Mudry komentáře u knih
Tentokrát jsem se nějak nemohla začíst. Po pár stánkách jsem zas byla chycená a nedalo se přestat. Pořád čekám, kdy mě některý díl opravdu zklame ( ne, že bych si to přála), ale zatím to na méně hvězdiček nevypadá.
Vlastně už ani nevím co psát. Opakovala bych se nebo papouškovala ostatní komentáře. Dominik Dán mě prostě baví.
Tradičně ohromně čtivé ! Tempo bylo vysoké, než jsem se nadechla, byl konec. Ačkoli na Richarda nedám dopustit, po minulém díle jsem mu ty nervy v osobní rovině škodolibě přála.
Dominik Dán po sedmnácté a zase téměř na jeden zátah. Za mě zase plný počet bodů !!!
Musím přiznat , že po přečtení komentářů , jsem se trochu obávala, zda mě tento díl zaujme stejně jako ostatní "dánovky". Pravdou je, že to bylo zase trochu jiné , ale to je právě to, co mě na autorových knihách baví. Píše prostě bez předem známé osnovy.
Trochu pomalejší rozjezd, ale pak mě to pohltilo. Pro ty, kteří znají slavný originál, předvídatelný děj i konec ,přesto napínavé. Pravda je, že nejlepší Nesbova kniha to zrovna není. Ubírám tedy hvězdičku, abych byla spravedlivá k ostatním autorovým počinům, i když jsem si to užila.
Až na pár detailů ( pomalejší rozjezd - zbytečně zrychlený konec ) jsem zase spokojená a chystám se na třetí díl . Carter, Nesbo ani Hayder to sice není, ale rozhodně stojí za přečtení.
Tohle se opravdu nepovedlo. Kdo si třeba jen jednou přečetl nějaké skutečné osvětimské svědectví , musí z každé stránky cítit nereálnost příběhu. Tentokrát to za mě nezachránil ani styl psaní . Např. z ostrovního mola se otočením stránky bez varování ocitáme o pár let déle v Osvětimi. Jak se tam hlavní hrdina dostal a to rovnou v důstojnické uniformě SS, si autor nechal pro sebe. Celé to vidím jako kombinaci červené knihovny a parodie na Schindlerův seznam,což z úcty k tématu nemohu překousnout. I tak jsem chtěla vědět, co bude dál , proto dvě hvězdičky. Ve 100% souhlasím s komentářem uživatele "eva3992" z 5.5.
Po čtyřech letech jsem si dala prvotinu pana Hartla ještě jednou a musím říct, že jsem se nepobavila o nic méně než poprvé.
Asi tady budu za černou ovci, ale nemohu si pomoct. Pravda je, že jsem knihu přečetla jedním dechem, ale to už tak u knih na témata Stalin vs. Hitler, koncentrační tábory vs. gulagy, 2.sv. válka bývá. Každý takový příběh je silný. Ovšem právě ve srovnání s podobnými knihami mě tato až tak nenadchla. Možná je to koncem knihy, který jakoby postrádal konec samotného vyprávění , velmi stručným epilogem nebo stylem psaní na můj vkus velice chudým na souvětí.
Asi nikdo, kdo válku nezažil, nemůže říct, že tohle by se jemu stát nemohlo. Silný příběh.
Nechci říct, že se mi kniha nelíbila, to bych lhala, ale ....... S první cca třetinou jsem musela trochu bojovat a když mě příběh konečně pohltil, přišel konec ("nekonec"), který podle mého po přečtení tolika stran musel zklamat snad každého.
Jako vždy perfektní !!! Ale ten konec ? Tohle se nedělá :-( .
Perfektní díl ! Jen Ava a Luc už by mohli konečně ukázat barvu.
Pravda je, že konec byl malinko přitažený za vlasy, ale mé hodnocení to neovlivní. Ani minutu jsem se nenudila a jen těžko knihu odkládala . Dějové linky byly přehledné, neprozrazovaly nic navíc, krásně do sebe zapadaly. Za mě pecka.
S vypětím všech sil jsem dočetla. Vlastně ani nemůžu s jistotou říct, co přesně mě brzdilo, že se mi nelíbilo to či ono. Jsem zmatená jako Billy , jsem zmatená jako kniha sama.
I když romány pro ženy zrovna nevyhledávám, tohle čtení bylo skvělé. Malinko mě zklamal konec. Protnutí životů obou žen se uskutečnilo tak nějak "fofrem" .
Po pravdě si s hodnocením tak nějak nevím rady. Od PH jsem četla vše a hodnotit ve srovnání s předchozími knihami bych víc jak 2 hvězdy nedala, na druhou stranu bych pak musela "erotikonu" přidat šestou. Takže za tři, protože v podstatě souhlasím téměř se všemi stejně obodovanými komentáři. Měla jsem se asi na další kus těšit méně.
Perfektně zpracovaná čtivá kniha o zemi, jejíž existence uprostřed civilizovaného ( i když v poslední době trochu na hlavu postaveného ) světa je pro mě naprosto nepochopitelná. Až směšně trapná mi najednou přišla vzpomínka na rozhořčení mých rodičů nad zamítnutou cestovní doložkou do západního Německa .