PosPol komentáře u knih

***** Citlivé dušičky nechť tuto recenzi vynechají *****

Kdo by nemiloval Keanu Reevese jako Constantina? Tak Filip Aksamit je jeho pražská verze. Jen o dost výřečnější, vulgárnější a taky se musí setsakra ohánět, aby mu kdejaký démon nepenetroval vnitřnosti dvěma pekelnými údy. Protože takový BUNGA BUNGA s démonem, co na tebe kouká jako na růžovou makronku, by nemuselo dopadnout nejlépe!

Šílená a zběsilá honička s démony v ulicích Prahy, plná nemístných vtipů, humoru černějšího než ten nejposlednější sběrač bavlny a zvráceného sexu. Co se asi stane, když nasereš ty nejzběšilejší démony, starší než svět sám, možná i než Helenka Vondráčků?

Pi če a ču ráci lítají vzduchem stejně často, jako utržené končetiny, obzvláště, když si sem tam nějaký ten démon narve prdel semtexem a odpálí se na tom nejnevhodnějším místě! Zároveň působilo až absurdně zakomponování takových obyčejných lidských blbostí jako Sázky a dostihy, Ulice, Michal David, Vyprávěj a další, což bylo podivně a bláznivě uspokojující jako špetka skořice na kopci šlehačky ve vídeňské kávy.

Nečekejte nějakou hlubokomyslnou pointu, celá kniha je de facto jen honičkou, kdy chvíli vítězí lovec démonů a vzápětí vítězí nasraní démoni. Vše je proloženo vtipnými hláškami ("Brácha, do piče, hlavně nedělej Hodora!" nebo "Šlo to snadněji než nasrat Dominika Duku slovem gay!"), které ale nebudou připadat vtipné všem, jak už to ostatně s humorem na hraně bývá.

Svojí mamince bych knihu do rukou nedala, ještě by se mě chtěla zříci, ale vám ji mohu s plesajícím srdíčkem úchyla doporučit. Hodnotím 4/5, přeci jen občas byly ty nekončící bitky únavné a opakující se, kdyby byla kniha o něco kratší, nevadilo by to vůbec ničemu.

Děkuji KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí knihy k recenzi.

5 27.12.2023

"Následující večer navrhl, abychom si to okořenili, převlékli se..."
"Myslím, že tohle opravdu nepotřebuji slyšet."
"Ne, potřebuješ. Musíš to pochopit. Víš, nebylo to vůbec takové, jak jsem čekala. Sexy zdravotní sestra? Jistě. Služebná? Proč ne. Ne. Tvůj otec vyrobil obří švábí obleček a řekl mi, abych si ho oblékla. Říkal, že chce vysmýčit můj špinavý tunel."
"MAMI!!!"
"Dokážeš si to představit?" Zvedla oči a po tváři jí opět stékala řasenka. "Dokážeš. Si. To. Představit?"

Tak jo, dokážete si to představit? Já bohužel jo a švábí obleček z hlavy jen tak nedostanu. Kniha Troll mě tedy pořádně vytrollila. Já čekala srdceryvný příběh o Scottym, který si myslí, že našel na internetu spřízněnou duši, také toužící po náruči smrti, nicméně nebude tušit, kdo sedí za klávesnicí na druhé straně sítě. Jenže tady je všechno vlastně úplně jinak...

Ani ne 80 stran malého formátu a tolik bizáru, že by jeden nevěřil! Plno nenápadných podivností, které je tak snadné přehlédnout. Na začátku mě trollí bytost vytáčela do běla! Přesně takoví zhrzení lidé dokáží pár písmenky zmařit životy ostatních a postrčit je na okraji útesu do rozbouřených vln oceánu...

Bylo to příjemnou změnou po těch hororech GoldenDogu s tíživou tematikou jako V pekle jsme všichni Hébert, Zůstanou jen skvrny, či Pan Nikdo, které je až nepříjemné číst a v srdci po nich zbyde jen díra. Troll je vskutku absurdní bizzaro fiction, u kterého nejednou budete kroutit hlavou. Asi nemám žádných výhrad, takže 5/5, je to taková ta blbůstka, co zlhtnete před spaním. Dobrou noc a trollí sny!

5 21.12.2023

Ahoj, ahoj. Jakou nejpodivnější knihu jste naposledny četli? U mě aktuálně vede Obojek! Už po přečtení Vrčící naděje jsem si říkala, že nakladatelství Canc se toho rozhodně nebojí a Obojek je zkrátka.... šílený, neuvěřitelný, absurdní, výjimečný a rozhodně abstraktní!

Můžou mít něco společného srabácký důstojník ze druhý světový, co nezvládá svoji vlastní jednotku; pomocník číslo 68, který je vyroben v roce 2017 jako spotřební zboží, hračka pro nudící se lidi a levná pracovní síla; a nakonec Emouš - týpek, prošpikovaný piercingy skrz naskrz, co se v roce 3023 snaží dostat do šachty plné smrtících nástrah a ani smrt ho nemůže zastavit?

Ano, i přes zdánlivou nemožnost se postupem času osudy všech tří protknou a můžu říct, že jsem do poslední chvíle netušila a furt jsem jen počítala roky, hledala souvislosti a přemýšlela, kam je ta Rosana všechny vlastně vede?!

