Divné děti a smutná kočka
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/525064/bmid_divne-deti-a-smutna-kocka-6537ff03ada93.jpg
4
70
18
Klub divných dětí série
< 2. díl
Mila s Petrem jsou pořád divní a pořád se spolu kamarádí. Poslední týden prázdnin tráví s Milinými rodiči na chalupě na venkově, kde se seznámí s dětmi od sousedů. Luisa možná tak divná není, ale o to divnějšího má bratra. Eliáš neumí lhát, hlavně mamince, a když neví, co má dělat, tak prostě uteče. A s žádnými cizími dětmi se na rozdíl od Luisy bavit nechce. Pak se ale u nich na zahradě objeví zvláštní kočka, kterou nikdo nepostrádá. Nebo snad ano? Děti začnou společně pátrat, komu kočka patří, a dozvídají se zvláštní věci o světě i samy o sobě.... celý text
Přidat komentář
Budu se opakovat, tak jako u prvního dílu Klub divných dětí.
Dokonalé !!!
Neúplná parta divných dětí odjíždí na poslední týden prázdnin na venkov na chatu. Tam se seznamují se sousedy z vedlejší chaty a spolu a ještě s kočkou, která si je z určitého důvodu najde zažijí hodně velké dobrodružství.
Hold, každý jsme jiný a divný, ať se nám to líbí nebo ne ! A nemusíme být vůbec až tak úplně děti....
Dávno už nejsem dítě, knihu jsem si ale užila i tak, což podle mě svědčí o její kvalitě. :-)
Moc pěkná kniha, občas je vyprávění trochu rozvláčné, ale i tak jsme si to užili. Dětem 8 a 10 se líbila moc.
Audiokniha
Tvorbu paní Soukupové mám moc ráda. V těch knížkách to není o nějakých velkých událostech, chvílemi je spíš o ničem než o něčem. A to se mi právě moc líbí. Jak popisuje vztahy, bez masek, bez pozlátek, na přímo. Chtěla bych umět takto někdy popsat svoje pocity. Chování člověka je zanesené spoustou výchovných vzorců, často ani my samy nechápeme, proč v nás některé věci vyvolávají silné reakce, nechápeme proč se chováme nějak, nedochází nám tam souvislosti. Paní Soukupová mě o tom vždycky donutí přemýšlet. První knížka v sérii se mi líbila o malinko víc. Tady mě to chvilkama přišlo trošku rozvleklé. Přesto doporučuji. Krásná knížka.
Já to miluju. Tahle Petra dělá literaturu pro děti, která z dětí nedělá hloupá mrňátka. Přesně ví, která v jejich světě bije. Nebojí se žádných témat a je neotřelá, opravdová a zábavná.
4,5 hvězdičky
Paní Soukupová by podle mě byla skvělá psycholožka:) to, jak věrohodně dokáže vykreslit svět dětí, jejich myslí, jejich uvažování a vnímání (totéž umí bravurně i s dospělými postavami), je neuvěřitelný. Strašně mě to baví, strašně! Její styl psaní mi vyloženě sedí, kdybych měla čas, tak tuhle knížku přečtu bez problémů na jeden zátah a ten příběh? Hlavní hrdinové tu jsou děti, které tráví pár dní prázdnin na venkově, během nichž si stihnout vytvořit nová přátelství, zažít dobrodružství a především se zase dozvědět něco o tom, jak to na tom světě doopravdy chodí.. Ačkoliv je to kniha pro děti, věřím tomu, že si ji užije i dospělák:) Krásné čtení, místy až dojemné, zároveň ale milé, provoněné letním teplíčkem a pohodou. Jasně, autorčina beletrie pro dospělé mě baví ještě o něco více, ale tuhle knížku budu hodnotit rozhodně vysokým počtem hvězd:))
S klidem můžu říct, že Petra Soukupová je moje nejoblíbenější současná česká spisovatelka!
(SPOILER)
Začátek měl velmi pěkně našlápnuto, ale konec mi přišel uspěchaný a vlastně nepromyšlený. Jako jasně, prázdniny končí a konec šmitec, ale i tak... Prostě takový nemastný - neslaný. Katka byla odstřižena rychle, bez cavyků, takže ani nevíme, jak odjela, na co myslela při odjezdu... A žádné další zmínky. Škoda... Zajímavá postava.
Soukupovou mám ráda, ale tohle byla asi nejslabší kniha, kterou jsem četla - nejen, že tam cpala téma homosexuality, které se teď objevuje snad všude a svým způsobem už je to protivné (nic proti!), ale prostě ten nicneříkající závěr.
Nicméně oceňuji tak trochu vhled i typologie rodičovství, což ocení rodiče jako jsem já... :-D
Takže tak...
Po zpětném přečtení mého komentáře si říkám, že to vlastně tak i mělo skončit... Protože proč? Protože tak to v dětském světě chodí... Že něco nějak je a pak je to zase jinak a tak to vlastně je... Jako bych viděla sebe...
