Mrnda komentáře u knih
Není každý z nás trošku neschopný Mrakoplaš a naivní Dvoukvítek?
Dokonalost mého dětského bytí. Doufám, že jednou se k ní mé děti (pokud nějaké budou) vrátí...
Návrat k Zaklínači, tak jak jsem si ho představoval...
Na začátku jsem se bavil až se za břicho popadal. Bohužel v půlce knihy už docházelo k opakování vtipů založených na neměnícíh se postavách (zfetlý zahradník, návštěvníky nenávidějící Josef, chamtivý otec,..).
Škoda,... Na začátku drive, ale chyběl "tah na branku"...
Román o dvou naprosto odlišných ženách, které dohromady svede zvláštní shoda náhod. Každá z nich má svůj příběh, který kniha postupně odkrývá a čtenář je postupně začíná chápat a souznít s nimi. Welsh svým typickým drsným a syrovým přístupem člověka baví a drží uvězněného, až nechcete odložit knihu z ruky.
Rorschach je snad nejúžasnější postavou celé série. Nadchl mě v původním příběhu a v této knížce tomu ještě přidal.
Zároveň KONEČNĚ dostáváme náhled do Komediantovy duše. Spousta lidí Komedianta v původním příběhu odsoudila, ale tady se nám konečně ukazuje, že vše není tak jednoduché (obzvlášť ve světě Strážců).
První kniha, kterou jsem od TP četl, a hned to vedlo k lásce na první pohled.
Skočil jsem po ní jako po další knize oblíbeného autora a rozhodně není čeho litovat. Humor se s prostředím nemění.
V dětství nádherná příběhy, které záslužně dostali celou mou generaci ke čtení.
Chtěl jsem se k ní teď vrátit a připomenout si dětství. Bohužel to už není ono, že bych ztratil představivost?
Ke Geraltovi jsem se dostal v dětství a zamiloval jsem si ho. Konečně hrdina, který se neschovává za krásnou slovní zásobu, ale všechno řekne tak, jak to vidí.
Konečně pohled na démona, který ho vykresluje podle mých představ.
Stehphen King opět dokazuje, že jeho příběhy jsou psané neodložitelně.
Knihu jsem přečetl ani ne během dvou dnů a každou část textu jsem doslova hltal.
Člověku hlavní postavy přirostou k srdci a čtenář pak nemůže přestat, dokud se nedozví, jak to s nimi dopadne.
Pro mě asi nejlepší knížka série. Člověk by až nevěřil, nakolik si autor dokáže s už starými dobře známými hrdiny pohrát tak, že nejsou staří ani známí....
Bohužel se musím přiznat, že Hedvábný přízrak mě až tak nenadchl, ale Minutemani jsou úžasní.
Hezký příběh, vtip, bohužel jsem zjistil, že Hrabalův styl psaní je pro mě nečitelný...
Najde se zde ještě někdo, kdo viděl poslední souboj ve stylu klasického starého westernu?