pepap komentáře u knih
O tom, že hnutí #metoo je fakt potřeba
Život umí být těžký. Když jste žena, tak ještě těžší, v některých aspektech a situacích rozhodně. A být ženou v korejské šovinistické společnosti je ještě další level. Kniha pro mě byla dalším zdůvodněním, proč je třeba ženám naslouchat - jejich vnímání společenských konvencí a tíživých životních situací plynoucích z mateřských povinností.
O Hrabalovi z pohledu jeho ženy, jeho spřízněné duše, jeho polovičky, bytosti, co o něm mluvi jako o svém klenotu. Jinak se dozvíte o básnících, spisovatelích a vůbec návštěvních u Hrabalů, o kocouru Etanovi a jeho potomcích, o zabíjačkách a obrovských porcích uzeného, o bolestech jater a žlučníku a o životě, který plyne a který se s vděčností prožívá.
Líbilo moc, především styl komentování životních situací a přirovnání, několikrát jsem se zasmál i nahlas. Ke konci se to táhlo, ale ono je těžké dávat životu pointu, že ;-) Každopádně bych okamžitě vyrazil s dědou na pivo, Lunou na její sbírku parte, s Konečnou na rande, s Uranem na procházku ... a chtěl bych vidět toho žabáka z akva-kvaparku :-) Kláru bych asi nedal ...
Idealni knizka na zachod - prehlidka slavnych bitev s otazkami na vysledek, plus dalsi hlavolamy s vojenskou a valecnou tematikou. Obcas mi prislo vtipne, jak autori predpokladaji, ze slo vitezstvi v bitve odhadnout a deterministicky vyhrat. Tomu ja osobne neverim. Znate to, po bitve je kazdy general ... :-)
Toyen a jedna generace prodchnutá surrealismem.
Románové vyprávění života Manky Čermínové, ve světě a umění známé jako Toyen. V knize se postupně setkáte s celou plejádou umělěckých jmen jako její dlouholetý partner a kamarád, malíř Jindřich Štýrský, básník židovského původu Jindřich Heisler, členové Uměleckého svazu Devětsil, především Karel Teige, Vítězslav Nezval nebo Jaroslav Seifert, psychoanalytik Bohuslav Brouk nebo André Bretonem. Kniha je nádherným a přehledným průvodcem českou avandgardou a jejím propojením se světem, oslavou svobody a umělecké diskuse první republiky, budete uneseni a pohlceni tehdejší atmosférou. Vřele doporučuji.
Aktuální problém klimatu - racionálně a bez sentimentu
Podle mého názoru, přesně ten způsob přemýšlení o ekologických změnách, který potřebujeme - bez brečení nad ztrátou biodiverzity alà David Attenborough, bez lamentování nad bezvýchodností situace. Zkrátka racionální zamyšlení, finanční propočítávání a konkrétní kroky pro jedince i vlády.
Některá pravidla a příklady jsou vážně skvělé, v sérii "Odbordelovávání slovesných časů" jsem dával záložky a pamatováčky jako divý. Možná v něčem víc naučí než první díl, ten byl vtipnější
Je to užitečné čtení, přičemž od Snydera najdete i lépe napsané knihy (občas jsem se v té politice ztrácel...)
Nicméně, alespoň vám bude nastíněna Polsko-litevská unie z roku 1569, její fungování a vzájemné vztahy Litevců, Bělorusů, Ukrajinců a Poláků, kteří v ní žili, multi-jazykovost Unie, .. Za mě naprosto dechberoucí historie města Vilnius, s proměnou ze židovského centra v hlavní město dnešní Litvy. Složitost a komplikovanost Ukrajinsko-Polských vztahů kvůli krvavým etnickým čistkám, řádění UPA, odvetné akce Zemské armády, operace Visla, ...
A následná delikátní a pragmatická politika Polska, která dokázala překlenout proudy krve z minulosti a budovat mosty do Evropy pro sebe i své východní sousedy.
Politika věčnosti a její principy, stručné shrnutí ruských despotických kroků naší doby i to co jim předcházelo.
Přečíst si knihu dříve, nebyl bych kremelským povelem k přímému útoku na Ukrajinu tak zaskočen.
Timothy Snyder se vyplatí číst
Příležitostné texty od mistra Eca, některé tak příležitostné, že jsem jim nerozuměl :-) nicméně, úvodní texty "vytváření nepřítele", sloupek o kostních, klenotnicích a relikviích po světě a text "embrya před branami Ráje" jsou prostě fantastické.