Musím říct, že jsem si oblíbila důstojníka, to jak mu nevadilo ukázat strach a dokázal si získat lidi na svoji stranu i bez agrese a násilí. Pomocníka 68 jsem nemohla na začátku vystát, prostě jen robot, co poslouchá na slovo. Ale prošel takovým progresem a kladl takové otázky, že nešlo jej nemít rád! Emouš byl ztracený kluk, co trpěl samotou, byť obklopen lidmi.

Kniha se zdánlivě tváří jako brak, nic nemůže být vzdálenější realitě! Obsahuje tolik zajímavých myšlenek, odkazů na lidskou sobeckost, lačnost po moci a krutosti, až jsem si vzpomněla na Orwella. Tohle je totiž prapodivnost, doplněná o ještě roztodivnější ilustrace samotné autorky, kterou si musíte přečíst!

Hodnotím 4/5 a to proto, že dvě třetiny knihy mě vystřelily z gatí, ale u té poslední jsem občas měla pocit, že mi něco uniklo a té filozofie bylo tolik, že by to i volka uvláčelo svojí lehounkou překombinovaností. Celkově jde ale o dílo hodné pozornosti, plné osudového předurčení, kanibalismu, nechutných scén, občasného znásilnění, nesmí chybět pořádné nakládačky, až krev stříká všude kolem! Zkrátka jak to my úchyláci milujeme! Děkuji Canc nakladatelství za poskytnutí knihy.

5 31.10.2023

"Do těla se mu zakouslo tisíce rozdivočelých mravenců, rozlévali se jako voda z právě rozbité mísy. Nejprve se to zdálo i příjemné, ale když se ohnivé zuby dostaly hlouběji a pokryly prakticky celé jeho tělo, bolest zařvala naplno a sevřela ho ve smrtícím objetí."

Co mají společného kazatel Řehoř z 15. století a mladík Gaben ze současnosti? Zpočátku nic, avšak posléze bude čtenář svědkem propojení osudů těchto dvou mužů, byť to zní neuvěřitelně a oba od sebe dělí stovky let. Jenže zlo, to nikam nepospíchá. Jako takové je nekonečné a má čas.

Musím říct, že jsem byla uchvácena! A to jak příběhem, tak slovní zásobou, ale především gradací násilí a plíživou změnou v lidech, kdy se stíraly činy samotného zla s činy lidí. A vy si můžete klást otázku - je to opravdu ještě jednání té nenávistné, temné a brutální entity? Nebo je snad odkryto lidské nitro a jde o jeho nejniternější tužby ublížit?

Nevadily mi dvě časové linie, neztrácela jsem se. Zároveň postavy jsou bravurně vymodelovány, včetně těch vedlejších. Autor také dokázal navodit ponurou atmosféru, kdy se do vás zatne drápek strachu a začne se rozlévat do celého těla, až se najednou bojíte zhasnout lampičku u postele...

"Uprostřed mozku se mu rozsvítilo jasné prudké světlo a krůček po krůčku spalovalo další nervová zákoutí. Bolo mu úplně jedno, zda dřív zešílí nebo praskne. Chtěl jen brzký konec. Pohltilo ho to úplně celého. Psychická a fyzická existence se oddělily. Jejich vzájemná závislost padla. Tělo přestalo vysílat podněty, pouze řvalo bolestí a tlakem. Mysl se krčila v temném rohu o kus dál a hystericky vřeštěla, zbavena jakékoliv možnosti zákroku."

Dle ukázek si všimněte, že Honza Vojtíšek je opravdu mistr slova a i kdyby příběh stál za hovno (což se naštěstí nestalo), bude vás bavit jen převalovat ta slova a mnohdy i archaismy na jazyku... Hodnotím 4/5 (přeci jen některé pasáže byly poměrně rozsáhlé a příliš vysvětlující) a děkuji nakladatelství Goldendog za poskytnutí knihy.

5 23.10.2023

"V hrudi se mi dělo něco podivného. Jako by se mi tam něco třepotalo. Nenáviděla jsem ten pocit, protože jsem věděla, co to znamená. Že moje tělo začínalo mít Milese rádo. Doufala jsem, že to mozek nebude chtít dohnat..."

Když se Tate nastěhuje k bratrovi, její seznámení s jeho kamarádem Milesem proběhne vskutku netradičně. Rozhodně k sobě nepocítí horoucí lásku hned na první pohled. Jenže tajemný Miles nedá Tate spát, fyzicky je to k sobě až bolestně táhne. Jenže on nechce vztah a navíc má dvě podmínky - NEPTEJ SE NA MINULOST A NEPOČÍTEJ S BUDOUCNOSTÍ. Tate sice souhlasí, ale může taková dohoda fungovat dlouhodobě?

Moje třetí kniha od CoHo a opět neskutečně atraktivně napsaná, přečetla jsem ji během večera. Autorka poutavě propojila minulost a přítomnost a ačkoliv čtenář tuší, že se za chováním Milese skrývá více, až na konci mu důvod jeho odtažitosti zlomí srdce.

