Monini komentáře u knih
Harryho Pottera jsem nečetla, pouze viděla jako filmy. Nikdy mě to příliš nelákalo, Harry mi byl nesympatický a proto se do silné základny HP fanoušků neřadím. Bajky jsem si pustila jako audioknihu k pečení perníků jen proto, že je tak krátká. Některé bajky mě zaujaly více, některé méně, Brumbálovi dodatky navozovaly atmosféru opravdové kouzelnické učebnice. Musela jsem smeknout před propracovaností tohoto kouzelného světa. Kdybych byla fanoušek, bylo by to za plný počet, takhle to kolem mě příjemně proplulo, nicméně nezanechalo větší stopu.
Zeměplochu čtu popořadě tak, jak jsi Terry Pratchett psal. A tohle je pro mě bohužel zatím nejslabší kousek. A to jsem se po Mortovi tak těšila na další návštěvu Zeměplochy..
Žádné velké překvapení se nekonalo. Co se vlastně děje napadne čtenáře dost brzo. V druhé půlce knihy jsem se jen těžce prokousávala přes hluchá místa, abych se konečně dostala k poměrně dobře napsanému závěru. Špatné to není, ale čekala jsem víc.
Podle mě záleží, s čím k této knize přistupujete a jestli chcete, aby Vám něco dala nebo nikoli. A taky v jakém rozpoložení a v jakém životním období se k ní dostanete. Já ji dostala do ruky v době, kdy jsem si začala řešit staré psychické bloky a pro mě byla (a stále je) velkým přínosem. K doplnění po přečtení doporučuji i Duškovo divadelní představení. Pokud Vás "ezo" věci neberou, nečtěte ji :)
Tolkien byl prostě génius. Po přečtení najednou vidím celý svět Středozemě úplně jinak, všechno do sebe zapadlo jako puzzle. Pro fanoušky fantasy je toto dílo nezbytné, jen nečekejte, že to bude odpočinková četba, dílo je velmi složité.
Dokonalost. Nejlepší fantasy na světě, proracovaný děj do posledního detailu. Události, které berou dech. Spousta moudrosti i vědění. Miluju!
(Může obsahovat náznaky spoilerů :-) )Čtivá, příjemná kniha, dobrá k oddechu. Pokud si potřebujete odpočinout, nad ničím moc nepřemýšlet a neřešit, jestli je příběh reálný nebo "blbost", tak pak se jistě trefíte. Za mě je kniha ale určitě slabší než např. Tisíce planoucích sluncí, já ty pohádkové konce a nereálné happyendy prostě moc nemusím. Jinak pěkně napsáno, knihu bych nezatracovala, četla jsem mnohem, mnohem horší...
Doba, kdy je Ladislav v Turecku, představuje nejlepší část knihy. Autor má (alespoň pro mě) zabíjející styl humoru, dokáže vykouzlit úsměv na rtech snad na každé straně. Skvělá knížka pro někoho kdo rád cestuje, rád se inspiruje od ostatních, rád poznává nové kultury aniž by měl předsudky, nebo se rád těch předsudků zbavuje. Jednu hvězdu strhávám jen za to, že ke konci se kniha opakuje a ztrácí dech. Docela mě ale baví, že autor si je toho sám dobře vědom :-) Při dočtení jsem si uvědomila, jak mi ten humor a autorovo sebemrskačství bude chybět. Tak nezbývá nic jiného, než si přečíst jeho další dobrodružství.
Nelze popsat slovy, jak je tato kniha úžasná, to se musí přečíst, to se musí zažít, prožít s hlavními hrdinkami jejich život, naslouchat jejich touhám a prožívat s nimi jejich utrpení. Khaled Hosseini dokázal napsat knihu, která vás vtáhne do děje už na prvních stranách a svým strhujícím tempem a neuvěřitelně skvělým stylem psaní vás donutí číst klidně celou noc. Rozervalo mi to srdce, poslední kapitolu jsem celou probrečela. Neváhejte a čtěte!
Vzhledem k tomu, že ruskou tvorbu nemusím, tak jsem čekala, že čtení této knihy nebude zrovna zábavná záležitost, kniha mě proto mohla jen příjemně překvapit. Musím uznat, že s nádechem silného sarkasmu jsem se prosmála první polovinou knihy - velice zábavná tragikomická záležitost. Druhá polovina však ztratila dech i tempo a já už jen toužila po tom, až se dohrabu a konec. Konec ale zase příjemně překvapil a hodil to celé do jiné roviny, takže na knížku nakonec ve zlém vzpomínat nebudu.