Stará škola přehled
Josef Kroutvor
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/492047/bmid_stara-skola-tMg-492047.jpg
5
3
3
Úvahy o krajině, řemesle a věcech, také o člověku a moderní době. Chvály malých knížek, prkenné boudy, pravého papíru, ohně a dobré hlíny, mingei, šibui, hospodské účtenky, rozhlasu a mluveného slova. Pocty balvanům a kamenným obrům, venkovské hospodě, kočovným vzdělancům a sněhulákům. Nový soubor chval, poct a rozpaků. Třetí svazek edice Stropnice.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Stará škola. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (2)
Číst tuhle knihu je jako si lehat do peřinky ze slov a myšlenek. Je to moc krásně napsané, jemně a nepodbízivě, přitom velmi srozumitelně každému člověku.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Stará škola v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 3x |
| v Chystám se číst | 8x |
| v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1991 |  Egon Schiele |
| 1990 | Potíže s dějinami |
| 2019 | Lesní eseje. Texty z česko–rakouského pomezí a Šumavy |
| 2019 | Poletování jednoho ptáčka |
| 1983 | Hlava Medusy |
Tuhle nenápadnou knížečku jsem si úmyslně nechal pro svůj jubilejní pětistý komentář. Ve své podstatě je to naprosto odzbrojující manuál nostalgického staromilectví, tedy oslava všeho toho, co tak nějak patří k přirozené a původní životní zkušenosti a co nám přinejmenším v podvědomí bude stále zůstávat jako nenaplněná touha či potřeba, až to digitální, virtuální a AI svět zcela převrství. Určitě nedoporučuji číst tyto krátké úvahy v jednom zátahu, protože jsou pocitově a významově poněkud "jednostrunné", ale jako jednohubky před spaním, do čekárny nebo dopravního prostředku jsou ideální. Drobné eseje o nejrozmanitějších podnětech, které lze ještě smyslově a tělesně vnímat. Nečekejte žádné pronikavě nové poznatky, ale spíš připomínky toho, co už tak nějak dávno tušíte nebo víte, že k životu potřebujete. Zvlášť bych ocenil i krásnou knižní úpravu nakladatelství, které má (shodou okolností?) stejný název jako tato kniha. Závěrem jeden výrok jiného staromilce, spisovatele Ludvíka Vaculíka, který mi tato kniha připomněla. Když se ho v jednom rozhovoru kdosi ptal, jestli mu nepřipadá, že je svými konzervativními názory dost pozadu, odpověděl: "Ne, mně spíš připadá, že jsem napřed." A přesně o tom je právě i tato kniha. O tom co ztrácíme, ale přitom budeme stále hledat.