richard7959 komentáře u knih

TO je naprostá dokonalost. Mistrovské dílo od mistra hororu.

10 06.01.2019

Naprostá dokonalost. Mistrovské dílo. Je až s podivem, jak autor zvládl nastudovat všechny reálie z tehdejší doby. Jako by v tam Simmons vážně s těmi námořníky byl. Neuvěřitelné.

9 17.05.2020

Je skvělé, že se konečně někdo pustil do podrobného zkoumání pramenů, které se zachovaly z dob honu na čarodějnice v Losinách, Šumperku a okolí. Čtenář má tak možnost nahlédnout za oponu a prostudovat několik přeložených opisů z výslechů obviněných žen "čarodějnic". Autor nás velmi umně provází touto historií, bohužel i přes jeho studovanost a autoritu historického kritika se nemůžu nějak vzpamatovat z jeho teorií POZOR SPOILER o nějaké konspirační sektě, která v těchto místech v tehdejších dobách fungovala. Nejsem sice historik, ale věřit tomu, že když je v pramenech uvedeno, že většina výpovědí nebyla vynucena torturou, dá se proto na tuto informaci spolehnout a neděly se nějaké neoficiální nekalosti v zákulisí mimo záznam. KONEC SPOILERU. Až na tuhle kontroverzi jde o jistě vyčerpávající dílo plné zajímavých informací a jen dále přiživuje záhadu a tajemství kolem čarodějnických procesů na severu Moravy.

8 12.11.2023

Darcy Coates má dar. Dar vykreslit postavy svých románů tak otravné a nesympatické, že by si jeden přál, aby zařvali už na začátku příběhu. Koho to má bavit, když vám na postavách nezáleží! Prvních 150 stran by se dalo shrnout jako "rekonstrukce a uklízení strašidelného domu" - opravdu strhující četba. Recyklování hororových filmů autorce zřejmě taky není proti srsti.

8 31.10.2021

Jeremy Bates je prostě zabiják. Vždy dokáže krásně vystihnout atmosféru nějakého děsivého a legendami opředeného místa - v Hoře mrtvých (ještě k tomu špatný překlad, protože Kholat Syakhl znamená Mrtvá hora, protože tam nic neroste a ne že tam někdo umírá) zasadil do děje celkem sympatické postavy -, aby nakonec tuhle dobře vytuněnou atmošku pohřbil pod nánosem blbostí, které vždy na závěr svých románů autor na čtenáře vychrchlá. 75 % knihy je opravdu skvělých a rychle odsejpá. Autor dobře nastudoval podklady, mapy a dobře pracuje s mísením pravdy s fikcí. Místy je strach z neznámého opravdu hmatatelný. Bohužel zbylých 25 % je opravdu úsměvných a úplně ničí to, co bylo celou dobu budováno. Stejně tak tomu bylo i v Lese sebevrahů. Je sympatické, že se autor snaží záhady řešit většinou nejlogičtější cestou, ale tady si asi fakt pořádně přihnul.

8 30.10.2020

O této záhadě jsem už ledacos četl na internetu, přesto jsem se z knihy dozvěděl několik zajímavých informací, které mi unikly. Je pravda, že kdyby autor v poznámkách nepopisoval každé cizí slovíčko či pojem na několik stran, což mě osobně přišlo velmi nezajímavé (jakoby prostě pár vysvětlujících vět nestačilo), působila by kniha uceleněji a měla o několik desítek stran méně. Vcelku se však jedná o velmi povedené dílo, ze kterého samozřejmě ohledně záhady této expedice nebudete moudřejší (to asi už nikdy nikdo), ale které dokáže dobře pocuchat člověku nervy.

7 09.01.2018

,,Umění dokáže být nebezpečné."
Asi to byly úmorné abstinenční roky plné cudnosti při studiích teologie, během kterých
možná autorka z nedostatku něhy zešílela, kdoví? Začátek knihy ucházející i přes klišé tajemného starosvětského cizince a nestálé hlavní hrdinky (nic nového pod sluncem v erotickém žánru), pár zdařilých odkazů na filozofii života a filozofii umění a jejich vzájemné ovlivňování, pár lehkých alegorií, snaha o tajemno (velmi úsměvná) a perverzní erotika, kdy se autorka snaží přesně o to, co nastiňuje skrze hlavní postavy příběhu: posouvat hranice. Bohužel postupem času se děj mění v monotónní břečku stále opakující se slov, rádoby dramatau, závěrečná peripetie neurazí ani nepotěší a ten konec? Konec se nese v duchu absolutní ztráty kontroly, kdy se nebezpečné umění (v tomto smyslu umění literatury) mění v parodii a absolutní dehonestaci ženského pohlaví (ne, opravdu nejsem fanoušek feminismu, ale kvůli takovým knihám se občas nedivím, že se feministky vztekají).

