oblakaknih komentáře u knih

Nemám slov.
Tato sbírka básní mě opravdu zasáhla a myslím, že je dost důležitá. Čtení jsem si neskutečně užila a vychutnala.
Většinou se mi totiž stává, že básničky během hodiny přečtu, ale tady jsem si je šetřila.
Moc se mi líbilo zpracování knihy, hlavně jednoduché a jemné ilustrace.
Čtení ve mě zanechalo opravdu hodně. Usmívala jsem se, souhlasně přikyvovala, byla jsem dojatá a u jedné dokonce plakala (ta se stala mojí nejoblíbenější).
K této knížečce se rozhodně vrátím.
A páni! Některé verše byly opravdu dlouhé.
Jsem vděčná, že se ke mně knížka dostala a doporučuji všemi deseti!

1 24.11.2021

4,5/5

Pro čtení knihy Radost z nedokonalosti jsem se rozhodla spíše náhodou. Knihy o osobním rozvoji příliš nečtu, spíš se jim vyhýbám. Rozhodla jsem se ale udělat výjimku, protože si myslím, že perfekcionismus má alespoň částečně místo v mém životě.

Hodnotit takovouto knihu objektivně je pochopitelně velmi těžké, možná spíš nemožné. Její dopad je velmi individuální, protože opravdu záleží na tom, jak ke čtení přistoupíte.

Pro mě osobně to bylo velmi obohacující čtení. Kniha je rozdělena na tři části, přičemž ta první je spíše edukativní, druhá ukazuje, jaký má perfekcionismus dopad na život a třetí je aktivní s různými cvičeními.

První část byla velmi zajímavá, především chci ale vyzdvihnout autorův styl psaní, díky kterému se kniha četla úplně skvěle. Druhá část mě dokázala překvapit i šokovat zároveň. A v té třetí jsem už pilně plnila cvičení. Jediná výtka, kterou ke knize mám je, že autor několikrát odkazuje právě na třetí aktivní část, na můj vkus až moc často.

Na to, jak je kniha útlá, dokáže hodně předat. Pokud máte pocit, že je ve vás alespoň částečka perfekcionisty, doporučuji po knize sáhnout.

3 11.11.2021

Šifra pro mě byla jasnou volbou. Další thriller, který opět sliboval napětí, originalitu a nepředvídatelnost. Má očekávání se naplnila!

Přesto, jak mě námět knihy nalákal, zastihla mě při čtení čtecí krize, která mi požitek trochu zkazila. Velmi těžko se mi ke knize vracelo, takže jsem po pár dnech nečtení měla problém s orientováním se v méně důležitých postavách. I tak mám ale na knihu jako celek velmi pozitivní názor, který jsem si nenechala ovlivnit.

Postavy v knize jsem si velmi oblíbila a musím přiznat, že právě díky nim se těším na další díl, který vyjde příští rok. Hlavní hrdinka Nina mi byla sympatická, autorka skvěle vykreslila její příběh, takže jsem se do ní mohla vcítit. Jen mi v určitých momentech připadala až nadlidsky statečná. Postavy, které k Nině po dočtení neodmyslitelně patří - Wade, Kent a Brecková - jsou skvělými prvky v knize. Každý má trošku jinou osobnost, ale navzájem se doplňují.

V knize jsou i kapitoly z pohledu pachatele, které na můj vkus prozrazují trochu moc. Nejspíš by pro mě byla kniha ještě napínavější, kdyby i pachatel zůstal naprosto tajemný.

Kniha se moc dobře četla, pokud jsem zrovna mohla, začetla jsem se naplno a nemohla se odtrhnout. Některé kapitoly mají uvedeno místo, kde se odehrávají, což bych uvítala klidně u každé, protože mě to moc bavilo a dodávalo to knize na autenticitě.

Případ byl neotřelý, tajemný, zároveň velmi zvláštní a zvrácený.

Doufám, že druhý díl mě zastihne mimo čtecí krizi a já si ho tak vychutnám o něco více. Za sebe ale mohu Šifru doporučit.

4 01.11.2021

Jakmile jsem se o knížce Nefritová lilie dozvěděla, bylo jasné, že si ji chci přečíst. Po Skříni plné Diora a Dopisu jsem se naprosto zamilovala do příběhů, na které je nahlíženo z různých časových období.

