Niamh15 komentáře u knih

Knihy od Naomi Novik jsou takové... velmi příjemné. Velice dobře se čtou, mají originální zápletku i svět a sympatické postavy. Scholomancie je oproti těm předchozím o něco složitější, především promyšleností školy a kouzelnické společnosti, ale myslím, že vůbec nevadí, pokud člověk všechno nepochopí na první dobrou. Stačí číst dál a tak nějak do toho zaplout, jde to samo.

3 24.10.2021

Dočteno čistě z pocitu povinnosti. Plytký příběh namazaný jak Bilbo na příliš velký krajíc chleba. To je samé tajemství sem, tajemství tam, ale polovinu z nich člověk uhádne, aniž by hnul jedinou mozkovou buňkou, a ani jedno z nich ho vlastně vůbec nezajímá. Autorka zcela evidentně čtenáře několikrát "napálí" a nakonec zvolí to jediné řešení, které zbývalo, asi čistě pro efekt mrzkého překvapení.
Jazykově to není tak špatné, ale kape z toho pot přílišného snažení.
Zkrátka se tu důrazně potvrdilo pravidlo "nesuď knihu podle obalu", protože ta obálka je fakt pěkná :D.

3 17.09.2021

Až na osamocené výjimky asi nejlepší sci-fi povídky, co jsem kdy četla.

2 23.06.2023

Přiznám se bez mučení - ke konci už jsem dost přeskakovala. Ono když je tohle vaše první (a možná poslední?) kniha od autorky, ty závěrečné kapitoly vám toho moc nedají. Ale to nevadí, ten začátek byl perfektní, obzvlášť kapitola Masky zvířat.

2 04.01.2023

Vskutku, podivné. Ovšem četlo se to samo, místy to bylo velmi vtipné a až krutě přesné a výstižné.

2 22.09.2022

Tohle je příběhově vlastně totéž, co Procitnutí slečny Primové - s jedním rozdílem: zatímco Slečna je absolutní odpad, Domu se nedá v podstatě nic vytknout. Trochu jsem se obávala, že to bude přeslazené, ale nakonec to bylo tak akorát. Tu sladkost totiž vyvažovala dávka tesknosti zosobněná Linusem. Jasně, že je to naivní, ale vadí to snad něčemu?

2 28.08.2022

Neuvěřitelně důležitá kniha. Člověk, který se trochu zajímá, mnoho z popisovaných věcí buď ví, nebo alespoň tuší, ale je potřeba si to neustále připomínat.
Kapitoly o městě jsem nehltala tak jako ten zbytek, ale jinak není vůbec co vytknout.
No, lidi, je to fakt špatný - ale dobrá zpráva je, že už to snad nebude moc dlouho trvat.

2 31.07.2022

Nápad super, obsah už tolik ne. Několik kapitol mě zaujalo, zvláště ty etymologické, zbytek byl slabší, až zbytečný.

2 12.07.2022

Mám Becky Chambersovou velmi ráda, především proto, že je prostě jiná. Že kašle na pravidla a píše tak, jak to cítí. Že dokáže napsat sci-fi bez jediného výstřelu.
Ovšem i přesto musím přiznat, že tentokrát jsem měla co dělat, abych další Poutníky dočetla. To, že mimozemské rasy stejně musí být dostatečně antropomorfní, aby si o nich člověk mohl číst, s tím už jsem se tak nějak smířila. Ale že to tentokrát bude velká nuda, to jsem tak úplně nečekala...

2 10.07.2022

(SPOILER) Popravdě řečeno mě to - bohužel - dost zklamalo. Gnóm! je fenomenální, o tom žádná, a tak jsem asi měla příliš vysoká očekávání...

Prostředí, nápad a svět - tam není co vytknout. Byla jsem hrozně natěšená na indiánskou fantasy, protože něco takového tady snad ještě nebylo. A v tomhle ohledu má Stopa blesku skutečně dobře našlápnuto. Ale právě jenom našlápnuto.

Protože ten fascinující postapo svět děsně srazil příběh. Možná kdyby to mělo o pár desítek stran navíc, dokázala by autorka rozvinout některé linky, které takhle moc nedávaly smysl. Například ty obruče, které sice nakonec posloužily svému účelu, ale do té doby měl člověk pocit, že jsou tam prostě navíc a že se na ně příhodně zapomnělo.

Ovšem co mi s přibývajícími stránkami vadilo absolutně nejvíc, byl ten čím dál silnější odvar Anity Blake / Stmívání. Opravdu si musí za každou cenu vybrat nějakého chlapa? Opravdu to bude ten sexy hodňák, protože ten sexy parchant je sice mnohem přitažlivější, ale ve skutečnosti ji nemiluje? Achjo. Pokud bychom si odmysleli to prostředí, jde vlastně o typický příběh z amerických středoškolských romantických komedií - makeover included. A když už jsme u toho makeoveru, tohle mě nadzvedlo asi nejvíc:
"Protože, co jako, to se nemůžu zajímat o zbraně i eleganci zároveň? To se vzájemně nevylučuje, víš." (říká homosexuální rváč)
"Ehm, jo, tak trochu se to vylučuje." (odpovídá zabedněná hlavní hrdinka)

Kéž by z toho tahle linka úplně vypadla. Byl by to řádově mnohem lepší příběh s obrovským potenciálem...

