pydla komentáře u knih

Příběh Anny, která po válce zůstala sama. Ještě mladičká se provdala za hostinského Pavla, válečného hrdiny, který však následkem střepiny, trpěl silnými bolestmi hlavy. Poválečný život však nebyl pro mnohé snadný a nastupující socialistická garnitura s pokřivenou ideologii si vynucovala své. Těžký a nejistý život té doby, si vytvářel své vlastní hrdiny i padouchy, strach pomoci bližnímu, závist, faleš, mocenství, vyvlastňování, udavačství, politika, chudoba i zatýkání STB, pak dokonaly své. Přestože Anna prožila těžký život a vychovala 9 dětí, jak sama říká: měla jsem přesto štěstí na hodné lidi.
Kniha rozhodně není červená knihovna. Příběh je vyprávěný s lehkostí a stručně. Nijak moc se nerozvětvuje a nejde do hloubky, ale mi to nevadilo, naopak myslím, že to knize pomohlo. Knihu mohu doporučit k přečtení i k zamyšlení.

21 14.08.2022

Dovolte mi, abych touto cestou složil paní Karin Ledecké, upřímnou poklonu.
Druhý díl většinou u knih ztrácí šťávu, ale tady ne. Úžasně napsáno, příběhy vás nutí přemýšlet. Nic není jednobarevné. Přesně popsaná doba, neokrášlená, nestranná. Životní osudy tak na " palici " a cituplné, že by to nejednoho porazilo na kolena i níže. Nejde mít protagonisty nerad, ani jim nadávat. Prostě je musíte vzít takové jaké jsou a držet s nima pospolu.
Pani Ledecká posunula druhým dílem laťku výše a už teď se těším na třetí díl.
Dejte si načas, Karin, pilujte, škrtejte, dopisujte, stylizujte.
Děkuji za týden s touto knihou a příběhy, které mne nenechaly chladným a daly mi lépe pochopit, naturalitu zdejšího havířského lidu.

20 09.05.2021

Kniha Šikmý kostel popisuje osudy a těžký život horníků na Karvinsku od roku 1894 do roku 1921. Nádherně napsaná kniha, která Vás nutí číst dál a sledovat krušný, často smutný osud několika rodin. Sám jsem z rodiny havířů a celé dětství jsem prožil mezi havíři. Jistě se už nedá srovnat tak těžký úděl, který popisuje paní Ledecká s tím, co jsem prožíval já, ale v mnohém byl podobný.
Knihu opravdu doporučuji přečíst, osudy Barbory, Ludwíka, Barky i Julky, Vás vtáhnou neskutečně do děje, nenechají Vás lhostejnými a pokud jste od havířů, tak Vás i nostalgicky pohladí a donutí zavzpomínat, jak to tenkrát bylo.
Už teď se těším na další díl. Snad jej paní spisovatelka dokončí.

20 18.05.2020

Dočteno a plný dojmů knihu pokládám.
Co říct. Je to kniha pro ženskou část populace, ale myslím, že i já, jakožto muž, jsem si přišel na své. Je to krásně popsaný kus americké historie, drsného života v horách a síle žen.
Silný příběh, hezké postavy, krutost lidí, paličatost, akčnost a děj napínavý do posledního konce.
Určitě stojí za přečtení.

17 16.12.2021

Saturnin je prostě Saturnin. Sluha, který svého pána, svým zvláštním pohledem na svět a touhou plnit ty nejzvláštější úkoly ad absurdum, přivádí až ke krajnosti zoufalství. Laskavý suchý anglický humor, kterým je kniha napsána a hra se slovy, Vám ponechá úsměv na tváři snad s po celou dobu čtení.

17 23.05.2020

Knihu s názvem Hana, jsem dlouhou dobu přehlížel. Přiznám se, že nemám moc rád české autory. Nakonec mi byla mou přítelkyní dána k přečtení s žádostí, jaký mám na ni názor. Tak jsem si ji přečetl a s radostí se autorce omlouvám, že jsem její knihou opovrhoval. Začátek se trošičku táhne, ale pak Vás kniha vtáhne do děje a prožíváte příběh hlavní hrdinky, která se ocitne u své nemocné a na první pohled bláznivé tetičky. Když se však začne ponořovat do jejího světa zjistí, že vše je jinak a ne vše je tak, jak se na první pohled zdá.
Kniha se čte s lehkostí a autorka si dala tu práci vše vykreslit do posledního detailu. Knihu mohu doporučit.

Máte rádi Jana Wericha a jeho moudrý humor? Máte rádi pohádky? Pak nemůžete minout knihu pohádek Fimfárum. Krásné pohádky okořeněné Werichovým humorem se Vám jistě budou líbit při čtení dětem. Lakomá Barka, Tři veteráni, Paleček, Až opadá listí z dubu čí Fimfárum a mnoho dalších je zárukou, že se pobavíte. Kniha je doplněna krásnými kresbami Jiřího Trnky. Co víc si přát?

