Rozari komentáře u knih

Půjčili jsme si audioknihu na cestu do Chorvatska, staršímu synovi (8,5let) se to líbilo, mladšímu (necelých sedm) ne. Čtení v podání Matouše Rumla hodnotím kladně, ale jak to gradovalo a bylo to napínavé, tak se při tom špatně řídilo, aspoň mně a zvlášť v noci :)))
Nakonec cca poslední třetinu příběhu jsem si pak přečetla papírově, za mě dobrý, užila jsem si to, ale teda nevím nevím, jestli i ten osmileťák by to dal. A ten konec mě dojal…
Doporučuji pro děti kolem 10 let.

8 15.09.2022

(SPOILER) Když Garp s matkou odjeli do Vídně, strana asi 100, říkala jsem si, o čem dál ještě bude zbylých 450 stránek, přišlo mi, že vše podstatné už bylo řečeno. A ono ne!
Od knihy jsem se nemohla odpoutat, bavily mě i knihy v knize. Velmi silný moment pro mě coby matku 3 dětí bylo automobilové neštěstí, při kterém jeden z Garpových synů přišel o život. V první chvíli to nebylo vůbec zřejmé a vyjevilo se to až v další kapitole. To mě velmi zasáhlo.

“Na kolik různých způsobů může být člověk slavný?”

Ta kniha je boží!

8 30.08.2021

To bylo skvělé! Taky smutné, drásající, ale skvělé!

U někoho jsem tuhle knihu zahlédla, půjčila v knihovně, začetla se. Dva dny skoro v kuse. Nemohla jsem se odtrhnout.

Teď se tady dívám na autora, jo to je tenhle Zdeněk Šmíd! Vždyť jsem četla všechny jeho vodácké knížky, netušila jsem, že napsal i něco takového!

Ten příběh je strhující, život tam plynul víceméně poklidně po generace a podělalo se to s vyhlášením Československa, stačil pak jeden pán s knírkem.
Po válce zas jiní se přičinili; lidé s tím krajem, půdou spjatí byli vyhnáni.
Jak na tom asi byli potomci Čechů a Němek, Němců a Češek, jít, zůstat? Jsem víc Čech, nebo víc Němec?

Na opuštěná místa pak přišly podivné existence bůhví odkud, neměli pouto k domům ani krajině, vybydleli, co mohli, a táhli dál, domy pustly a za 15 let, ano, tak málo stačí, už v kraji po minulém životě nebylo ani památky. A komunisti už to pak jen dorazili, znárodnění, paneláky, JZD…
Jak jinak by vypadalo naše pohraničí, kdyby zůstali? Sama nevím, jak na tuhle část našich dějin nahlížet.

“…bolševik je horší než Němec, Němec zabil, ale pole nevzal…

“Krucifix, tak kdo tu válku vlastně vyhrál?

Velmi vřele doporučuji.

7 08.05.2024

"Je život čím dál složitější, když člověk stárne?"
Četlo se mi to hezky. Fajn, že u některých příběhů se člověk může spolehnout, že dobře dopadnou.

7 28.01.2023

(SPOILER) Autora i jeho knihy znám už dlouho, v roce 2007 jsem četla Un Lun Dun, ale pak jsem ho kdoví proč obcházela obloukem. I když jsem Perdido nedávno rozečetla, několik týdnů mi pak leželo vedle postele a nedokázala jsem se přimět ho znovu otevřít. Nakonec jsem si knihu vzala na dovolenou, začetla se, konečně - a musím říct SUPER (až na pár maličkostí). Parádní neotřelý svět, všemožné nevšední rasy lidí a jiných zvláštních “odrůd”, příběh zajímavý a svižný. Jen posledních 100 stran se mi četlo nějak hůř.
Jediné, s čím jsem měla problém, bylo využití/zneužití a posléze i zabití starce Andreje pro účely polapení psychomůr, dále že pan Multi z toho vyvázl tak lehce, oproti Lin, a taky ten konec jsem čekala jiný, aspoň trochu pozitivní.

