murdoch komentáře u knih

(SPOILER) Po dočtení Kapituly mírná nervozita, jak bude vypadat pokračování už ne od génia F. Herberta osobně... A dopadlo to víceméně dobře. Pravda, Mistr už to opravdu není, jiný styl psaní praští do očí hned, zejména u některých pasáží. Ale pořád to není špatná sci-fi. A pokud přijmeme, že autoři opravdu vycházeli z Herbertových poznámek, tak se dozvídáme nové skutečnosti, které osvětlují předchozí události, takže nám zapadají některé dílky do skládačky. Obzvlášť - a teď přijde spoiler - vysvětlení vzniku Ctěných matre do toho zapadá poměrně přirozeně. Takže jo, čtivé to je a myslím, že fanoušky světa Duny neurazí.

28.04.2024

Není to sci-fi, není to fantasy a už vůbec to není normální kniha. Sám bych si to pojmenoval asi "fantastika". Úžasná práce s textem a se slovy vůbec... Chvílemi mi to připomínalo P.K.Dicka, ale ten by zvolil asi úplně jiný konec. Některé pasáže pak přímo evokují atmosféru Engerlingů (však obojí asi Velinský psal tak nějak souběžně, obě knihy vyšly s odstupem jednoho roku). A ač jde o famózní knihu, plný počet hvězdiček nemůžu dát právě z úcty k Engerlingům, kteří mě zaujali víc.

1 25.04.2024

Četl jsem vlastně jen kvůli té předloze Věci. A ta je úžasná... Na to, že byla napsána roku 1938 (!) úplně neuvěřitelná.
Zbytek už pak spíš průměr. Ani Heinlein, Bradbury a Asimov tu nijak neexcelují. Přidáni asi byli jako "záruka kvality", ale výběr z jejich prací se moc nepovedl.
Co stálo za přečtení, byli spíš jiní autoři.

16.04.2024

(SPOILER) Popravdě, k opravdovému zamyšlení mi to přišlo málo propracované. Třeba ale neumím pořádně číst divadelní hry... Fakt je, že do divadla nechodím.
V době vzniku určitě velký počin (i když ani tenkrát nebyl úplně originální), dnes už tak nevyzní. Každopádně už tenkrát tu byl skoro předobraz Terminátorů ;)
Ale pár věcí rozhodně docela zaujalo - třeba ta hláška, že roboti nemyslí, vše si ale zapamatují a bezchybně opakují - "mohli by dobře učit na univerzitě". Zdá se, že K. Čapek nebyl úplně spojen mimo jiné i s úrovní univerzitního vzdělávání...

1 16.04.2024

Mé páté setkání s Hafranem coby autorem - a opět můžu jen doporučit. Byť jsem spíš vandrák suchozemec, na vodě jsem samozřejmě jako správný Čech taky párkrát byl a jak mě jeho trampské detektivky vždycky strhnou k myšlenkám, že jsem fakt dlouho nebyl na vandru, tak tady mě to zase táhne na řeku... Škoda, že mám v poslední době tak málo času.
Mimochodem, musím říct, že mezi soudobou literární tvorbou mi něco podobného vážně chybělo. Čtu to (veškeré Hafranovo dílo) jako dobrodružné příběhy podobného rázu jako byla kdysi Ivanova družina a podobně, jen to je z dospěláckého prostředí... Z prostředí dospěláků, kteří pořád hledají dobrodružství, tak jako kdysi. Takové to zdravé, nepřeháněné dobrodružství... No, těžko se to definuje.
Jen se přiznám, že detektivní stránku pak tolik nevnímám, spíš si ulítávám na prostředí a tak. Ale je tam - jako milý bonus pro všechny, kdo po něčem rádi pátrají.

4 08.04.2024

Hezká obrázková knížka, smysl má vlastně jen kvůli obrázkům - jinak se v podstatě nic důležitého nedozvíte. Ale hezky nafoceno.

05.03.2024

Čitelný, ale na Marťana nebo Spasitele to bohužel nemá.

1 05.03.2024

(SPOILER) Dost dobrý. Na rozdíl od (pro mě) propadáku Hvězdné pěchoty, fakt hodně slušné čtení, plné podnětných hlášek a myšlenek, až mi to trochu (i když samozřejmě těžko srovnatelně) připomínalo Franka Herberta... Opravdu zajímavá kniha. Jen ta všudepřítomná nadrženost a polyamorie (i když zde prezentované jako "přirozenost") mi moc nesedly (tady mi zas připomíná F. Pohla, ten taky v jinak úžasných dílech harašil až běda).

3 05.03.2024

Simmonsovská klasika, občas přepálená, možná z ní mám chvílemi pocit jakoby autor (bezpochyby grafoman) psal skoro jen pro psaní... Ale čte se to sakra dobře. Nojo, holt miluju space operu. S tím nic nenadělám.

1 05.03.2024

Hezký doplněk k, řekněme, "vědečtějšímu" studiu astronomie. Na hvězdárně se mi občas hodí, když k číslům a faktům přihodím i mytické příběhy a navíc si to i sám rád čtu.