15 18.05.2020

Má se muž stydět za slzy? V případě četby této knihy, bych se musel stydět, jako malé dítě.
Nádherný příběh z konce druhé světové války. Příběh lásky nešťastně vdané Stelly, která se zamiluje do raněného vojáka Dana. Dan se musí vrátit na frontu, ale daruje Stelle dům, aby mohla utéct od svého manžela a slibuje, že ji bude pravidelně psát dopisy, na které už však nedostával odpovědi. Do tohoto domu se o mnoho let později vloupá mladá dívka, která utíká před svým despotickým přítelem, náhodou najde dopisy, začne je číst a rozhodne se Danovi jeho ztracenou lásku najít. Najde ji? A jak to dopadne.
Pokud je ve Vás romantiky, alespoň co se za nehet vejde, pak Vás tato kniha dojme, pohladí a nenechá oko suché. Věřte, že nebudete litovat.

15 14.05.2020

Nenechejte se zmást obálkou. Kniha Úzkosti a jejich lidé je kniha plná humoru, ale i dobrých rad, pohlazení a pohledu do duše druhých. Lupič přepadl banku a při zoufalém útěku vběhl do otevřeného bytu, kde se zrovna konala prohlídka k prodeji. Vezme tedy zájemce jako rukojmí. Ale nic není tak, jak se zdá. Nikdo není takový, jakým se nám prezentuje. I za nejtvrdším srdcem se skrývá láska. Za odpustěním je svoboda. A za nasloucháním najdete porozumění. A lupič? Nechejte se překvapit.
Tato nádherná, cituplná, poučná a laskavá kniha, kterou by si měl každý přečíst, je o tom, že nic není jak vypadá, a že každé naše chování zanechává stopy v druhých.

14 24.01.2021

Mile a čtivě napsaná kniha, která Vás zavede do země dětské fantazie a pohádek a jednoduchou formou vysvětluje těžké životní osudy.
V knize najdete vše, co má dobrý příběh mít. Skoro osmiletá Elsa poznává jednotlivé bolestné osudy svých sousedů a rodičů a snaží se je pochopit svým dětským rozumem a s mírnou drzostí ji vlastní.
Mohu doporučit.

12 23.07.2021

Karin Lednická píše čtivě. Životice napsala zajímavým dokumentárně příběhovým stylem s množstvím dobových fotografii. Snad mi tam jen chyběly fotky Životic jako takových. Historii mám rád a kdyby se takto učil dějepis, bylo by snad méně chyb, které společnost dělá stále dokola. Ale čert ví, lidé jsou lidé. Hamižní, prospěchářští, falešní, mocichtiví, rychle odsuzující, pomstychtiví. A ti slušní, nápomocní, spravedliví atd. chtějí mít klid a žít v tichosti.
Životice, stejně jako Šikmý kostel doporučuji přečíst všem, a těšínskokarvinským povinně.

11 12.02.2023

Drsné podnebí Šumavy a ještě drsnější lidské osudy. Lidé, kteří nezapomínají křivdy a utápí se v melodramatu ublíženosti. Pokřivenost lidských povah a ještě nižší cíle a nakonec vražda, která je spíše pomstou a cestou k další lidské malosti. Pohled do tváře a duší lidí, jejich soužení , zatrpklost, křivost, pomstychtivost, touha i nízké pudy, protože život není svině, to z něj dělají lidé kolem nás.
Čekal jsem plytkost českých autorů, a dostal ránu do břicha. Doporučuji.

11 06.02.2022

Souhlasím s tím, že z historie se musíme poučit a nezapomenout na ni. Paní Lukášková, nám chtěla ukázat, co nás v dějáku nenaučili, leč nenaučila nic ani ona mě. Začátek knihy dobrý, ale pak to ztrácí na zajímavosti a získává spíše styl investigativní novinařiny. Havárie letadel, proč? Ty se dějí stále a tají se i dnes proč padají. Spartakiádní vrah? Co ten má s našimi dějinami, potažmo komunistickou ideologií, společného. Nebudu vše vypisovat, kdo chce, ať si ji přečte. Nedávná minulost, ze které se dalo dost knižně vytěžit, ale z téhle, celkem útlé knížky, bych polovinu vyškrtal. Škoda, opravdu velká škoda nevyužitého potenciálu.

10 20.11.2022

Název knihy Prokletý kraj, je poněkud zavádějící. Čekáte co se bude dít, hledáte to prokletí, ale nedostaví se. Nedostaví se ani temnost doby odsunu němců z Čech po válce, o kterých je v knize zmínka, leč nevyužita. I příměr detektivka je nepřesný.
Kniha o pohraniční vesnici, lidé rázovití, ženy pomlouvačné, zápletka běžná až triviálně. Nakonec dopadne vše tak nějak...tak nějak. Žádné napětí, žádné dech beroucí tajemno, nic. Zřejmě jsem četl jinou knihu než recenzenti níže, nebo mi už nestačí tlachání o minulosti u kafíčka v kuchyni nebo hledání psa v lese a za napětí považovat stojící postavu v noci pod stromem. Asi jsem už až moc náročný čtenář. Kniha se sice nečetla špatně, ale já se u ni nudil. Škoda, název knihy byl nadějný.