Český překlad se dle mého názoru povedl na více než výtečnou - smekám klobouk, protože když si představím originál, tak překladatel odvedl opravdu skvělou práci!
Zaslouží si plný počet 5*.

7 23.09.2021

(SPOILER) Za začátku mi vadil ten nespisovný jazyk, který v psané formě nemám ráda, ale zvykla jsem si celkem brzy a pak jsem se nemohla od čtení odpoutat, to jsem opravdu nečekala!
Moc zajímavý byl vhled do japonských reálií, kultury, literatury, zajímavý byl i návrat do vlastních studentských let v Celetné, zajímavý je námět “myšlenky”, která se nevrátila spolu s fyzickým tělem.
I japonské knihy v knize mě pohltily, asi si zkusím nějakou sehnat :-)
Jestliže se jedná o prvotinu, pak je excelentní.
Trochu, ale opravdu jen trochu mě zklamal konec, že jsem se nedozvěděla, jestli se Jana a Jana nakonec zase sloučily. Doporučuji!

6 30.09.2023

Po pěti rychle za sebou přečtených dílech jsem byla nějak přesycena, takže půjčený 6. díl jsem do ruky vzala až po asi 2 měsících s další blížící se upomínkou na vrácení knihy do knihovny. A zas mě to pohltilo, četla jsem včera do půl 1 ráno a na konci mě úplně rozhořčilo, že rozuzlení příběhu se dozvím až v dalším díle! Přesně kvůli tomu jsem kdysi přestala u 5. dílu číst Hru o trůny, když mi došlo, že to nikam nesměřuje. Ale Willovi asi dám ještě šanci, za těch 6 dílů jsem si pro něj vypěstovala nějakou slabost nebo co, takže už mám v knihovně objednaný sedmý díl :-D

6 09.12.2022

Moje první setkání s autorkou a jako dobré, ale nebylo to tak strhující jako Prameny Vltavy, které jsem četla krátce předtím.
Čekala jsem takovou klasickou detektivku, je to však spíše příběh s nádechem tajemna (kterého tam klidně mohlo být víc). Ale jinak hodnotím kladně a doporučuji k přečtení.

6 20.01.2022

Já - nemám slov. Zase jedna z těch knih, které člověk nemůže odložit a stále jen hledá každou minutu, aby mohl pokračovat. Klobouk dolů, paní Klabouchová!

6 15.01.2022

Četla jsem cca před 20 lety a teď znovu, takže jsem věděla, co mám čekat :-) Žádná velká literatura, ale musím se smát - mě to vždycky navnadilo a můj muž si oddechl, když jsem knihu dočetla :-D

6 06.07.2021

Zrovna jsem dočetla a asi hned začnu zase nanovo :-)
Příběhy ze života pohledem jednotlivých postav, které se různě prolínají a průběžně do sebe zapadají. Stejné situace jsou nahlíženy jinýma očima.
Jako by to bylo o Vás. O Vaší matce nebo tchánovi. Nebo o někom, koho jste znali.
Spousta zajímavých myšlenek a mouder o životě a do života.

6 06.04.2021

Asi nejsem cílová skupina těchto knih, nejdříve jsem četla Aristokratku ve varu, teď krátce poté první díl. Vadilo mi časté používání jadrných slov, zasmála jsem se od srdce asi u tří situací (když se otec Kostka snažil cvičit dogy, dále u popisu ztráty vlasového porostu pana Spocka a pak u dle mého názoru velmi trefného popisu principů waldorfské školy). Kniha mě nijak zásadně nenadchla.

