Prateri komentáře u knih
Také u mě tato knížka vyvolala smích. Jsem jí za to moc vděčná :-).
Povídky moc nečtu, toto byla výjimka, dobrá výjimka:-). Přesto, že jsou ponuré, líbily se mi.
Čtenářská výzva má něco do sebe. Kniha Deník zoufalého otce jí děkuje za to, že jsem ji nyní přečetla, i když toto "zoufalství otce" vlastním pár let. Po několika listech jsem knihu brala jako povinnou četbu, ale jak stránky přibývaly, měnila jsem názor. Bavila jsem se :-)). Táta na mateřské mě potěšil, za to má čtyři hvězdičky.
Úžasně napsané, ale tak moc deprimující! Hrozná doba. Ale ono snad každé století má své "inkvizice", které pracují pro sebe, někdy ostré, jindy mírnější ve svém konání.
Pane spisovateli, hezky píšete *****, ale co takhle něco veselejšího z našich dějin by tam nebylo? :-).
V tomto případě jsem neměla zrovna šťastnou ruku v knihovně. Asi to bylo i tím, že jsem předchozí díly série nečetla, a tak jsem tápala a nebavilo mě to. Tři hvězdičky jsou za napínavá místa v knize.
Rozvodům nefandím, v dnešní době se lidé rozvádějí kvůli každé blbosti, devatenácté století na tento problém hledělo úplně jinak - že jsi nešťastný, to nevadí, v manželství setrváš kvůli cti a věčnému zatracení. Mám o čem přemýšlet, ale ten konec - no, je to přece jen dávno.
Do nového roku s touto knihou nevstupuji - vzdala jsem to :-(.
Čtivé od začátku až do konce, žádný zbytečný popis nebo nudný příběh. Život tří generací žen jedné rodiny mě silně zasáhl. Jejich osud určoval, měnil, nutil je dělat něco, co nechtějí, úřadující režim. Své udělaly s jejich životy i dvě války. Vybavil se mi život generací žen z mé rodiny - také pěkně těžký. Když se zamyslíte, uvidíte, že každý byl nějak zasažen osudem - a hned by byly na světě další knihy.
Slepá mapa je dobrá kniha*****
Takové sny nemám - nešplhám k jakýmkoliv výšinám, pomstít se nebo někoho zlikvidovat, to už vůbec ne, a firmičky jako "Motýlek", tak, ty mi také nic neříkají. Číst o tom byl zážitek, dobře napsané, i když místy neuvěřitelné, ale od toho někdy taky knihy máme, že právě ty sny jsou v nich možné :-).
Tři sestry, tři charaktery - jejich lásky, starosti, sourozenecké dohadování a na druhé straně nezištná pomoc a spolehlivost celé rodiny nám dává velice čtivý román. Někdy ve mně kniha vzbudila smutek, jindy jsem se přistihla, že se usmívám :-).
Spisovatel Simenon a jeho komisař Maigret je klasika. Žádné násilí, kde krev stříká na všechny strany, ale detektivky, ve kterých zločinci nebyli psychopati. Je to dobré čtení.
Dávám pět hvězdiček za to, že knihu jsem nebyla schopná odložit. Bylo to něco úžasného po všech těch krvavých krimi příbězích (které vlastně taky ráda čtu). Tohle byl náš život, i když musím říct, že nějakou politiku jsem příliš za svého mládí nevnímala. Ale hezké čtení to je.
Tak jsem si řekla - je konec, zlosyna jsme zneškodnili - a ejhle, konec ještě není, čeká další překvapení. Máte-li rádi Deavera, tak s chutí do toho.
Nějak jsem se nemohla začíst, původně jsem myslela, že to vzdám, pak jsem koukla na komentáře a ty dobré mě donutily číst dále, ale stejně to byla muka. Asi je to tím, jakmile se v knize objeví vojenská levárna a tajní agenti, tak dostávám kopřivku. Světýlka mi nevadila.
První román paní Waltersové je podařené dílo. Hezky napsané, čtivé. Život, osud, okolnosti umí s námi "pěkně" zatočit, a někdy si za to můžeme i sami svojí zbytečnou hrdostí. O tom tato kniha je. Moc hezké čtení.
Skvělý nápad, skvělé čtení.
Trochu je mi líto, že lidstvo z jiných časových epoch nenapadlo nic jiného než jít proti sobě. Kurtz mě štval ze všech nejvíc - magor jeden.
Ale i jsem se pobavila, třeba věta: Nakopla sedícího starce vší silou do zadku.- Jak to asi udělala?
Moc hezké. Knihu nešlo odložit, osudy se prolínají - a proč ne? Je tu skupina žen, které se nějak v životě setkaly. Vždyť i my můžeme začít vyprávět svůj příběh - a už je tu někdo další, který nám také vstoupil do života a tomu vstoupil do života někdo jiný - a je tu řetěz lidských osudů.
Bábovky se mi líbily.
Ještě že tam byli ti dva zdravotníci - američtí supermani. Jinak by děj knihy skončil po pár stránkách a bylo by po zábavě :o))).
Když jsem prvně Joan Collins viděla v Dynastii, úplně mě uchvátila. Její kniha Svět podle Joan je plná jejího moudra, znalostí a postřehů. Dává tušit i jaký je její život a jaká je ona sama. Je skvělá a krásná.