Oksalakka komentáře u knih

Tahle kniha je takový zhuštěný Simmons v jednom svazku. Kdo tohohle pána čtete trochu víc, víte, že značná část jeho knih jsou rozvinuté rané povídky, že je mistrem paralelních světů a alternativní historie, že umí do příběhu vplést sci-fi motivy tak přirozeně, takže mu na to skočí i lidé, kteří by se jinak "fantasmagorií" nedotkli ani dva metry dlouhou tyčí. SPOILER! V Pusté duši máte nádhernou hororovou scénu, která jako by vypadla z Hladových her. Postavy a události, které později (to mi nikdo nevymluví) použil ve své detektivní trilogii. Při čtení jsem zavzpomínal na Hyperion, Fázi gravitace, Black Hills, Píseň Kálí a zhruba polovinu jeho povídek. Přes to všechno (nebo možná proto) příběh parádně funguje, je to takový příliv a odliv krutosti a něžného, chladu a vášně, naděje a zoufalství. Litoval jsem, že to nebylo delší. Vyzdvihnout musím také parádní sevřený "T602" design knihy, který dojem ze čtení velmi trefně dotváří. Bravo, Mystery Press, za mne 6 hvězdiček.

PS: A dozvíte se, proč je Vanni Fucci v pekle ;)

12 01.05.2019

Tisíc stránek nebyl dobrý nápad. Tenhle rozsah funguje v příbězích typu Kryptonomikonu od Stephensona nebo Toho od Kinga, což jsou obrovská klubka dějových linií, motivů, zvratů, zákrutů a oboje to navíc odsejpá jako film od Ritchieho. Tohle Neklidná krev nemá. Příběh je dimenzován zhruba tak na 500 stran (což je rozsah prvních dvou Galbraithů, Kukačky a Hedvábníka, kde se navíc Rowlingová mohla spolehnout na perfektní znalost prostředí hudebního a vydavatelského průmyslu, čehož hojně využila ke skvělým sarkastickým postřehům) a dvojnásobnou délku prostě neutáhne. Rowlingová je pořád dobrá vypravěčka, ale už by to chtělo změnit prostředí, změnit dynamiku: už pátou knihu se vrací k tématům Cormoranova zranění ve válce, vztahu s otcem, vztahu s matkou, vztahu s Charlotte a moc nového do toho nevnáší, začíná to být ohrané. Cormoran a Robin kolem sebe pořád krouží, pořád a pořád... ať už si konečně proboha zašukají! Ale hlavně: krátit, krátit, krátit!!!

Šestý díl The Ink Black Heart si samozřejmě přečtu, ale nebudu se na něj tak těšit jako třeba na Ve službách zla.

10 26.12.2022

Klobouk dolů, takhle jsem se u českého autora naposledy bavil při Stančíkově Mlýnu na mumie. Dobrá, jsou tam skvělé hororové scény a atmosféra správně houstne, Kafka by měl asi radost a Murakami nejspíš taky, ale mě nejvíc dostal humor, který se vine celou knihou, párkrát jsem si pořádně zařval smíchy. Autorka také udržuje čtenářovu pozornost různými fígly, nahodí například nejdřív výsledek nějaké situace a pak se vrací k tomu, co k tomu vedlo... mám rád příběhy, které čtenáře nutí přemýšlet a nevodí ho za ručičku. Tahle kniha nebude pro každého, ale spousta lidí se jí určitě nechá pohltit jako podzemním jezerem mrtvoslizu...

To MonkeyMarty: Knihou poplivala hroby vězňů v Jáchymově?! Kristepane. Doporučuji omývat určité části těla vlažnou vodou...

10 04.02.2022

Řeknu Vám to asi takhle: začal jsem číst v osm večer a skončil druhý den ve dvě odpoledne. Nešlo přestat a to jsou to povídky. Čtenářský zážitek roku 2020. Nějaké dotazy?

10 26.12.2020

SPOILER! Coben je zvláštní autor. Zhruba ve dvou třetinách knížky vám dojde, že to bude zase další standardizovaná zápletka, konec bude jako ve spoustě jiných Cobenů přestřelka na chatě u odlehlého jezera, ale stejně to dočtete a pokud je to možné, okamžitě sáhnete po dalším. Protože Coben umí skvěle vyprávět. Opravdu skvěle. Je to jako když si povídáte s dobrým kamarádem, se kterým si říkáte i tajnosti. Takže si jdu hned sehnat další knihu :)

Coben je v podstatě takový verbální kokain.

10 20.07.2019

Kingovy kratší práce v knižním formátu (Colorado Kid, Gwendy) mne moc nedostávají a Povznesení není úplně výjimka. Líbí se mi to, má to atmosféru, ale povídka středního rozsahu za 230 korun ... no. Hm. Ehm.

9 20.09.2019

Tucet hvězdiček!!! Tohle verbální obžerství mne pohltilo, už opravdu dlouho jsem nečetl knihu, která by mne takhle bavila. Některé špeky se vyrovnají komice Monty Pythonů, jiné si zase můžou směle potřást rukou s Jirotkou, Haškem nebo Brdečkou. Pokud jste jazykoví gurmáni a nevadí vám poněkud spletitý a potrhlý příběh, rozhodně si to dejte. Ze mne je po Mlýnu na mumie stančíkofil.