ALE! Hodnotit budu 3,5/5, protože mi pár věcí vadilo. Zaprvé chování Tate, která je tu vykreslená jako blbka, co přiběhne jako pejskek pokaždé, co chlap pískne. Ano, Miles se tak chová z nějakého důvodu, ale ten ona nezná a tak mi nesedí její ponižování se a ztráta sebeúcty. Zároveň autorka vyloženě cílí na sny žen a třetina knihy jsou dokola se opakující erotické scény, přičemž nechybí několikanásobné společné orgasmy a trochu to degraduje hlavní myšlenku knihy...

I přes výše uvedené výtky se mi ale kniha líbila a určitě mohu doporučit ke čtení, CoHo psát umí a líbí se mi propojení romantické linky s nějakým závažným problémem, jako to má ve všech knihách.

"Ale od toho dnem kdy jsem tě potkal, si říkám, jak by někdo mohl být tak krásný, kdyby neexistoval Bůh. Jak by ve mně někdo mohl probouzet tolik štěstí, kdyby neexistoval Bůh. A uvědomil jsem si... zrovna teď... že Bůh nám dává to příšerný proto, abychom v životě nebrali to krásný za zaručený."

5 09.09.2023

(SPOILER) ,,'Pozdrav se s matkou představenou', řekla Marciana a vyhrnula si hábit do pasu. Než stačil promluvit, přehodila nohu přes jeho trup, jako se nasedá na jízdní kolo, donutila ho znovu si lehnout, zadkem mu zatížila prsa a stehny sevřela krk. Byl to její způsb. Posunula se dopředu a zarostlým rozkrokem mu ucpala pusu. Zasmál se do dutiny, do její známé vůně a vlhkosti a začal ji obodávat jazykem.,,

Absolutně nemám ponětí, co jsem to včera četla. Zločinec S., který za sebou zanechává jen zkázu, se dostane do kláštera, kde ho přivítají velice zajímavé jeptišky. Začíná se těžko uvěřitelný bizár, kdy absurdno střídá nesmyslné chování postav.

Ve výsledku mě ale kniha chytla, fascinovala a vlastně ani netuším, co si myslet a zda tento formát byl autorův záměr, či nějaký omyl? Tipuji to na záměr, protože děj je svižný, jazyk květnatý, až knižní a pak bum! Do toho primitivní, hnus nahánějící erotické scény, které by však vzrušily leda prvotřídního úchyla.

Těžko se mi hodnotí hvězdičkami, protože na jednu stranu mě dílko zaujalo a rozhodně mi (asi bohužel) zůstane v hlavě ještě nějaký čas, ale na druhou stranu je chování postav tak pitomé a nelogické...

Bůh je mrtev, ať žije bůh... Knížečku lze pojmout jako erotický horor, či výsměch víře, nebo prostě jako obyčejný brak. Je na čtenáři, jak se rozhodne. Za mě 2/5 a jsem ráda, že jsem na knihu narazila díky recenzi.

5 10.08.2023

,,Byla to chyba. Očekávat, plánovat, snít. Stavěla jsem ho na piedestal. Pečlivě utvářela růžovou bublinu přání, jaký by měl být a jak bychom byli šťastný, spokojený a odskákali ruku v ruce do zapadajícího slunce.,,

Ahoj, já jsem Adriana, je mi 22 a jsem stalkerka. Ne, vlastně ne, jen jsem platonicky zamilovaná. Ne, to taky ne! Prostě znám se už 8 let s mega, giga úžo hercem Matyášem z brněnského Divadla a on mě taky miluje. Jen to ještě neví. Po každém setkání s ním se mi mozek smrskne na velikost mušího hovínka.

Dle mého by si Adriana měla dojít k lékaři, neustále jí polévá horko, zalévá hřejivý pocit, do žil se vlévá cosi hebkého a nemusím asi upozorňovat na fakt, že je vlhká tak často, že by to vystačilo na promazání orloje alespoň na pár dekád dopředu Dobře, to poslední tam není, ale z toho textu to tak čpí, že jsem se musela zmínit
Matyáš? To je zkrátka supermrdáč, který svým pohledem a melodickým hlasem rozechvěje tektonické desky a vychýlí Zemi ze své dráhy aspoň o metr. Adriana na něj neustále někde čeká jak věrnej čokl před řeznictvím, aby jí letmo pozdravil a zase kamsi běžel.

Autorka se snaží o sarkasmus a humor, jenže to nikdy nemůže fungovat, když na stejných řádcích leží prostoduchost, naivita, sebeklam a sugesce neexistujícího. Reálně jsem se zasmála u 4 scén. To je sakra málo! Celé dílo je patetické, absurdnost střídá bizarnost a vztah mezi těmi dvěma je neuvěřitelně toxický.

Jak to na mě celé působí? Adri je nezdravě zamilovaná do Matyáše a on, jakožto správný muž, je k této informaci zcela slepý (nebo ji záměrně ignoruje?). Takže ona na něj vejrá štěněčíma očima, vyšiluje z každého jeho pohledu, brní jí celé tělo z letmého dotyku a on? On ji vidí jako kamarádku. Nic víc. A tak se rozjíždí kolotoč, v němž křeček běhá do úmoru dokola a dokola....