05.03.2024

Must have pro milovníky kosmonautiky. Hezky napsáno a dozvěděl jsem se spoustu věcí, které jsem zatím netušil. Snad jen jediná výhrada - let šimpanze Enose je vylíčen jako humorná příhoda, ale chudák opičák si to fakt nezasloužil... Jinak ale super a doporučuji.

1 05.03.2024

Já nevím... Autor se snaží o lehce pochopitelné příklady, ale přímo na mě to moc nefunguje. Takže - jako nefyzik a nematematik - se v tom stále plácám, ač bych rád alespoň intuitivně pobral mnohem víc. No, profesor Kulhánek je jen jeden a pan Ransford mu ve formě výkladu jen těžko stačí.

05.03.2024

Mám rád sbírky českých autorů, obzvláště těch, kde můžete očekávat kvalitu už jen podle jména. Což může být i na škodu - ty povídky rozhodně nejsou špatné, ale přeci jenom jsem očekával nějaký "wow" efekt - a ten se úplně nekonal. Což neznamená, že si to nepřečtu znovu. Jinak za mě nejlepší povídky: Stíhačka a V pavučině.

05.03.2024

Loni na Trapsavci jsem zaslechl, že asi nejtemnější Hafranovo dílo je Pavoučí případ, což mě zaujalo a tenkrát si ho tam od něj koupil. Tohle mi ale přišlo ještě o něco temnější... Přesto ale plné vandrácké pohody, kterou musíte zažít, abyste pochopili vlastně jakoukoliv trampskou tvorbu. Opět nějaká ta nadsázka a nezaměnitelný styl, který je odlišný od většiny jiných autorů, ale mě osobně sedí. Palec nahoru, čekám co přijde dalšího ;)

3 05.03.2024

Zatím asi nejodlehčenější setkání s Hafranovým dílem, ani ne tak moc detektivka, jako spíš příjemný dobrodružný příběh, krásně čtivé, vyvolávající touhu okamžitě vyrazit na vandr... Což je v poslední době náročné jak kvůli času (rodina no, dospívající dcery, kterým se snažím věnovat, dokud o to ještě stojí), tak i kvůli nedostatku spoluvandrovníků (zvláštní, jak mí vrstevníci o vandry ztratili zájem). Díky Hafrane - a i když to letos na Zlatou horečku nezvládám, doufám, že se objevím za dva roky na té příští.

2 05.03.2024

Pan Vondruška ukazuje, že studium historie skutečně může vést k porozumění lidským dějinám. A mohlo by vést i tomu, aby se lidé poučili a neopakovali minulé chyby... Ovšem pochybuji, že by to četl třeba někdo z politiků, kteří mají možnost v tomto směru jednat. Ty zajímají jen jejich koryta... Čte se to dobře i jako akční příběh - jen doufejme, že popisující opravdu jen fiktivní buducnost.

1 05.03.2024

(SPOILER) Po shlédnutí seriálu jsem Silo prostě MUSEL číst... A vyplatilo se. Oproti první řadě seriálu (druhá zatím není, nezbývá nám jen doufat - btw, seriál skončil v půlce knihy, materiálu pro pokračování je k dispozici fůra) trochu přímočařejší děj, méně se řeší vztahy a podobně. Howey píše velmi slušně, krásně vás vtáhne do děje a probudí vaši zvědavost... Takže pochybuji, že se najde někdo, kdo by po Silu nesháněl ještě Turnus a Prach ;)

Koupeno hned po přečtení Sila - a stojí to za to. Hodně mě zajímalo, proč Silo (tedy Sila) vlastně vznikla, to se tu dozvíme - a ta myšlenka, ten důvod, to je, když se zamyslíte, taková hrůza, že... Naprosto odpovídá tomu čeho jsou lidé schopní. Bohužel. Turnus mě určitě chytil o něco víc než první díl. A moc by mě zajímalo filmové/seriálové zpracování, pokud se ho někdy dočkáme.

4 27.11.2023

(SPOILER) Poměrně slušné zakončení trilogie, až na ten v podstatě happy end a nedořešenou logiku zpustošeného světa.... Hlavně to druhé mi nesedělo. Nehledě na Julesiny mizející jizvy a to, že Silo 17 sice mělo být vypnuto/vyhlazeno a vlastně nebylo a je s ním něco jinak... Možná zadní vrátka k dalšímu dílu, ale ten konec působí trochu uspěchaně a nedopečeně. Chybu tu ale neuděláte, číst se to rozhodně dá.

4 27.11.2023

Opět musím před kapitánem Kidem smeknout. Tohle je fakt mazec a vůbec bych nečekal, že podobnou záležitost u nás snad někdo napíše.
Po dlouhé době kniha, nad kterou přemýšlím ještě několik týdnů po přečtení. I když se najdou nějaké nesrovnalosti, tak za mě poměrně geniální počin.
Engerlingy bych klidně šacoval jako inspiraci pro Silo - kdyby je ovšem Howeymu někdo přeložil do angličtiny, což je samozřejmě nesmysl.

1 27.11.2023