RonnieSmithx
komentáře u knih
Mlčící pacientka
Alex Michaelides
Kniha je čtivá a čte se rychle. Zajímavý závěr, ale stejně bych spíše přilnula k třem hvězdičkám a půl než čtyřem, protože mi tam prostě něco nesedělo. Přijde mi, že jakmile je nějaká kniha hodně propagovaná, tak s sebou nese takové stigma. Thriller ale pěkný, knížku doporučuji přečíst.
Schovej mě v dešti
Jojo Moyes
Hrozně krásná kniha. Tenhle žánr mě zatím oslovil jenom od Jojo Moyesové. Vím, že s jejími knihami nemůžu šlápnout vedle (teda kromě Životu po tobě) a Schovej mě v dešti není výjimkou. Rychle a hezky se četla, a protože je autorka tak skvělá vypravěčka, tak jsem si to ani neuvědomila a za chvíli mi zbývalo už jen pár stran do konce. :)
Někdo cizí v domě
Shari Lapena
Nemám tušení, jak to Shari Lapena dělá, ale každou její knihu zhltnu za den. Ona píše tak neuvěřitelně čtivě, že vás příběh okamžitě vtáhne do děje a vy, ani nevíte jak, se ocitnete na poslední stránce. Její tvorba by zaujala i kde jakého nečtenáře.
I když je možná děj neoriginální a jednoduchý, tak já mu nemám moc co vytýkat. Je to dobrý thriller a já se díky němu těším ještě víc až si přečtu autorčinu další knihu. Sice nepřekvapí, ale nejpodstatnější je to, že ani nezklame.
Lolita
Vladimir Nabokov
„A tehdy jsem uslyšel melodii z hlásků hrajících si dětí. Mou palčivou bolest nezpůsobovala Lolitina nepřítomnost, ale její chybějící hlas.“
Knížka je skvělá, ale jsou v ní části, které pro mě byly tak strašně nezajímavé a zdlouhavé, že jsem odpočítávala stránky do konce. Chápu ale, proč je autor do
díla zakomponoval, protože bez nic bych by to nebyl ten celek, který tvoří mistrovské dílo.
Nabokov si dokonale hraje se slovy a metaforami. Je až neuvěřitelné jak dokáže použít svou slovní zásobu a vy díky ní před sebou vidíte podrobný obraz všech tvarů a míst, které byly popsány. Autor má svůj ojedinělý způsob psaní, který vás jednoduše ohromí a stojí to za si tohle obscénní dílo přečíst.
Paní Bovaryová
Gustave Flaubert
Těžko se člověku hodnotí klasická literatura, a když jde o Paní Bovaryovou, tak jsem opravdu na vážkách. První část knihy mě nijak neoslovila. Oblíbila jsem si sice pár slovních spojení, ale necítila jsem žádnou potřebu se ke knize vrátit. Druhá část už mě bavila více.
Není těžké pochopit Emino jednání, ale to neznamená, že se jím nemůže opovrhovat. Toužila po velké lásce, ale realita ji zklamala. Byla by vůbec někdy šťastná anebo by ji začal nudit i zámecký život? Je pravda, že by mohla prožít navenek pěkný život, kdyby neudělala několik blbých rozhodnutí, ale uvnitř by ji vždycky sžíraly myšlenky na to, co mohlo být.
Devátý hrob
Stefan Ahnhem
Až díky komentářům jsem zjistila, že kniha je druhým dílem série, takže přečíst jedničku mám určitě v plánu.
Devátý hrob je čtivý, brutální a možná místy přitažený za vlasy, ale nenajdete v něm pasáž, která by vás nudila. Hodnotím lepšími třemi hvězdičkami.
Chůva
Gilly Macmillan
Nevím, kde Shari Lapena hledala ten šokující závěr, ale budiž. Knížka se mi četla dobře a rychle, k mému zklamání ale nijak nepřekvapila. Všechny události se daly předpovídat a naivní Jocelyn mi neustále lezla na nervy. Až ke konci knihy mě potěšila, zase se ale nedá říct, že by mě ohromila.