V tomto případě sledujeme druhou světovou válku z úplně jiného a nového místa. V tom pro mě byla kniha nejzajímavější, protože jsem se s tím nesetkala snad v žádné jiné formě. Dosud jsem o tom, jak to fungovala v Šanghaji za druhé světové války, neměla ani ponětí.

Co se časových rovin týče, samozřejmě jsem si užívala spíše tu historickou. Byla pro mě obohacující, zajímavější a originální. Také hlavní postava té linky mi byla sympatická, vtáhla mě do příběhu a já tak mohla prožívat její příběhy s ní. Přesto jsem si ale užívala i tu současnou linku, ale tam už mě nic moc nepřekvapilo.

Kniha se četla moc dobře, ráda jsem se k ní vracela a neměla jsem problém se pořádně začíst. Autorčin styl psaní mi moc sedl, takže se ráda pustím do nějaké její další.

Během čtení jsem narazila na spoustu detailů, které knihu neuvěřitelně pozvedly. Například zmínky dobových písní. Doporučuji se opravdu zastavit, pustit si písničku ke čtení a vychutnávat si tu atmosféru. Tohle čtení bylo v tomto ohledu jedno z nejlepších! Další velké plus u mě mají slova z cizích jazyků. Mají v podstatě tu stejnou funkci, opět příběh přibližují a přenáší tak čtenáře jak do doby, tak do atmosféry daného prostředí. V neposlední řadě stojí za zmínku také šanghajská kultura a gastronomie, které mi přiblížila současná linka. Hlavní hrdinka ochutnává nejrůznější pouliční pokrmy, navštěvuje restaurace… Ano, měla jsem na spoustu věcí při čtení chuť!

Jediná malá výtka, která mě v případě této knihy napadá, je romantická linka. V tomto typu příběhů je již taková typická, ohraná a neoriginální. Ale v tomto případě nebyla v popředí, takže se to dalo zvládnout.

Jsem moc ráda, že jsem se do knížky pustila. Dokázala mě dojmout, překvapit, ale i okouzlit. Doporučuji!

4 18.10.2021

3,5/5
Světla na obloze jsem vyhrála v soutěži, ale už předtím jsem si knížku chtěla přečíst. V té době mě nové fantasy knížky hodně lákaly, což se v poslední době bohužel výrazně mění. To je možná jeden z důvodů, proč se mi kniha nelíbila tolik, jako jsem očekávala.

Očekávání jako taková jsem sice vysoká neměla, za tu dobu, co mám knihu doma, jsem dokonce zapomněla, o čem že má vlastně být, ale do ruky jsem ji brala s tím, že to bude fajn odpočinková kniha z fantastického prostředí.

Celou knihu a její příběh ovlivňují (jak už sám název napovídá) světla na obloze, což považuji za velmi originální nápad. Díky tomu a prostředí, ve kterém se příběh odehrává, má kniha skvělou atmosféru, která vybízí k uvaření čaje a začtení se pod nějakou teplou dekou.

Hlavní hrdinka byla skvělá. Odvážná, silná, pokud něco mohla udělat pro záchranu, šla do toho naplno a nevzdávala se. Pro příběh prostě perfektní. Moc jsem si oblíbila i Ivara, který se od hlavní hrdinky téměř nelišil.

Kniha se četla dobře a rychle, tak to mám snad u všech knih od King Cool. Autorčin styl psaní mi sedl.

Některé drobnosti příběhu byly sice předvídatelné, ale jinak jsem se v průběhu čtení setkávala s neotřelými a zajímavými nápady. Přesto mě ale kniha nezaujala natolik, abych se od ní nemohla odtrhnout.

Věřím, že kdybych po knize sáhla jindy, líbila by se mi víc. Nemůžu se ale ubránit pocitu, že kdyby byla kniha napsaná jako middle grade, byla by lepší. To je hodně osobní názor, ale často na mě kniha působila dětsky, ale zároveň byla hlavní hrdinka starší a určité scény ne zrovna jemné.

V tomto případě je to za mě ne a další díl si nechám ujít, ale věřím, že pro spoustu z vás bude kniha skvělým zážitkem, především pak v zimních dnech a večerech.

1 03.10.2021

Knížka Ještě jedna lež mě nalákala svojí anotací a upřímně i obálkou. A to ještě před samotným vydáním!

Neměla jsem nijak specifická očekávání, jen jsem byla připravená na dobrý thriller s nějakou originální zápletkou. No, dostalo se mi toho mnohem víc.

