roso.mak komentáře u knih
Zajímavě vytvořený svět. Autor si krásně pohrává s paralelami na křesťanství. Vtáhne do děje.
Nečetla jsem to úplně lehce, ale pravda četla jsem to v originále a to má člověk problém se k tomu dokopat. Asi si to s odstupem, až to zapomenu, přečtu ještě jednou česky, abych zjistila, jestli je to opravdu tak hrozně rozvláčné a vlastně se tam nic neděje až do doby, kdy se slavnostně odhalí vrah. Stejný dojem mám i z Kukačky.
Nicméně souhlasím s komentáři níže, že je škoda, že se do hledáni vraha nemůže trochu zapojit čtenář, protože k tomu nemá dost informací. Ale asi se J.K. bála, že čtenář odhalí vraha dřív než detektiv, což naprosto zabije knihu a já to upřímně hrozně nesnáším.
Na mě reklamy samozřejmě působí. Je jen na člověku do jaké míry si to uvědomuje a dokáže sám se sebou pracovat. Tahle kniha byla zajímavá i díky tomu, že reklamy o kterých tam autor mluví si skutečně pamatuji. U starších děl tohoto typu je knížka na houby v tom, že reklamy o kterých se mluví k nám vůbec nedorazily, protože jsme ještě byli v hluboké totalitě, nebo tak nepřipravení na západní záplavu, že se k nám pouštěla jiná (mnohem přímočařejší) verze. Na mě trochu příliš redundantních informací, ale jinak příjemné čtení.
Anotace na houby. Tahle kniha je (na popularizační knihu na stokrát obehrané téma "jak zaručit úspěch") opravdu užitečná, jsou tam opravdu konkrétní příklady a konkrétní návody jak na věc. Kapitoly jsou provázané, postupně rozvíjejí problematiku, místo toho, aby se začaly cyklit. Je to návod jak na úspěšný projev od A do Z.
Doporučuji k četbě, i když nemáte ambice stát se světovým vůdcem, přesvědčit o něčem se snažíte lidi (šéfa, matku, úředníka) xkrát denně.
Ha, konečně něco po Pýše a předsudku, co se od této autorky čte stejně dobře. Obzvlášť se mi líbí srovnávání hrdinky a její pragmatičnosti s románovými hrdinkami té doby. To je konečně ten humor, který otrocky opsaný v každé anotaci všeho, pod čím je Austenová podepsaná a co nejspíše pochází z této knihy.
Rozhodně si musím přečíst tu slavnou Záhadu Udolfa, která je zde několikrát zmiňována a díky jejíž četbě hrdinka jedinkrát opustí svoji pragmatičnost ve jménu touhy po romantice.
A potká B, do které je zamilovaný C, ale A přemluví B, ať ho nechá a raději si hledí D, ale ukáže se, že D je zamilovaný do A, ale A ho odmítne, tak jede do Bathu a přiveze si manželku E. Mezitím přijíždí F o které se soudí, že je do ní zamilován G, který se v celé knize neobjeví a poté, že je do ní zamilován H a vůbec jí nemiluje I. Mezitím se B zamiluje do H, ale ukáže se, že je taky zamilován do A a taky se ukáže, že I je zamilován do F. A vyslyší H, I vyslyší F a B si nakonec vezme C.
V rámci příběhu je zde spoustu dalších postav z nichž dva jsou neskuteční hypochondři (jeden k velkému překvapení umře) a jedna nesnesitelná baba, jejíž monology je nutné přeskakovat. Postavu A bych praštila cepem a celé se to neskutečně táhne a dočetla jsem to jen proto, že je to tak slavné. Howgh.
Sedávej panenko v koutě, těsně, než skončíš jako stará pana, najdou tě. Je to zajímavý odraz doby.
Pan Elliot se dle mého názoru chová naprosto racionálně, i když uznávám, že se samozřejmě stará o to, aby náhodou nepřišel o svoje peníze a postavení, ale kdo ne, že. Přesto mě přišlo zajímavé, že je mu vyčteno, že se oženil pro peníze s, proboha, dcerou obchodníka. Vsadím se, že kdyby to byla zároveň lady, tak je to naprosto v suchu.
Fanny má svatou trpělivost, i když jako schovanka bez vindry, pardon, bez šilinku, si asi nemohla moc vyskakovat. Nicméně, té knize chybí odpich, potřebovala by být asi tak o třetinu tenčí. Jinak příběh se mi líbil, kdo chce přečíst něco dalšího od Austenové po PP, doporučuji.
A propos, konečně vím, po kom je pojmenovaná FIlchova kočka:-)
Ach jo. V mnohém souhlasím s mira.l. Nic se tam neděje, ti lidé se museli unudit k smrti. Stěžovat si na roční příjem 200 liber v době, kdy plat služky byl 5 šilinků týdně (a panna na sex se prý dala koupit za 5 liber), vést prázdné zdvořilé rozhovory, kterými se ale čtenář musí prokousat spolu s hrdiny... To by se všechno dalo odpustit v rámci romantiky, ale ten neskutečný deus ex machina na konci, aby se ti dva mohli vzít, ten mě na tom vadil asi nejvíc.
