osuška komentáře u knih
Nedokázala jsem se začíst, ztrácela jsem se v postavách. Snažila jsem se vydržet, protože mě zajímalo téma knihy, ale nakonec jsem jí odložila nedočtenou.
Lákalo mě téma, ale nemohla jsem se začíst. Knížku jsem nedočetla.
Útěk na drsnou Aljašku s vidinou, že se rozložená osobnost člověka zase složí vlivem okolnosti dohromady. Ve jménu lásky týrá válečný veterán svou rodinu a poměrně brzy je jisté, že situace nedopadne dobře. Trochu mě zklamal konec, který mi přišel nereálný, přesto moc pěkná knížka.
Samostatně popsané osudy slepé francouzské dívky a německého vojáka, které se v určité chvíli na okamžik spojí. Přes všechny tragédie velmi nežná kniha.
Děj vypráví čtrnáctiletá introvertní June. Popisuje vztah k zemřelému strýci a jeho partnerovi, vztah ke starší sestře, pochybování o sobě a únik do světa fantazie. Jemný příběh vyvolávající emoce.
Syrový, tragický příběh napsaný na základě skutečných událostí. Dokonale popsaný drsný život a zima na Islandu. Příběh, který zůstane v hlavě. Vzhledem k obsahu knihy je název a obal úplně matoucí.
Napínavá kniha od začátku do konce. Během čtení jsem neustále googlila, hledala další informace. Oceňuji autorovo poznámky a odkazy pod čarou ( např. byla zmíněna zmizelá Ďatlovovo výprava, pro mě nové info ) . Spousta věcí se dá vysvětlit, spousta věcí je mezi nebem a zemí. Chvílemi mi šel mráz po zádech.
Má první kniha od Třeštíkové, aniž bych cokoliv očekávala. Čtivá, děj má spád, je tam napětí, humor, soucit i nesympatie. Alice je pro mě taková Štěpka Kiliánová z Petrolejových lamp, tolik jsem jí fandila. :-)
Kniha vypráví fiktivní příběh, který mi přišel místy nevěrohodný. Spisovatel uvádí, že na myšlenku obsahu děje ho přivedla zpráva z médií, která popisuje život Margot Woelkové, ochutnávačky Adolfa Hitlera. A skutečně po zadání tohoto jména na internetu vyjede několik článků. Zajímavé téma, ale ten konec panu spisovateli nevyšel...
Jsem asi jedna z mála, co knihu nedočetla. Příběh začal moc pěkně, ale pak se mi to zdálo víc a víc kýčovitý, až jsem knihu odložila.
Knihu jsem nedočetla. Večírek, táhnoucí se do 150té strany a až potom odhaleno předvídatelné tajemství. To mě nepřesvědčilo, abych byla zvědavá, co bude dál.
Dá se utéct před svým svědomím?
Citace z konce knihy: Když vcházím do místnosti, když se setkávám s druhým člověkem, nejsem to pouze já. Jsem celý život. Jsem svá přítomnost, ale mnohem více svá minulost. Jsem cestující. A nesu těžké zavazadlo.
Nenápadná kniha, zapůjčená v knihově a tolik se do mě zapsala. Jméno spisovatele jsem do té doby neslyšela a teď bych si ráda od něj přečetla i další knihy. Postavy s různým charakterem ukazují, jak lidé na německé straně vnímali válku, jak se dokázali proti ní postavit, ale taky využít strachu ostatních pro svůj prospěch. Líbí se mi přílohy, fotky, dovysvětlivky.
Kniha, která zůstane v hlavě. Je o tom, jak i špatné a hrozné může přinést něco krásného. Je o tom, jak člověk dokáže změnit názor, jak dokáže přehodnotit svoje přesvědčení. Přestože smutný a drsný příběh, tak zahřál u srdce.