Nutné je v tomto případě poznamenat, že se jedná a psychologický thriller, které já upřímně nevyhledávám a když už po nějakém sáhnu, jsem většinou zklamaná. Tento je ovšem ze všech zatím ten nejlepší!

Jak už anotace slibuje, kniha se věnuje příběhu ženy, které se v jeden den ztratí jak dítě, tak manžel. Přestože to asi nezní nejlépe, nápad je to skvělý! Osobně jsem se s tímto typem případu v thrillerech ještě nesetkala. A to ani nemluvím o tom, co všechno se k tomu při čtení přidalo.

Hlavní hrdinka byla pro příběh skutečně stvořená. Dobře do příběhu zapadala jako matka, ale taky jako ne tak pozitivní postava. Nemůžu k tomu nic moc říct, protože bych prozrazovala děj. Shrnu to ale tak, že u většiny knih je pro mě nesympatická postava špatnou postavou. V tomto případě je to ale právě naopak. Pro příběh byla Kelsey perfektní.

Oblíbila jsem si také hlavního vyšetřovatele, který byl pojat zase trochu jinak. Ovšem nesedělo mi, jak se jeho vztah k hlavní hrdince měnil jako na horské dráze. Nepůsobilo to vůbec přirozeně, spíš to bylo vynucené pro další děj v příběhu.

Co se týče stylu psaní, znám autorku jen z této konkrétní knihy. Píše ale i milostné příběhy a knize Ještě jedna lež předchází ještě jeden thriller. Kniha se četla skvěle, rychle, nemohla jsem se v těch nejnapínavějších pasážích odtrhnout a užívala jsem si každou stranu. Jedna drobnost, která mi při čtení chyběla, jsou ale nadpisy u kapitol. Stávalo se, že mi chvíli trvalo, než jsem si uvědomila, z jakého pohledu je daná kapitola vyprávěna.

Celý případ byl velmi originální, nepředvídatelný, ale v určitých chvílích lehce přitažený za vlasy.

Mohla bych se klidně rozepsat, ale to už bych prozrazovala příliš. Doporučuji si knihu přečíst, stojí za to!

1 02.10.2021

Kniha ...v kolektivu oblíbená slibuje příběh odehrávající se mezi knihami a atmosféru padesátých let. Přiznávám se, že mě kniha zaujala především tím prostředím - knihy, nakladatelství,…

Byla jsem poměrně překvapená, že skoro celý příběh se zaměřuje spíše na vztahy na pracovišti. Rozhodně tím nechci říct, že je to negativum, ale přece jen bych ocenila, kdyby bylo v knize zmíněno více knih a autorů.

Musím vyzdvihnout, jak skvěle autor přiblížil dobu, ve které se příběh odehrává. Popsal totiž nejen fungování v podniku, ale také mimo něj a navíc příběh vyprávěl prostřednictvím statečné hrdinky a formou, která odlehčovala vážnost situace. Z celé knihy navíc vyzařuje dobová atmosféra, která čtenáře přenese přímo do příběhu.

Hana mi byla sympatická, dokázala jsem se s ní ztotožnit, ale v určitých momentech bych se ráda dozvěděla, co si myslí.

Autorův styl psaní je osobitý a chvíli mi trvalo, než jsem si na něj zvykla. Čtení mi ale nešlo tak lehce jako obvykle, což se stává málokdy. Upřímně mě to ale láká na autorovy další knihy, abych mohla styl psaní pořádně prozkoumat. Vyhovovaly mi krátké kapitoly.

Na konci knihy je poměrně dlouhá část věnována příběhu samotného autora, která mi zbytek knihy tak trochu zastínila, protože pro mě byla nejzajímavější.

Na závěr bych chtěla vyzdvihnout celkové zpracování knihy. Mapa Bratislavy, barevné ilustrace a fotografie dodaly příběhu zase něco navíc.

5 24.09.2021

Povídky a jedna báseň pro mě bylo značné vybočení z mé komfortní zóny. Nemám za sebou tolik povídkových sbírek a ani českých autorů, ale obojí mě láká.

Tato kniha pro mě byla velmi příjemným překvapením, protože se mi velmi líbila. Ačkoliv některé povídky se mi líbily méně, každá měla něco do sebe. Jedna byla vtipná, jiná ze života, další zase dojemná a smutná. Tato rozmanitost je na knize velmi osvěžující. Nakonec ve mně kniha zanechala spoustu emocí, ale smutek a dojetí byly nejvýraznější.

