Mnaui komentáře u knih
Nerada nechávám rozečtené knihy, a to byl taky jediný důvod, proč jsem knihu dotahla do konce ...
Sice relativně nové pozadí, ale zápletka stále stejná. Naštěstí autorka zůstává místy velmi vtipná
Obdobně jako první román (Prokletý rod Palmisanů) měla kniha pomalejší rozjezd. Úvodní prolog v současnosti a pak skok do minulosti. Pro neznalé Katalánských dějin velmi zajímavé čtení. Autor dokázal i hrůzostrašné činy popsat s lehkostí a nezahýbat do detailů. úžasné je závěrečné vyvrcholení, které potvrzuje několikrát pronesenou poučku - pravda není taková jak se na první pohled zdá. Nesmí se dělat ukvapené závěry, ale nejdřív se zamyslet ...
Je dobré připomenout si, že svobodné a hlavně rovnoprávné postavení ženy nebylo vždy samozřejmostí. Zajímavé je, jak se u soudu o svěření dítěte do péče obrátily role. Na začátku 20. Století získával dítě výhradně otec o století později matka
Způsob psaní mě příliš neoslovil. Deníková forma, velmi podrobná byla místy až nezáživná. Navíc jsem se nabyla vůbec schopna ztotožnit s hlavní hrdinkou. Poflakování, zahálka, spánek až do oběda. To není můj styl ..
Sice zajímavá zápletka, ale místy zdlouhavé. Musela jsem se nutit knihu dočíst..
Kniha plná fejetonů. Každý jiný a s tím související i kvalita a obsah. U některých jsem se smála, u jiných dojimala a sentimentalně se zamýšlela nad vlastním životem. Našly se i takové, které jsem četla “rychločtením”...
Kniha je teď u nás na denním čtení. Sice není dlouhá, ale když už ji ten den předčítám potřetí, hlasivky dostávají zabrat.
Každopádně nádherná pohádka pro děti
Doufám, že bude i druhý díl, abychom se dozvěděli, jak to dopadne s princem. Jinak si to budu muset vymyslet ..????
Marie prokázala velké organizační a vůdčí schopnosti,přesto se snaží podvolit patriarchátu.
Ke knize jsem se dostala jsem díky výzvě. Musím se přiznat, že jsem několikrát měla tendenci knihu odložit. Nkc jsem zdlouhavé popisné pasáže jen přeskočila.
Tolik depresivních myšlenek, tragických osudů a dokonaných sebevražd na jednu knihu ...????