Roubas komentáře u knih

Jsem moc rád, že jsem před několika lety narazil v Levných knihách na paperback Dvojitého kříže. Právě jsem dočetl šestý díl s Robertem Hunterem a opět se dostavilo stejné nadšení jako u každého předchozího dílu. Objektivně řečeno je Hunter prototypem dokonalého detektiva, velice inteligentní, s postavou boxera, doktorským titulem z psychologie a k tomu samozřejmě nějaká ta nespavost, panák whisky a ne příliš šťastná minulost. Celé to zní jako klišé, ale co naplat, když já toho Huntera prostě žeru. To jeho klidný a inteligentní vystupování. Teď ještě čtenáři dokonce mohli nahlédnout do hloubi jeho duše. Troufnu si říct, že takovýhle psychopat tu možná od Hannibala Lectera nebyl. Třešničkou na dortu je, že se čtenář u Carterovo knih ještě trochu vzdělá. Smekám a piště prosím dál.

15 09.02.2017

Winter je sympaťák a jeho slovní přestřelky opravdu baví. Hodně násilí, hodně křiku, hodně krve, ale to k tomuhle žánru prostě patří. Výborné zvraty, co se psychopata týče. Nemám co vytknout. Vlastně mám, s tou Templetonovou mě pan Carol tak navnadil, že jsem chvílemi více než případ sledoval to, jestli si jí Winter neodvede na pokoj.

6 22.01.2017

Kniha, která má smůlu v tom, že jsem od ní měl přehnaná očekávání. Možná by bylo dobře přestat každou knihu srovnávat s jinou a plácat věci jako: Tohle je novej King, Povinnost pro fanoušky Zmizelé, thriller roku a podobně. Dokonalý cizinec je dobrý román s velice zajímavě vymyšlenou zápletkou s hlavní postavou, která začne číst knihu o svém tajemství. Vyprávění je zamlžené a vy rozplétáte ale bohužel bez napětí. Nevím čím to bylo způsobeno, ale četl jsem protože mě zajímal osud postav, ale ne proto, že bych byl napjatý a knihu nemohl zavřít. Takže za mě zajímavý román, ale thriller rozhodně ne.

5 09.01.2017

Pomsta jako jeden z nejsilnějších hnacích motorů. Můj milovaný Dexter dostal podobu něžného pohlaví. Blumovou jsem opravdu žral, tu její odzbrojující chladnou suverenitu. Strohý styl mi neuvěřitelně sedl na popisování vnitřního rozpoložení hlavní postavy. Celé to bylo tak chladné, že když jsem si v hlavě představoval scény z knihy, barvy byly buď černobílém nebo s šedivým filtrem.

8 07.01.2017

Vynikající atmosféra amerického venkova. Při čtení se mi vybavilo tolik amerických filmů, až jsem tomu sám nevěřil. Vynikající záporné a hlavně reálné postavy, které by se daly použít do několika dalších románů, se nám tady střetávají v jednom příběhu. Pro mě Arvin byl kladnou postavou, přece i dobří lidé jsou někdy nuceni páchat zlo. Pro ty, kterým přišla kniha odporná, zvrácená... Přece jste neotvírali knihu s názvem ďábel s tím, že tam bude jednorožec a duha ne?

12 31.12.2016

Povinnost pro všechny fanoušky sériových vrahů. V detektivkách jsem se seznámil s velkým množstvím smyšlených šílenců a vrahů, ale žádný z nich nesahal tomuhle skutečnému ani po kotníky.

4 20.11.2016

Od Mo Hayder jsem přečetl už několik knih, její největší předností je velké množství detailů, díky kterým je příběh neuvěřitelně autentický. Román se odehrává během několika dní a autorka postupuje krok po kroku, zmiňuje každý pocit, každý výraz ve tváři. Čtenáři pak připadá, že něco podobného se hned zítra může stát na ulici před jeho domem. Jack Caffery je sympaťák a jeho rozpravy s Chodícím mužem u ohně jsou třešničkou na dortu.

4 13.11.2016

Při čtení určitého žánru knih si čtenář v hlavě utvoří představu o tom, co by skvělá kniha v daném žánru měla obsahovat. Jestli se nějaká detektivka přiblížila mým představám, jsou to právě Tiché dívky. Najdete tu naprosto všechno, sympatického soukromého detektiva, kterému vulgárnější mluva nedělá problém, městečka obklopená lesy, kde se zastavil čas, spousta odpudivých postav a několik ztělesnění zla. Největším plusem je ovšem pocit znepokojení, budete si říkat kdo, nebo co za tímhle může stát. Na zadní straně obálky je napsáno: Román Tiché dívky je vermontský Temný případ. Já můžu než souhlasit a mám obrovskou radost, že mi nějaké dílo připomíná mou milovanou televizní sérii. Jo a i obálka je perfektní, doufám, že další díl je na cestě.

9 05.11.2016

May je tak výborným vypravěčem, že i kdyby napsal knihu o obyčejném dni lenochoda, věřím, že bych stránky otáčel s nadšením. Tím pochopitelně nechci snižovat kvalitu tohohle skvělého příběhu. Stejně jako u trilogie z Ostrova Lewis je zde velice atraktivní prostředí nehostinného ostrova. V jeho knihách se objevují všechna důležitá životní témata jako je přátelství, láska, rodina, smrt a ze všech jeho knih čiší autorův velký životní nadhled. Jako vždy skvěle propojil minulost se současností. Na pozadí toho všeho je ještě detektivní zápletka. Další skvělá kniha.