Já ani nevěděla, že klub divných dětí už má pokračování.. pro mě super miluji psaní paní Soukupové, v tomto případě celkem nostalgie, byly to prázdniny mého dětství, toulat se po vesnici u babičky a zažívat dobrodružství..nás ale nikdo nehlídal jen jsme chodili na oběd až když byl hlad, žádné mobily ani hodinky jsme jako děti neměli a kdo měl tak stejně nenosil..moc děkuji za toto připomenutí a knihu vřele doporučuji.. divnej jsme přeci každý jen každý v něčem jiném a to je na nás lidech hezké, že jsme každý originál
Klub divných dětí pokračuje. Rozrostl se o další dva členy a jednu smutnou kočku. Tentokrát jej čeká prázdninové dobrodružství.
Opět nám Petra Dvořáková nabídla vhled do světa dětí, které se svým chováním vymykají ,,normálu". A udělala to způsobem sobě vlastním - citlivě, zábavně, nenásilně.
Dovolila i nám dospělým čtenářům se rozpomenout na strachy a obavy vlastního dětství. V neposlední řadě nastínila rodičům důležitost výchovy dětí k samostatnosti, odpovědnosti, toleranci, respektu a tím vším ke svobodě projevu.
Bohužel příběh se zraněnou stařenkou byl na můj vkus vyhrocen do absurdity. Respektuji, ale tentokrát snižuji své hodnocení.
P.S.: Pravá svoboda neexistuje bez vzájemného porozumění.“ Albert Camus
Audiokniha: Empaticky magicky čtou Patricie Pagáčová, Matyáš Valenta, Max Dolanský, Kristýna Ryška, Tereza Valentová
Jedno léto, jedna kočka,jedna vesnice a k tomu parta čtyř dětí toužících po dobrodružství. Každé dítě bylo jiné, každé mělo nějaký menší či větší problém, ale dohromady jim to fungovalo. Je to taky o tom, jak lidé odsoudí člověka aniž by o něm něco věděli, zkrátka jedna paní povídala. Možná bychom se občas měli učit od našich dětí.
Bylo to fajn prázdninové dobrodružství, vonělo horkým létem, které děti trávily na pronajaté chatě s Milinými rodiči. Bezstarostné poletování po vesnici s partou kamarádů, hledání a řešení záhad, ale i dětská trápení a trable, to vše zde najdete. A jelikož je to Petra Soukupová, najdete zde i její typický rukopis. Jen prostě KLUB DIVNÝCH DĚTÍ nastavil pro mě laťku moc vysoko.
Druhý díl Divných dětí byl stejně skvělý jako ten první. Přečetla jsem ho za jeden den a i když obsahuje témata k zamyšlení, zbyl ve mně po dočtení takový hezký hřejivý pocit.
Asi to bylo tím, že se děj odehrává v létě, který voní svobodou a dobrodružstvím, vodou, zmrzlinou a ledovou tříští, lesem a zralým ovocem. Je dlouho vidět a spát se chodí pozdě. I já si ještě pamatuju dobu, kdy se řeklo: V pět za barákem a šlo se. Žádný sáhodlouhý debaty skze smsky a sociální sítě :)
Taky se mi líbilo, že se postavy rozvíjejí, zájmy i priority se odlišují a tím se mění i povaha celého přátelství. Je to zkrátka stejné, jako ve skutečném životě.
Opět tu máme téma odlišnosti, kontrast mezi životem ve městě a na vesnici, předsudky nebo chování rodičů, od kterého se následně odvíjí chování dětí. Nutno podotknout, že způsob, jakým Petra Soukupová dokáže proniknout do dětské povahy i duše, je naprosto perfektní.
Oba díly se mi moc líbily a rozhodně je můžu ke čtení doporučit :)
Příběh je sice primárně cílený na middle grade čtenáře, ale může hodně předat i dospělým, především pak rodičům!
Stejně jako v prvním díle dokázala autorka neskutečně dobře zpracovat příběh z dětské perspektivy. Od těchto knih neočekávejte žádný strhující příběh, děj tady není to primární jde o úžasně propracovaný vhled do duše dítěte a dětského vnímání světa. Nějaké dějová linka tady však samozřejmě je a za mě se o kus lepší než v prvním díle, kde mi vývoj druhé poloviny knihy úplně nesedl. Tady příběh působí uceleněji a dokončeně.
Obrovskou radost mi na knize dělají tři hlavní věci. Jednak samozřejmě onen zmiňovaný vhled do dětské duše, ale dále taky to, že pojednává o důležitých tématech s naprostou lehkostí a bez nálepek. Jedna z nových postav trpí dle mého názoru poruchou autistického spektra, ale nikde to není explicitně vyjádřeno, prostře je jen jiný, stejně jako třeba Mila s Petrem. A dále pak zmínění toho, že je jedna z postav asi přitahována druhým pohlavím, aniž by kolem toho bylo haló jelikož přece o nic nejde! Žádné lgbt+ nálepky na knize, žádné velké drama v ději je to přece normální. Tohle bylo pro mě opravdu pohlazení po srdíčku.