10 31.05.2022

Černobílý svět, v originále Help. Čtivá kniha, která vypráví o životě černošských hospodyň v rodinách bílých zaměstnavatelů. Popisuje život černošských žen pod dikcí " bílých " zaměstnankyň v 60. letech 20.století. Bohužel, dle mého soudu, je znát, že knihu psala běloška. Kniha nejde moc do hloubky, a ač se zabývá vážným tématem, tak mě nějak moc nevzala. Autorka sama uznala, že vyrůstala vychovávána černoškou, a že se ji nikdy nezeptala, jaké to je, pracovat pro bílou rodinu, a je to v knize trochu znát. Nejsilnější část je asi nemoc matky hlavní hrdinky, a okrajově popsáno bití jedné z černošek jejím manželem, což je škoda. Hilly, prostě nejde než nesnášet. Ostatní nechám na ostatních čtenářích. V knize je několikrát odkaz na jinou knihu o černoších : "Jako zabít ptáčka", kterou doporučuji a myslím, že je lepší, než tento počin.

10 23.11.2021

Surový pohled na kus americké historie ( ale nejen americké ), kdy bohaté kasty dřeli lidi z kůže pro vyšší zisky (.
.. a raději broskve hnily a hrozny kvasily na keřích, než by platili vyšší mzdu... ) o bídě a bezmoci, když práci nešlo najít a děti umíraly hlady ( ... chudákovi nikdo nepomůže, jedině zase chudák....) i o tom, že svoboda je svobodou jen pro někoho (... svobody máte jenom tolik, kolik si ji můžete koupit...)
Literárně je to těžké čtení, nářečí chudých může někomu dost vadit ve čtení ( já si ho později rovnou překládal, páč mi vadil ) a některé pasáže, obzvláště ke konci knihy jsou až zbytečně zdlouhavé a únavné, ale jako celek a z historického hlediska, je to určitě cenná kniha.

10 26.10.2021

Čtivě napsaná kniha, jak jsme od paní Mornštajnové zvyklí. Přesto jsem trochu zklamán. Anotace příběhu je, jaké by to bylo, kdyby revoluce nedopadla sametově. Čekal jsem nějaké rozvětvení, ale četl jsem jen to, co se dalo očekávat, v čem jsme žili. Nic moc nového. Spíše bych to bral jako náhled do minulosti asi padesátých až osmdesátých let, než jako náhled coby kdyby. Chvilkami mi příběh přišel jako příběh ze seriálu Vyprávěj a chvílemi z Chalupářů. Vlastně se jen opakuje strach, donášení, kontroly a vojáci všude v ulicích. Mladší ročníky by si tu knihu však přečíst měli, aby věděli v jaké době vyrůstali jejich rodiče, a proč je v nich stále zakořeněna nedůvěra, hořkost a šetrnost.
Doporučuji přečíst.

10 19.06.2021

Pokud čekáte od knihy nějaký návod, jak změnit sebe nebo svůj vztah, tak budete zklamáni. Kniha je napsaná stručně, přehledně, ale dle mého, je to jen omáčka. Nezastírám, že tam nejsou zajímavé postřehy, třeba proč jsou nyní ženy jaké jsou, sám jsem si i pár informací zaškrtl, ale něco mi v té knize chybí. Je to spíše takové hodinové povídání v ordinaci o všem a ničem a vy pak odcházíte o 800 korun chudší.
Verdikt: když máš problém s partnerem, tady ho nevyřešíš.

10 10.03.2021

Nejhezčí věci nevidíme očima, ale srdcem.
Srdce má své důvody, o kterých rozum nic neví.
Příběh o lásce bez hranic, osamělosti, srdeční nemoci, síle života a návratu do něj, protože žádný člověk není ostrov sám pro sebe.
Charles Martin vás opět přesvědčí, že umí psát tak, až nás jeho příběhy dojmou.

Především střez a chraň své srdce, vždyť z něho vychází život.

Já lásku poznal jsem, a cítil její slávu.

Jednu hvězdu však ubírám, za občas zbytečně dlouhé pasáže a zbytečné navršování tragédií ke konci knihy. Přesto se mi kniha líbila a časem si ji přečtu znova.

9 03.10.2022

Nádherně a čtivě napsaný příběh. Temný, drsný, plný lidské bolesti, zoufalství, bídy a smrti. Zároveň však s pohledem do budoucna, s jiskrou dobra, možnosti změnit svůj osud, postavit se zlu a bojovat za lepší zítřky.
Někdy i z úplně vysušeného malilinkého semínka se dá vypěstovat nebesky krásná květina, musí se však v to věřit.
Jak píše sám autor, kniha je pro všechny, kteří se neodvrací na druhou stranu.
Rozhodně stojí za přečtení.

9 28.06.2021