Obojek
Rosana Zvelebilová
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/517403/bmid_obojek-pNq-517403.jpg
4
24
10
Uměle vyrobený člověk - pomocník číslo 68 - v roce 2017 bez odporu vykonává příkazy a přijímá svou roli spotřebního zboží. Ruský důstojník Eša, velitel baterie č. 6, se musí ve II. světové válce popasovat s těmi nejhoršími možnými svěřenci. A mladý Emouš? Ten se v roce 3023 snaží opuštěnou důlní šachtou plnou smrtících nástrah dostat do tajuplného cíle. Je vůbec možné, aby tyto tři muže něco spojovalo?... celý text
Přidat komentář
Moje druhá kniha od této autorky a líbila se mi snad ještě víc než první...
Jsou zde tři zdánlivě nesouvisející dějové linky a je na vás, jak moc budete pozorní a kdy se vám to začne spojovat. Moje očekávání, že to bude další úlet bylo naplněno, ale úplně mě rozsekalo, jak umně byla knížka propojená s předchozími Bednami.
Autorka má minimálně jednu skvělou schopnost. Její práce s charakterem postav je prostě boží. Donutí vás zamilovat si naprosté loosery, vyvrhele a všechny divnolidi, které si na vás vymyslí, a ještě dlouho po dočtení knížky, máte nad čím přemýšlet...
Hodně vzdáleně, ale přeci, mi tahle knížka připomněla můj milovaný Atlas mraků
Určitě doporučuji všem co rádi sáhnou po originálním čtení a neodradí je nějaké to mučení, sex, nebo trupíci bez končetin a trocha krve....
A nemůžu nezmínit opět precizní grafickou stránku knihy, která prostě nemá obdoby
Ahoj, ahoj. Jakou nejpodivnější knihu jste naposledny četli? U mě aktuálně vede Obojek! Už po přečtení Vrčící naděje jsem si říkala, že nakladatelství Canc se toho rozhodně nebojí a Obojek je zkrátka.... šílený, neuvěřitelný, absurdní, výjimečný a rozhodně abstraktní!
Můžou mít něco společného srabácký důstojník ze druhý světový, co nezvládá svoji vlastní jednotku; pomocník číslo 68, který je vyroben v roce 2017 jako spotřební zboží, hračka pro nudící se lidi a levná pracovní síla; a nakonec Emouš - týpek, prošpikovaný piercingy skrz naskrz, co se v roce 3023 snaží dostat do šachty plné smrtících nástrah a ani smrt ho nemůže zastavit?
Ano, i přes zdánlivou nemožnost se postupem času osudy všech tří protknou a můžu říct, že jsem do poslední chvíle netušila a furt jsem jen počítala roky, hledala souvislosti a přemýšlela, kam je ta Rosana všechny vlastně vede?!
Musím říct, že jsem si oblíbila důstojníka, to jak mu nevadilo ukázat strach a dokázal si získat lidi na svoji stranu i bez agrese a násilí. Pomocníka 68 jsem nemohla na začátku vystát, prostě jen robot, co poslouchá na slovo. Ale prošel takovým progresem a kladl takové otázky, že nešlo jej nemít rád! Emouš byl ztracený kluk, co trpěl samotou, byť obklopen lidmi.
Kniha se zdánlivě tváří jako brak, nic nemůže být vzdálenější realitě! Obsahuje tolik zajímavých myšlenek, odkazů na lidskou sobeckost, lačnost po moci a krutosti, až jsem si vzpomněla na Orwella. Tohle je totiž prapodivnost, doplněná o ještě roztodivnější ilustrace samotné autorky, kterou si musíte přečíst!
Hodnotím 4/5 a to proto, že dvě třetiny knihy mě vystřelily z gatí, ale u té poslední jsem občas měla pocit, že mi něco uniklo a té filozofie bylo tolik, že by to i volka uvláčelo svojí lehounkou překombinovaností. Celkově jde ale o dílo hodné pozornosti, plné osudového předurčení, kanibalismu, nechutných scén, občasného znásilnění, nesmí chybět pořádné nakládačky, až krev stříká všude kolem! Zkrátka jak to my úchyláci milujeme! Děkuji Canc nakladatelství za poskytnutí knihy.
Hlavních hrdinů tohoto sci-fi válečného dramatu je hned několik. Prvním z nich je Eša, vojenský důstojník, který bojuje ve druhé světové válce a má na krku snad ty nejhorší možné svěřence. Taky je to tak trochu nula, nikdo ho nemá rád a nejradši by sám sebe sprovodil ze světa.
