Mr.Moldau
komentáře u knih
Hana
Alena Mornštajnová
Překrásná kniha o lásce, smutku i naději. Dost se mi vryla pod kůži. Poplakal jsem si.
Den trifidů
John Wyndham (p)
Přiznám se, že než jsem se do knihy začetl, čekal jsem až epický souboj mezi člověkem a přírodou, kdy si masožravé rostliny začnou podmaňovat svět. Mé očekávání se částečně vyplnilo, ale zhruba ve třetině knihy začala být kniha spíše sociologickou sondou popisující vztahy lidí v určitých skupinách v podmínkách chaosu. Ačkoliv mi to přišlo trefné, ztratila se tím jistá dynamika děje, jež se vrátila zpět až v posledních kapitolách. Přesto oceňuji zdatně zvládnutou ich formu. Autor byl velmi pečlivý a zachoval kontinuitu příběhu z pohledu jedné postavy. Kniha mi vrátila jistou chuť po vědeckofantastické literatuře, jíž nebude na škodu si čas od času přečíst.
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Krásně napsaná kniha. Jemné a citlivé. Jako bych tančil mezi stránkami, udržován v jistém napětí s nerušivou předvídatelností.
Listopád
Alena Mornštajnová
Nečekal jsem, že mě děj tak strhne a rozloží mé emoce tak, že jsem při čtení knihy pociťoval celou škálu emocí, od těch pudových, až po ty vyšší. Od těch, které ve mně vyvolávaly vztek, obestřely mě smutkem až po ty, kdy jsem pociťoval až bázlivou víru ve vyšší spravedlnost, jejíhož domáhání nemají lidé nárok. Kniha se četla téměř sama, děj krásně plynul, zanořoval se do hloubky, a já s ním. Listopád je krásný smutný příběh aspirující na to, aby se z něj stala povinná četba ve školách.
Inferno
Dan Brown
Browna bych přirovnal k hodináři, jež pečlivě a precizně komponuje jednotlivé dílky v úžasně a komplexně zpracované dílo. Inferno mě ani na chvíli nenechalo vydechnout. Již od prvních stran jsem se tak ponořil do příběhu, že již nebylo cesty zpět. Příběh byl úderný a dynamický. Líbí se mi, jak Brown komponuje do svých knih historii a umění a vyvolává v člověku hlad po dalším vědění. Ostatně jako profesor na zajímavé přednášce o umění.
451 stupňů Fahrenheita
Ray Bradbury (p)
Fantastická kniha! Až mě mrazilo, jak je svého času nadčasová.
Prokletí Salemu
Stephen King
King je mistr svého oboru. Kniha mě příjemně vtáhla do děje, vyvolala ve mně strach a působila na mě jako magnet. Byl jsem hladový po Kingových slovech, líbí se mi, s jakým citem pracuje s jazykem, jak bohatou slovní zásobu má. Líbí se mi, jak chladnokrevný vztah má King ke svým postavám, čtenář pak neví, co od něj čekat. Dokáže si krásně pohrát s postavami, jejich vztahy a příběhem, jehož součástí jsem rozhodně nechtěl být. Skvělý horor.
Svědectví
Stephen King
Po této knize jsem pokukoval již nějaký ten pátek a byla to možná situace spojená s koronavirem, která mě vyhecovala sednout si nad tímto baculatým miláčkem. Kniha je nejen obsáhlostí srovnatelná s Kingovým „To“. V první třetině dynamická a napínavá, v další třetině King poměrně polevil a pak knihu zakončil, jak je mu hodno. Líbilo se mi, jak byl děj odlehčen teologickými úvahami. Možná se obsáhlostí vytratilo dynamické napětí a prvky hororu se ztrácely v obsáhlých popisech, ale upřímně mi to nevadilo a zanechalo mě v příjemném rozpoložení kladoucí si otázky, na kolik je naše civilizace křehká a zranitelná. Nadčasový román, jehož účel byl splněn.
Žert
Milan Kundera
Kundera se někde uvnitř mě samého usadil, rozložil mě, hovořil mým jazykem, kdy každé slovo bylo zrcadlem, do něhož nahlédla má duše, zcela odhalená a křehká, aby se Kunderovi zcela poddala a vyvolala ve mně bázeň, kdy se mu cítím zcela oddán.