6 11.10.2020

Naprostá klasika. Žádné dobrodružství jako Dracula či Frankenstein, ale velice poutavé dílo. Skvěle na rozbor. Doporučuji pro milovníky viktoriánské Anglie.

6 04.06.2019

Nechápu, proč je kolem této knihy taková kontroverze. Prostě přepsané projevy Adolfa Hitlera doplněné o nestranné komentáře.

6 06.01.2019

Bděte, protože Ti Starobylí se probouzejí.

6 21.06.2015

Záhada domu Marwicků aneb Kuchtička se potýká se strašidelným domem. Víc se tady peče než straší. Myslím, že po přečtení knihy jsem se naučil péct koláče a muffiny...

Ten styl psaní je prostě otřesný. Jednoduché věty, slovní zásoba dvanáctiletého dítěte, v každé knize od Coatesové ty samé příměry a obraty, jako by nemohla vymyslet nic jiného - neexistující vánek, dveře se se skřípěním otevírají a se zaklapnutím zavírají. Její dětinské psaní lze odpustit v případě, kdy poskytne čtenáři zajímavý děj jako třeba u Ashburnů, ale tohle je tak dětinské průhledné, že se člověk víc potěší pohledem na výpary z hrnce.

O hlavních postavách nemá cenu ani mluvit. Neprokreslené, ploché, nelogické myšlenkové pochody: "Někdo po mně jde! Hrozí mi nebezpečí, tak si sednu a upeču buchtu a nezavolám policii." Prvotřídní!

Nebýt místní fanbáze Darcy Coatesové, která při vydání další knihy automaticky lupe jedno pětihvězdičkové hodnocení za druhým, tak by se tohle dílo červených čísel ani nedotklo.

Tak jsme se od gotických vil, zámků, hradů, jejich gotických jmen a moderně emogotických postav Darcy Coatesové dostali do úplně jiného žánru, protože Kořist se jako horor pouze tváří.
Potenciál naprosto promrhaný rádoby zajímavým vyústěním příběhu. A i kdyby se autorka držela svého žánru – horror to vážně není -, tak by celou atmosféru příběhu zničila neuvěřitelná tupost béčkových postav (tupost bych zdůraznil velkými písmeny), kterých tu není pomálu a které jsou až krajně nesympatické.
Postavy jsou pro příběh důležité – člověk jim fandí, nebo je nenávidí -, ale tady od prvních stránek čtenář pozná, že se jedná jen o nezajímavé maso do mlýnku. Těžko říct, jestli to autorka takto zamýšlí úmyslně. A pokud ano, tak to nedokáže vůbec prodat. Jejich psychologie, problémy a myšlenkové pochody jsou z jiného vesmíru.
Závěr knihy je svižnější, čtenáře žene honba za pravdou, která je ale docela zklamáním. Není to závěr podobný fantasmagoriím Jeremyho Batese po deseti lahváčích piva, ale i tak jsem od toho čekal víc. Autorka by se asi z tajemného lesa měla vrátit zpět do strsašidelného baráku.

5 27.01.2021

Veliké zklamání. Duch domu Ashburnů o třídu lepší (Craven zase o třídu horší) než Přízraky v Carrow. Začátek vypadal slibně, i nápad měl veliký potenciál, ale závěr knihy všechno kazí - naivní, sentimentální, pohádkový. Doslova se koncem musí člověk prokousávat zatímco si klepe na čelo. Vlastně nemá ani žádný hlubší smysl, jako by si autorka do poslední chvíle nebyla jistá, jakou zápletku nakonec použije. Postavy krajně nesympatické až na jednu dvě výjimky a to je ještě dané tím, že jim autorka nevěnuje moc pozornosti, takže je nemůže čtenáři dostatečně znechutit. Jazyk sice čtivý, ale docela omezený (jen fráze "dveře zaskřípěly v pantech" se tu objevuje asi 50 x). Co se týče obsáhlosti žánru, nenašel jsem bohužel ani jednu kapitolu, u které bych cítil podobné znepokojení nebo napětí jako u Ashburnů. Velice slabé tři hvězdy.

