PohadkyNovyVek komentáře u knih

Kdyby tohle lidi věděli, kdyby se to učilo na základce, tak je lidský svět nesrovnatelně lepším místem k žití. Klíč k většině nedorozumění.

25.11.2022

Na stránkách vydavatelství jsem našel oficiální ukázku: https://cdn.albatrosmedia.cz/Files/Sample/38794834/?name=Uk%C3%A1zka.pdf

Možná přečtu celé, zdá se, že je to jediné nevyprodané autorovo dílo (a taky jediné vydané e-knižně). Když nepočítáme bazarové kusy.

Čte se pěkně, vypravěčův nihilismus je spíš rušivý a nepřesvědčivý (s ohledem k dnešku, v 94 grunge roce byl předpokládám aktuální), ten švih a čtivost pramení odněkud jinud. První půlku jsem slupl jako malinu, zbytek trochu méně záživný, ale vyloženě slabých míst tam bylo málo.
Přestože světonázorově mě autor míjí, psát umí a jdu zkusit další dílo.

3 24.10.2022

Tuhle dvojknihu jsem četl jako mladší, a přiliš jsem si čtení neužil, tak je otázka, nakolik hrál roli věk a zaslouží si zopakování? Ale právě proto jsem od té doby k Londonovi netíhl..
U démona byl zajímavý popis pomalého rozjezdu závislosti na alkoholu. Tulák byl s těmi výlety "jinam" určitě supr námět, ale prostě mě nijak hlouběji neoslovil a nezaujal.
Možná někdy zkusím znovu, možná ne.

2 20.10.2022

Četl jsem v pubertě, vzpomínky jsou jen obecné a samozřejmě hnusné, ale jako mrazivý náhled do něčeho (drugs), někdy (70s) a někde (Berlín sídliště) asi posloužilo dobře..

1 19.10.2022

Pěkně napsané, dobrý vhled do sovětského komunismu z několika odlišných perspektiv, důležitá stopa pro tuto etapu.
První povídka měla nejlepší atmosféru, druhá byla nejhezčí, třetí příjemná jednohubka s trefnou kritikou.
Klidně bych dal 4*, ale z úcty k větším dílům, které jsem tak hodnotil, nechávám jen lehký nadprůměr.

1 19.10.2022

Za tu chvíli čtení to strhne hned několika směry, a celou dobu mám pocit, že je to celé jen nějaká kamufláž, co mezi řádky zpodobňuje a ukrývá tajemství. Tahle mnohovrstevnatost dělá z autora literárního mistra! A jako bonus je to velmi čtivé, což aby člověk pohledal.

3 18.10.2022

Určitě čtivé, ale i přes útlý rozsah stihne být dost repetitivní.
Svého času musel být Millerův životní styl velmi kontroverzní i lákavý, ale dnes mi ta jeho poloha bohéma, který romanticky zachraňuje prostitutky, přijde spíš nezralá, zcestná a po chvíli dost o ničem. Chápu ale, že je tím pro spoustu lidí zábavný a zajímavý. (v pubertě bych z toho byl na větvi)

Ještě zkusím jeho známější kousky, protože náznaky potentní literatury tam byly, ale trochu se obávám, že tady v kostce odkryl většinu svých "triků".

P.S. to s tím chlebem jsem fakt číst nemusel.

09.10.2022

Film byl větší zážitek, ale je-li americké country vaše gusto, nelze pohrdnout!
Kniha je sdílnější ohledně Badovi minulosti, liší se závěrem a tedy i vyzněním.
Čte se příjemně, ale nebýt políben tématem, tak bych ji asi nepovažoval za nic nadstandartního.

07.10.2022

Mé první setkání s Greenem: z určitých pasáží a míst poznáte, že jde o nadprůměrného autora, ale toto dílo (četl jsem jen Doktora Fischera!) takové jako celek není.

Opakovaně mě při čtení napadalo slovo: zastaralé. Pravidelně čtu mnohem starší knihy, ale často mají stále co říct. Tohle prostě nepůsobí trvalou kvalitou. Údajné hlubší úvahy jsem tu za nijak pamětihodné ani objevné neshledal. Příběh se snaží být zajímavý, ale určitě z něj neomdlíte.