Kniha je částečný autorův životopis a životopis člověka s tak fantastickým příběhem se čte jedním dechem.
Co se týče autorových vyhlídek do budoucna, vidím to trochu jinak. Nechci být skeptičtější a pesimisticky říkat "lidstvo se nikdy nepoučí" nebo "jsme ztraceni a můžeme si za to sami", to je k ničemu. Jen jsem přesvědčený o tom, že co se týče ekologické katastrofy, ke které se neustále den po dni blížíme, prvním a nezbytným krokem je nazývat věci pravými jmény a vyjasnit si primární cíl a jeho naprostou nezbytnost. A sice, udržet naši planetu zdravou a stabilní není potřeba kvůli biodiverzitě a všem úžasným tvorům, o jejichž existenci nebudeme mít tušení a kterými se tím pádem nemůžeme inspirovat. Udržet naši planetu zdravou a stabilní je potřeba čistě z pragmatických důvodů - protože jenom takové planetě, planetě se stálou teplotou a počasím, dokážeme my lidé "kralovat". Přestaňme zachraňovat druhy a začněme zachraňovat člověka!!! Ano, mluvíme pořád o tom stejném, ale z úplně jiné pozice. Současné debaty o ochraně přírody a ekologii jsou vedeny jaksi blahosklonně a povýšeně, jako bychom dělali něco milosrdného a vznešeného. Ne. Potřebujeme zoufale chránit zbytky fungujícího ekosystému, jinak přijdou časy, kdy už nebudeme mít rozhodnutí ve svých rukou a budeme bojovat o holý život. A to už ne jako lidstvo, ale jako roztroušení přeživší jedinci. Protože "Příroda" ohrožena není, ta to v nějaké formě zvládne, tím ohroženým druhem jsme my.
Kniha Muriel Barberyové, S elegancí ježka, kterou jsem četl a několikrát poslouchal, je dílo tak vynikající, že se téhle vysoko nasazené laťky jiný román stěží dotkne. Přesto autorce nadále věřím a těším se na díla příští, tahle kniha nicméně není moje krevní skupina.
V podstatě se mi líbila jen kapitola o počasí a jeho předpovědi. Jinak spousta naznačování a výzvy k návratu k přírodě. Měl jsem představu o konkrétních příkladech konkrétních zvířat a rostlin, kde a co dělají, co to znamená ...
Jsem docela zklamaný. A mám problém s autorovou myšlenkou "invazních" druhů a ochraně domácí fauny a flóry proto nim. Příroda dle mého migruje co svět světem stojí a regulovat to mi přijde jako hraní si na boha. Ale můžu se plést, samozřejmě.
No, tak po zhltnutí této knihy se můj pohled na na profesionální baletky dramaticky změnil. Šikovné, cílevědomé a živoucí holky dostávají drill srovnatelný s výcvikem jednotek S.W.A.T. Namísto rozvíjení kreativity - tupá drezúra a ponižování, namísto zdravé životosprávy - náběh na celoživotní poruchy příjmu potravy. Přítomné drogy mě ani tak nepřekvapily, vzhledem k prostředí a stresu dávalo jejich užívání smysl.
Moje představa, že knihu dočtu a budu se rázem orientovat v mracích na obloze a umění předpovědi počasí, byla samozřejmě naivní :-) jako prvotní zasvěcení do mrakových pater, základních pojmů a účinnosti předpovědí je kniha zábavná a dostačující. Teď už to chce jen spooooustu fotek mraků a úspěšných předpovědí, tedy trénovat v praxi.
Jedinou výtku bych měl a sice překlad. Občas mi přišlo, že předklad do češtiny lehce pokulhává, obzvlášť překlady pořekadel a pranostik jsou vyloženě srandovní
Pokud jste cílová skupina (ekonom, podnikatel, investor, manažer, ..), je mnohem pravděpodobnější , že vás kniha zaujme a bude bavit. To já nejsem :-) Nicméně, první Parkinsonův zákon o úřednících je boží
autor je vtipný a má trefné příměry a komenty. Jako třeba : "Nikdy není pozdě na omluvu a na přidání extra majonézy" :-) bavilo mě to
Krásný špalíček, spoustu jsem si jich schoval. Existuje i výběr p. Lukavského, jdu hned shánět.
Moc mě baví naslouchat panu Hrabalovi, obzvlášť když mluví o umění nebo když vzpomíná na věty zaslechnuté v hospodě od nejrůznějších existencí