Král Krysa
James Clavell
Mnoho postav, mnoho charakterů, mnoho mužů v nedůstojných podmínkách zajateckého tábora. Již to si říká o jistou sondu do mezilidských vztahů. Clavell to zvládl skvěle. Místy příběh byl až plytký, ale bylo to tím, že jsem od knihy čekal něco jiného. Přesto jsem ji přišel na chuť a velmi mě překvapila. Ke konci byl příběh dynamičtější a konec mi dal prostor k zamyšlení nad sebou samými a postavením člověka ve společnosti nezávisle na místě a době, v jaké žije.
Romeo, Julie a tma
Jan Otčenášek
Chviličku mi přišlo, že čtu Kafku, v další kapitole jsem měl pocit, že jsem se začetl do Kundery. Velmi citlivě napsaná novela popisující příběh dvou zamilovaných lidí na pozadí temné kapitoly českých dějin.
Morálka lidské mysli
Jonathan Haidt
"Všichni jsme tady na nějakou dobu uvízli, tak už si s tím musíme nějak poradit." Haidt je pro mě superstar, jehož kniha mě naprosto nadchla. Tím, jak zevrubně popisuje psychologii morálky, s jakým respektem a vážností odkazuje na filozofy a politology a rozvádí dále jejich myšlenky, aby je zakomponoval do své teorie o morálce, se u mě katapultoval mezi elitu, která zasluhuje uznání. Morálka lidské mysli je bez nadsázky jedna z nejlepších knih, jakou jsem za poslední dobu četl.
Staré řecké báje a pověsti
Eduard Petiška
Klasika. Myslím, že by měla být v každé knihovně a čas od času si staré pověsti a báje připomenout.
Směšné lásky
Milan Kundera
To, jakým způsobem Kundera dokáže vdechnout postavám život, je vskutku obdivuhodné. Směšné lásky mě opravdu bavily. V jistých pasážích jsem se opravdu od srdce smál; obzvlášť u povídky Nikdo se nebude smát. A já se smál, až jsem se za břicho popadal! V knize je vše. Humor, filozofie, erotika… Prostopášníci, nevěrníci i oddaní milenci si rozhodně přijdou na své. Je to humorná kniha o vztazích.
Dalajlamova kočka
David Michie
Roztomilá kniha, po jejímž přečtení bych chtěl být Dalajlamovou kočkou. Příjemné čtení.
Počátek
Dan Brown
Na Brownovi se mi líbí, že má vhled do různých oborů, které dokáže poutavou formou představit čtenáři a jejich teorie naroubovat na příběh tak, že čtenář jeho příběh bude hltat. Což se v mém případě stalo. Ačkoliv byl začátek příběhu až zbytečně táhlý, Brownovi se podařilo udělat z děje napínavou detektivku, od které jsem se nemohl odtrhnout. Za mě výborná kniha.
První den mého života
Paolo Genovese
Když jsem začal číst První den mého života, očekával jsem, že budu číst román s jistým psychologickým ponorem. Nestalo se tak. Místy mi děj připadal až nudný, nikam se neposouvající, jindy až bizarní. Popravdě jsem nevěděl, jak děj uchopit. Přesto nelze autorovi upřít, že umí čtenáře dostat tam, kam chce, což se mu povedlo. Ději jsem se nakonec podvolil a ocitl jsem se na emoční horské dráze, na jejímž konci jsem si uvědomil, že jsem zřejmě dočetl jednu z nejlepších knih o osobním rozvoji poslední doby.
Astrofyzika pro lidi ve spěchu
Neil deGrasse Tyson
Tato kniha je podle mě mistrovským dílem. Patřím mezi lidi, kteří mají velké rezervy v přírodních vědách, a tato kniha umí poskytnout velmi srozumitelnou a poutavou formou vhled do astrofyziky, potažmo i do chemie a de facto i technických věd. Je to kniha, která upoutá a vyvolá hlad po dalším hledání sebe sama nejen v rámci tohoto světa, nýbrž i kosmu. Pro ty, co se chtějí čtivou formou "dovzdělat" ve fyzice, je tato kniha ideální volba.
Město světla
Andrés Barba
Já teda nevím, ale kniha mě celkem zklamala. Děj mi připadal plytký, nedotažený. Místy jsem se poněkud ztrácel tím, jak autor až necitlivě utínal děj nějakou svou myšlenkou, kterou nedokázal pořádně rozvinout. Příběh tak na mě působil velmi popisně bez hlubšího ponoru, a tedy nedotaženě, až zanedbaně. Velká škoda, protože filozofie knihy mi přišla velmi zajímavá.
