Rozinka28 komentáře u knih
Z mé strany nejslabší kniha od této autorky. Namlsala jsem se na mafiánské trilogii a vcelku vtipné Hlavě v pejru. Přesto, kniha se čte lehce až do konce.
Z celé série Vášniváků se mi hříšník kupodivu líbil nejvíc. Přesto jsem ze série Božských zvyklá na vyšší laťku.
Rozvláčné, místy nedotažené do konce. Autorka umí psát i mnohem lépe, což ukázala v jiných svých knihách.
Jedna z mých oblíbených knih tohoto žánru. Našla jsem ji omylem zařazenou v knihovně v oddělení pro dospělé a vůbec netušila, co od ní čekat. Možná i proto mě tak mile překvapila. Pokud by bylo vydáno pokračování v češtině, určitě po něm sáhnu.
Knihy od S.Enoch čtu na přeskáčku, ale když jsem narazila na zmínku o Bitovi, přála jsem si poznat i jeho příběh, protože mi svým tichým chováním přišel tajemný a zvláštní. A jsem ráda, že jsme na tuto knihu napadla. Příběh plynul jako nic, knihu jsem měla za dvě odpoledne přečtenou. Přála jsem mu, aby se jeho stav zlepšil a našel k sobě ženu, co k němu bude sedět. A v Luce ji našel, jak také jinak, u těchto románů, které vždy končí dobře. Takže za mě skvělá kniha a ráda se k ní opět vrátím.
První jsem viděla film a chvíli mi trvalo, než jsem se sžila s pocitem, že příběh psaný v knize je o poznání jiný, odehrává se na jiných místech, s jinými vztahy mezi hlavními postavami. Nicméně mě chytnul a bavil až do konce. Mám ráda lehké příběhy bez zbytečných melodramatických zvratů. Bylo zvláštní sledovat vývoj Jane, co si přeje a co ne, stejně jako vývoj jejího vztahu s panem Noblym. Ke knize se ráda vrátím.
Prokletou nevěstu mám doma už roky a v mé knihovně má už své stálé místo. Čas od času se k ní vracím a znovu si pročítám příběh válečníka Axtona a jeho vzpurné ženy. Jedná se o klasický histrický román a z mé strany mu vůbec nic nechybí. Za sebe doporučuji.
Jedni chválili, druzí haněli. Ráda si dělám svůj názor, tak jsem knihu přečetla. Šlo to rychle, nic moc k přemýšlení. Kdyby děj skončil v polovině knihy, byla by to příjemná teenagerská romance. Druhá polovina je spíš fantasy a klidně bych si ji odpustila.
Travis je zde za superochránce, lamače srdcí a kostí, kterému se každá rána vyhne, ovšem s ochranitelskými a něžnými sklony. Abby je... prostě Abby. Čím více přelétala od jednoho kluka ke druhému, tím více mě štvala. Dostála tak perfektně své přezdívce Holubička (a úděsné zkratce Holu), ptáčkovi, který -dle jejích vlastních slov- vše jen posírá.
Stručně řečeno: jedna z knih, ke které se ráda vrátím. Oddychovka pro odreagování.
Joan a Robert jsou sympatičtí, ale na Page s Michelem nebo Emily s Henrym nemají. Druhá kniha z třídílné mafiánské série se mi četla hezky, je příjemně napsaná, děj se netáhne. Bavily mne vtipné dialogy. I k tomuto dílu, jako k dalším dvěma, se ráda vracím.
Třetí kniha mafiánské série, která, stejně jako předchozí dvě, nepostrádá humor a zajímavý příběh. Henryho jsem si zamilovala na první pohled, Emily mi přišla trochu dětinská, přesto sympatická. Kniha má děj a do poslední chvíle nevíte, kdo je zloduch, což je příjemnou změnou oproti jiným titulům s podobnou tématikou. Mám doma všechny díly série a pokud by autorka napsala další, určitě po něm sáhnu.
Začátek byl velmi vtipný, konec mi přišel překombinovaný, jak hrdinka "utíká" sem a tam. Přesto se mi kniha líbila a jako takové to oddychové čtení na jeden večer (je tenká) ji mohu doporučit.
Příjemné odreagování. Kniha se čte sama, příběh plyne a závěr je, jak jinak, romantický.
Bram i Susanna mi přirostli k srdci a jejich příběh mne bavil číst. Romantické, humorné a oddechové čtení, které jsem přelouskala během dvou večerů.
Knihu jsem si v knihovně vytáhla z přihrádky Sci-fi, takže jsem od ní očekávala víc, i podle anotace. Doma jsem zjistila, že jsem si půjčila román, kde se víc řeší vztahy než paranormálno a akce je v ní pomálu. Příběh Jareda a Niny mě však bavil, romány mám ráda. Ryana jsem si, narozdíl od jiných čtenářek, prostě neoblíbila, přišel mi tam dost navíc. Od poloviny knihy mě štval chvílemi i Jared a jeho neustálé stýská ní si nad tím, že Ninu vůbec kdy oslovil. Na druhou stranu jde o příběh s dobrým koncem, kde se hlavní hrdinové postaví "osudu" a dokazují, že nic v našich životech není předem dané natolik, aby se to nedalo změnit.
Stejně jako u Vévody jsem se ani u Džentlmena moc nebavila. Moc postav, moc názorů, málo vlastního děje.
Neurazí, ale... Spíš mne bavil příběh Grace a Dawsona, než její tetičky, kterého je kniha plná. Hodně se zbytečně řeší stará rodinná křivda.
Tato kniha mne z celé série zaujala nejméně a musím přiznat, že jsem se chvílemi dost nudila. Pořád jsem čekala "něco víc".
Usmyslet si v pěti minutách, že si vezmu někoho, koho vidím po x letech poprvé, je trochu nad rámec mého chápání, přesto jsem příběh Charlese a Emmy četla ráda. Příběhu nechybí zajímavá linka se zloduchem a šťastný konec. Co víc si od románu přát?
Druhý díl série, který mne sice nenadchl tak jako ty ostatní, přesto jsem se u knihy příjemně odreagovala a mohu ji za sebe doporučit.