Po dílech autorů "západní" národnosti, nebo alespoň stylu psaní, je tento soubor povídek velmi osvěžující. Autor se nebojí pracovat s odkazy naší totalitní minulosti (hlavně ve Víkendu ve Spezeku) a vytvářet příběhy alternativních a budoucích světů, které byste zažít asi nechtěli. Nechci říkat, že jsou Orwellovsky laděné, protože ani nejsou. Autor vytváří příběhy, kde je naše realita jen jemně posunutá a o to jsou příběhy působivější.
Samozřejmě vás nehodlám děsit předem, kniha je velká a povídek jiného typu je tam mnoho, obzvláště miloučká je povídka Vycpávač zvířat, po které je soubor pojmenovaný.
Smála jsem se nahlas. Dovedu se smát i potichu, ale nevím proč bych to dělala. Ať každý ví, že je to skvělá kniha.
Žamboch umí psát knížky bez steroidy narvaných supermanů, ne že ne. A tahle kniha je toho důkazem. Rozjezd je trochu pomalejší, na to se připravte, ale konec...konec knihy sežerete rychlejc, než Gigantosaurus secvakne čelisti. Slibuji
Divím se, že názory na tuto knihu jsou tak rozporuplné. Já jsem se nad ní chechtala tak, že jsem byla napomenuta za rušení poledního klidu. Zvlášť začátek se mi moc líbil.
Nicméně kniha opravdu končí uprostřed věty a pravda nechápu, proč je rozdělena na dva díly (kromě výdělku knižního nakladatelství samozřejmě). Tohle se dělá jen s fantasy, když autorovi nikdo předem neřekne, že 1200 stran na příběh je až až.
Těším se, až si přečtu zbytek.
JO! Přesně kniha na kterou jsem měla náladu. Drsná akčňárna s cynickými hrdiny (respektive s hrdinkami), které jdou za svou pomstou zatraceně tvrdě. Jen to chtělo trochu se víc vypořádat s "démony jejich dětství" (to abych moc nespamovala).
Když nakopat do zadku, tak začít rovnou od předu.;-)
A propos, taky se vám tak líbí ta obálka?
HU... Ta kniha má skvělý potenciál. Bohužel se ztrácí v přístupu autora k vytváření textu.
Chyba první: Na konci každé kapitoly přidává věty typu: "A netušili, že jejich čas se krátí." "A netušili, že je čeká něco strašlivého." A musím upozornit, že autor má velmi krátké kapitoly.
Chyba druhá: Autor si vymyslí dva drsné hrdiny, spoustu akčních scén, a pak to sepíše, jako když moje babička píše recept na bábovku. Všechny informace tam jsou, ale šťávu to postrádá. Přitom by šlo jen poskládat ty slova jinak.
SKVĚLÉ!
Po dlouhé době kniha, kterou jsem spořádala na posezení. Pakuj se zpátky na ostrov Robinsone se svým násilně pokřesťanštělým otrokem.
Skvěle ubíhající děj, autorova nastudovaná faktografie (nejsem ale odborník) a zdravý cynismus hlavního hrdiny dávají dohromady knihu, kterou by dětičky měly číst místo korektní verze Robinsona, která byla předkládána mě.
Knížka je moc pěkná, jednak jsem se dozvěděla dost nových věcí a jednak si udělal pořádek v českých panovnících (i když tam nejsou všichni, jsou jmenováni ti, kteří chybí a jsou seřazeni chronologicky). Má první kniha od autora, určitě se pustím do dalších.
Kniha se četla velmi lehce, i když přiznávám, že já jsem člověk, co byl nucen číst socio a jiné logy a nejlépe v originále. Ale i tak ji mohu doporučit.
První post apokalyptická kniha, kde bych opravdu žít nechtěla. Čte se velmi lehce a rychle, ale autorka by po sobě měla udělat revizi a doplnit trochu ty mezery, kde jsem se ptala: a proč neudělali tohle, když by to bylo logičtější a jednodušší. A prolog psaný v ich formě je přeložen pro ženský rod, má tam být mužský.
Od 250 do cca 450 stránky je super. Špatná zpráva je, že má 700 stran. Ale i tak nemohu autorovi upřít neotřelou příběhovou linii a promyšlenost detailů. Nato, že tuto knihu psal 10 let, pamatuje si, co tam psal a nikde si neodporuje a nikde nemá mezery v logice příběhu.
Dost bylo upírů s rozněžnělým srdcem, je tu sníh, mráz a Led. A taky spousta olova.
Nemohu si pomoct, tahle kniha mě chytla. Jsem fanda záhadně ztracených světů a drsných hrdinů, kteří nepíší básně a nevzdychají po křehotinkách.