Nejvíce se mi líbila povídka Pes. Díky tomu, že mám doma vlastního jsem se do povídky mohla nejlépe vžít a chápala jsem snad každé slovo.

Knihu zakončuje jedna báseň. S těmi já nemám tolik zkušeností, spíš se jim vyhýbám a nepopírám, že je neumím hodnotit. Tato ve mně ale zanechala nepopsatelné emoce a její konec mě upřímně zarazil. Čekala jsem totiž ještě pokračování a s neuvěřením otáčela stránky. Navíc má báseň svůj vlastní příběh, který autor v knize popsal.

Pokud jste nad knihou dosud neuvažovali, doporučuji se po ní podívat, stojí za to!

5 20.09.2021

4,5

Pro čtení druhého dílu ze série s Joonou Linnou jsem se rozhodla náhodou, ale měla jsem obrovskou radost, že na ni došlo právě teď! Proč? Na setkání s hlavním hrdinou jsem se moc těšila, protože již v Hypnotizérovi mi neskutečně přirostl k srdci.

Jak už to u sérií bývá, je těžké vyhnout se nějakému srovnání s ostatními díly, takže i v tomto případě přihlížím k mému názoru na první díl.

V této knize se případ soustředí na trochu jinou oblast, která mi není zrovna nejbližší, ale v tomto případě mi to nijak nepřekáželo. Naopak jsem ráda, že jsem do ní mohla alespoň tímto způsobem nahlédnout.

Styl psaní jsem již vychválila u předchozí knihy a za svým názorem si stále stojím. Je originální, kniha se skvěle čte a v tomto díle jsem si navíc užívala i názvy kapitol, kterým běžně nevěnuji tolik pozornosti.

Hlavní vyšetřovatel je jedna z mých nejoblíbenějších knižních postav. Zamilovala jsem si jeho osobnost, styl, jakým mluví s ostatními i to, jak mu všechno prochází. Ostatní postavy jsou sice trochu upozaděné, ale přesto dobře a dostatečně popsané. Jediná postava, s jejímiž kapitolami jsem měla ze začátku problém, byl Axel, ale i to jsem během čtení překonala.

Pár maličkostí jsem na začátku knihy odhadla, takže malou předvídatelnost musím v tomto případě zmínit. Můj celkový názor taky trošku ovlivňuje čtecí krize, která mě během čtení bohužel přepadla.

Celkově se mi ale kniha líbila a já se těším na další díly, jen Paganiniho smlouva v porovnání s Hypnotizérem o chlup slabší.

2 17.09.2021

Tato kniha mě utvrdila v tom, že občas je třeba dávat šanci i knihám, které nás svým námětem nejprve tolik nezaujaly. Troufám si totiž říct, že pokud bych si tuto knihu nepřečetla, přišla bych o hodně.

Moc mě zaujal autorův styl psaní. Je velmi osobitý a s podobným vyprávěním jsem se ještě nesetkala. Navíc tím do příběhu vnesl jakousi přirozenou roztěkanost, která vystihla děj a hlavního hrdinu. Také zoufalství, které z textu vyplývalo, mě při čtení neskutečně zasáhlo.

Samotné postavy knihy mi ale nepřirostly k srdci tak, jak bych v tomto případě chtěla. Tím, že je kniha opravdu krátká, jsem si k nim totiž nestihla utvořit pořádný vztah. To možná ovlivňuje i můj názor na to, jak kniha končí.

Konec jsem si představovala trochu jinak. Sice si dokážu domyslet nějaké pokračování, ale přesto pro mě byl málo popsaný. Myslím, že pokud by kniha měla ještě o pár stránek navíc, odnesla bych si z ní více pocitů.

Spousta lidí má tuto knihu v povinné četbě a já ji moc doporučuji. Nejen, že je krátká, ale také za přečtení stojí!

10 11.09.2021

Atlas literárních míst mi doma už nějakou dobu ležel a do jeho čtení jsem se pouštěla s nadšením!

Je to dětsky působící kniha, ale má v sobě něco víc. Skvěle shrnuje různé knihy a zároveň láká na jejich příběhy. Kniha by se dala označit za takovou knižní inspiraci nebo za navrácení do oblíbených knižních světů a míst.