Ještě něco od něj zkusím, ale tohle konkrétně je uzavřená hudba 20. století s jen malým přesahem k dnešku.

07.10.2022

Už v Nesmrtelnosti jsem si moc užil pasáže, kde se Kundera rozepisuje o románu jako takovém do hloubky. Zde v Zneuznaném dědictví svou hypotézu naplno rozkrývá a je to velmi podnětné čtení! Navíc to slupnete rychle jako malinu, aniž by to ochuzoval o obsah či čtivost - zkrátka známka prvotřídního spisovatele.
Bohužel verze, kterou jsem četl, postrádala druhý esej, snad ještě doplním.

03.08.2022

Lidičky, prosím vás, všichni, kdo měli tuhle knížku u maturity protože byla krátká - jestli už od školních let uběhlo dost doby, ještě jednou se k ní vraťte.
Osmnáctiletej capart ji těžko takhle brzo docení, ale s odstupem času musím po nedávném přečtení uznat, že jde o jednu z nejlepších českých knih, jakou jsem kdy četl.
Krásný jazyk, čtivé, autentická atmosféra, dobrý příběh, citlivé, chytré i zahloubané - tím vším tomu odpustím, že to skoro až oslavuje pomstu, což snad není pravda, ale může to tak vyznít.
Je to opravdu umělecké dílo, které je navíc přístupné skoro každému (neodradí délkou ani obsahem); věřím, že je nás tu hodně, kdo to od střední vůbec nezvažoval znovu číst, proto si dovolím apelovat: NEPROHLOUPÍTE. Fakt vynikající kus :)

12 28.01.2022

Tohle me neoslovilo. Na divadle muže být silnější, literárně na papíře to se mnou moc neudělalo. Ze začátku si me to tím očekáváním vhodně zpracovalo, ale i přes malý rozsah me to průběžně jen začalo nudit a prudit. Podobenství jsem v tom nějaká shledal a po doplnění si některých informaci zvenčí mohu rict jen: Hm. Pro me je to mnoho povyku pro nic, překvapivě.

1 30.12.2021

Čtivej brak, osmdesátky v L.A. jak vyšitý. Nejdřív to pěkně ocejpá, ale nakonec to ztratí dech a poslední část už mě vůbec nebavila.
Iceberg Slim je v USA docela pojem, překvapilo mě, že se u nás dočkal jen jednoho překladu (kterej není vůbec špatnej! až na pár míst si s tímhle specifickým slangem poradil dobře).
Hlavním tahákem a devizou jsou Slimovi zkušenosti s pasáckou branží, mimo tyhle místa je to jen poměrně tuctová detektivka.

17.09.2021

Váhám mezi 3 a 4*. Asi bych Zorbase nedocenil, kdybych ho nečetl na přeskáčku s Kazantzakisovým majstrštykem Hlášení El Grecovi, díky kterému jsem plně zaplul do autorovi filosofie, myšlenek a ideálů - díky nim jsem měl s roztržitým Řekem strpení a větší dávku trpělivosti k jeho kouskům, které z rozumových sfér opravdu nepochází (což nemyslím pejorativně).
Čtení je to někdy mdlé, jindy krásně živé, na divokou, hrubou i krásnou Krétu vás zavede velmi barvitě. Zahloubané pasáže jsou pěkné, ovšem v porovnání s druhým zmíněným dílem je to jen špička ledovce.
Ale nakonec jsem si zdejšího hlavního "Don Quijota" oblíbil a rád si na něj a jeho odvážnou svobodnou bezstarostnost tu a tam vzpomenu.
Není to ten úplně nejlepší Kazantzakis, ale vůbec nemám problém s tím, že je nejslavnější.

