Rup komentáře u knih
Lepší průměr, rozhodně lepší než mnohé současné slátaniny se zdrogovanými alkoholiky v hlavní roli vyšetřovatelů. V závěru se sice Mason zrovna nevyznamenal, leč to neubírá na čtivosti. A propos, anotace blbá.
Stokrát ohraná deska v žánru tzv. tvrdé školy. Jazykově chudé. Šedivý průměr. Přečíst a zapomenout, nebo ještě lépe, nezdržovat se a sáhnout po něčem lepším. Život je příliš krátký.
Autor měl patrně tendenci povýšit brak na vyšší literární úroveň a zmatečný blábol. Mistrům hororu se ani nepřiblížil. Knihu jsem si vybral spíše namátkou, nicméně založil jsem ji na nejzazší konec knihovny zcela účelově a s úlevou.
Bohužel, z mé strany žádné nadšení. Dvě třetiny knihy se daly napsat doma z gauče a u zbývající třetiny mi uniká smysl. Emoce se na mě nikterak nepřenesly. U fotek mi chybí dramatičnost a "nálada". Lituji, za mě střed.
Plně souhlasím s Turlogh, jen dodávám, že dost mizerně převyprávěný. Howgh.
Žádný literární klenot, ale co jsem očekával, toho se mi dostalo. Lehce naivní dobrodružný příběh s prvky sci-fi, formou, obsahem i jazykově poplatný době svého vzniku. Nicméně musím přiznat, že jednou stačilo. Děvčata pozor, ani kapka romantiky - ženský element se nevyskytuje v žádné podobě. A ještě jednou pozor, tentokrát všem: anotace je nesmyslný blábol. Nuže vypněte mozek, popusťte uzdu fantazii a vzhůru do neznáma. Milovníkům dobrodružství doporučuji.
Pokud to vezmu jako temné psychologické drama, pak hodnotím jako velmi dobré. Až na ten stupidní závěr.
Pokud bych to hodnotil jako temný dramatický cestopis/místopis, pak bych řekl, že je to ještě lepší. Až na ten stupidní závěr.
Pokud bych to vzal jako detektivku, pak bych dal slabší průměr. Až na ten stupidní závěr.
To jako fakt nechá unést/zamordovat dítě aniž by hnula brvou (kdo, kým neřeknu), nebo jsem nedovtipný trotl já?
Velmi slabé až blbé. Snad to ani Verne nenapsal, nebo nenapsal to ostatní. Zdá se, že kvůli závazku nakladateli odevzdat dva romány ročně, si 30. prosince uvědomil své povinnosti a spíchl tento elaborát. Jen s úcty k autorovi dávám jednu hvězdu. Měl jsem co dělat abych román dočetl.
Typický Verne v nejlepším rozmachu tvorby. Nutno podotknout, že filmová adaptace je rovněž velmi zdařilá, zachovávajíc ducha díla i doby a navíc přidávající notnou dávku humoru. Nezbývá mi než dát oběma plný počet a doporučit všem milovníkům vtipného dobrodružství.
Stala-li se vražda, mělo by dílko patrně spadat pod kategorii krimi ať již s jakýmkoli přívlastkem. Nuže, stala se, leč pátrání kdo, kde, kdy, proč, etc. zůstává na čtenáři, neboť je ztracena v myšlenkách, kterými nikdo nemyslí, v rozhovorech, které nikdo nevede, v jednání, které nikdo nečiní. Já tedy alespoň nikoho takového neznám. Zařadil bych tedy dílko do kategorií existencionální, společenské, maně připomínající Čapkův Hordubal s tím, že Čapek čtenáře nenechává na pochybách. Za jazykovou a tak říkajíc "mentální" vyzrálost dávám tři hvězdy.