Sama o sobě kniha byla dobrá a tři hvězdičky si zaslouží.
Kyvadlo
Adam Hamdy
Místy byla kniha příliš přitažená za vlasy, místy se to trochu táhlo, ale celkově ji hodnotím jako dobrou knížku. Neurazilo mě to a ani neohromilo.
Dokonalý cizinec
Renée Knight
Když jsem knihu včera dočetla, tak mi utkvěla v hlavě. I přesto ale musím hodnotit negativně, neboť mi na ní prostě něco nesedělo.
Díky krátkým kapitolám se četla rychle, takže když jste si řekli „ještě kapitolu", tak jste najednou měli přečtenou celou knížku. Hlavní hrdinku jsem v měla ráda a i kdyby se to událo, jak si to na počátku všichni mysleli, tak by se na tom nic neměnilo. Kolem téhle knížky mi prostě i přes její čtivost a vyřešení stále zůstává nepříjemný pocit. Nechytla mě tak, jak by měla. Se Zmizelou se to nedá ani srovnávat. Dlouho jsem přemýšlel jestli chci dát dvě anebo tři hvězdičky, ale zůstávám u lepších dvou. Neříkám, že je kniha špatná, ale říkám, že měla větší potenciál.
1984
George Orwell (p)
„Nejlepší knihy jsou takové, které člověku říkají, co už sám ví.“
Krasojezdkyně
Jojo Moyes
Tahle knížka byla jedním slovem nádherná. Vzbudila ve mně tolik emocí - u některých pasáží jsem brečela, někdy jsem nadávala na nesmyslné chování hlavních hrdinů anebo jsem se prostě jen usmívala jako sluníčko. Tak či tak to byla jízda.
Autorka je prostě kouzelnice. Každá její kniha vás naprosto vtáhne do příběhu a psychicky vás rozhodí. U této knihy jsem se nemohla dočkat toho vytouženého konce, kdy do sebe všechno zapadlo jako kousek skládačky. Epilog mě zahřál u srdce a dílo jsem dočetla s úsměvem. Usmívám se vlastně ještě teď, když tohle píšu. Nikdy jsem čekala, že mě kniha, která se celá točí kolem koní, bude tolik bavit. Teď už autorka na Le Cadre Noir nalákala i mě.
Loutkář
Daniel Cole
Nenadchlo, nepřekvapilo, ale neurazilo. Mám z toho podobné pocity jako z minulého dílu. Společně s Alexem se stal Rouche mou oblíbenou postavou, kvůli kterému jsem se ve tři čtvrtě knížky málem rozbrečela. Setkání na konci knihy s Wolfem nebylo nic šokujícího a čekala jsem na to vlastně celou knihu. Celkově na mě ale dílo po dočtení nezanechalo žádné emoce. Prostě jsem knížku odložila, už nad ní nepřemýšlela a šla dál.
Hadrový panák
Daniel Cole
Podle všudypřítomné propagace, která rozhodně nikomu nemohla uniknout, byste čekali, že tato kniha bude mistrovské dílo. Opak je ale pravdou. Je to průměrná kniha, která se místy snaží být vtipná způsobem, který mi do ní moc neseděl.
Ačkoliv mě námět zaujal, tak zpracování mě zase tolik nechytlo a celé rozuzlení mě taky nijak neuchvátilo. Uvidíme, jak se autor předvede v Loutkáři.
Nevítaný host
Shari Lapena
Od této autorky jsem již četla knihu Manželé odvedle a musím říct, že tenhle kousek ji dokonale předčil. Už od první stránky jsem vědela, že tohle mě bavit bude a moje intuice měla pravdu, neboť jsem ji měla přečtenou ani ne za den. Nemohla jsem se od ní odtrhnout.
