Monns komentáře u knih
Půlku knihy jsem se vyloženě nutila číst. Asi jsem od oddechovky čekala něco víc. Váhala jsem mezi 2 a 3 hvězdičkami a díky tomu, že se ke konci knihy začalo konečně něco dít, jsem dala 3.
Mnohem lepší než Propast. Dala bych 4 *, nebýt toho konce, který to zkazil..
Škoda, mohl to byt dobry nápad. Chvílemi jsem byla fakt napnuta, ale sáhodlouhé popisy a myšlenkové pochody, zkazily veškerý dojem a člověk se musí prokousávat dal a těší se, až bude konečně konec.
Za mě jsou tyto knihy lepší v angličtině, takže tentokrát jsem sáhla po anglické verzi.
Tak tohle jsem nedala, nemam ve zvyku odložit knihu bez dotčení, ale po několika desítkách stránek obsáhlých popisů, aniž by se děj někam dostal mě vyděsila představa tímhle stylem číst přes 600 stránek..
Nedávno jsem četla sérii Kroniky pozůstalých a moc se mi nechtělo pouštět do těchto navazujících dílů, že už to bude o ničem. Ale ne, tato spisovatelka mě opět dostala. Nechala mě v táhnout do víru děje a opět se zamilovat do hlavních postav. Po dlouhý době jsem knihu nemohla téměř odložit a už teď je mi líto, že těch dílů není víc, nebo aspoň nemá další knihu, která by mi vyrazila dech.
Co mě naprosto znechutilo a za co spisovatelka nemůže, je výtisk knihy. Opravdu tuto knihu někdo před vydáním četl?! Je až neuvěřitelné kolik chyb a překlepů tam je.
Za mě oba díly mnohem lepší než Divergence. Skvělé dva díly.
Na začátku jsem knihu odepsala, ale časem si mě získala. Napínavý příběh, od kterého se nedá odtrhnout, jsem zvědavá na druhý díl.
Zezačátku jsem z knihy byla zklamaná, nevěděla jsem jak se příběhu chopit a ze stylu psaní a myšlení jsem byla zmatená. Postupně jsem se ale začetla a Kryštofovi držela palce. Je opravdu překvapující chování učitelek, které si toto povolání vybrali, aniž by měli vztah a cit k dětem. Také je udivující tlak a žádost chtít po dětech věci, i přestože potřebují jiný přístup a nezvládnou držet krok s ostatními. Mám bratrance autistu a co je po něm ve škole vyžadováno i přes všechny možné lékařské zprávy je neuvěřitelné a nemožné.
Tuhle knížku jsem četla, když jsem byla mladší a moc se mi líbila. Půjčila jsem si ji tedy znovu, ale tentokrát mi to přišlo jako takový průměr.
Slovo úža téměř zmizelo a na XAKRU! jsem si asi už zvykla. Děj byl napínavý a nešlo se odtrhnout. Takže za mě mnohem lepší než první díl.
Překvapuje mě nízké hodnocení. Kniha se mi cea dobře. Je tedy pravda, že tam je spousta jmen a že začátku mi dělalo problém se v postavách zorientovat.
Musím obdivovat autorcinu sílu a a nahled a že ani v tak těžké situaci nezanevrela na ostatní... Někdy bylo opravdu těžké zadržovat slzy.
Je to moje první kniha od Kinga a ohodnit knihu pro mě bylo těžké. Uvidím, jak mě osloví další díly..
Asi knihu spíš zkusím v anglickém jazyce, přijde mi, že to pak zní líp. Druhá polovina byla o mnoho lepší než ta první.
Úžasné! S přítelem jsme byli opět nadšeni, jedna z nejlepších Šimánkových knih.
Opět jsem předčítala příteli a opět jsme oba spokojeni a jen tiše závidíme odvahu a vytrvalost celé rodiny.
Tak tahle kniha mě dostala. Četla jsem už dřív knihu na stejné téma Pořád jsem to já, ale vůbec se mi to nedostalo pod kůži jako tahle. Celý příběh jsem prožívala s hlavní hrdinkou- beznadějné vyhlídky do budoucnosti a ztrácení sebe sama. Přesto bojovala a život a nemoc se snažila brát s nadhledem. Po dlouhý době jsem u knížky zadržovala slzy, opravdu hezky napsané.
Druhá kniha od Ladislava, kterou mám přečtenou a opět nemám co vytknout.
Pořad nechápu, ze jsem knihu zvládla přečíst, musela jsem se vyloženě donutit.. pasáže téměř o ničem, hlavní postava mi byla nesympaticka a protivna, přišlo mi, ze nemá žádnou osobnost a vůli něco se svým životem dělat, jen proplouvat. Nikdy víc..