panjan komentáře u knih

Mám z této knihy ambivalentní pocit ( tzn.: takový pocit, jako když vaše tchýně sjíždí z útesu ve vašem novém autě). Autorův literární styl je úsporný a strohý. Na jednu stranu podporuje atmosféru deprese a neporozumění, na druhou stranu si vás nedokáže získat tak, jako hamburger bez masa, koňaková špička bez koňaku, svičková bez svíček.....?

3 08.08.2017

Kvítek je zásadní svým rozměrem, je to rozměrná kniha. Především fyzicky. Napsaná je výborně, hloubku příběhu ani popisu nepostrádá, ale existují knihy, které jsou také rozměrné avšak s menším počtem stran.

5 14.07.2017

Povídky z doby, kdy světu vládl blues. Iluze a marné hledání štěstí americké středostavovské společnosti, delikátně vytažené v jemných odstínech šedi.

26.05.2017

Toto je taková beletrizovaná psychologie autismu. Pohádková učebnice, Škola hrou. Nesmírně obohacující, rozhodně ne detektivní. Je to prosté jak pes přišpendlený vidlemi k trávníku. Trochu literatury by to chtělo.

6 27.04.2017

Psychologické tragikomické drama nepostrádající Haddonův ojedinělý vhled do mezilidských vztahů a do lidských hlav všeobecně. Je to dobrá kniha, bezpochyby napsaná kumštýřem, jenže mylím si, že až se mne někdo za pár měsíců zeptá : "Četl si Problémové partie?", budu tápat s tím, že mi ten název něco říká a nevím jestli si vzpomenu, kdo tu knihu napsal. To je problém Problémových partií.

5 27.04.2017

Brilantní psychologický román, ikdyž postrádá výraznější dějovou linku, odkládá se velmi nesnadno. Mám pocit, že autor musel prožít desítky životů se stovkami lidí, aby mohl napsat tak pravdivou žáležitost. Při čtení jsem se občas cítil docela nahý a obnažený.
Vězte, že až se příště bude v plaveckém bazénu při pohledu na vysportované tělo neznámé slečny zabývat nemístnými erotickými fantaziemi, njeste v tom sami :-)

4 04.04.2017

Edáček je zvláštní kniha. Mezi její silné stránky patří jazyková vybroušenost, styl, ostré metafory, vtip. Mezi její slabé stránky patří to, že je celkem o hovně.

2 07.03.2017

Asi tak jako každá studna má své dno, ani ta Fulghamova není nevyčerpatelná.
Nechci být vůbec nijak zlý, Fulghama mám velmi rád, nicméně si myslím, že mu pomalu dochází dech. Veškerou svou moudrost světu asi už sdělil, úsměvů na nespočtu tváří svých čtenářú vykouzlil též dost.
Poprask v sýrové uličce, se čte jako každá fulghamova kniha lehce, ale úsměv už bývá chvílemi rozpačitý...

4 12.02.2017

Poslední díl takzvané Zuckermanovské tetralogie, už není není tak zásadní co se týká Zuckermana, ale je už pouhou novelkou, kde Zuckerman je vypravěčem.
Pro nás čechy je určitě zjímavá v tom, že nabízí pohled zvenčí na náš národ v období totality. Dle mého pohled naprosto zkreslený díky tomu, že autor zde byl na pár návštěvách a stýkal se se zdejšími umělci a intelektuály, následkem čehož je obraz Československa jakousi orwellovskou groteskou, kde nesvoboda z lidí dělá pološílence, kteří chtějí "fakovat", chlastat a chodit na muchomůrky červené, je to zlomkem pravda a je to vtipné.

