s1ombrehimawari
komentáře u knih
Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
Jack Thorne
Poslední díl jsem četla jako první. Jaká ironie.
Formát scénáře se mi moc líbil. Ovšem dost by mě zajímalo jak ty spešl efekty v divadle udělali.
Bylo to krásné až to bylo smutné. Neskutečná nostalgie u které jsem měla namále abych se nerozbrečela (tak prostě když tam jsou mé oblíbené mrtvoly).
Potenciál to mělo ale asi větší. Mohly se přidat cituplné obrazy po kterých by diváci šíleli smutkem. To není tak těžké napsat, když už má HP vybudovaný takový fandom, který už tu existuje tak dlouho.(Ach Scorpiusi proč si jen Albusovi neřekl jak je pan Severusík rád, že nosí jeho jméno)
Mimochodem Harry je fakt strašný otec.
Meta
Pavel Bareš
Stále tomu nemůžu uvěřit. Bylo to splendidní. Člověk nemohl uvěřit, jak moc se hlavní hrdinka dostávala do sraček a že to vůbec šlo. Atmosféra byla nepopsatelně hmatatelná a konkrétní a témata velmi osobní. Je mi ale líto, že čím víc uplyne času tím míň, titul může být doceněn. V době kdy už tak nějak i široká veřejnost ví o problému a bagatelizaci znásilnění. Tím vůbec nechci říct, že teď si žijem již v jiné společnosti, kde knižní reálie a sociální a psychologické postoje neplatí, bohužel, zkrátka ale fakta už poučenou veřejnost nemohou překvapit... Ačkoliv si myslím, že z výchovného hlediska by tohle fungovat mohlo, otázka je kolik procent lidí, kteří by tohle měli slyšet si knížku přečte. Chtěla bych také podotknout, že mi anglicismy mi nevadí, ale ty které se v knize používají mi nepřijdou moc frekventované, jsou spíš nahodilé. Mrzí mě, že finální scéna zdaleka v poměru ke zbytku knihy nevyzněla moc dramaticky. S koncem jsem ale spokojená. Na závěr bych chtěla podotknout, že oceňuji volbu autora hlavního záporáka vůbec vzhledově nepopsat, nebo spíš popsat velmi minimálně. Vyhneme se tím na krásně nějakému privilegování hezkých lidí a vytváření prostoru pro odpouštění vážných zločinů a zároveň stereotypizaci.
Lži Lockeho Lamory
Scott Lynch
Dlouho jsem nečetla takhle dobrou fantasy knihu. Doufám, že se všechny díly časem přeloží.
Sen noci svatojánské
William Shakespeare
Multidimenzionální ač přespříliš dramatické drama.
Čekání na Godota
Samuel Beckett
Velice významná hra ve které vidím smysl realizace, personalizace, depersonalizace a derealizace; mě, tebe, vás, jeho, jí.
Projekt Kronos
Pavel Bareš
Dialogy ve vážných situacích zněly dětinsky a trapně. Záporáci jsou skici. Děj neměl vyvrcholení, ale to nemusí nutně být mínus. Všechno, co tady píšu, nemusí být nutně mínus. Žádné popisy. Fakt, žádné.... Jen málokdy se člověk dozví, jak někdo doopravdy vypadá. Jason... Ach, Jason. Tak to byla fakt tragikomická postava s komplexem hrdiny, což bylo fakt otravný. Začátek knížky byl marnej, konec knížky byl marnej. Ta střední část se mi líbila asi nejvíc, ačkoliv Luco taky má svoje mouchy, tak rozhodně mě to tolik neiritovalo. Zvraty byly fajn, ne bombový, ale šlo to. Svět zajímavý.
Erekce srdce
Petr Soukup
Asi nejlepší insta 'poezie', co jsem zatím četla. Ale kdyby to bylo tak o sto stránek kratší, konzistentnější, nezlobila bych se.
Krysař
Viktor Dyk
Tak nějak stále nevím, jestli se mi to líbilo či ne. Ze začátku to bylo takové originální a neotřelé. Ke konci jsem už jenom žasla nad spádem a úpadkem konce. Trošku mě mrzí, že tento Krysař se liší od původní legendy. Člověk od začátku ví, jak to skončí.
Těžko uvěřitelný příběh
Chris Colfer
Je to těžko uvěřitelný příběh každým coulem, ale prvoplánový, postaven na špatných hodnotách a toxických tvrzení. Díky za Cashe a jeho "sobeckost", protože jako sorry, ale zbytek postav nelze ani nazvat průměrnými. Tupoučcí pidilidi, co jsou maturanti, kteří se chovají jako desetiletí a mají destruktivní názory. Super.
Zkrocení zlé ženy
William Shakespeare
Tenhlecten Shakespear nebo co to je za chalana, se musí smířit s tim, že na SONETY nic z jeho tvorby nemá a to jako fak(t). Omg, asi si od něho musím dát voraz. Na maturu to nechci, ani kdyby mi za to udělali řízky. Jména tam mají všichni jak z italský cimbálovky a postavy taky nic moc. Prostě taková banda mužatých cápků, co si vo sobě myslej bůhví co. Příběh taky prakticky a stručně a jednoduše taky vo ničem. Jako né, že by to nemělo potenciál to zas né, ale vytasit se s takovouhle pointou příběhu? To chce kuráž a taky pořádnou dávku nevkusu. Možná, že mě nejvíc zaujala předehra, a pak bych to ufikla a bylo by. Stejně to ten autor má určitě od někoho vopsaný.