Pak tu máme pomocníka číslo 68, alias Blbečka, který je v roce 2017 zrozen k tomu, aby sloužil. Neptal se na otázky, neměl vlastní názor a hlavně, proboha, nic necítil. Zkrátka a dobře spotřební zboží, hračka, která má sloužit lidem v tajemné, neznáme zemi k naplňování jejich tužeb.
A nesmíme zapomenout ani na Emouše, který se v roce 3023 stále dokola snaží dostat skrze starou, opuštěnou důlní šachtu plnou smrtících nástrah až do jakéhosi blíže nespecifikovaného cíle. Nutno podotknout, že u toho neustále umírá, ale to mu nepřekáží v tom, aby se o úspěšný průchod pokoušel dál.
Že tihle tři nemají a ani nemůžou mít nic společného? Na první pohled to tak rozhodně vypadá, dělí je od sebe přeci tak hluboká časová propast... A přesto si nemůžou být bližší.
Rosana tentokrát zabloudila do poněkud hlubších, filozofičtějších vod, a ačkoliv si stále zachovává svůj nadhled, pochybný humor a absurditu, tentokrát nejde o komediální oddechovku. Opět se klaním před její fantazií a schopností vymyslet věci, které by naprostou většinou autorů ani nikdy nenapadly. Díky tomu je právě tak výjimečná. Jedná se přesně o ten typ autorky, kterou buď milujete a hltáte každé její slovo, nebo jí nemůžete přijít na jméno.
Ešu jsem si oblíbila prakticky okamžitě, spadá přesně do té Rosaniny oblíbené kategorie chcípáčka, kterého si podmaní nějaká pořádná ženština (a to já žeru). Dost podobně na tom byl i Emouš. Ovšem 68 mě velmi překvapila. Zkraje mi docela lezl na nervy, byl to jen takový... až sterilní panák. Každopádně jeho postava a charakter prošel během knihy neuvěřitelným vývojem a já si ho díky tomu zamilovala. Na jeho pasáže jsem se těšila nejvíc, primárně pak na ty odehrávající se ve vězení s panem Ú... Ale ne, víc vám prozrazovat nebudu. Jeho část děje byla úžasně propracovaná, celá myšlenka pomocníků, jejich fungování, obojky a způsob jejich likvidace opravdu stala za to.
Musím tedy akorát podotknout, že tentokrát se u mě bohužel nekonal takový ten wow moment, jaký jsem zažívala u Rosaniných předchozích knížek. Tedy, chci říct, on tam byl, ale já ho asi tak úplně nepobrala. Z úplně poslední scény jsem byla trochu zmatená, protože mi nejspíš něco v průběhu čtení uniklo a ta pomyslná kolečka mi do sebe tak úplně nezapadla. Zároveň jsem, asi jako většina čtenářů, už poměrně brzy pochopila, o co v knize vlastně jde, a co se skrývá v tom zatraceném tunelu, což ale nebylo na škodu.
Každopádně se však jedná o krásný příběh o boji s předurčením, se svým vlastním já a tím, kým jsme se narodili, osudu a také síle, s jakou mohou někdy být propojeny lidské duše. Doporučila bych ho všem čtenářům s otevřenou myslí, který se nebojí při čtení trochu přemýšlet a zabrousit do neznámých vod.
Lidi, twl, tohle bylo tak divný, že si ti prostě musíte přečíst. Jo, je to trošku výsměch lidstvu a jeho nešvarům, podivnostem a myšlenkovým pochodům, ale o to víc upřímnější a takový pocitově napálenější.
Celá ta podivná směska protagonistů - umělý člověk, ruský důstojník, velitel z druhý světový války a divnej kluk, kterej vůbec neví čí je, kde je, kam jde - člověka úplně vystřelí a dohromady celou knížku nemáte tucha, proč si Rosana vybrala zrovna tyhle lidi a co s nima vlastně zamýšlí. No, ono se to ve finále dozvíte a garantuju vám, že v tu chvíli vám vypadnou oči a čelist si budete sbírat a tenisek.
STREAM S AUTORKOU: https://www.instagram.com/reel/Cw3F1qmL2-E/?igshid=MmU2YjMzNjRlOQ==
Eša z roku 1941, Ruský důstojník bojující v druhé světové válce, uměle vyrobený člověk-pomocník Blbeček a jeho spoluvězeň Úchyl z roku 2017, mladý Emouš z roku 3023. Jak se asi můžou jejich životy spojovat, když každý žije v jiném tisíciletí? Byla jsem strašně zvědavá, jak to autorka spojí všechno dohromady. Myslím, že se jí to povedlo bravurně. Spojitost s Bednama je zjevná, Kojota ještě musím přečíst a jsem na něj teď zvědavá o to víc. Rosana píše čtivě, má perfektně promakaný děj, skvělou psychologii postav, naprosto úžasné grafické zpracování knížky, no prostě jsem nadšená a hodně mě to baví. Člověk musí mít při čtení zapnutý mozek, což se mi chvílema moc nedařilo, když mi knížka padala ve dvě ráno na hlavu. :-D Ale tohle se nedalo jen tak odložit. Blyat, chci další knížky!