Dávám 1/5 a to jen proto, že je příběh (paradoxně) čtivý a obálka úchvatná. Jinak je to za mě kniha, která neměla vyjít a moc mě mrzí, že takový brak sebral místo knize, která by si to bývala zasloužila. Postavy zcela ploché, náhodně dosazené, některé části spíše než jako autobiografie zní jako nesplněné sny....

5 07.07.2023

,,Noc uprostřed vody a šlehání blesků. Zvuk zuřící bouře. Vypij to. Plameny vysokých svící. Oneiros. Něco řekla. Nevěsto temnoty. Požehnaná...,,

Matylda je vcelku obyčejná, byť výjimečně nádherná, mladá žena. Liší se jen takovou drobností a tou je čtení myšlenek ostatním lidem. Jejím úkolem ve firmě je fotit produkty a modelky do katalogu. To se však změní v den, kdy ji zaměstnavatel Tobias vezme k lesu, kde najdou mrtvé děvčátko a přikáže Matyldě, aby jej nafotila. Od té chvíle se rozjíždí bizarní kolotoč událostí, kdy mrtvá těla přibývají, policie je nečinná a záměrně slepá a Matyldu začne někdo stalkovat a vyptávat se na ni.

,,Za soumraku se zatáhlo. Obloha se fialově napudrovala jako před karnevalem. Teplý vítr, co dovnitř vanul oteřevřenými okny celý den, utichl. Nechci, aby se setmělo. Za dveřmi stojí smrt a klepe na sklo čistě vybělenými klouby. Nechci žádné další svítání, žádný další den, žádný další večer. Protože ten už bude poslední.,,

Jestli jsem do téhle knihy byla paranoidní, tak po ní už se hodlám uzavřít někde v bunkru 10 metrů pod zemí. Nemůžete věřit ničemu a nikomu. Dokonce ani sami sobě. Tisíce let stará organizace, pokrývající zemi jako pavoučí síť nenápadná, ale příliš silná na přetnutí. Podjaté a zkorumpovaé soudy, policie, lékaři. A k tomu Kainův gen.

,,Drápek iraciálního děsu mě zašimral mezi lopatkami. Tenkrát jsem měla možnost couvnout. Neudělala jsem to.,,

Lidi znáte mě, jak jsem ukecaná, že? Jenže tahle kniha mi na chvíli zavřela zobák! Pořád jsem si pro sebe psala poznámky, cože tam nesedí. Co tam je za nesmysl! Proč je Matylda tak naivní! Jenže! Autorka má vše do detailu zmáknuté, no nestačila jsem zírat. Na konci do sebe vše zapadne takřka nadpozemsky lehce, nenásilně a s přesnou logikou. Přidejte si k tomu božské ilustrace v čele s uměleckou obálkou a získáte tenhle skvost nadupaný mystikou, tajemnem, sektářským fanatismem, propracovanými postavami se zajímavými osudy, příběhu v příběhu a geniální zápletku.

Vytkla bych jedinou věc občasné nepochopitelné uvažování Matyldy. Zabijou jí někoho blízkého a ona neudělá nic, jen zkouší volat. Přijde domů a cítí přes dveře násilníkovi myšlenky, ale stejně vejde dovnitř? Ale jsou to jen lehké stíny na impozantním díle, takže hodnotím 4,5/5 a děkuji nakladatelství Goldendog za poskytnutí knihy.

5 29.06.2023

,,Na jediný krátký prchavý okamžik se zdálo, že bude všechno v pořádku. Stačilo mrknout a propásli byste to. Zadržet dech a vítr by to odvál. Mír jsme měli téměř na dosah, ale pak se doslova zablesklo a bylo to... prostě pryč.,,

Den, kdy antropomorfní plyšový robotí tygr chůva Dráp najde svoji krabici je dnem, kdy končí svět jak jej zná. Roboti jsou do té doby nedílnou součástí společnosti, zastávají všechny podřadné práce. AI připraví o práci půl miliardy lidí, kteří sice dostávají minimální peníze, jenže co se stane s frustrovanými lidmi, kteří nemají žádný smysl života a žádné peníze nazbyt?

A tak se jednoho dne díky fanatismu a zuřivosti lidstva rozpoutá peklo na zemi, na jehož počátku stojí pouhá touha robotů být volní a svobodní. Dráp je nucen postarat se o malého Ezru dítě, pro nějž byl zakoupen a jemuž měl sloužit. Dítě, kterému zmasakruje rodiče věrná robo-uklízečka poté, co se všem robotům vypne příkaz nezabíjet lidi.

,,Moji američtí spoluobčané! Moji bratři a sestry! Moji sourozenci z Boží vůle! Dnešní noc je první nocí velké války o naši práci, o naši spásu, o naše duše. Dnes večer jsme zasadili mocný úder tyranii všudypřítomné automatizace a těm hanebnostem, které se vydávají za myslící věci. Bratři a sestry, což se smí sekera holedbat nad toho, kdo jí seká?,,

Jde o velmi znepokojivé, surové a tíživé vyprávění z pohledu robota. Jsme svědky nejen jeho sebeuvědomění, ale i existenční krize, řešení morálních dilemat. Co se stane s roboty, kteří se nebudou muset řídit Azimovými zákony? A zatímco Dráp bojuje o holý život Ezry, ten je nucen v osmi letech předčasně dospět a utkat se s krutým, nemilosrdným soukolím války mezi lidmi a umělou inteligencí, která se snaží vyhladit celé lidstvo. Tohle jsem si tak moc užila! Sledovat, jak otroci zabíjejí své pány a mstí se jim za nucenou celoživotní službu bylo děsivé. Konec mě totálně rozložil na atomy. Určitě doporučuji ke čtení, pokud milujete souboj lidstva s AI. (například Já robot nikdy neomrzí...) Hodnotím samosebou 5/5.