Únava materiálu
Marek Šindelka
Líbí se mi na co kniha poukazuje. Líbí se mi jazyk. Líbí se mi vykreslené postavy. Jsem zmatená ohledně dění příběhu. Jsem zmatená ohledně vyvrcholení příběhu. Jsem zmatená ohledně pořadí událostí v knize. Nelíbí se mi, že kniha působí nereálně. Nelíbí se mi ta ukrutná přímočarost spojená s předvídatelností.
Selekce
Kiera Cass
Nebylo to špatné, ale ani dobré. Knihu bych srovnala třeba s Grišou, aspoň co se týče nedostatků. Kniha nejde do hloubky v místech, kde by se to hodilo. Mám pocit, že příběh vůbec není dramatický, hrdinka neprojevuje emoce nijak silně nebo rozpoznatelně, tudíž to působí jako by se celou dobu v praxi cítila stejně. Je tu strašně málo postav, které by si člověk mohl oblíbit, nebo spíš žádné neznáme do hloubky. Hromada věcí tu není vysvětlena a to myslím úplné základy, třeba proč se lidé začali dělit do kast? Z jakého důvodu jsou zavedeny takové zákony? Atd. Zvraty neohromily. Styl psaní mi moc nesedl, poměrně kostrbatý. Kucí docela sympaťáci oba dva, ale mají své nedostatky. Maxon je prostě ňouma a občas povýšený a Aspen zas moc fyzický (víc šmatlá než mluví). Aspen je fakt kráásný jméno btw. Trojúhelník mi ale nepřipadá úplně mainstream, aspoň členama tohoto geometrického útvaru.
Harry Potter a Kámen mudrců
J. K. Rowling (p)
Mám takový pocit, že je to celé přeceňované. Ve spoustě věcí je film lepší např. humor a větší nestranost [Rowlingová má prostě svého miláčka Harryho a kdokoliv kdo se mu postaví nebo není v Nebelvíru, je automaticky zrůda a Zmijozel (ano, vadí mi že tato celá kolej je jenom kvůli náhledu Rowlingové vlastně jen tlupa tupých hadů) a bečka]. Vždycky jsem se divila, proč je film tak časově fragmentovaný a těšila jsem se, že kniha bude plynulá ale omyl, ve výsledku mi to ale zas tak nevadilo. S Harrym jsem ze začátku měla potíže, byl to takový otravný nic, ale později už to bylo lepší. Mrzí mě, že kouzel a výuky i charakterů bylo v knize pomálu a připadám si, jako kdybych do toho vůbec ani neměla být zainteresována. Ron i Harry mi připadali jako kdyby se za celou dobu nic nenaučili. Po tomto počinu na mě autorka působí jako povrchní žába. Očekávám ale zlepšení a větší vyspělost psaní. Filmy se mi totiž také začínaly čím dál tím víc líbit, čím byly drsnější a ponurejší. Tohle byla ještě moc pohádka.
Spoiler: V knize byl jeden moment, kdy se pravděpodobně Rowlingová přepočítala a udělala chybu a to když lektvary po profesorovi Quirellovi nebyly vypité, ale troll zabit byl. A to finále? Děláte si srandu? Profesor černé magie nezvládne vytáhnout hůlku a říct zaklínadlo?
Višňový sad
Anton Pavlovič Čechov
Mně se prostě jeho styl líbí. V porovnání s Rackem má Višňový sad lepší postavy, ale míň úderných momentů, takže děj působí víc staticky.
Magorovy labutí písně
Ivan Martin Jirous
Oceňuji autentičnost veršů. Jirouse si nesmírně vážím a Plastiky bezmezně miluju, ale navzdory této skutečnosti mě sbírka tolik neoslovila, kvůli šedi slok, sakrálnosti a silné subjektivní (osobní) stránce, která těžce ovlivňuje můj názor, protože je to čtení, které musíte absolvovat s googlem, aby jste mohli rozeznat různé chartisty, osobnosti křesťanské církve, básníky a Jirousovy kamarády v některých případech všechno dohromady. ;)
Dívka ve věži
Katherine Arden
Rozhodně povedenější než první díl, který se za mě moc vlekl a nebyl tak úderný. Příběh se nám v druhém díle opravdu rozjel. V postavách se člověk víc vyzná než v prvním díle, protože v tom druhém jich moc nových nepřibude. Stále se mi občas nějaká scéna zdála trochu trapná, ale to je velice subjektivní, takže to odpouštím. Z Vasjočky se stala jedna z nejlepších ženských hrdinek, za to Olga mi připadala hloupá a otravná. Romantika je zajímavá a velice něžná. Taktéž se mi líbí v jakém světle a s jakou pachutí nám ukazuje křesťanství. Připadá mi jako veliká škoda, že série u nás neměla takový úspěch a je mi líto, že musím přiznat to, že to pramení z prezentace samotné knížky počínaje anotací konče komentáři na zadní straně knihy a přehnaně dětskou leč krásnou obálkou..... Nepřipadá mi, že by se druhý díl dal řadit do dětské literatury...
Rozvratník
Sebastien de Castell
Já nevím, proč si sakra autor myslí, že jsme tak hloupý a neustále nám opakuje informace. Nové postavy ničím nezaujaly. Toriana je otravná a tak strašné hloupá, že se na to nedá koukat. Shujan byl milý, ale nikdo nám nedal čas ani informace k tomu ho poznat. Kellieshe jsem vůbec nechápala. Jak si k němu mohl Kellen za dvě kapitoly vytvořit tak silné pouto? A co si budeme, není moc zábavné sledovat hrdinu, který na všechno přijde kapitolu po vás a dělá se z toho obrovský zvrat. SPOILER(Taky mě mrzí, že nikdo neumřel, protože by to bylo lepší.)