Obojek je jedním slovem geniální. Odhalení celkového propojení postav je přesně to, co v knihách milují. Čtenář musí u čtení přemýšlet, protože ho kniha nutí nahlednout do hloubky. Je to kniha, která si zaslouží 10 hvězdiček z 5, protože je neotřelá, originální, svěží a dokonalé autorkou promyšlená. Prosím!, více takových knih. :)
Kojot mne hodně navnadila, byla hravá a zábavná. Na Obojku mi nevadí ani tak potřeba většího soustředění nejen na časové linie, ale už mi přijde překombinovaný. Místy už jsem se ke čtení musel nutit. Hvězdičky se nedají půlit, bylo by to 4,5, ale za časkou autorku dám 5.
Čtení trochu komplikuje nutnost se pravidelně přeorientovávat mezi různými místy a časy. K celkovému pochopení příběhu dost pomůže mít přečtené autorčiny Bedny a Kojota. jinak se ale příbeh čte dobře a plyne rychle.
(SPOILER)
Autorčin svébytný styl mi rozhodně sedí. Hned na začátku hodí čtenáře do víru událostí a s třeskutým šarmem doporučí: Plav!
Jak už jsem poznamenala jinde, ráda plavu. Ovšem tady jsem se ve spletitém příběhu se silnou filosofickou linkou zorientovala až napodruhé, čímž můžu jenom doporučit k vícenásobnému přelouskání. Pokaždé jsem odhalila něco nového. Jedná se rozhodně o nevšední dílo, které na první pohled působí jako jednoduchý brak, aby si čtenář posléze uvědomil i nečekanou hloubku.
V rychlém sledu se střídají tři časové roviny, v nichž řádí hrdinové pro autorku typičtí, rádoby ztroskotanci, kteří ovšem zpravidla dobře vědí, co od života chtějí, a ne, jen naoko to bývá bolestivá smrt. Rozervaný Emouš překonává smrtící nástrahy při putování za neznámým cílem, poručík Eša se pekluje s hulvátskými vojíny a hlavní hrdina Šedesátosmička, neboli Blbeček se snaží fungovat jako spotřební materiál a za každých okolností vyhovět lidem okolo. Děj se zamotává, obzvlášť eskapády Blbečka míří z krutě zvrácené Atlantidy až do Brutustánu, kde se čirou náhodou mluví česky.
A pak člověku najednou dojde, že je celá záležitost důmyslně propojená, že dává smysl na podprahové úrovni. Všechny divoké příhody vyvrcholí v závěrečné sekvenci Emoušova prozření a představují grandiózní závěr.
Jedná se o naprosto geniální dílo propojující lechtivou zábavu s řešením otázek tak úhelných, až mě mrazilo. Smála jsem se. Děsila. Občas přivírala oči nad páchanými kruťárnami, jinde mi ukápla slza dojetí. Ždímačka na emoce? Rozhodně. Chytrá legrace? Každopádně. Je to kniha pro každého? Myslím si, že ano. Kdo chce, ten se nad tím zamyslí, kdo nechce, jenom se královsky pobaví, a o to jde, ne?
Pět hvězd a rozhodně doporučuji.
Štítky knihy
BDSM válečné sci-fi české sci-fi dramata
M-I-L-U-J-U Rosanu! Téhle knize nemám co vytknout. Jak grafické zpracování (každý příběh má jinou barvu stránek a v knize jsou boží ilustrace) tak příběh(y) mě neskutečně bavily! Četla jsem už od autorky Bedny a s touto knihou příběh trochu prolíná. Autorka má neuvěřitelnou představivost a skvěle to umí se slovy - např. KATalog (kdo četl chápe). Je to bizár, je to místy nechutné, je to naprosto úžasná kniha! Dějové linky s Blbečkem a s Ešim mě ze začátku bavily více než ta s Emoušem. Ale jakmile linka s Emoušem dostala ke konci knihy více prostoru, tak mě hodně bavila i ta. No a závěr a vysvětlení? Skvělé jak se všechny linky spojily! Nutně potřebuji další autorčiny knihy :-)