,,Byl jsem zkonstruován, ale vy jste byli také. Já v továrně, vy v děloze. Ani jeden z nás se o to neprosil, a přesto se to stalo. Sebeuvědomění je dar. Dar, který nemá žádná myslící věc právo odpírat druhé.,,

5 26.06.2023

,,Tma se přibližovala, a přitom se nehnula z místa. Prolínala se temnotou a hrála si na klid. Racionálno se snažilo zvítězit a únava si brala svou daň.,,

Daniel Hejtman je spisovatel, žijící naplněný život. Jeho práce ho baví, má úžasnou manželku a milovanou dcerku Markétku. O tohle všechno přijde v den, kdy Markétce vystřelí jeden nešťastníček mozek z hlavy. Žena ho opustí a jemu zbydou jen fotografie. Se záhadným stínem. Dokáže se díky tajemnému neznámému spojit s dcerou?

Po knize Líp už bylo od Jiří Sivok jsem nečekala, že me něco takto překvapí. Syrový, temný horor se skvěle psychologicky rozpracovanými postavami. V knize sledujeme příběh několika osob, každou v jiném čase, ale nepůsobí to nijak rušivě, ani zmateně. Naopak, jednotlivé osudy se prolnou až k závěru, kdy je hlavní hrdina postaven před otázku, zda nechat mrtvé mrtvým, či zaplatit jakoukoli cenu za ždibec naděje.

Nemohu hodnotit jinak než 5/5, tady nechybí vůbec nic. Délka zcela dostačující, originální zápletka, poutavý příběh a zajímavé rozuzlení.

,,Donutil se vstát z křesla. Přešel celou místnost a zamířil ke dveřím. Ve futrech se ještě otočil. Doufal, že mrtvé dítě zmizí. Nezmizelo. Sledovalo ho a u nosu se mu začala nafukovat bublina rudé barvy. Praskla a ohodila černou plochu reproduktoru kombinací soplů a krve.,,

Za poskytnutí knihy moc děkuji Nakladatelství Golden Dog.

5 12.06.2023

Rosie je obyčejná holka, které se splnil sen - vlastní malé studio, kde dělá rozhovory s kapelami a zpěváky. Když se jí konečně podaří domluvit na setkání s kapelou Scarlet Luck, je nadšením bez sebe. Do té doby, než se hned na začátku vše zvrtne a pokazí.... Rosie ja najednou vystavena nenávisti fanoušků kapely, setkává se s kyberšikanou, útoky na veřejnosti či přáním smrti.

Kapela se pokusí situaci uklidnit a Rosie pozve na svůj koncert, kde se opět setká s Adamem. Ale ani tentokrát vše nejde dle plánu.

Vždy jsem říkala, že nesnáším romaňtárny. Ale některým bych i udělala ve svém srdci místo. Kniha s Rosie a Adamem k nim patří. Rozhodně to není kniha, nad kterou budete vzdychat ještě za pět let a na níž vám spočinou poslední myšlenky před smrtí, avšak! Jako odpočinková a nenáročná četba je to skvělé, postavy Adama a Rosie propracované, přesto však obyčejné a všední se zcela běžnými problémy. Oba zlomení a zklamaní, najdou si k sobě cestu? Rosie i Adama si od začátku zamilujete, to vám slibuji!

Nebyla to typická romaňtárna, navíc má otevřený konec (božeeee). Ale líbilo se mi prostředí "amerického snu", kdy se stačí znelíbit pitomostí a místo oblíbenosti a nabídek kamarádství vás čeká div ne lynčující dav a otevřená nenavist... Autorka nejen, že šikovně do příběhu zahrnula témakyberšikany, ale rovněž i problémy s alkoholem a postřehy, že ani všechny peníze světa z vás neudělají šťastnějšího člověka.... Zároveň mě kniha pohltila od prvních stránek a odložila jsem všechny povinnosti, abych mohla dočíst. Což se nyní vzhledem k otevřenímu konci zdá neuvážené. Určitě si pak přečtu druhý díl, protože evidentně autorka ví, jak psát a zaujmout.

5 19.04.2023

Znáte žánr bizzaro fiction? Před touto knihou Polské noční můry jsem neměla ani ponětí.

18 povídek od 18 různých autorů. Každá o špetičku odpornější, každá svým způsobem výjimečná. Do Polských nočních můr jsem šla s lehkými předsudky vůči polským autorům. Zcela bezdůvodně a ano, velmi se stydím. Obzvláště po dočtení, kdy některé z povídek bych si klidně dokázala přečíst i v knižní, prodloužené, podobě.