20.08.2021

Celý život čekám na román, který by mě tak moc oslovil - lidsky, na duchu, rozumově i srdcem.
Již během čtení se stal mou nejoblíbenější knihou a to i přesto, že závěry, ke kterým po náročném celoživotním růstu a hloubání autor dochází, s ním nutně do puntíku nesdílím. Každopádně upřímnost a hloubka hledání, jakou brilantně popisuje a podstupuje, mě napříč knihou opakovaně zanechávala v úžasu - nebylo snad kapitoly, jejíž některou pasáž bych netesal do kamene. Literární skvost.
Úžasná reflexe, krásný duchovní souboj, nebesky poetické, historicky zajímavé. Odvážné otestování toho, co je to člověk, jeho svět a jeho život, zápas s Bohem, neúnavné hledání pravdy, spousta geniálně vystižených myšlenek i za cenu nějakého toho rouhání.
Nechápu, že kniha není věhlasnější, svým širokým záběrem a důležitostí její výpovědi bych se ji nebál pasovat na jednu z nejzásadnějších knih 20. století. Kdo ví, zda se ještě někdy dočkám takhle skvělého čtení? Ano, až TAK to bylo dobré.

2 08.08.2021

Poprvé se mi něco od Hemingwaye opravdu líbilo! Je to svižné, upřímné, všímavé, zajímavé, někdy hrubé, ale vždy čtivé - a zasazení v místě a čase nemá co do atmosféry konkurenci (taky se vám kolikrát vybavila Woody Allenova Noc v Paříži?). Hem jako chlap trochu svině, ale v jeho době to asi nepůsobilo tak nesympaticky jako dneska. Symbolicky jsem měl šanci dočíst poslední kus při zájezdu do Paříže v parku před Louvrem, to bude vždy patřit k mým oblíbeným a ceněným zážitkům, díky kterým jsem "byl v knize" ještě o něco víc.

7 01.08.2021

Samozřejmě geniální, významné, předběhlo dobu atd., to všechno všichni víme :)
Ale moc často tu (ani jinde) nezaznívá, že to není bůhvíjak literárně záživné - místy je psaní až průměrné. Postavy nehluboké, všechno slouží jen jako nástroj k vyjádření těch stěžejních a přelomových myšlenek, které opravdu klobouk dolů - dodnes zásadní, dodnes aktuální. Autor šel v rozpracování tak hluboko, že si neodpustí ani závěrečný dovětek, kde nás o newspeaku do detailu poučí.
Ale to, že si knihy považuji a jsem rád za možnost si jí přečíst neznamená, že mě její čtení v nějakém bodě uchvátilo či pohltilo. Tak to prostě nebylo, ačkoliv já osobně byl s drsným závěrem příběhu spokojený.

No tedy, pocitů je více, ale kniha se mi především nelíbila.
Až zhruba do tří čtvrtin se mi ani bůhvíjak nečetla (dočítal jsem s dlouhou pauzou až napodruhé), každopádně všechno to napětí co buduje většinu knihy zanechá ve finále spíš pachuť na duchu než cokoliv jiného. Nad významovostí syrového a naturálního (pohanského?) závěru se jistě můžeme rozplývat, ale přišlo mi to tak nějak neodůvodněně zvrácené a duchařsky nafouklé nic. Co to proboha glorifikovalo? K čemu to celé bylo?
Autor o necelých 20 později vydal jednu z mých nej. knih Na východ od ráje - lze to tedy snad brát jako fázi rozepisování se v hlubších sférách, zmateném lidském nitru a odlišnosti světonázorů, jak poté v plné palbě v tomto geniálním díle použil. Tudíž budu tenhle ranější výplod respektovat jako schůdek v procesu růstu směrem k lepším výtvorům a výkonům.

3 29.12.2020

Dílo významné především jako důležitá výpověď doby (cenzura za kancléře Bacha), vhodné do školních osnov jako přístupná četba pro všechny ucha, aby vnímali rozdíl mezi demokracií a tím, co tu bylo předtím. Co se čtení samotného týká, je to příjemná rýmovaná jednohubka, ale nic, co by stálo za opakovanou četbu. Mimochodem, politické umlčování umí být mnohem nechutnější, než čeho se z popisu dočkal Havlíček - ani asi nevěděl, jaké má "štěstí".

3 20.12.2020