Zdařilá parodie na dobové strašidelné romány. Nutno podotknout, že neméně zdařilá je i filmová adaptace Oldřicha Lipskéko, ctící ducha autorovy myšlenky. Nebyl by to však Verne, aby čtenářům zároveň s dobrodružstvím nepředal faktografické a historické místopisné poznatky a nezprostředkoval kulturní a společenský kolorit dotčených krajů a místních zvyků. A samozřejmě nesmí chybět povinná dávka fantazie z různých oblastí vědy, objevů a výzkumů. Jaká škoda, že čtenářský zážitek trestuhodně snižuje vskutku mizerná jazyková úroveň českého překladu z roku 1979 (jiné vydání k dispozici nemám a francouzsky neumím). Přes uvedené výhrady doporučuji.
Jak jsem předeslal u předešlých dílů, styl je čtivý, nicméně úroveň sestupná. Pokud máte za sebou první dva díly (což lze předpokládat), nezbývá, než přečíst i díl poslední, nicméně k doporučení se nechystám ani náhodou.
Psáno lehkým perem ve stylu Julesa Vernea, leč něco tomu chybí. Smršť faktografických údajů a popisů, počínaje historickými skutečnostmi a konče sci-fi fabulacemi, jak bylo vždy u tatíka zvykem. Za to ubírám jednu hvězdu (zvyk je železná košile). Nicméně vtip, dobrodružná linka ani láska nechybí. Milovníkům Verneovek a klasického dobrodružství doporučuji.
Tedy upřímně, vyjma výronu fantazie, stále ke mně nedolehla ústřední myšlenka. A ještě dvě výhrady. První dva díly jsou, zdá se, úmyslně nedokončené (pevně doufám, že u třetího tomu tak nebude). Slušelo by tomu vydání v jednom svazku, leč rozhodující jsou zřejmě peníze. Za druhé, konec tohoto dílu výrazně sklouzl do smartphonového stylu vyjadřování a to mně osobně vadí. Ubírám tedy další hvězdu, nicméně doporučuji.
Původně jsem si chtěl dílko zařadit pod sci-fi, leč s vědou nemá skutečně nic společného. Nicméně je napsáno lehkým perem a nebýt občasných stylistických prohřešků a poněkud nedotažené myšlenky, dám plný počet. Přesto s klidným svědomím doporučuji.
Takové roztomilé povídání spíše pro předškoláky, leč kdo na tom nevyrostl, tomu to nic neřekne. Pro cílovou skupinu doporučuji.
Přiznám se upřímně, smysl mi unikl, tedy pokud se tam někde ukrývá. Hlavní hrdina kam vleze, tam dostane naloženo, slovy J. Haška: Byli jsme biti jako žito, což je ovšem předzvěstí budoucích velkých vítězství. (Dějiny Strany mírného pokroku v mezích zákona). Slátanina hrubého zrna. Jednu hvězdu s těžkým srdcem přiznám, ale víc mě nedonutí ani celá posádka drakkaru.
Jestliže byl první díl lehce humorná satira, ironizující pražský měšťanský živel své doby, jestliže bylo možno mezi řádky vyčíst leccos o životě tehdejší městské smetánky, pak druhý díl bych zařadil spíše do kategorie červené knihovny či podobného žánru. Obsahovou chudobu žel nedokáže zachránit ani autorův exkluzivní jazykový projev. S čistým svědomím dát doporučení nemohu a hodnotím průměrem.
Etalon žánru. Zajímalo by mě, čím by se dnes živila dobrá polovina spisovatelů/ek, nebýt Brama Stokera. Jak poznamenal níže "Kurt_Teplice" gotický román a já bych dodal s moderními prvky. Vezmeme-li v úvahu dobu vzniku díla, úrovně tehdejších vědomostí a znalostí, a přetrvávající atmosféry strachu z nadpřirozena (což ovšem nevymizelo dodnes, vis paranormální jevy, UFO atp.), není co vytknout. Za sebe mohu jen doporučit.
Využívaje staré legendy, zdařile a odvážně se pustil autor, byť poněkud zastřeně, do kritiky babských povídaček, kléru, německého živlu (doba obrození) a společenských poměrů vůbec. Želbohu nedotáhl své úsilí do zdárného konce a závěr až příliš kopíruje předlohu. Nicméně profesionalita, vtip a skvělý jazyk se upřít nedá. Ač nedávám plný počet, doporučuji.