9 14.01.2017

1040 stran blaha, které rozhodně nedáte na jeden zátah (a kdo jo, tak před ním udeřím třikrát hlavou o zem). Nejde o délku, ale o extrémní hutnost textu, kde je vaty pomálu. Přihoďte několik proplétajících se dějových linií a solidní ukotvení v realitě, které (alespoň mne) nutilo neustále si dohledávat věci a vedlo k dalším objevům, jak třeba film Kód Enigmy o Alanu Turingovi. A neustálá otázka - opravdu se to stalo nebo si to autor vymyslel? Nádhera, nádhera, nádhera. Jdu hned číst dalšího Stephensona.

8 23.08.2021

Hluboké, vrstevnaté drama nejen o utrpení v japonském zajetí při stavbě železnice v siamské džungli. Dějem se proplétají příběhy několika hlavních postav s motivy nenaplněné lásky, osobních úspěchů i selhání. Velmi silné. Man Booker Prize 2014. Čtěte.

8 01.01.2020

Učebnicový případ, jak zazdít solidně se rozvíjející příběh debilní pointou. Kdybych knížku dočetl do strany 420 a zapomněl ve vlaku, měl bych z ní dobrý pocit ještě teď. Bohužel se tak nestalo ... :(

8 18.11.2015

Znamenitě beletristicky zpracovaná situace kolem vzniku Státu Izrael a poměrně klíčové role Československa v tomto dění. Několik dějových linií sleduje: židovské uprchlíky na jejich cestě Evropou od masakru v polských Kielcích až do cíle, Jana Masaryka, Klementa Gottwalda, Rudolfa Slánského a další aktéry neodvratného komunistického puče, české, anglické a americké tajné služby, příslušníky z Palestiny stahujícího se britského vojska a židovské letce při jejich úsilí dostat do Izraele letadla z Československa a bránit se.

I když víme, jak vše dopadlo, napětí je téměř hmatatelné a knihu jen tak neodložíte. Však také Jiří Šulc není žádný debutant, vzpomeňme jeho skvělou knihu o atentátu na Heydricha Dva proti říši, válečné Operace Stonewall a Operace Bruneval nebo předmnichovské Zrádce.

Román se věrně drží historických událostí (a kde se mírně odchyluje, to vám autor prozradí v doslovu) a ve svém žánru patří jednoznačně ke špičce. Čtěte.

7 02.01.2020

Tak jsem si opět ověřil, že bych byl špatným buddhistou, protože jsem ohledně téhle knihy měl očekávání. Čekal jsem hutnou akci nabitou hláškami typu Kopřiva, Kotleta, Kulhánek. A to Lars není. Ovšem pozor, nejsem zklamán. Je to dobře napsané, pointa není špatná, humor tu je, Lars je drsnej, ale férovej sympaťák, myslím, že bysme asi na panáka zašli. Nejvíc ze všeho mi Grisovy dosavadní dvě věci připomínají finkovky od Jaroslava Velinského. Kdybych nevěděl, že tvůrce Oty Finka je bohužel už pár let na pravdě boží, vrtalo by mi hlavou, jestli si náhodou nestřihnul vedlejšák. Pane Grisi, to je lichotka, mimochodem. Jen tak dál, pište, já to budu číst ;)

7 08.12.2019

Fantastické! Snese srovnání se Svědectvím od Kinga nebo Dnem trifidů od Wyndhama, na rozdíl od uživatele sioux pro mě tam ten idealismus byl plus, neboť zákeřných, krutých a hnusných knih s nálepkou "realistický" mám už totiž opravdu plné zuby ... Deona Meyera mám hodně rád už za detektivní sérii s Bennym Griesselem a Horečkou u mne postoupil na ještě vyšší level ...

7 21.03.2019

Zlovolná myší (psí?) propaganda. Tohle by žádný kocourek nikdy neudělal.

7 09.12.2014

Svižné a čtivé, klasika, na které je přece jen trochu znát zub času. Pokud jste pár Forsythů přečetli, odhadnete, co se stane, ale knize to z jejího kouzla zas tolik neubere.

6 17.04.2018

Jeden z nejslabších Kingů, co jsem kdy četl. Ani mi tak nevadilo, že do trilogie vstoupil nadpřirozený prvek, ale neustále opakované a přitom stále stejné vnitřní monology a dialogy postav přinesly věc, kterou jsem dodnes při čtení Kingových věci nezažil: nudu. Škoda, předchozí dva díly byly vysoce nadprůměrné.

6 01.05.2017

Čtu to pořád dokola už třicet let a budu číst dál ... nesmírně příjemná knížka!

6 23.08.2015

Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četl. 6*

6 20.12.2014

Nadaný žák plus atmosféra z Černočerné tmy a hodně akční závěr. Čím je King starší, tím míň nadpřirozena potřebuje a tím jsou jeho věci syrovější. Poměrně s ulehčením jsem také přivítal, že zmizely odkazy na Temnou věž ... jedovatá škumpa ale zůstává ;) 4 1/2*

6 18.12.2014

Po dost hrozném Muži bez tváře jeden z lepších Mayů, s trilogií z ostrova Lewis a Karanténou možná jeden z nejlepších. Mackenzie, Cleland, Ana i Cristina jsou hodně zajímavé postavy, jejich interakce a prostředí přebijí předvídatelnost zápletky. K tomuhle se v budoucnu určitě ještě vrátím.

5 09.01.2023