Miroslavacte
komentáře u knih
Kronika ohlášené smrti
Gabriel García Márquez
O zle, o strachu o vině. Je to téma, které už bylo variované stokrát, ale Marquezovo pojetí je nadčasové a plné lehkosti pera.
Zajímavý vhled do myšlení vrahů, zápletka neotřelá a postavy živé díky jazyku, jsou nejlepším kořením pro skvělý příběh.
Vypravěč
Anna Bolavá (p)
Miluju schopnost imaginace této autorky. Proplétání reality s prvky neskutečna. Mistrně umí pracovat s atmosférou, kdy máte pocit, že to, co sžírá postavy, nutně okusuje i vás, až do morku kostí. Při zmínkách o červu se mi zvedal žaludek, tak moc sugestivně je to podané.
Potrhaná křídla
Ruta Sepetys
Skvěle podané. Jižní část USA, hudba, ale taky problémy s mafiány. Je to napínavé, dojemné a s postavami je snadné se sžít, přestože toho málokdo z nás má společného s prostitutkou. Postava dcery je mimořádně dojemná.
Strašné téma p nepovedeném vztahu matky s dcerou. Kdy je ta matka podaná a ž příliš sobecky, její povaha trýzní. Charaktery postav ale vyznívají lidsky. Chválím.
Slavná Nemesis
Ladislav Klíma
Fascinuje mě, jak moderní tohle dílo stále je.´ Povídky mají hlubší přesah, jsem nadšená.
Podbrdské ženy
Jana Poncarová
Ten nedostatek lásky v rodině jako téma považuju za mimořádně trýznivé, o to lepší je, když je podáno tak citlivě, jako v této knize.
Polednice
Jiří Březina
Bavil mě příběh i dvojice vyšetřovatelů. Mám ráda detektivky z našeho prostředí, protože si všechno lépe představím.
Divné děti a smutná kočka
Petra Soukupová
Dávno už nejsem dítě, knihu jsem si ale užila i tak, což podle mě svědčí o její kvalitě. :-)
Alois Nebel
Jaroslav Rudiš
Jsem velká obdivovatelka Rudiše, čtu ho dlouho a stále mě baví. Tahle kniha je moje nejoblíbenější, nadčasová, milá, zábavná i k zamyšlení. A ty ilustrace? Bomba!
Jak ulovit malou štiku
Juhani Karila
Mytologie, kterou neznám, hodně věcí jsem si dohledávala a odpočívala tak u tohoto velmi hutného, ale skvělého textu.
Děti na zabití
Milada Golobová
Ta kniha je dobrá, její poselství důležité.
Ale ten název? Otřesný a trapný, podlézavý a hodný maximálně titulku v bulvárních novinách.
Nejzasutější vzpomínka na lidi
Mohamed Mbougar Sarr
Moc, opravdu moc mě to bavilo. Celou dobu jsem přemýšlela nad tím, co je fikce a co je pravda, co se mohlo a nemohlo stát, a tak hlavní protagonista v mých očích splýval s autorem. Jsem z knihy nadšená a nechápu, že se o ní skoro neví, protože by si to zasloužila.
Jedovatá stopa
Colleen Cambridge (p)
Cosy crime? je to trochu hloupé, ale číst se to dalo. Postupem času jsem si v té jednoduchosti začala libovat a konec jsem si vyloženě užila.
K majáku
Virginia Woolf
Skvěle volená slova, každé je na správném místě a vyjadřuje všechno tak, jak si představuju, že by slova fungovat měla. Příběh ponurý, šepot mezi řádky také. Je to velmi naléhavé, intenzivní a bez katarze.
Stará škola
Josef Kroutvor
Číst tuhle knihu je jako si lehat do peřinky ze slov a myšlenek. Je to moc krásně napsané, jemně a nepodbízivě, přitom velmi srozumitelně každému člověku.
Výstava chameleonů
Filip Mikuš
Moc, opravdu moc mě to bavilo. Kniha se četla sama, oceňuju hlavně její formu a neotřelost.
Klub lhářů
Mary Karr
Alkolismus v krystalické podobě, ničení jedné bytosti v té nejdrsnější podobě. Skvěle napsané, ale drásající.
Dívka, která utekla z Osvětimi
Ellie Midwood
Nemůžu říct, že by mě příběhy z klávesnice této autorky nějak rozložily, spíš mě fascinuje, jak jede podle jedné šablony v každé své knize. Člověk udrží pozornost, a pokud přistoupí na fakt, že se jedná o brakovou literaturu bez použití zajímavých jazykových prostředků, nemůže být zklamán.
Života sladké hořkosti
Lída Baarová (p)
Jak známo, Baarová si spoustu věcí v této knize pozměnila, to, co z ní ale vystupuje je nezměnitelné, a tím je touha uniknout od zla kolem. Dobře napsané.
Tak akorát
Jostein Gaarder
Vyrovnat se se smrtí není jednoduché. Ani čtení této knihy není, ale pro mě byla krásná.