Četla se dobře, líbilo se mi různě upravené písmo a přenádherné ilustrace!

Některé kapitoly byly zajímavější než jiné, takže jsem nebyla neustále začtená, ale to je u knih tohoto typu běžné.

Na můj vkus by v knize mohlo být ještě o něco více informací, ale v závěru jsem vlastně spokojená. Jen můj seznam knih je zase o něco delší!

1 08.09.2021

3,5/5

Příběh má krásnou pohádkovou atmosféru, která je ale zastíněná dávnou bájí. Kniha mi místy připomínala Kolébku všech světů ze série s Jane Doe a Naslouchače, což je velkým plusem - obě knihy se mi líbily.

Na můj vkus je kniha příliš krátká a dostatečné sblížení s postavami. Hlavní hrdinka byla místy nepříjemná a mezi mé oblíbené se určitě nezařadí. Její kamarádka mohla v knize dostat mnohem více prostoru. Nejvíce mi byl sympatický asi Pablo.

Styl psaní působil jednoduše, ale ke knize seděl. Dobře a rychle se četla.

Do příběhu jsem byla naplno začtená a užívala jsem si ho, jen v něm bylo pár nedotažených detailů, díky kterým by působil uceleněji.

Přesto jsem si knihu užila a jako odpočinkové čtení ji mohu doporučit.

3 07.09.2021

Kniha Víno a čáry mě lákala dlouho, ale k jejímu přečtení jsem se rozhodla až teď. Byla pro mě skvělou volbou.

V poslední době mě tolik fantasy knížek nezaujme a dočítám spíše ty, které mám doma. U této tomu ale bylo jinak. Spojení magie a vinařství je pro mě originálním nápadem i námětem, takže mě na knihu nalákalo.

Ze začátku jsem si nebyla jistá, jestli je kniha opravdu můj šálek, ale jakmile jsem se začetla, Elenin příběh mě vtáhl a do samého konce nepustil. Díky vínu, době, ve které se příběh odehrává a magii má knížka nádhernou atmosféru. Cítila jsem se součástí příběhu, mlha nad vinohradem se vznášela i nade mnou.

Postavy jsem si oblíbila, byly mi sympatické a záleželo mi na nich. Mojí nejoblíbenější byl asi Jean-Paul.

Děj měl nejednu detektivní zápletku, díky které mi byl příběh bližší a více jsem si ho mohla užít. Přesto jsem ale mnohé odhadla předem.

Romantická linka nebyla nijak otravná a nepůsobila nepatřičně, přesto musím poznamenat, že její začátek byl poněkud uspěchaný.

Nakonec bych moc ráda vychválila obálku, protože to je jedna velká nádhera! Doporučuji.

5 27.08.2021

Napsat smysluplný názor na tuto knihu je pro mě těžké. Nejradši bych to shrnula do následujících slov: Bylo to skvělé, užívala jsem si každou stránku a pokud se jen trochu zajímáte o tohoto autora, musíte si knihu přečíst!

Přesto se ale pokusím více rozepsat.

Knih o Kingovi je samozřejmě více, ale já se jen šťastnou náhodou dostala zrovna k této. Přiznávám, že jsem neměla v plánu číst ji takto brzy. Autora sice řadím mezi mé nejoblíbenější autory, ale načtené jeho knihy rozhodně nemám a mám co dohánět! Přesto jsem ale všechny kapitoly chápala a na knihy, které mám na seznamu, se teď těším ještě více!

Zpracování knihy se mi moc líbilo. Unešená jsem byla především z ilustrací od Glenna Chadbourna a barevného portfolia Michaela Whelana. Kniha je ale příjemně doplněna i spoustou fotografií, je přehledně rozdělena na části a kapitoly. Dozvíte se informace z autorova osobního života, příběhy vzniku jeho knih a pozadu nezůstávají ani filmová zpracování. Myslím, že každý fanoušek si v knize najde to své.

Pro sebe jsem si knihu označila za takovou, na kterou se těším, přestože už ji vlastně čtu. Její čtení mi zabralo celé tři týdny. Samozřejmě se nečte tak lehce, jako beletrie, ale v rámci žánru je to příjemné a plynulé čtení, které vtáhne. Knihu jsem ale často odkládala, protože jsem se nemohla přimět ji dočíst, jednoduše jsem nechtěla konec.

Místy se sice opakovaly stejné věty, ale to už je v tak obsáhlé knize drobnost.