Kniha má nádherný a originální přebal, což se nedá říci příbězích v ní (rozuměj obsahově, ne kvalitou). Jak už je u Goldendogu zvykem, tak netečou proudem jen slzy, ale i spousta krve (včetně té menstruační...), hnisu a dalších tělesných výměšků. Takže ne, není to pro slabé žaludky a po jídle se to možná bude číst o fousek hůře.

Zcela upřímně - některé povídky se mi nelíbily, pár mě jich dokonce nudilo. Ale naštěstí to byla menšina, tudíž to celkový dojem z knihy nijak nemění. U některých povídek jsem se dočkala takřka poetického pojetí a prostě ten překlad od Honzy Vojtíška tomu dodává šmrnc a sedne jak prdel na hrnec! (Říkám pořád, že překlad dělá knihu...)

Najdete zde povídky ze hřbitovního prostředí, netradiční varianty klasik jako Baba Jaga či Ďáblova bible. Najdete zde zcela bizarní povídku Levička, ze které se mi tedy řádně navalilo. (A to už je co říct, hej?) Objevuje se zde tématika drog, znásilnění, týrání, vraždy, nadpřirozena, to vše mixnuté bizárem, který mozek zkrátka není schopen pojmout. Jako bonus po každé povídce jednostránkové povídání o autorovi daného příběhu. Ale přiznávám bez mučení, to mě nezajímalo a přeskakovala jsem.

Knize dávám 4/5 a doporučuji všem, kteří si libují v příbězích plných strachu, zoufalství a beznaděje, kdy všude kolem je všeobjímající temnota a nikdy nekončí zlo...

5 01.04.2023

"Vzápětí se však popel pohne, černé flíčky zamžikají a já si uvědomím, že se dívám přímo na ni - vzpíná se na zadních, ukazuje ohavné růžové pařáty a dlouhé ostré zuby. Z plna hrdla zavřeštím a můj výkřik prořízne klid noci".

Hlavní hrdinka Mallory je již osmnáct měsíců čistá. Je to za ní, už není ta bejvalá feťačka a chronická lhářka. Získá práci snů v bohaté rodině, jejím jediným úkolem je starat se o malého Teddyho. Kreslí to, co malé děti - medvídky, domečky, zajíčky, kytičky... Ale jeho obrázky jsou čím dál zlověstnější a zdá se, že malý kluk nemůže být schopen takové věci malovat.

Vypadá to, že se z Teddyho stává médium ženy, která pomocí malého kloučka chce objasnit dávnou nevyřešenou vraždu. A Mallory se tak musí vyrovnat nejen se svojí minulostí, ale i s neuvěřitelností příběhu, eskalací kreseb a pokusit se vše vyjasnit dříve, než bude příliš pozdě....

Prvních 100 stran plyne v poklidu, jen občas vás autor dloubne do žeber buď zcela geniálním obrázkem, nebo nerozvinutou myšlenkou. Mimochodem obrázků je v knize spousta a stupňují se zároveň s dějem a nejen díky tomu je to jedna z nejlepších knih za poslední dobu, co jsem četla. Duchařinu příliš nečtu, tak se mě hlavně neptejte, zda je to podobné s Darcy Coates, protože to nedokážu srovnat.

Oceňuji téma drog v knize, které ukazuje, jak i člověk x měsíců čistý musí neustále bojovat nejen s předsudky a obviněním druhých, ale především se zpochybňováním vlastní příčetnosti.... Kromě prvků hororu je to zároveň i thriller se špetkou detektivky, posledních 100 stran jsem vdechla s rozbušeným srdcem. Konec? Tak ten je snad trojí a když už si myslíte, že je to konec příběhu, tak omyl!

Knize dávám 5/5⭐️, protože kniha má úžasný spád, rozhodně se nevleče, autor měl neotřelý a originální nápad, konec jsem nečekala ani v nejdivočejším snu. Věřím, že teď už klikáte na Přidat do košíku a budete unešeni jako já :)

5 01.03.2023

Po dočtení této knížky jsem měla chuť prodat byt, koupit jachtu a vyrazit na moře. Pak mi došlo, že mám chlapa, co je hróóózně přízemní. Pak jsem rozklikla ceny pronájmu jachet. Pak jsem se zase vrátila zpět na zem .
️Přísámbohu, že jsem při čtení cítila vítr ve vlasech, na rtech sůl a při zavření očí viděla ty tyrkysové mělčiny a tmavomodré hlubiny kolem Karibiku! A ta chuť na piňa coladu . Anna s Benem koupí jachtu a plánují proplout ostrovy Karibiku. Jenže Ben se rozhodne opustit nejen Annu, ale i celý svět a spáchá sebevraždu. Po více než 10 měsících od chvíle, kdy se Anně zhroutil svět, jí pípne upomínka, že dnes je ten den, kdy spolu měli vyplout.
️Anna se sebere a sama vypluje. Po pár vcelku nebezpečných příhodách zjistí, že plout sama není tak úplně bezpečné a rozhodne si najmout zkušenějšího lodivoda.... To by nebyl osud, aby jí jednoho nepřivál do cesty. A tak se dva zmrzačení lidé, byť každý jiným způsobem, plaví na jedné malé jachtě z ostrova na ostrov. Zapomene Anna na Bena? A pustí si Keana blíže k tělu? To už si musíte přečíst sami.
️Knihu jsem si opravdu užívala, ano, je lehce prvoplánová, ale to příběhu na kvalitě neubírá. Popisy ostrovů, delfíni, želvy, velryby, pohostinnost a vstřícnost latinsko-amerických lidí, občasná bouře, skrze kterou však vždy vysvitne slunce a kapka romantiky, víc snad ani nepotřebuješ, milý čtenáři .
️Užívala jsem si vyhledávání ostrovů, autorka si dala práci a vše je zcela autentické. Líbí se mi dotknutí tématu deprese a dopadu na všechny, kterých se sebevražda týká. Anna je skromná, ale neuvěřitelně silná a odvážná, já bych na moře sama určitě nevyplula. A také měla štestí na hodné lidi, přijde mi odvážné, až neopatrné, jako samotné ženě vlézt na každou loď, kam mě pozvou .

