milena8281 komentáře u knih

Tak hodně štěstí, Lisbeth .....
Celá série mi naprosto učarovala, tak strašně dobře se mi to četlo, bylo to napínavé a já prostě chtěla vědět, jak to dopadne. Souhlasím s komentáři níže, že tenhle poslední díl působil trochu zmateně, chybělo propojení obou hlavních postav a možná, že Lagercrantz opravdu nemohl jinak, když jejich charaktery byly určeny Larssonem. Některé části byly akční, některé méně, jako celek to ale hodnotím pozitivně. A mrzí mě, že už je konec.

3 14.06.2020

Dočteno.
Celá trilogie se dobře četla, byla velmi příjemná. Prožívala jsem osudy s hlavními hrdiny a jen jsem si říkala, jak je dobře, že člověk neví, co ho čeká.

3 13.06.2020

Zazvonil zvonec a pohádky je konec :) . Moc hezky se to četlo, jen tedy ve filmu byl závěr trochu jiný, a možná i trochu akčnější. Jinak Xemerius byl boží, jeho vtipné komentáře byly největší zpestření. Mít ho neustále po boku by asi člověku brzy lezlo na nervy, ale byl fakt nejvtipnější postava celého příběhu. Knihy asi znovu číst nebudu, i když se mi líbily, filmy si ale určitě pustím ještě mnohokrát.

Příjemné čtení. Jsem zvědavá, jak s dějem zamíchají světové události v 2.díle.

3 03.05.2020

Nádherný příběh. Asi je to takové nenáročné oddychové čtení, ale všechny příběhy přece nemusí být dramatické a plné zvratů. Vždyť občas má každý v životě období, kdy věci pohodově plynou. A některé z postav si zvratů a dramat užily dostatečně. Lilly si podle mě zasloužila, aby se jí do cesty pletli ti správní lidé s pomocnou rukou.
Po dočtení mě napadlo, že housle vlastně klidně mohla dostat i Ellen - a bylo by to i logické, protože ona měla k houslím blíž než Lilly - uměla hrát na housle a věnovala se jejich restaurování. To by ale byl jiný příběh.
Užila jsem si každou stránku a pokud se mi dostane do ruky další kniha této autorky, s chutí si ji přečtu.

3 28.03.2020

Krásné vyprávění o době dávno dávno minulé a také o době poměrně nedávné. Při čtení jsem si říkala, jak rychle se společnost a doba mění. Na začátku minulého století byly rozdíly mezi jednotlivými společenskými vrstvami velmi pevně dané a viditelné. To ale naprosto změnila nejprve 1. a potom definitivně 2.světová válka. Po nich už nic nebylo stejné. A pak je tu příběh z 90. let - zase úplně jiná doba. Třeba právě na životě hlavních hrdinek je to nejvíce patrné. A zároveň jsem si při čtení uvědomovala, oč jednodušší by studium a vyhledávání měla Petra dnes - v době internetu.
Kniha mě zaujala nejen obálkou, moc se mi líbily obě dějové linky. Střídání po kapitolách mě udržovalo v napětí - vždy jsem se těšila na další. Konec trochu překvapil.

3 25.03.2020

Nádherná obálka.
Příběh milý, ale ne výjimečný.
Patřím ke čtenářům, kterým se víc líbila historická dějová linka.
Četlo se celkem dobře, ale četla jsem krátce po knize Slavík (Kristin Hannah) a snad to, že šlo o podobný příběh (Francie za okupace), způsobilo, že mě to trochu nudilo. Navíc při srovnání právě těchto dvou titulů bohužel Hortenziová zahrada dost zaostává.
Hrdinek historického příběhu mi bylo dost líto, ani jedna bohužel nenašla své štěstí, po kterém tolik toužila. Já vím, že to se v životě prostě stává, ale přiznám se, mám radši dobré konce, a trochu mi bylo líto, že ani jedné se nepoštěstilo.

3 05.03.2020

Jedničku jsem zatím nečetla, nicméně mi to nijak nevadilo. Situace, které Ellen prožívá, jsou úplně ty samé, jaké občas prožívám já, nebo mi to aspoň přišlo velmi povědomé. Hodně jsem se nasmála.

3 07.01.2020

Velmi příjemné čtení, moc se mi to líbilo.

3 19.12.2019

Zajímavý vhled do způsobu, jakým Murakami tvoří svá díla. Bylo pro mě docela šokující, kolikrát vlastně svou knihu čte, přepisuje a upravuje, než je hotová dle jeho představ. Ta neuvěřitelná poctivost a systematičnost úplně rozbourává představu o tom, co znamená být spisovatelem. Věřím, že to takhle nemají všichni, ale určitě většina děl nevzniká pouhým napsáním na první zátah. Nejvíc mě asi zaujala (a pobavila) kapitola o škole. Navzdory všemu, co si myslíme o Japonsku, jeho životní a technické úrovni, je legrační, že ve školství řeší vlastně ty samé problémy, jako u nás.

3 17.12.2019

Celkem sympatický příběh ze života, dobře se to četlo.

3 03.12.2019

Třetí kniha, kterou jsem od autorky přečetla, a zatím musím říct, že Na co Alice zapomněla mě bavilo nejvíc. Její knížky se dobře čtou, ale přijde mi, že v paměti neuvíznou. Epilog super.

3 21.10.2019

Tak tohle byla moc pěkná jednohubka. Příjemně strávené odpoledne. Jednoznačně doporučuji k přečtení.

3 13.10.2019

příjemná oddychovka na letní večer, potěšila, pobavila, nenudila a relax s ní byl bezva

3 16.06.2019

Skvělý román od vynikajícího autora. Napínavé od začátku až do konce, velmi čtivé. Asi se budu opakovat, ale Peter May mě baví.

3 12.06.2019

Kniha se mi dostala do ruky čistě náhodou, až jsem si v první chvíli říkala, jestli ji vůbec budu číst. Přečetla. Nejdřív jsem si říkala, že ten kluk je ujetej. Pak mi ho v jednu chvíli bylo tak líto, až mě to rozbrečelo. A na konci už jsem mu fandila, protože si to prostě konečně zasloužil. A teď říkám: vůbec to nebylo špatné. A moc dobře se to četlo.

3 28.05.2019

Náherná kniha. Příběh v této knize vůbec není to hlavní. Vychutnala jsem si každičkou stránku od začátku až do konce. Moc milé čtení.
Doporučuji užívat po troškách, tak 5-50 stránek denně. Působí jako antidepresivum.

3 22.05.2019

Mně se to líbilo. Sedí mi styl psaní, dobře se to čte a rychle to odsýpá.

3 15.04.2019

Dočteno. Neumím si ani představit ty hrůzy, které ti lidé prožívali, utrpení a neustálou hrozbu smrti.
Pamatuji si, že ještě na základce jsme měli besedu s pánem, co za války pracoval v Německu na nucených pracích. Dodnes si něco z jeho vyprávění pamatuji. A to už je nejmíň 30 let. Na pasáže z této knihy budu pamatovat úplně stejně .... minimálně při škrábání brambor.
Nikdy nesmíme zapomenout na tuhle strašnou dobu. Je potřeba to neustále připomínat a nikdy už to znovu nedopustit.

3 25.11.2018

Pokud jste nikdy nesbírali známky, tak po přečtení této knihy budete v pokušení.

3 16.09.2018