Knihu doporučuji všem fanouškům autora. Ať už máte jeho knihy přečtené nebo jenom začínáte, tato kniha vám je skvěle shrne a dozvíte se o nich ještě něco navíc.

6 25.08.2021

Jakmile jsem si přečetla, o čem má Obr z mlhy být, věděla jsem, že si ho musím přečíst! Anotace (alespoň v mých očích) slibuje originální thriller, s originální zápletkou a se zajímavým původem celého příběhu.

Po dočtení nejsem vůbec zklamaná, naopak mě kniha dokonce mile překvapila.

Jedním z negativů, které jsem v knize objevila, jsou hlavní hrdinové. Sice mi byli sympatičtí, dokázala jsem se vcítit do jejich příběhů a oblíbila jsem si je, ale bohužel to byli typičtí detektivové, kteří mají své démony a problémy z minulosti. To je sice naprosto normální, ale u hlavních vyšetřovatelů v knihách až moc opakované a neoriginální.

Autor píše skvěle! Kniha se moc dobře a rychle četla, velkým plusem jsou i krátké kapitoly. Oblíbila jsem si i autorovu hru se slovy. Na seznamu už mám připsané jeho Útočiště!

Při čtení jsem vůbec nic neodhalila! Přestože něco jsem tušila, mělo to nakonec mnohem větší hloubku a celý příběh byl neuvěřitelně zapletený.

Nějakou dobu mi sice trvalo se naplno začíst a případ pořádně prožívat, ale jako celek hodnotím knihu velmi pozitivně a ráda ji doporučím dál.

2 20.08.2021

Danteho holku jsem dostala jako dárek od kamarádky, protože ji zajímalo, co řeknu na knihu, kterou by si vybrala ona sama. Svůj (negativní) názor jsem tak nějak předvídala, takže jsem se knize vyhýbala a dávala si s jejím čtením na čas.

Už při první kapitole mi bylo jasné, že je to příběh, který by mě zaujal tak před pěti lety. Plyne totiž podle typického a zavedeného vzorce pro tento žánr.

Námět je tudíž neoriginální, nudný a předvídatelný.

Nepřekvapila mě typická naivní hlavní hrdinka, ani typický hlavní hrdina. Myšlenky hlavní hrdinky mi neskutečným způsobem lezly na nervy a neustálé opakování AchMůjBože málem zapříčinilo odložení knihy! Nakonec jsem to ale zvládla.

Styl psaní autorky sedí k žánru, k tomu nemám co vytknout. Kniha se četla dobře a rychle.

Během příběhu jsem musela neustále protáčet oči. Nic jsem nebrala vážně, protože žádná z událostí nepůsobila reálně ani přirozeně. Vše jako by tam autorka vtlačila.

V knize je jediná vtipná hláška, která prostě neměla šanci příběh zachránit.

Romantická linka, která je v tomto případě tou hlavní, byla jedno obrovské klišé.

Bohužel nemohu doporučit.

3,5/5
Ačkoli čtu různé žánry, jednou za čas (někdy i častěji) ráda sáhnu po historické knize podle skutečných událostí. Ráda se v oblasti historie dozvídám nové věci. Nejvíce si pak cením knih, které mi nepřipomínají žádnou, kterou jsem již četla.

Stará fotografie mě zaujala na první pohled, takže její místo na mém seznamu bylo jasné. Čekala jsem ale něco trochu jiného.

V anotaci je uvedeno, že jde o příběh tří přátel, který začíná v roce 1938 a zároveň o příběh Obrany národa. Já jsem očekávala, že se příběh bude nejvíce soustředit právě na postavy tří přátel, proto mě překvapilo, jak moc popisné, až literaturu faktu připomínající, byly dvě části knihy. To rozhodně není negativum knihy, přestože přiznávám, že jsem se nemohla zcela začíst.

Tato kniha je jedna z nejzajímavějších, jakou jsem kdy četla. Pokud se o tuto tematiku blíže zajímáte nebo se chcete dozvědět něco nového, určitě je to skvělá volba.

Postavy tří přátel byly nejvíce zmíněny až v poslední části knihy, která pro mě byla nejzáživnější. Žádná z nich mi ale nepřirostla k srdci, přestože jejich příběh mě zajímal moc. Osobnosti, které se v knize vyskytovaly neznám tak dobře, takže jsem se trochu hůře orientovala. Na druhou stranu mě kniha v tomto směru obohatila

Autorův styl psaní je poměrně specifický. Kniha se četla dobře, ale při střídání kapitol jsem byla místy zmatená, protože autor přeskakoval mezi různými tématy a postavami.

