Miru komentáře u knih
Naprosto jsem Harrymu propadla. Fantastický!
Skvělá knížka. Četla jsem ji jako malá a přála si, aby nikdy neskončila. Nebála bych se ji přirovnat k Dětem z Bullerbynu v českém vydání.
Tak vám nějak nevím. Prostě povídky. Neurazí, nenadchnou... Očekávala jsem větší koncentraci Svěrákova laskavého humoru...
Poprvé jsem knihu četla ještě coby malá holka po shlédnutí stejnojmenného filmu. Tenkrát se mi do rukou bohužel dostala pouze její zkrácená verze. Až teď, po několika letech, jsem sáhla po jejím kompletním vydání. A opět jsem nelitovala. I přes pár věcí, které na čtenáře dnešní doby mohou působit přinejmenším úsměvně, se rozhodně jedná o jeden z nejkrásnějších literárních příběhů, nesmrtelnou klasiku, která na vás dýchne úžasné kouzlo a pohladí vás svou nezaměnitelnou atmosférou.
Moje první ochutnávka z řady Stopy hrůzy. Četla jsem ji ještě coby malá holka na základní škole a strašně mě tenkrát chytla. Napnutá jsem byla od začátku do konce. Otázkou je, jak by na mne zapůsobila teď, po téměř dvaceti letech.
Věrná kopie filmu přepsaná v jednotlivých obrazech do knižní podoby, která je tu a tam doplněná o několik scénáristických poznámek autora, které jsou zábavným zpestřením. Typický Svěrákovský humor, který vám vykouzlí úsměv na tváři.
Příjemné, milé, vtipné, dojemné, pravdivé, lidské....jednoduše ze života a jednoduše skvělé!
Po dlouhé době česká knížka a fakt mě bavila! Trochu mi evokovala Vyprávěj nebo třeba Hřebejkova Medvídka... Chci další! :-)
Když jsem byla dítě, knížku jsem milovala. S pomocí flétny jsem se učila jednotlivé písně. Za mě skvělá pomůcka při hudebním vývoji dětí.
Tak tohle dílo už je legenda! Skvělé příběhy doplněné úžasnými ilustracemi.
Erben byl možná zvrácený génius, ale pro českou literaturu zcela zásadní!
Příjemně psaný životopis, který popisuje nejeden nepříjemný životní zvrat české zpěvačky. Pokud jste si mysleli, že o Lucii Bílé víte všechno, aniž byste si přečetli tuto její zpověď, pak jste se mýlili...
Skvělá, vážně skvělá! Napínavá od začátku až do konce, chytne vás a nepustí. Když už si myslíte, že víte, že jste rozluštili závěrečnou pointu, s každou další přečtenou stránkou ve vás toto přesvědčení postupně slábne, až se rozplyne docela. A vám už nezbývá nic jiného, než hltat jednotlivé kapitoly jednu za druhou, abyste se co nejrychleji dostali ke kýženému konci.
Asi jako většina lidí mám tuto knihu spojenou s povinnou četbou na základní škole. A nejsem si jistá, zda je pro 7-8 leté děti zcela vhodná, zda jim v tak nízkém věku dokáže opravdu něco dát, krom tíživých depresivních pocitů.
Hornbyho já prostě můžu a opět mě nezklamal. Naopak jsem byla mile překvapená. Nevím ani proč, ale od této knihy jsem příliš neočekávala. O to víc mě potěšila. Příjemné čtení, jak jsme ostatně u tohoto autora zvyklí, okořeněné chvílemi až neuvěřitelnou absurditou příběhu, která ve vás vyvolá spousty nejrůznějších emocí.
Má očekávání ohledně tohoto románu byla patrně až příliš vysoká a já teď nějak nevím, co s tím. Jde o určitou, pro mne až přehnanou, dávku naivity jak v samotném příběhu, tak ve formě, jakou je napsán, a v použitých dialozích. Nejde o to, že by kniha nebyla čtivá nebo snad byla špatná, ale několik momentů příběhu a rysů hlavních postav je pro mě těžko uvěřitelných, vezmeme-li v úvahu, že se píše rok 2000. Především pak samotný charakter hlavní hrdinky. Ten je dle mého názoru přitažený za vlasy až příliš. Tolik čistoty, nevinnosti, perfektnosti, upejpavosti a čestnosti...jako by byla z jiného století. Takto namíchaný koktejl lidských vlastností v dnešní době jev spíše nevídaný. Až ve třetím dějství se ve mne tento dojem zlomil a já konečně nabyla dojmu, že se ocitám v realitě dnešního světa. Za co si ale u mne kniha jednoznačně získala body, byl autorem skvěle vylíčený vztah mezi hlavním hrdinou a jeho otcem. V jeho závěrečných pasážích jsem ani já nezadržela slzy. Přesto za mě pouze 3 hvězdičky....
Těšila jsem se, až si tuto knihu přečtu. Očekávala jsem od ní neotřelý příběh vyprávěný s vtipem a nadhledem. Knížka však předčila veškerá má očekávání. Bohužel. Ve stylu a formě vyprávění problém nevidím - dílo je psané celkem čtivě, ale svým obsahem se pro mne řadí na hranici únosnosti. Nicméně dočetla jsem jej do konce. A nic. Knížka, která mi nedala absolutně nic.
S politovanim musim konstatovat, ze za mne tedy "velky spatny". Cele to na mne pusobilo jako naivni spisovatelska amaterina s nemastne neslane vykreslenou psychologii postav a chabym dejem. Bohuzel.