3 06.01.2017

No Vážení, stává se mi málokdy, aby mne kniha naštvala. Valpružina noc se ještě dala skousnout, ale Bílý dominikán je čistá duchařina, surealistický nesmysl a Meyrink duševně nemocný člověk.
Naštvala mne tak proto, že jsem čekal stále nějakou nit, pointu, něco, čeho se chytnout a ani v doslovu moc věcí nedávalo smysl.
Bohužel tohle je pro mne první Meyrinkova kniha, Golema mám na poličce, ale pokud se kdy odhodlám do něho pustit bude to až ve chvíli, kdy má paměť vymaže pachuť tohoto díla.

13.06.2016

Vkusně sepsané pocity a zážitky emigrantské. Doplněno paralelně příběhem jedné z prvních kolonizátorek a trochou historie Nového Zélandu, což mně přišlo nejzajímavější, mnohé z historie vysvětluje mentalitu národa, tedy dle autorky.

1 19.02.2016

Je to Palahniuk, je to origální, čtivé, vtipné, ale v rámci jeho díla, spíše prvoplánová oddechovka.
Hezká procházka v lese ztopořených pyjů.

3 14.02.2016

Čteno bez znalosti Nietzscheho díla, tzn. vytrženo z kontextu jeho filozofie. Ač zde náznaky jeho myšlenek jsou, zůstává tato kniha pro mne nepříliš poutavým příběhem z jedné životní etapy jednoho asketického poustevníka.

14.02.2016

Jak tak koukám, patřím k menšině čtenářů, kteří před těmito povídkami nečetli Kvítek.
Tudíž bez znalosti postav a kontextů, mohu říci, že povídky se mi četly dobře a vesměs se mi i líbily.
Jak z autorovy předmluvy, tak i ze zdejších komentářů vyplývá, jediné - budu si muset přečíst Kvítek, bych zjistil co je oprávněnosti na tom humbuku kolem.

2 12.01.2016

Unikátní a vyvážené spojení humoru a napínavého příběhu na pozadí historické Prahy. Ikdyž píši vyvážené, usmívám se, když přemýšlím, co bych dále napsal, protože jediné co mi teď vyvstává před očima je banda ožralých biřiců v čele s Magistrem Šebkem, kteří nikdy nic nemyslí zle a nezištnost jest ctností jejich z nejpřednějších.
Dejž Vám příroda pane Hrdličko dlouhého žití, atˇ se můžeme i nadále těšit na další příběhy této povedené bandy.

8 12.01.2016

Loukotková, pro mne autorka úžasných historických románů, které mají všeobecně také tu vlastnost, že jaksi autora omezují. V Medůze byly Loukotkové sebrány spartakovy okovy, a tím jest to dílo pestrobarevné, živé až divoké, napsané nádhernou češtionou s břitkým humorem. Tohle je světové dílo.

9 01.01.2016

Klasická ruská romance, ovšem svěžejší a modernější než jsou ty Puškinovy.
Věděli jste, že láska v Jarních vodách pěkně smrdí? (Podzimem)

18.11.2015

Ahoj soudruhu,
tak tohle bych nečekal. Ruská kniha z konce osmdesátých let, která není poplatná nikomu a ničemu.
Naopak svěží moderní román, realistické postavy, nadčasový až futuristický pohled na moderní společnost. Smělý konkurent Fitzgeraldovi, Dreiserovi a podobným, možná lepší v tom, že pouze nekreslí obraz společnosti jako takový, nýbrž ukazuje, přemýšlí a naznačuje.

18.11.2015

Zajímavé, poutavé a čtivé. Už zase jsem se stal obětí vlastního předsudku. Po bláznově moudrosti, čtené v nemoudrých šestnácti letech, se Feuchtwangerovým objemným bichlím vyhýbám. To bylo knížek za 20 koru po pražských antikvariátech, co jsem tam díky tomu zanechal. Budiž Vám přáno, díky tomu možná máte doma pár pokladů.

1 23.07.2015

Elegantní, svižné s parádním cynickým humorem. Jenže je to had co si žere vlastní ocas, tam kde začíná, také končí. Vždyť všechno také nemusí mít jasný důsledek a smysl a ne každý píše bajky s ponaučením na závěr.