10 31.10.2016

Jakou kniha má nebo nemá reklamu, jestli se prodává, nebo neprodává, bych neřešil. Největším a podlé mého názoru zásadním plusem je originální hlavní hrdinka, která pije, opravdu hodně pije a zamlžit tajemství alkoholovým výpadkem paměti je vynikající nápad. Nevím, jestli si autorka taky prošla obdobím, kdy do sebe lámala jeden gin s tonikem za druhým, ale bylo to popsáno velice syrově a realisticky. Už dlouho ve mě žádná kniha nevyvolala tak nutkavý pocit, že potřebuji vědět, co se vlastně stalo. Výborně byly vykresleny charaktery ústřední ženské trojice a kapitoly z různých úhlů pohledu jen přidaly na čtivosti. Během čtení jsem se trochu obával finále, ale autorka ho zvládla bravurně. Kolem knihy je možná příliš velký poprask, na druhou stranu je opravdu dobrá.

22 25.10.2016

Hořkosladká dokonalost. Smekám. To, jak autor dokázal barvitým jazykem, plným úžasných přirovnání popisovat obyčejné každodenní situace, jako je například pohled kocoura, je neuvěřitelné. Výborně a hlavně vtipně vystihl všechny možné neduhy dnešní společnosti. Troufnu si říct, že tenhle lidský příběh s velkým srdcem by si měl přečíst každý. Hlavně si k četbě nevařte espreso z nějaké šikovné mašinky, co máte doma. Protože se po pár stránkách, stejně jako já, budete stydět, že to vůbec pijete.

12 16.10.2016

Kniha je zajímavá skvělým popisem nepříznivého a bouřemi zmítaného ostrova Öland. Bohužel jsem od příběhu a závěrečného rozuzlení očekával o něco více, na druhou stranu výbornou nadstavbou byla duchařská atmosféra společně se zajímavou historií obyvatel žijících na statku.

5 15.10.2016

Na druhou knihu s Holgerem a Miou jsem se opravdu hodně těšil, ale první díl zůstává nepřekonán. Sova je ovšem ve všech směrech nadprůměrnou detektivkou. Autorův styl, kdy nastíní několik postav a vy sledujete jejich osudy a odhadujete jejich budoucí roli v ději, je bravurní. Děj ubíhá rychlým tempem, bez zbytečné omáčky, dialogy jsou svižné, strohé, ale všeříkající. Obrovským kladem je velice znepokojivá rituální vražda s motivem sovy. Už dlouho jsem nečetl detektivku s takto děsivě originální vraždou. Kniha ovšem obsahuje i několik nedostatků. Jak již zmínili uživatelé přede mnou, dost vázne vývoj dvou ústředních postav. Další zápory obsahují SPOILERY. Naprosto zbytečné bylo opakované zapletení dalšího člena Munchovi rodiny, když se do děje zapletla i Sunniva, už mi těch náhod připadalo příliš. Všemi opěvovaná a respektovaná Mia nepřispěla do vyšetřování ničím velkým. Když už ano, musela pro radu k někomu jinému, nehledě na to, že jediná svědecká výpověď, kterou měl tým k dispozici, se týkala bílé dodávky, a té si Mia v jedné chvíli nevšimla a to jí měla doslova přímo před nosem. Chybu s batohem, který neobsahoval žádné osobní věci a ze kterého si vyklubala dámská taška s doklady, mohu jen potvrdit. Dále mohl autor ještě o kousek víc zabrousit do života vraha a víc přiblížit jeho pohnutou minulost. Znepokojení, strach a tajemno vyvolané vraždou s okultními prvky a zvířecí symbolikou utrpělo tím, že šlo o přímý přenos, který si platili miliardáři, kteří už nevěděli co s penězi. KONEC SPOILERŮ. Sova je i přesto skvělá detektivka a neměla by uniknout žádnému fanouškovi tohoto žánru. Tolik kritiky ode mě získala asi proto, že jsem se na ni až moc těšil.

7 30.09.2016

Kniha je perfektně a čtivě napsána, velice silná v detailech a navození pochmurné atmosféry. Je jen málo atraktivnějších míst, než odlehlá Devonská vřesoviště, kde by se mohl děj detektivky odehrávat. Malým nedostatkem je ne příliš propracovaná postava hlavního vyšetřovatele, který sice v jednotlivých situacích jedná férově, ale jeho chování působí jako z příručky správných postojů a rozhodování. Na druhou stranu tento malý nedostatek rád opomenu, protože kniha se velice těžko zavírá.

6 27.09.2016

Ten postarší komisař s párátkem v ústech, ateistickým smýšlením a mnohdy ironickou mluvou bez větších servítek si mě získal během prvních pár stránek. Klasická detektivka ze zajímavého prostředí, s příjemnými postavami a zajímavou zápletkou, kterou předem rozlouskl asi málokdo. Jako člověka bez náboženského vyznání, mě všechny ty narážky na členy sekty a jejich styl života pobavily.

8 15.09.2016

Naprosto nerozumím ovacím na adresu této knihy. Při čtení jsem stále čekal, až se konečně něco stane, čekal a čekal a čekal a ono se stalo, bohužel to celé zabralo jen pár stránek. O nějaké atmosféře, nebo strachu snad ani nemůže být řeč.

11 13.09.2016