z nich svým způsobem. Hlavním tématem knihy je ovlivňování životního prostředí člověkem, autor ukazuje možná i nevratné rány, které planetě způsobujeme.
Chválím grafickou úpravu knihy. Nikde mě neuhodila jediná chyba či překlep, typografie je příjemná pro oči, ilustrace krásné.

6 04.03.2017

Je mi líto, že nemůžu dát vyšší hodnocení, ale přece to neudělám jen proto, že je to klasika. Po zajímavém začátku příběh přestal odsejpat, nějak se mi do čtení nechtělo a přes nevelký počet stran jsem se s knížkou celkem crcala. Možná je to tím, že sci-fi celkem rychle stárne, a možná tím, že poslední dobou jsem dystopií přesycená (i když chápu, že autor byl průkopníkem žánru). Pouze lepší průměr.

6 13.11.2016

Stoletý stařík rozhodně pobavil, ale ne tak, že bych se u něj přímo řezala smíchy. Autor vsadil spíš na sarkasmus a ironii, analogie s Forestem Gumpem je opravdu trefná - Alan prochází životem na pozadí velkých událostí světových dějin, a netušeně je ovlivňuje dost zásadním způsobem. Největší plus: knížka mě donutila dohledat si informace o historických postavách a událostech.

6 09.10.2014

Starořecké mýty známe čistě z mužského pohledu. Logicky, hlavní zdroje napsali právě muži. Jak by to ale vypadalo z pohledu jedné ženy-bohyně? Na to nám odpovídá Madeline Miller, a odpovídá víc než uspokojivě. Převyprávění chronicky známých příběhů současnou románovou formou jim dodá na živosti, plnokrevnosti a nejednoznačnosti, zmizí černobílé rozdělení postav a objevují se jejich motivace, ambice a touhy. Hlavní postava Kirke je žena z masa a kostí: dcera, sestra, milenka a matka, a v jejích pocitech, ztrátách a úvahách se velmi snadno najdeme i dnes. Velice se omlouvám autorce, že jsem tak dlouho ignorovala její prvotinu Achilleova píseň. Už nebudu.

5 20.03.2024

Nejsem si jistá, že je kniha tak docela pro děti. Pokud ano, tak pro ty starší a vnímavé, čímž chci říct, že jako dospělý čtenář jsem si knihu velice, převelice užila a strávila s ní toto teplé léto. Autor dokázal do stránek vetknout radost ze života, z horkých letních dnů a veslování po řece, z plných piknikových košů a lenošení na sluníčku, ale i útulný klid zimy, odpočívání v teplých kuchyních nad konvicí čaje, rozmluvy s přáteli a výpravy do temného lesa. Paradoxně mi jako nejslabší část knihy přišla v názvu uvedená dobrodružství pana Žabáka, která zkrátka nedosahují kvalit příběhů Krysy, Krtka a Jezevce.

5 28.08.2023

Autorka má dar vystihnout situaci - díky jejím popisům jsem měla pocit, že stojím v místnosti vedle hlavní postavy, cítím všechny ty popisované pachy a mám husí kůži z všeobecné mizérie, v jaké se její rodina nachází. Atmosféra bídy, úzkosti, hrubosti a nelásky čiší z každé stránky, a tak jako při čtení Geniální přítelkyně mne znovu šokovalo, v jaké chudobě se Itálie nacházela ještě před relativně nedávnou dobou. Ústřední téma je těžké, bolestivé, jsem vlastně ráda, že kniha nebyla delší, protože její čtení ve mne nevyvolávalo zrovna příjemné pocity.

5 26.03.2023

Bellová umí především atmosféru, to z jejích románů dobře známe, její smysl pro výstavbu příběhu se ale báječně projevil i v těchto krátkých povídkách. Jak už to bývá, ve sbírce jsou slabší a silnější kousky, ale několik mi jich v paměti určitě zůstane.

5 09.03.2022

Slušné počteníčko, svižný děj, přiměřeně tísnivá atmosféra a pomalu odhalované tajemství. Pro pochmurné podzimní dny jako dělané.

5 07.12.2021

Moje první de Vigan dopadla nad očekávání a přesvědčila mě, že rozhodně má co nabídnout, a to i přesto, že knihy s tématem bezdomovectví příliš nevyhledávám. Tahle ale byla drsná a přesto svým způsobem něžná, s nesmírně sympatickou a skvěle vykreslenou hlavní hrdinkou, která to taky nemá lehké, přesto (a nebo právě proto) neváhá a snaží se ze všech sil pomáhat mladé bezdomovkyni najít lepší život. Oproti dospělým má výhodu nezkaleného pohledu na svět a nepřipouští si, že je něco nad její síly. Autorka píše čtivě, ale ne podbízivě ani jednoduše. Nebojí se kritizovat věci, které ve Francii nefungují, ale neobviňuje, neukazuje prstem, a hlavně nepůsobí mravokárně, což by mohlo čtenáře odradit.