Velkým plusem knihy jsou fotografie.

Stará fotografie je zajímavé, originální a obohacující čtení, které vřele doporučuji.

2 10.08.2021

4,5/5

Mezi Nikdynocí a Božím hrobem jsem si dala poměrně dlouhou pauzu. Až jsem se bála, že zapomenu na spoustu věcí a nebudu se v příběhu orientovat. Autor naštěstí hned na začátku připomněl postavy a v průběhu čtení mi do sebe věci zapadaly.

Nad touto sérií se neustále vznáší otázka, zda je nebo není YA. Já sama musím souhlasit s většinou, že je tato série špatně zařazena.

Námět knihy je stejně jako v případě prvního dílu originální, příběh je vyprávěn nepřikrášleně, krutě, ale zároveň skvěle. Baví mě autorova představivost, nápady a nečekané zvraty.

Mia je jednou z mých nejoblíbenějších hlavních hrdinek. Je odvážná, originální a skvěle vykreslená. Pokud bych chtěla popisovat další postavy, bojím se, že bych prozradila víc, než je v anotaci. Takže jen zmíním to, jak moc si užívám škádlení Zatmění a pana Laskavého. Příběh to příjemně odlehčuje.

Autorův styl psaní jsem si zamilovala, neskutečně mě baví jeho poznámky pod čarou. Především pak ty, kdy se obrací na čtenáře.

Přece jenom je pro mě v porovnání s prvním dílem Boží hrob slabší. První část knihy mi připadala trochu zdlouhavá a příliš popisná. Jakmile jsem se ale dostala dál, byla jsem napjatá a často i překvapená, protože je příběh nepředvídatelný.

Osobně bych klidně vynechala erotické scény, ale zároveň musím uznat, že to k příběhu sedí.

Už teď se těším na závěrečný díl. DOPORUČUJI!

3 08.08.2021

Na Svatou hlavu jsem se moc těšila. Přiznávám ale, že je to kniha, která mě nalákala hlavně obálkou.

Po přečtení anotace jsem očekávala silný příběh, který se mě dotkne a nebude to lehké čtení. Bohužel mi knížka nesedla a moc jsem ji nepochopila.

Nadchlo mě téma, nadchlo mě i originální zpracování a překrásné ilustrace. Bohužel je tady i dost věcí, které mě spíše zklamaly.

Hlavní hrdina knihy byl originální postavou, ale jeho pocity jsem z knihy nedokázala pochopit a pocítit tak, jak bych si představovala. Mohlo být také mnohem lépe vysvětleno jeho myšlení a problémy.

Styl psaní mi nesedl vůbec! V knize není jediná čárka a i tečky se najdou jen na pár stranách. Takže se mi kniha nečetla vůbec dobře a byla jsem ráda, že ji mám za sebou.

Za sebe bohužel nemohu doporučit.

1 31.07.2021

4,5/5

Dopis je překrásná kniha, plná nešťastné lásky a bolesti. To může znít trochu rozporuplně, ale zároveň to podle mě skvěle popisuje celou knihu.

Námět mě zprvu příliš nezaujal, nebylo to něco, co bych vyhledávala. Nakonec jsem od knihy dostala něco úplně jiného, než jsem očekávala, což je pro mě velké plus.

Během děje se střídají dvě časové roviny. Sledujeme tedy dvě hrdiny a dvě rodiny. Tina mi byla sympatická, ale její rozhodnutí jsem nechápala. Vzhledem k době, ve které žila, to ale ani chápat nemůžu. Chrissie jsem si oblíbila o něco více, její příběh mě zajímal a více jsem se do příběhu začetla. Naštěstí se obě tyto roviny propojí díky samotnému dopisu.

Styl psaní mi moc sedl, kniha se četla dobře a rychle. Jen ze začátku na mě dialogy působily trochu krkolomně a hrubě, nevím proč.

Jak příběh plynul, postupně na světlo vyplynuly nejrůznější skutečnosti a příběh do sebe zapadl jako puzzle.

Při dočítání jsem dokonce měla husí kůži. Jsem nadšená a moc doporučuji!

7 26.07.2021