6 11.10.2020

Knihu jsme četli po večerech se syny 9,5 a 8 let kvůli celotáborovce, aby byli v obraze. Ze začátku říkali, že už to číst nechtějí, předpokládám kvůli všemu tomu zabíjení, umírání, ale přitom čtení dál vyžadovali, tak se jim asi líbila :)

5 30.07.2023

Mám na dovolené čtečku, v ní stovky knih a tahle mi padla pod ruku jako první. A byla to dobrá volba! Přečetla jsem ji sice za jedno odpoledne, ale moc se mi to líbilo. Žádné velké obstrukce, příběh šel rychle a přímo k věci. Tak aspoň už pokračuji s Druhou planetou :-)

5 07.07.2022

Musím říct, že mě tahle kniha úplně rozsekala. Nedokázala jsem ji odložit a chtěla jsem vědět, jak to dopadne, ale zároveň jsem se jí po přečtení musela zbavit. Jak někdy mám pocit, že určitou knihu musím mít doma, tak u téhle to byl opak - hlavně ať už doma není!
Husí kůži mám doteď.

Člověk se může inspirovat, jak to dělat opravdu nechce :-)
Postavy, především ta hlavní, mohly být propracované víc do hloubky. Chyběly mi tam motivy pro jednání a chování Julie vůči adoptované dceři. Všechno bylo navíc tak nějak přehnané. Konec jsem asi taky nepochopila.

5 30.08.2021

Jako dobrý, ale první dva díly byly lepší. Místy jsem tápala, když se v ději odkazovalo na předchozí knihy (a to jsem je četla teprve loni).
Celkově se mi kniha líbila, ale čekala jsem, že tam bude vysvětleno a objasněno víc - defacto jsme se toho moc nedozvěděli a naopak dostali další nálož tajemství a otázek.
Až bude vydáno pokračování, budu si muset přečíst znovu všechno najednou, abych měla návaznost.
Jo a toho nadávání bych u hlavní hrdinky trochu ubrala :-)

5 14.06.2021

Moje spotřeba knih nějak roste. Včera jsem rozečetla a dnes dočetla. Co budu dělat zítra?

Musím přiznat, že mě to bavilo víc, než jsem čekala (protože jsem čekala asi něco jiného). Taková rodinno-sousedská sága, snad skoro ta telenovela, o níž byla zmínka v závěru, člověk se chtě-nechtě musí vrátit do vlastní minulosti, do historie své rodiny, podívat se nutně i na současnost.
Z knihy si odnáším jednu informaci: když budu dobře vařit (aspoň jako dosud), naši tři synové se k nám budou rádi vracet, neboť láska prochází žaludkem :-)
Fajn čtení, dávám 4 hvězdy (stále platí, že nemám v knihách ráda vulgární výrazy) a jdu spát.

5 14.03.2021

Po knize Zmizet od Petry Soukupové jsem potřebovala něco lehčího. Včera večer mi tuhle knihu doporučil kamarád a teď večer jsem ji dočetla - nemohla jsem se od toho odpoutat a dost jsem se nasmála, některé situace byly fakt komické a přitom ze života. Účel splněn.
Jediné, co mi v knihách obecně vadí, je používání vulgárních výrazů.
Dávám 4* a doporučuji na odreagování v deštivém odpoledni.

5 13.03.2021

Nostalgicky jsem zavzpomínala na vlastní dětství, jsem ročník 1981, na prázdniny jsme jezdili k babičce a dědovi na Moravu, otec coby voják z povolání byl věčně pryč a matka jako účetní byla v půl 4 odpoledne doma (dělala od 7h, ale nemusela nikam dojíždět). Nad vchodem do podniku, kde pracovala, visela rudá hvězda, já jsem ve školce vykládala, že maminka pracuje v rádiu Hvězda, ta tam měla panečku respekt - než si to s učitelkami vysvětlily :-)
Lítali jsme po venku, hráli na schovku, vybiku a stopovačku, mít zaracha bylo velký trest; na druhou stranu se doma muselo pomáhat. V televizi byl pro děti jen Večerníček, Studio Kamarád, Vega a Magion, ale stačilo nám to. Jako dítě jsem vůbec neřešila nějakou politiku, ale to, aby už byly prázdniny a v létě aby bylo hezky a v zimě aby sněžilo.
Nikdy se nevrátí pohádka mládí... :-)

5 15.02.2021