5 13.02.2023

Fůů, tak to byl zase emocionální nářez. Kniha se ke mně dostala díky štafetě a jsem za to ráda, ačkoliv mi opět udělala další dírku do hlavy :) .
Kniha začíná vzpomínkou Angely, která se jako třináctiletá účastní tábora, najedno BLIK! a Angela se objeví jako šestnáctiletá se šrámy především na těle. Na duši ani tolik ne, neb má v hlavě... prázdno.... A tak se začíná príběh jedné dívky s DID (disociační poruchou) a postupně se nám rozkrývá příběh. Dosti temný, řekla bych. Někdy je ale lepší zůstat tápat v oné temnotě, než se vracet k hrůzám...
Z některých částí příběhu se mi zvedal žaludek a to nemám děti. Nejhorší je asi představa hrůzností a šíleností, které se dějou dětem/lidem po celém světě v této chvíli. Tato kniha vám to nemilosrdně připomene. Autorka vás od začátku napíná, sotva odkryje závoj jedné záhady, objeví se další tři nezodpovězené otázky. No a s postupným odkrýváním se vám čím dál více dělá mdlo a objeví se zcela protichůdné pocity - knihu okamžitě dočíst a zároveň to nečíst a odhodit ji někam daleko....
Výtky bych měla k občas chaotickému ději, některé věci mi úplně nedávají smysl. Kniha je spíše jednodušší a její zacílení je složité - pro YA mi přijde příliš zvrácená a zároveň pro dospělé nemusí být tak záživné číst některé pocity a myšlenky puberťačky.... Každopádně za mě palec hore a 4/5.

5 26.01.2023

Při čtení této knihy cítíte na jazyku chuť tymiánu a mořského vánku. Příběh se totiž odehrává v Itálii v Palermu. Rodina Emilie má rodinnou restauraci, takže při čtení o prskajícím česneku na másle, lahodných těstovinách na pancette a skvostném víně se vám bude i zdát. Emilia je neobyčejně obyčejná čarodějka. To se změní ve chvíli, kdy najde zohavené tělo svého milovaného dvojčete Vittorie. Přísáhá na svojí krev, že pachatele dopadne a potrestá....
Sledujeme tak přeměnu milé dívky na pomstychtivou čarodějnici, která jak se zdá, nezná hranice a pro svoji odplatu udělá cokoliv. Třeba i povolá pekelného prince z hlubin podsvětí. Nádherné, ale zabijácké a krvechtivé stvoření. Může se démon změnit? Nebo sleduje jen svoje zájmy a pro svůj cíl půjde klidně přes mrtvoly? Co před Emilií tajila celá rodina? Proč se o ni začne zajímat podsvětí? Autorka si pohrávala s mým srdcem i nervama, namísto zodpovězených otázek s každou další přečtenou stránkou jich jen a jen přibývalo.... Já se jdu vrhnout na druhý díl a vám knihu vřele doporučuji

5 06.01.2023

Vážení, tak tohle byla jízda! Jsem lehce (opravdu) paranoidní člověk, ostatně při práci s penězi se to od vás tak trochu očekává. Víte jak, čím je klient milejší, tím větší je moje podezření jakou kulišárnu šíje . Takže kniha o tom, jak vás někdo stalkuje, strká vám mrtvé krysy do schránky, budí vás v noci šílenými telefonáty a spřádá plán na zničení života, se zdála býti přímo pro mně. No co vám budu povídat! To byla taková jízda, že jsem ke konci knihy nevěděla jestli je noc nebo den, čí jsem a jestli nahodou nejsem sjetá. Krátká kniha s luxusně vyeskalovaným příběhem. S opravdu, ale opravdu nečekaným zvratem. A koncem, kvůli kterému zapomenete i na to, že už vám skončila pracovní doba. Takže za mně 5.5/5

5 10.04.2022

"Lego tyrannosaurus vytrhne z matčina sevření malého chlapce a překousne ho ve dví. Nikoliv včak lego zuby, nýbrž opravdovými ostrými tyrannosauřími tesáky, které mu vyrostly z kostiček. Matka se v šoku rozječí, když jí u nohou přistane dolní polovina jejího syna. Záhy však umlkne, poněvadž tyrannosaurus na ni dupne a vmáčkne jí lebku do asfaltu."