5 28.05.2020

Hrozně jsem se těšil, až to konečně přeloží. Trpělivost se vyplatila. Příběhy Warrenů popsané v knize působí uvěřitelněji, než popcornové filmy v kině. Hlavním tématem je strach z neznámého, z něčeho, co nelze dobře popsat a vysvětlit. Žádné čarodějnice skákající ze skříní nebo bledé jeptišky se žraločím chrupem. Kapitoly jsou dobře rozvržené; vyprávění o případech proložené menšími odchylkami, kde Ed a Lorraine vysvětlují jejich osobní definici nadpřirozena (duchové, démoni), filozofii, náboženskou důležitost v jejich postupech atd. Vše vychází z jejich vlastních zkušeností za desetiletí zkoumání nadpřirozena. Některé kapitoly jsou opravdu velmi znepokojivé.

5 17.05.2020

Pro mě hned po Osvícení nejděsivější Kingovo dílo.

5 06.01.2019

Hrůza. Absolutní hrůza.

Starý dobrý King, který se v těch čerstvých dobách své kariéry s ničím nepáral. Žádné zdlouhavé popisy nebo zbytečné odbočky (i když i tak děj občas drhne, spousta jmen a spousta lidských příběhů). Někomu možná přijde úsměvné to čistě béčkové zpracování (ano, číst knihu je jako dívat se na nějaký Hammerovský film s ucházejícími filmovými efekty), ale ve té době to zřejmě letělo a nebylo to tak provařené jako dnes. Co se týče upírské tématiky, tak rozhodně jedna z těch povedenějších knih (Dracula od Stokera a The Strain od del Tora a Hogana podle mě lepší).

PS: Pro opravdové fajnšmekry doporučuji k tomuto románu ještě přečíst Kingovy povídky "Prokletí Jeruzálémské" a "Na dobrou noc" (obě ve sbírce "Noční směna") na dokreslení celé té upíří mytologie.

Po všech těch stereotypních, neustále se opakujících duchařinách tu máme konečně něco svěžího a originálního. Jakmile začnete číst, nemůžete přestat. Opravdu chcete zjistit, jaká záhada obestírá staré sídlo Allhallows Hall. Napínavý příběh ozvláštňují všechny pestré legendy, která jsou tak příznačné pro celý Devon. Měl bych pouze dvě drobné výtky: 1. závěr knihy odsýpá tak bleskurychle, jako by se autor snažil stihnout blížící se deadline, 2. ten čistě béčkový konec. Jinak rozhodně doporučuji. 8/10

4 19.08.2023

Přečteno takřka za tři dny. Velice povedený, chytlavý a napínavý psychologický horor (nebo spíš drama?) o rodince, na kterou neblaze působí zlovolná síla děsivého domu. Kdo čeká čistou duchařinu, tak bude pravděpodobně zklamán. Kdo si libuje ve vytříbené atmosféře, psycho hrátkách a vypjatých situacích, ten by tuhle knihu rozhodně neměl přehlížet. Autor se umně soustředí na popis neviděného a bezejmenného nebezpečí, které je však citelné a všudypřítomné na každé stránce, a vyhýbá se přímým kontaktům se zlem. Možná právě tohle dělá knihu tak zajímavou - znepokojení, práce s představivostí, rodinné drama se zde nadřazuje prachobyčejnému a lacinému strašení.
Hodnocení: 80 %

4 06.07.2023

Po dlouhé době kniha, která dokázala po všech těch klišé provařených konceptech zaujmout. Josh Malerman dostal skvělý nápad; vymyslet originální příběh a přizpůsobit jeho jedinečnost k vlastnímu stylu psaní. Kniha se odehrává především "za zavřenýma očima", takže se autor nemusí nijak zvlášť crcat s podrobnými popisy - o ně tu v zásadě nejde, tématem je nezaměnitelná hrůza z neznámého (asi nejsilnější ze všech lidských strachů). Děj tak rychle odsýpá, je svižný, napínavý, zajímavý, a to způsobem, že čtenář se chce dozvědět víc a víc a těžko se mu kniha odkládá. Vše postupně graduje do strhujícího finále. Tahle kniha je skutečně sui generis v hororovém žánru. Ano, daly by se textu vytknout jeho zkratkovitost a vágní popis, ale k ústřednímu tématu knihy, kdy se hlavní hrdinové musí s nebezpečím popasovat se zakrytýma očima, by se to ani nehodilo.

4 10.07.2022