Příběh mě okamžitě vtáhl do děje a já jsem si pomalu mezi postavami tvořila své oblíbence. Napjatě jsem čekala, co se stane, kdo umře a jak se to vlastně celé vyvrbí. Přiznám se, že poslední stránku jsem četla s úsměvem.
Rozhodné to není poslední kniha, kterou jsem od autorky četla. Zatím všechny její knihy byly čtivé a její styl psaní mi naprosto sedl. Těším se na její další díla a Nevítaného hosta hodnotím lepšími čtyřmi hvězdičkami.
To mi zaplatíš
Lisa Jackson
No, co bych k tomu řekla. Dá se k tomu vůbec něco říct? Začalo to jako nějaký ovulační tábor. Ne, fakt, vážně jsem čekala, že nakonec bude těhotná každá dívka, co se tam objevila. Příběh prostě dle mého názoru dost kolísal.
Ze začátku jsem si musela zvykat na styl autorčina psaní. Nebylo mi ze začátku úplně příjemné. Nijak moc mě to nebavilo, ale odvážně jsem se pasážemi protloukala. Měla jsem několik momentů, když jsem si prostě řekla: „Co?" a to nemyslím zrovna v tom dobrém ohromujícím smyslu. Spíš mi to přišlo jako kravina. Celé to bylo přitažené za vlasy a s vyřešením zápletky jsem moc spokojená nebyla. Hlavně ten konec byl jednoduše stupidní.
Jiné autorčiny knihy jsem nečetla, takže nevím, jetsli ty budou o něco lepší, ale s lehkostí na srdci můžu říct, že tahle kniha mě na její další díla rozhodně nenavnadila. Za mě jsou to slabší dvě hvězdičky, což je příhodné, protože když to píšu, tak jsou zrovna dvě ráno.
Noční pták
Brian Freeman
Zajímavá knížka. Čtivá, předvídatelné vyřešení zápletky. Mně osobně se ale i tak líbila a postavy v knize jsem si oblíbila.
Nepouštěj se mé ruky
Michel Bussi
Tahle knížka mi ale dala. Celou dobu jsem uvažovala, jestli mám jít spát anebo ji dočíst. Je 1:36, co myslíte, že vyhrálo?
Ze začátku jsem si nebyla moc jistá, jestli se příběhu podaří mě vtáhnout do děje, ale nakonec jsem hltala každé slovo. Měla jsem strach, husí kůži a občas se i pousmála. Dobrá knížka. Dostává ode mě lepší tři hvězdičky a já teď konečně můžu jít v klidu spát, dokud se zase nepustím do čtení něčeho temnějšího.
Normálně jiní
Tammy Robinson
*Pozor, obsahuje schovaný spoiler*
Člověk nemusí být detektiv, aby pochopil podle doporučení na obalu knihy, jak asi příběh skončí. Ale právě titulům jako Než jsem tě poznala a Hvězdy nám nepřály se kniha nevyrovná. Autorka píše čtivou a zábavnou formou, to se jí musí nechat, ale nestalo se, že by mě knížka nějak více svým příběhem oslovila. Typický zamilovaný román, který se tváří naprosto nevinně, což je pro mě už první znamení, že tam někdo umře.
Jsem na vážkách, ale dávám tomu lepší dvě hvězdičky.
Evžen Oněgin
Alexandr Sergejevič Puškin
Co víc k tomu říct? Prostě absolutní klasika. Nejsem nějakým velkým fanouškem poezie a vždycky dám radši přednost próze, ale do Evžena Oněgina jsem se zamilovala a taky jsem si z této knihy odnesla pěkný řádek citátů.
Den, kdy jsem tě ztratila
Fionnuala Kearney
Kniha mě moc nezaujala. Četla jsem ji s několika měsíčními pauzami, neboť za prvé jsem na ni neměla čas a za druhé mě nezaujala natolik, abych si na ni ten čas udělala. Na druhou stranu ale kniha nijak neurazila a četla se hezky. Kdybych měla dítě, tak bych asi knížku brala jinak, ale i tak bych od ní čekala něco většího.