Jonathan je dvacetičtyřletý lúzr a panic, co má jen jednoho kámoše - věčně zhulenou bečku sádla. Rodina je z něj nešťastná, protože bydlí v domě z lega, nemá práci a vypadá jak strašák do pole. Co se ale nestane. Jednoho dne mu na dveře zaklepe sukuba co má před porodem a tvrdí, že to dítě je Jonathanovo. Jenže jak by to mohla být pravda, když je panic?

Akorát, že vůbec. Důkazy mu milá Veška předloží vzápětí - prozradí mu, že mu péro zčernalo před devíti měsíci po jejich sexu, kdy místo ejakulace duše došlo k výstřiku semen a zkrátka se to všechno tak trochu posralo. Jenže Jonathan není na na takový závazek absolutně připraven. Jeho názor se ovšem rychle změní po lehce děsivé návštěvě Veščiných sourozenců. Najednou je zmítán touhou žít v klidu ve svém lego domečku a možnost stát se manželem a otcem je pro něj peklo na zemi. A teď navíc i doslovně.

Je možné, že by se z lego paka stal debilní démonomil? A může se něco ještě zkurvit, když se do toho zapojí fanatičtí křesťani ochotní ve jménu boha zabít všechno, co se jen lehce vymyká normálu? Připravte se na vytrhané páteře, vyhřezlá střeva, potoky krve, různé údy létající vzduchem. To vše podané Mellickem jako ta nejromantičtější věc na světě. Ostatně tuto knihu pojal jako romantickou komedii. Inu proč ne, pane Mellicku, asi bychom neměli být nijak extra překvapeni.

Ať už to autor zamýšlel, či nikoli, i v takové ptákovině lze najít přesah. Ostatně věta "Označovat všechny démony za ztělesnění zla je stejné jako označovat všechny muslimy za teroristy. Je to rasismus" je toho důkazem. Ačkoliv se čtení Mellickových knih může zdát jako provádění sebelobotomie, s chutí se pustím do jeho dalších příběhů. Nevadí mi, že jde o béčkový bizárek, je to zase něco nového a já musím obdivovat autorovu fantazii, která opravdu nemá hranice. A zábrany. A vkus. Hodnotím 3*/5 a děkuji nakladatelství Carcosa za poskytnutí knihy.

4 22.05.2024

Tentokrát se ocitáme ve Woodhillu, do kterého byla Lexi proti své vůli převelena. Jako temnonoška, vidící mrtvé i za oponou, má totiž vůči společnosti jisté povinnosti. Po plicní chřipce se naše civilizace zhroutila a vytvořila se nová společnost. Jednotlivé regiony spravují správci a jedním z nich je i Broderick Woodhill, který je všechno možné, jen ne přátelský a milý.

Autorka vytvořila originální postapo svět, který kromě plicní chřipky ohrožují i mrtví, kteří vystupují zpoza opony záhrobí a občas vraždí lidi. Proč jsou vražděny mladé dívky ve Woodhillu, na to by Lexi ráda přišla. To by ji ale nesměl rozptylovat Broderick, kterého má v patách častěji, než by jí bylo milé.

Příjemná oddechovka, kterou bych přirovnala ke knize Legendy a lattéčka. Pokud se chcete zasmát skvělým vtípkům, červenat se u nemála erotických scének, zamyslet se nad pomíjivostí života a prožít napínavé dobrodružství v lednicko-valtickém areálu po rozpadu civilizace, je tato kniha přímo pro vás! Postupné odkrývání Lexiiny smutné minulosti, pár úžasných filozofických myšlenek, přátelství, láska, zrada i naprosto brilantní konec, to vše vás čeká.

A teď přijde ale. Takové malilinkaté, bezvýznamné. Vadilo mi nadužívání některých slov, jako když se nebezpečně tyčil, stál nebezpečně blízko, oči mu potemněly apod. Erotické scény působily lehce kýčovitě (to je dost subjektivní, uznávám). A ano, je to feel good fantasy, ale po čase mě přestala bavit zacyklenost příběhu, kdy duchové furt chodili v kolečku a já otáčela další stránky s přáním, ať už se něco stane. Také spousta skvělých postav jako James či Aaron bylo upozaděno na úkor leckdy až moc obšírného popisu myšlenek a pocitů. A největší problém mám s řadou nevysvětlených věcí, což autorka zamýšlela, ale to nic nemění na faktu, že mě sere, že nemám na vše odpovědi.

Každopádně mohu Woodhill doporučit ke čtení, hodnotím 3,5/5*.

4 14.05.2024

“Když se život zvrtl, změnil v násilí a stal se nešťastným, většina lidí se stávala buď svědky, nebo oběťmi, a jen málo z nich hrdiiny. Každý na světě, když na to přijde, je sám...

Tak tohle bylo kurva dokonalý! Jto tak moc, moc, moc znepokojivý, zvrácený a... vlastně šíleně reálný. Týpek si natáčí umírajícího chlapa a video se stane virálním. Co by se tak asi mohlo posrat? že by třeba karmička? Ani ne 100 malých stránek, co mě fakt bavily od první chvíle až do konce. Jde o opravdu dobrou a mrazivou duchařinu, byť rozsah může jednoho zmást. Nejmrazivější je ale fakt, že něco takového se děje. Každý jeden den se najdou idioti, co místo pomoci čumí a natáčí. Za mě je tohle dokonalá jednohubka!

4 24.04.2024