Jediné, co mě na knize opravdu mrzí je, že na začátku odstřihla postavu Katky. Její odjezd z chalupy byl sice logickým chováním této postavy, ale dle mého by bylo velmi zajímavé, a hlavně důležité tuto postavu sledovat i nadále. Kapitoly z chalupy se mohly prolínat s Katkou doma. Její příběh toho mohl hodně předat a mrzí mě, že byla takto odstřihnuta. Doufám však, že autorka chytá další díly této série a Katka se ještě nějakého vývoje dočká.
Pro rodiče, vedoucí dětských kroužků jakýchkoliv typů a učitele a vychovatele jakéhokoliv rodu skoro povinná četba - děti potřebují mít svá tajemství a svá dobrodružství a jsou velmi různé (ty děti). Z hlediska děje se jedno dítě podivně ztratí z děje, ale budiž. A pro divné děti povzbuzující četba.
Druhý díl je stejně dobrý ne-li lepší než první díl. Zažíváme nová dobrodružství s Petrem a Milou. Katka se tam také mihla. Ale Petr s Milou jsou s rodičema Mily na chalupě poslední den prázdnin a tam se seznamují s dalšími dvěma dětmi, sourozenci Luisa a Eliáš.
Na obou zahradách se potuluje kočka, která vypadá smutně a hladově. Společně se rozhodnou, že najdou majitele kočky. Rodičům se jejich potulování v cizí vesnici moc nezamlouvá, ale nakonec je pustí obě maminky.
Potkávají lidé z vesnice před obchodem nebo zvoní u dveří. Nikdo ale o kočce nic neví. Zato se dozvídají o staré paní, o které nikdo nemluví hezky a varují je před ní. Celkově ale nejsou moc přátelští a děti láká dozvědět se pravdu. A kočka přece musí někomu patřit
Při svém pátrání se jim stanou věci, které nemohou říct rodičům, nelžou, jen neříkají celou pravduDruhá půlka byla jedním slovem nádherná. Divné děti jsou prostě jen vnímavé děti a chovají se mnohdy mnohem líp než “uvědomělý dospělý “. Fandila jsem jim a doufám, že se s nimi někdy znovu potkám, až budou chtít napravit nějakou zlou věc, kterou dělají dospělý.
Klub divných dětí byl úžasný a ráda bych toto ocenění připnula i ke dvojce ale bohužel...
S touto knihou jsem si vůbec nesedla..
Vůbec jsem nepochopila jak ...
nevím jak to mám říct...
Na začátku tam byla Katka- že jo?¨
Jak to že potom nějak (absolutně netuším jak) zmizela?
Prostě se o ní přestalo psát...
Docela mě zamrzelo že Katka už nebyla jednou z nejhlavnějších "hrdinek" z knihy.
Koneckonců má ráda knihy jen o malilinko méně než já...
;)
Volné pokračování Klubu divných dětí, který se mi hodně líbil.
Mila a Petr tráví poslední týden prázdnin na pronajaté venkovské chalupě a díky kočce, která vypadá, že je ztracená, se skamarádí se sourozenci z vedlejší chalupy, Luisou a Elím.
Ač mám knížky Petry Soukupové velice ráda, v tomto případě k úplnému souznění nedošlo.
Místy mi bohužel připadalo, jako by ta knížka byla šitá trochu horkou jehlou (proč se vůbec na začátku knihy objevuje Katka, když pak hned druhý den odjede a nikdo si na ni už ani nevzpomene? proč se u úvodních jmen v podkapitolách objevuje jméno Elí, ale v několika případech i Eliáš?).
Dále mi moc nevyhovovalo tempo vyprávění: zdálo se mi, že první polovina se tak nějak táhne, děti střídavě nacházejí a ztrácejí kočku, kolikrát i ty dialogy mi zněly prázdně, druhá polovina je více dějová a dobrodružná, nicméně...
... nejspíš jsem stará, zaprděná, mravokárná matka, ale mně se moc nelíbí některá ta "mravní" poslání, jež knížka přináší... Schválně škodit nepříjemným starým lidem tím, že jim děti strčí do blízkosti domu čerstvě staženého králíka, mi nepřipadá úplně oukej, stejně jako to, že děti nechají v chalupě starou paní se zlomenou nohou zajištěnou amatérskou dlahou, byť si to ta paní sebevíc přeje...
Jsem zvědavá na další recenze a postřehy, třeba to děti budou všechno vnímat celé trochu jinak a já jako dospělý spíš vidím jen ty problematické věci...
Hodnocení: 3,5* z 5*
Autorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Kniha Divné děti a smutná kočka je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 92x |
| Čtenářské výzvě | 40x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 52x |
| Chystám se číst | 72x |
| Chci si koupit | 24x |
| dalších seznamech | 5x |
Četla jsem bez znalosti předchozího dílu a nevadilo mi to. Stejně tak mi nevadilo, že je kniha zacílená na dětského čtenáře. Kniha je čtivá, pro mě vleklá. Dynamická a zvratová pro mě byla až poslední čtvrtina knihy. V knize obsazeno několik hlubokých myšlenek, vyřčených dětmi. Připomenutí toho, jak na věci nahlížet jednoduše a nehledat nic za oponou. Prostě to je, tak jak to je.