2 28.12.2021

Myslím, že všichni víme, že to není žádná velká literární kvalita. Postavy se většinu času chovají hloupě a po dočtení si vlastně nejsem moc jistá, co jsme si z tohohle prequelu měli odnést. Že Moirain potkala Lana? Tak, já nevím, to už jsme tak nějak tušili :D. Asi největší přínos vidím v tom, že Jordan konečně explicitně přiznal vztah Moirain a Siuan, to byl opravdu šok :D.
Ne, to, co z Nového jara dělá srdcovku, je nostalgie. Rozhodně nedoporučuju číst ho jako úvod do Kola času.

2 11.09.2021

Jediné, co se téhle knize dá vytknout, je lidumilství, antropocentrismus, slabost pro děti a nenápadná linka optimismu a naděje. To už dneska opravdu není příliš aktuální...

2 16.08.2021

Od tohohle jsem měla velký očekávání, protože jsem o tom porůznu už dřív něco málo četla. A víte co? Ono je to předčilo...

Nevím, jestli už někde někdo označil Bareše za hlas generace, ale jestli jo, tak mu to klidně podepíšu jako první. Celý stránky z Mety by se daly tesat do kamene. O mileniálech, ženách / mužích, o celý zatracený společnosti a týhle době. Prakticky každý slovo je tak přesný, až jednomu padá čelist.
Místy jsem se musela smát nahlas, takovym tim nefalšovanym nepřetržitym ha-ha-ha smíchem, zároveň to ale bylo vlastně dost smutný. A k naštvání. Což tady Bareš je - naštvanej. A to je potřeba a je to skvělý, protože my máme proč bejt naštvaný a protože je docela fajn pocit vidět, že v tom člověk neni sám.

Někde jsem myslim četla, že to "super" je tam zbytečný a rušivý, ale houbeles, sedne to tam perfektně, je to výborná METAfora. Ingredience navážil skvěle, fakt mi to se všim všudy sedlo. Jako jasně, přijít na to, kdo to celou dobu dělá, ve výsledku vyžadovalo asi tak jednu mozkovou buňku, ale o tohle tam vůbec nešlo.

Generačně mě to o ten nejtenčí kočičí fousek míjí, takže jsem nebyla doma úplně všude, ale to je jedno. Tohle by si totiž měli povinně přečíst všichni - zdaleka ne jen mileniálové, naopak. Zapšklym plesnivym dinosaurům bych to vnutila klidně i násilím. Třeba by konečně pochopili, jak to s těmi mileniály vlastně je. Nebo s ženami. Třeba by to konečně začli brát vážně. Koneckonců je tu pro to jeden nezpochybnitelnej argument - napsal to muž.

(A mně naprosto uniká, jak se tak bezvadně dokázal vcítit do ženský hrdinky...)

2 01.05.2021

Výborné postavy, skvělý příběh, originální prostředí... přesně to, co od špičkové fantasy očekávám.

1 30.12.2023

Obsahově super, ale ta jazyková stránka (plná chyb a překlepů)... uf.

1 21.12.2023

Dechberoucí začátek, skvělá první třetina... a pak se to táhlo a táhlo, až se to úplně rozplizlo. Škoda.

1 28.09.2023

Přečteno a do druhého dne bude bezpochyby zapomenuto.
Mezi menší, ale otravné prohřešky počítám:
- Denis má být totální knihomol, přesto se prakticky vyjadřuje jako negramot
- celé to klučičí hašteření na začátku bylo vlastně hrozně nepříjemné a vůbec nepůsobilo hravě, jak asi mělo
- kniha je prolezlá stereotypy (holky stojí fronty na záchodech, protože se šminkují atd. atd.)
Ovšem za zásadní kiks považuju to, že ve mně kniha nedokázala vyvolat jakékoli emoce (krom rozčarování z výše uvedeného). Bylo mi naprosto jedno, jestli spolu ty dvě nesympatické postavy skončí, nebo ne.
Zkrátka... přežila bych bez toho.

1 23.08.2023

Krásný. Trochu děsivý, hodně smutný, ale krásný.

1 23.07.2023

Velké překvapení. Řemeslně naprosto skvěle zvládnuté, až na pár lacinějších motivů se tomu opravdu nedá nic vytknout. Místy ovšem kniha měla trochu potíž vzbudit ve mně nějaké emoce. A když už, tak ty negativní - žárlivost a frustrace spolu s hlavním hrdinou.
Na konci mě trochu zamrzel neuzavřený rámec, protože to, co mě vlastně nakonec zajímalo nejvíc, bylo: kdo je Ida?

1 22.07.2023

Některé kapitoly byly slabší, jiné naprosto strhující. Kapitola Moře, modré moře vás rozdrtí a zašlape do prachu. Rozhovor s dalajlámou mi vůbec nic nedal...

1 28.05.2023