5 29.08.2021

Rooneyová píše čistě generační knihy - nemyslím, že by dnešní padesátníci pochopili Connella a Mariannu, spíš by je rozčilovali. Já mám ale pocit, že autorka mi mluví z duše: nejistota dospívání a rané dospělosti, obavy o to, co si o nás myslí okolí, spolužáci a rodina, strach z přijetí, vlastní pocit nejistoty a nedostatečnosti, který se snažíme zakrýt okázalým nezájmem a z toho pramenící nezdary v komunikaci, kdy se ani jeden nechce plně odhalit partnerovi, protože se bojí odmítnutí. Pane bože, ještě, že už mám tohle životní období za sebou, tak, jako oba hlavní hrdinové na konci knihy, který mimochodem přinese pěknou katarzi. Moc se těším na (prý povedený) seriál.

5 25.02.2021

Na Medvědíně bych ze všeho nejvíce chtěla vyzdvihnout vystavění příběhu: nejprve nám autor představí jedno obyčejné město a jeho obyvatele, přičemž od chvíle, kdy se rozběhne samotný děj, tušíme, že se stane něco špatného a je nám poměrně jasné, co to bude a jak to proběhne. Následuje samotná událost, která je pomyslným středem a vrcholem křivky příběhu, a pak děj klesá k následkům, které tvoří druhou polovinu knihy. A zhruba do poloviny až do tří čtvrtin příběhu je všechno výborné. Reflexe západní společnosti, toho, jak vychováváme chlapce a jak dívky, sonda do pokrytectví, filosofie sportu, fenomén hokejových rodičů, nelichotivý obraz maloměsta. Bohužel pak se projeví Backmanova známá záliba v obecných pravdách a zejména patosu, který je ke konci knihy téměř k nevydržení, hraničí s kýčem a velmi kazí celkový dojem z knihy. Nemůžu jinak než dát pouhé tři hvězdičky, přesto, že jsem měla od první chvíle pocit, že držím výjimečnou knihu.

5 08.02.2021

Mě bude bavit asi všechno, co kdy Michel Faber napíše. Od první novely této útlé knihy jsem se doslova nemohla odtrhnout, tak moc jsem chtěla přijít záhadě na kloub (stejně jako hrdinka), druhá novela měla skvělý nápad, prostředí i vyústění. Další, prosím!

5 16.09.2020

Tohle bylo strašný. Teda, knížka je to výborná, ale četla jsem ji se sevřeným žaludkem, přitom na začátku to vypadalo jako celkem v pohodě příběh singl mámy, která dělá co může, aby dceři zařídila slušný život, aby na tom byla líp, než ona sama. A ona to vážně byla dobrá máma, akorát se to po cestě hodně zvrhlo, nutno ale říct, že ne její vinou. Mrzelo mě, jakou ránu vztah matka-dcera dostal, alespoň to ale mělo šťastný konec.

5 21.08.2020

Čtenáři tady na Databázi zatím moc nadšeni nejsou, já musím napsat opak, protože knížka mne okouzlila. Je ale třeba říct, že pokud člověk očekává klasicky vystavěný příběh se začátkem, zápletkou, gradací a vyvrcholením, může být opravdu zklamán. Kniha totiž popisuje víceméně prostý život jednoho divadelního osvětlovače, mistra a průkopníka svého řemesla, od dětství do smrti, s jeho láskami, obavami a životními dramaty. Mnohem působivější jsou totiž kulisy barokní Prahy a Kuksu, kde nám autorka odhalí mnoho historických faktů a souvislostí. A možná byl hlavní postavou spíše mocný a odvážný hrabě Špork? Pro mě jako milovníka Prahy, historie a umění skvělé dílo.

5 04.06.2020

Tohle mě tak strašně bavilo! Hlavní kouzlo téhle space opery je to, jak rychle vám přirostou k srdci postavy, čtivost a zajímavé prostředí - přímo si užíváte objevování dalších a dalších planet, měsíců, přístavů, vesmírných tržišť a jejich obyvatel. A ačkoliv je divné to o scifi napsat, měla jsem z toho vysloveně "feel good" pocit. Půjdu do dalších dílů.

5 28.05.2020

Kousek po kousku odkrývaná tajemství, náznaky, pocit, že vypravěčka myslí, že víme víc, než skutečně víme, v tom tkví hlavní síla dalšího vynikajícího díla britského nobelisty. Tušila jsem, kam to bude směřovat, a bylo to těžké, hořké a zejména smutné. Kniha oproti očekávání nenabízí téma vzpoury, osoby jednají s klidem a vědomím předurčenosti, nebojují, přijímají svůj osud.

5 26.03.2020

Zpočátku jsem měla pocit jakési suchopárnosti a říkala jsem si, že beletristická forma by zajímavému životu Medy Mládkové slušela více než publicistika, během čtení jsem ale stylu přišla na chuť a bavilo mne, zejména pasáže o Kupkovi. Přesto mám dojem, že paní Mládková nechala jít autora jen po povrchu, neotevřela se mu takříkajíc "do hloubi duše."

5 28.02.2020